Rys za 200 litrů Jaromíra Šlosara je báječné čtení pro kluky (i holky)

Rys za 200 litrů Jaromíra Šlosara je báječné čtení pro kluky (i holky)

Tisk

rysKnížka s názvem Rys za 200 litrů, kterou letos vydalo nakladatelství Beskydy, jistě osloví nejen děti, kterým je primárně určena, ale také dospělé. Najdete v ní dobrodružný příběh dvou kluků, kteří pátrají na vlastní pěst po tom, kdo zabil rysa ostrovida.

 

Co všechno se může stát o jarních prázdninách na horách v lovecké chatě? A kdo je hromotluk ze zeleného subaru? Dva mladí kluci a jejich dobrodružství upoutá každého zvídavého čtenáře. V napínavém příběhu vystupuje také postava mého tatínka hajného Jury Krupaře, o němž se autor Jaromír Šlosar vyjadřuje i v závěru knihy. Představuje ho fiktivní postava strýce Pavla, příbuzného jednoho z mladých dobrodruhů.

Honza a Martin se rozhodnou strávit jarní prázdniny v zasněžených horách na chatě, kde lišky dávají dobrou noc. V lese objeví rysa a dokonce se jim podaří ho chvíli pozorovat. Bohužel jej pak ale najdou zastřeleného. Zdá se, že vyplašili pytláka. Kdo má rysa na svědomí? A stihne jej nějaký trest? Rozjíždí se kolotoč vyšetřování, kluci povolají na pomoc hajného - strýce Pavla, ale i policii a dokonce i zooložku. Jak tohle všechno vlastně dopadne?

Každý milovník přírody, velkých šelem a nádherného kraje Beskyd jistě dokáže ocenit knížku, která by mohla být skvělým vánočním dárkem pro děti. Pro současné rodiče může být velkou výzvou k tomu, aby si v dnešním uspěchaném a chaotickém světě našli čas na to vzít své děti do přírody a seznámit je s posvátnou krásou zeleného ticha, ke kterému bychom měli mít úctu. Pokud to naše děti nenaučíme, vztah k přírodě a úctu ke všemu živému si jen tak nevypěstují, někteří dospívající se raději pohybují ve virtuální realitě přetechnizovaného světa, anebo se baví mnohem horším způsobem.

V knize Jaromíra Šlosara jako by se zastavil čas. Možná sám vzpomíná na své dospívání a na děti, kterým se věnoval jako ředitel Dětského domova na Ostravici v době, než začal pracovat pro Český rozhlas a Českou televizi. Z písemného projevu autora je cítit silný vztah k přírodě a láska k Beskydám. Děj knihy doplňují hezké ilustrace Ludvíka Kunce.

 šlosar

O autorovi

Jaromír Šlosar (*1953) vystudoval etopedii a výtvarnou výchovu pro základní a umělecké školy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Po studiích působil jako vychovatel, a později i ředitel tehdejšího Dětského domova na Ostravici. Od roku 1978 se pravidelně účastnil ostravské literární soutěže Generace, kde získával ocenění. Jeho první sbírku básní Zelené peří, inspirovanou prací v dětském domově, vydala v roce 1987 Mladá fronta. V letech 1984–1998 působil v literární redakci Českého rozhlasu Ostrava. Nejprve jako redaktor, později jako vedoucí redakce. Mimo jiné zde připravil i cyklus Studánky (obrázky soudobé lidové výtvarné kultury) a cyklus Beskydy. O roku 1998 až do roku 2013 pracoval pro Českou televizi Ostrava jako dramaturg.

Mezi jeho další vydané sbírky básní a knížky patří Petr Bezruč bez záruky 2003, Střípky Moravy a Slezska 2007, Cesta jako marijánka 2008, Choditi stříbro 2013, Strážkyně pokladu 2015 a Momentky. Momentky? 2019, které představují poetické deníkové záznamy z průběhu celého roku a haiku. Opět z nich proudí silný citový vztah k přírodě a k Beskydám. Momentky ilustrovala Kristýna Večeřová a vydalo je nakladatelství Akropolis.

momentky

Ukázka z knihy Momentky. Momentky?

Dopis Jaromíru Tomečkovi

Vážený příteli
dne desátého ledna
jsem narazil na stopy rysa
v místech kde ježatý Smrček
ohýbá svůj hřbet
jak masožravý dinosaurus
Mé srdce nedočkavý brakýř
vyvádělo po celém těle
Taková radost
Týden poté na Košárce
rys strhl laň
a jak bývá u ostrovidů zvykem
nejdřív se nalokal teplé krve
pak zkonzumoval kýtu
pětikilovou porci nejlepšího masa
Fajnšmekr
Přesto mám o něj strach
aby se někomu nezlíbil
jak šílenému filatelistovi
Modrý Mauritius

Ukázka z knihy Rys za 200 litrů

Martin najednou znejistí. 
“Tak, kde máš to auto?”
“Počkej. Počkej.” Ale ať Martin napíná zrak sebevíc, auto tam není. Subaru zmizelo. “To není možné!” zoufale vykřikne. “Vždyť tam stálo! - snad bychom ho slyšeli odjíždět, ne?”
Honza pokrčí rameny. “Panáček se vypařil.”
Na sněhu zůstal jen vzorek po pneumatikách a černá špína, která odpadla z blatníků tam, kde auto zastavilo. 
“Tady! Tady shodil ten pytel.”
Nic. Na sněhu ani kapka krve.
“Tak jdeme za ní!” rozhodne Honza.
“Jak to myslíš - za ním?” 
“No přece po stopách. Do lesa.”
Netrvá to dlouho a už čenichají jako lovečtí psi.
“Chlapík má ale hnátu! Nejmíň sedmačtyřicítku,” Honza zkušeně zhodnotil šlápoty a hned má jasno.
“Ten by nám dal!”
“Jsme přece dva, ne?!” kámoš do něj šťouchne a zasměje se.

rys

Název: Rys za dvě stě litrů
Autor: Jaromír Šlosar
Ilustrace: Ludvík Kunc
Žánr: beletrie pro děti
Vydáno: 2019
Stran: 93
Vydalo nakladatelství: Beskydy
Hodnocení: 100 %

http://www.beskydyknihy.cz/


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Tapír

  • TAPÍR 2/2024
    Vždycky to uteče jak voda…  Nedávno jsme ještě listovali prvním číslem Tapíra tohoto roku a už je tady číslo druhé....
  • TAPÍR 1/2024
    S novým rokem přichází i nové číslo vašeho oblíbeného humoristického časopisu Tapír. Letos jsme se zakousli už do sedmého ročníku!...
  • Tapír 6/2023
    Poslední číslo Tapíra pro rok 2023 je venku! V tomto vydání se můžete těšit na vtipy zaměřené na téma Na...
Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Renata Štulcová nejraději odpočívá s knihou nebo i zírá jen tak do přírody…

200 rsLetošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod žhavými papr...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Zdravá kočka – tipy a triky pro šťastnější život

kockaPočet koček celosvětově překračuje množství psů a obliba kočičáků stále roste. Uvádí to kniha Zdravá kočka, která je souborem tipů a triků, jak zajistit vaší kočce šťastnější život. Autorkou je Arden Moorová.

 

Z archivu...


Literatura

Člověk Nula – Smrt není

clovekSmrt není. Počet populace na zemi se ustálil na třech miliardách lidí. Nikdo už doopravdy neumírá, pouze postoupí pauzu, aby se pak zrodil do jiného těla. Dostane ink – kód předchozího majitele a dál pokračuje ve společné existenci. Rodina jako taková už neexi...

Divadlo

Jaká pravidla má hra o moc? Žebrácká opera Divadla DISK

Zebracka opera perexBlíží se prezidentské volby a bohatý a vlivný Jareš (Matěj Polák) doufá, že by je mohl vyhrát. Přízeň lidu je ale nejistá, a tak musí Jareš udělat všechno pro to, aby si své vítězství pojistil. Neobejde se to však bez nekalý...

Film

Vyšly vybrané texty filmové kritičky Galiny Kopaněvové

Spatrit-a-napsatHned úvodem by rád vyjasnil: Galina Kopaněvová (1931-2012) není Ruska, narodila se v Kolíně české matce (byť v Rusku narozené) a ruskému emigrantu, takže by měla být psána právě takto (a sama se tak skutečně podepisovala). Pr...