Horské lázně Karlova Studánka v pátek zorganizovaly vernisáž výstavy fotografií s názvem Z hřebene Jeseníků. Autorem je fotograf Jirka Pitrýs. Zájemci mohli v prostorách Hudební haly zhlédnout desítky skvostných děl zobrazující jesenickou přírodu.

Prostřednictvím kolekce fotografií Pohledy z Pradědu a jeho okolí pozval autor výstavy diváky na místa výhledů zalitých ranním sluncem, nechal je rozlétnout se z vrcholků hor nad mlhavé údolí při intenzivním počasí a poté se mohli utápět v zapadajícím Slunci. Karlovu Studánku si jako místo výstavy zvolil proto, že ji nazývá perlou Jeseníků, je to nádherné přírodní místo a expozice se zde výborně vyjímá. Jednu výstavu měl už v Šumperku.

Jirka Pitrýs fotografuje již od dětství, kdy se v Šumperku učil exponovat první kompozice parkových stromů, nálady přilehlých historických ulic, které následně zpracovával od negativu až po vyvolání samotných fotografií v temné komoře. Jeseníky začal poznávat až při trampování. Často s kamarády pobýval na loveckých chatách, procházel lovecké chodníky a stařičkou flexaretou zachytával na svitkový film obrázky jesenické krajiny. Cíleně fotit Jeseníky začal až s příchodem práce na horách, když se stal členem Horské služby ČR.

O tom, že jsou Jeseníky jedním z klenotů české přírody, není pochyb. Na fotografiích Jiřího Pitrýse lze spatřit spanilou dokonalost jesenické přírodní krásy, jež předčí i samotnou realitu. Většina fotografií vznikla na fotoaparátech Nikon 90 a Nikon 750. Při focení je důležitá Zlatá hodina, která označuje první a poslední hodinu slunečního denního svitu, kdy je dosaženo specifického fotografického efektu díky kvalitě světla. „Vzhledem k tomu, že na horách trávím spoustu času, mám tu úžasnou příležitost zachytit neobyčejné nálady rozmanitého počasí a ročních období, které malují jesenický hřeben. U focení je rozhodující prostředí, čas a především světlo. V poslední době fotím hlavně krajiny a kytky. Nemám nejoblíbenější fotografii snad až na tu poslední. Přeji si, aby ta následující byla ještě lepší. Samozřejmě že na focení musíte mít lepší fotoaparát, než je ten na telefonu,“ sdělil fotograf Jiří Pitrýs.

Krajina Jeseníků je fotografovi velmi blízká, bere ji jako svůj domov a známé prostředí. Ví, co se v ní odehrává. Chce divákům přiblížit vzácné momenty západu a východu Slunce. Fotografie uměle nepřibarvuje, spíše barvy ubírá. Stromy v okolí Pradědu nazývá bubáky, protože mu je připomínají. V jednom z děl byla fotografie s názvem Bubáci jdou na měsíc. Ukázal obrázek, na němž šly z hřebenu vidět Nízké Tatry, Beskydy i Studniční hora a Sněžka v Krkonoších.

Účastníci mohli obdivovat Tabulové skály, Šerák-Keprník, Skřítek, Vozku, Břidličnou horu, Kurzovní, Vosku, Ovčárnu, svítání od Petrových kamenů, údolí Bílé Opavy, Králický Sněžník a Sviní žleb, Velký kotel a spoustu dalších fascinujících přírodních míst. Rád chodí sám, pěšky, kdy má klid a rozhled. Vzpomíná na cestu z Pradědu do údolí. „Představuji si, jak je ta cesta krásná. Nahoře je nádherné počasí a z této krásy se vydávám do pekel, mlhy a škaredého počasí,“ dodal autor. I přes nepříznivé horské počasí agitoval diváky, aby chodili do hor.

Na to reagovala Eva Bohnjátová z Hanušovic, která řekla, že po horách chodí hodně, má hory ráda, je to její srdeční záležitost. Líbí se jí na Králickém Sněžníku. Dělá toulky různě po Jeseníkách.

Tečku za výstavou udělal velký aplaus nadšených diváků, kteří se dožadovali další výstavy.

< Předchozí		Další >