Mezinárodní den neslyšících

Pondělí, 23 Září 2019 21:36 Andie Novak

ucho perex Bedřich Smetana,Michael Bolton, Sue Thomas, Bedřich Smetana….nahodilá skupina lidí, kterou spojuje jedna věc: porucha sluchu - hluchota. Spolu s Mezinárodním týdnem znakového jazyka konaného v tomto týdnu (23.-29.9.2019) se pojďme podívat hlouběji do této tématiky.

Historie znakového jazyka:

První zmínka o prstové abecedě se traduje okolo roku 672 – 735 po Kr. Mnich Bonaventura popsal prstovou abecedu užívanou mezi mnichy, kteří se zavázali trvalým mlčením. Juan Martin Pablo Bonet (1579 – 1633) vydal knihu o vyučování neslyšících a jako první popsal prstovou abecedu. Kněz Abbé l´Epée (1712 – 1789), který je jinak také přezdíván „Otec neslyšících“, vypracoval metodu vyučování neslyšících a vydal první knihu o znacích a prstové abecedě. Německý lékař Johann Konrad Amman (1669 – 1724) odmítal znaky a propagoval orální metodu. Roku 1880 se v Miláně sešel „Kongres učitelů neslyšících“, který doporučoval německou metodu („oralismus“).

Pořady pro neslyšící:

Populární pořad „Televizní klub neslyšících“ (TKN) se začal vysílat v Československé televizi od roku 1979. ČST přišla s tímto nápadem po pořadu s názvem „See hear“ britské stanice BBC. V pořadu se kombinují různá témata – od vzdělání, po techniku, rozvoj jazyků, společenský život,..

www.ceskatelevize.cz/porady/1096066178-televizni-klub-neslysicich/215562221800018/

Ostatně ani divadlo není v této oblasti úplně pozadu. Pražské Švandovo divadlo jako první v Praze uvádí jednou měsíčně představení pro neslyšící s českými titulky.

www.svandovodivadlo.cz/o-divadle/o-nas/96/predstaveni-pro-neslysici-divaky

Pomocné organizace:

Dozajista největší celorepublikovou organizací je „Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR“, který vznikl v roce 1990. Poskytují jak poradenské, tak preventivní služby. Realizují programy, které přispívají k plnohodnotnému životu neslyšících občanů, sociálně odborné poradenství a tlumočnickou činnost. Z dalších je to například „Česká unie neslyšících“ založená stejného roku. V rámci organizace se začaly rozvíjet kurzy českého znakového jazyka. V roce 1997 vzniká ve spolupráci s firmou E.K.L. první slovník českého znakového jazyka na CD a v roce 1998 byl schválen zákon o českém znakovém jazyce.

Dále můžeme jmenovat „Spolek uživatelů kochleárního implantátu“ založený v roce 1994 nebo neziskovou organizaci „Audiohelp“ založenou rovněž v roce 1994, která se specializuje na péči o nedoslýchavé a neslyšící občany.

Známé osobnosti s poruchou sluchu:

Ludwig van Beethoven (1770 – 1827) :
Německý hudební skladatel, který neměl zrovna jednoduché dětství (i přesto, že měl tyranskou výchovu díky svému otci, na hudbu nezanevřel). Kolem roku 1795 začal trpět závažnou formou tinnitu. Jeho sluch se stále zhoršoval až nakonec kolem roku 1816 úplně ohluchl. Jeho hudební génius mu však nezabránil v tvorbě významných skladeb ani při naprosté hluchotě.

ludwig 01

Josef Václav Myslbek (1848 - 1922):

Nejvýznamnější český sochař, jehož nejznámějším dílem, na kterém pracoval až do své smrti, se stala socha sv. Václava a patronů České země na pražském Václavském náměstí. Jeho tvorba vycházela převážně z idejí českého národního obrození. Od mládí jej provází závratě a bolesti hlavy a postupem let se u něj zhoršují příznaky hluchoty v důsledku Meniérovy choroby, čemuž nepřidá ani ztráta jeho bližních (smrt synů ve válce, sebevražda manželky…) a dožívá prakticky hluchý.

Bedřich Smetana (1824 - 1884):

Skladatel populárních oper „Prodaná nevěsta“, „Hubička“ nebo „Braniboři v Čechách“. Jeho osobní život nebyl úplně idylický (smrt dětí, odchod manželky, finanční potíže) a jeho popularita rostla až v pozdějším věku. Po roce 1870 se jeho zdravotní stav postupně zhoršoval. Začal mít sluchové halucinace, hučení v uších a ztrátu rovnováhy. I přes snahu o léčbu ztratil sluch nejprve v pravém uchu a během pár let ohluchl i na levé ucho. Pravděpodobná příčina jeho nemoci, která v posledním stadiu propukla v záchvaty halucinací a zuřivosti (díky čemuž byl převezen do Ústavu pro choromyslné, kde umírá) pramenila pravděpodobně z chronického infekčního zánětu kostní dřeně od úrazu z dětství – pokročilá arterioskleróza. I přes svůj nepříznivý zdravotní stav, v raných fázích své nemoci stále komponoval (cyklus Má vlast, opery Viola, Hubička,.) a ještě v roce 1881 už jako hluchý dirigoval předehru k „Libuši“.

znak hearing