V pátek 20. září uplynulo přesně 170 let od narození českého spisovatele Josefa Lowaga. Na počest této významné regionální osobnosti odhalili ve Vrbně pod Pradědem bustu před budovou místní pošty a informačního centra.

 

S ideou pomníku přišel Matěj Matela, lektor a odborný pracovník Vlastivědného muzea Jesenicka. Zabýval se Josefem Lowagem v souvislosti s odbornými pracemi věnujícími se staré jesenické mytologii. Napadlo ho uskutečnit myšlenku postavení busty slavnému rodákovi kousek od jeho rodiště v nedalekém Einsidelu (Mnichově). Se svým nápadem oslovil Město Vrbno pod Pradědem v květnu 2019 a již na začátku podzimu letošního roku byla busta zhotovena. Na její tvorbě se podíleli řezbář Ivan Láňo, jenž bustu vyřezal z lipového dřeva. Kamenný podstavec vyrobila firma Zemní práce Naděžda Klíčová. Medailonky ze života spisovatele, které jsou i v němčině a polštině přeložili Karin Giebelová a Roman Macoszek.

„Odhalujeme bustu jedné z největších osobností Jeseníků. Je to veliký pokrok vpřed nejen pro Jeseníky, ale celou českou společnost. Tímto pomníkem jsme dokázali přijmout a reflektovat německou historii naší země. Jeseníky v minulosti patřily do tzv. Sudet a zdejší obyvatelstvo tvořili Němci. Mám z busty velkou radost a doufám, že se nenajde nikdo, komu spisovatelova německá minulost bude vadit,“ uvedl Matěj Matela.

Vrbenský starosta Petr Kopínec vyjádřil velkou vděčnost a poděkování všem, kteří se na vzniku památníku podíleli a zároveň sdělil, že je velmi rád, že se Městu Vrbno pod Pradědem podařilo v krátkém časovém úseku zrealizovat tak významné umělecké dílo. Celou akci svými písněmi doprovázel Pěvecký sbor Města Vrbna pod Pradědem.

„Na tuto událost jsem dojela z Ludvíkova. Josef Lowag je mým oblíbeným autorem, protože čtivým způsobem líčí životy lidí v Jeseníkách. Jsem zdejší rodačka, i proto je mi Lowag hodně blízký. Mám dvě jeho knížky s sebou. Znám osobně i překladatelku autora, Helgu Šedkovou,“ s nadšením prozradila Hedvika Priesečanová, jedna z divaček.

Německy píšící spisovatel Josef Lowag byl zároveň geografem, přírodovědcem a patřil mezi uznávané odborníky v hutnictví a hornictví. Snažil se o obnovení starých štol v Jeseníkách. Jeho život postihly tragédie v podobě úmrtí všech jeho dětí. Z tohoto nešťastného osudu se už nikdy nevzpamatoval. Autorova truchlivá povaha vzniklá následkem životní tragedie se promítá i do některých jeho děl. Největší část jeho kolekce tvoří příběhy, báje a pověsti, které posbíral na Zlatohorsku, Bruntálsku a Vrbensku. Povídky přibarvoval svojí vlastní fantazií a značně sugestivním způsobem psal o jeho silném vztahu k Jeseníkům. Ve svém díle líčí tajuplnou atmosféru hor.

Příběhy jsou plné tajuplných bytostí jako spravedlivý duch hor Praděd, který vládne různým skřítkům, vílám, gnómům. Po tajuplném bájném ochránci a strážci Jeseníků, u původních sudetoněmeckých obyvatel známém jako Altvater, je pojmenovaná nejvyšší hora Moravy, Praděd. Do češtiny byla část spisovatelova díla přeložena v roce 2010 a 2013 v nakladatelství Veduta, v překladu Helgy Šedkové. Jde o díla: Slezské lidové a hornické pověsti z Jeseníků (Schlesische Volks – und Bergmannssagen) a Pradědovy pověsti ( Altvatersagen). Díla přeložila bruntálská pedagožka německého původu Helga Šedková. Mimo jiné psal i básně a vtipné humoresky Příběhy fořta Benedixe (Geschictla vom Forster Benedix), které zábavnou formou vypráví o životě myslivců v Jeseníkách.

< Předchozí		Další >