Osudy herců a peripetie kolem natáčení filmu Františka Čápa Babička z roku 1940 připomene Jiří Bartoň

Osudy herců a peripetie kolem natáčení filmu Františka Čápa Babička z roku 1940 připomene Jiří Bartoň

Tisk

barton perexV loňském roce absolvoval herec a šansoniér Jiří Bartoň také více než dvacet přednášek po knihovnách v Čechách a na Moravě. Jeho besedy a přednášky se točí jednak o indické numerologii, jednak o hercích a filmech první republiky a protektorátu. Pro další sezónu chystá povídání o zfilmované Babičky z roku 1940.

 


"Moje nová přednáška se bude týkat okolností vzniku a různých peripetií kolem natáčení filmu Františka Čápa Babička z roku 1940. Osudy řady jeho hereckých představitelů i dalších tvůrců byly velmi zajímavé, leckdy až vypjatě dramatické a bude tedy o čem vyprávět. Spisovatelka Božena Němcová by letos oslavila dvousté výročí svého narození a tato okolnost mi při tvorbě přednášky krásně přihrála do karet," říká Jiří Bartoň.

Kyjovský rodák Mgr. Jiří Bartoň (1977) je vystudovaný filmový historik, přesto léta působil v brněnských divadlech, pět let byl v angažmá v Divadle Šumperk. Poslední roky žije v Praze a je na volné noze. Hraje v několika inscenacích v Praze i po celé republice. Nedávno měla v pražském Divadle U22 premiéra komedie německého dramatika Davida Giesselmanna O klucích aneb Jsem kuchta, ve které vytvořil postavu státního zástupce Aschenbacha.

barton 2

Vedle toho hraje v televizních seriálech, objevil se i v několika zahraničních filmech. Za klavírního doprovodu Marie Drkulové vystupuje ve vlastním šansonovém recitálu Staré filmové melodie. Přednáší na Mezinárodní konzervatoři Praha herectví a dějiny českého filmu.

Je spoluautorem publikace Velká kniha herců první republiky a protektorátu, kterou před rokem vydalo nakladatelství Petrklíč. Právě tato publikace způsobila, že začal jezdit po besedách prakticky po celé republice. Vedle toho moderuje a zpívá na vernisážích. Naposledy tomu bylo začátkem července na zahájení výstavy "Kultovní filmové plakáty 60. let" v Kroměříži.

barton

Na otázku, co mu dává setkání s lidmi, kteří chodí na jeho besedy, Jiří Bartoň odpověděl: „Jedna herečka kdysi řekla, že každá nová role je to pro ni něco jako shledání se s milovaným člověkem. Nějak podobně bych charakterizoval moje setkávání s lidmi na besedách, které jsem sice nikdy předtím neviděl, ale většinou mezi námi poměrně rychle dochází k jakémusi vnitřnímu propojení. Z mé strany opravdu nikdy nejde o nějaký formální kontakt, posluchačům dávám to nejlepší ze sebe a oni to myslím velmi dobře vnímají. Navíc na ty přednášky pokaždé, jak já tvrdím, vždy přijdou pouze ti, kteří tam z nějakého hlubšího důvodu mají přijít. A ten společně strávený čas dvou hodin je obohacující - jak věřím - nejen pro ně, ale i pro mě samotného, protože ti lidé mi svými reakcemi poskytují velmi smysluplnou zpětnou vazbu.”

Text a foto Robert Rohál


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Tapír

  • TAPÍR 2/2024
    Vždycky to uteče jak voda…  Nedávno jsme ještě listovali prvním číslem Tapíra tohoto roku a už je tady číslo druhé....
  • TAPÍR 1/2024
    S novým rokem přichází i nové číslo vašeho oblíbeného humoristického časopisu Tapír. Letos jsme se zakousli už do sedmého ročníku!...
  • Tapír 6/2023
    Poslední číslo Tapíra pro rok 2023 je venku! V tomto vydání se můžete těšit na vtipy zaměřené na téma Na...
Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Václav Vydra: „Budu jezdit a věnovat se koním, dokud budu schopen nasednout.“

altDo letních dní vám přinášíme rozhovor s populárním hercem a chovatelem koní, Vaškem Vydrou. Dozvíte se v něm například, jak vzpomíná na pořad StarDance, či jaký má vztah k vaření.

 

...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Dot to dot

spojovacky 200Dnes bych vám ráda představila nástupce nebo možná pokračovatele velice populárních antistresových omalovánek a to Spojovačky, chcete-li Dot to dot, tematicky zaměřené na zvířata. Autorem je dr. Gareth Moore, který do knihy zahrnul celkem 30...


Literatura

Dějiny českého venkova v příběhu Ouběnic
ImageDějepisec Josef Petráň, dozajista patriarcha naší historické vědy, se celá desetiletí vracel k rodné vesničce Ouběnice, nejprve v rámci badatelských povinností, později řekněme i z fanouško...

Divadlo

Největší příběh všech dob

Nejvetsi pribeh 200Hra Patricka Barlowa „Největší příběh všech dob“ (Greatest story ever told). Divadelní „road movie“ se vrací! Aneb všechny cesty vedou na Golgotu...

 

...

Film

Dny Severu ukončilo finské drama

zaslouzim textSkandinávský dům již po šesté pořádal festival Dny Severu, který přibližuje kulturu skandinávských zemí pomocí filmových projekcí, besed a přednášek nebo setkání se spisovateli. Letošním ústředním tématem byly „hlasy menšin“ a ty zazněly ...