Banner

Relaxování na festivalu Habrovka

Email Tisk

altMinulý víkend se (nejen) obyvatelé Prahy pobavili na „zahradním“ festivalu Habrovka. Dva dny plné hudby, divadla, workshopů a doprovodných aktivit ve znamení sluníčka i deště potěšili všechny příchozí. Jejich oči, duše i uši se mohli pobavit a naprosto vypnout od starostí všedních dnů. Letošní desátý ročník byl zkrátka velký relax!

 

 

Festival se konal, jako každý rok, v areálu při kostele Sv. Františka v Praze 4. Díky snadné dostupnosti ze zastávky metra Budějovická a navigačním tabulím, nebylo možno prostory minout. Pátečnímu programu nepřálo počasí, a to dost značně. Někoho možná odradilo, někoho ne, ale já si (bohužel) první den nechala ujít. Pořadatele ale neodradilo nic, a tak vše běželo dle plánu. Odpoledne akci odstartovala „fish-rocková“ kapela Candát, která už v areálu vystoupila před šesti lety. Páteční program byl pestrý, živé koncerty střídala divadelní představení a chvilku před jednadvacátou hodinou vystoupil hlavní host dne Dan Bárta se svou partou Illustratosphere. I přes nepřízeň počasí se prý všechno povedlo a publikum bylo spokojené. „Chvilku jsem váhala, zda jít nebo ne, ale nakonec jsem moc ráda, že jsem šla. Dan byl skvělý!“ s úsměvem se mi svěřila jedna z návštěvnic festivalu.

alt

Počasí se na sobotní odpoledne umoudřilo a naopak sluníčko příjemně hřálo. Areál byl značně zaplněn, především mladými rodinami. Snad každý se usmíval, byla to oáza klidu. Tedy toho duševního, protože na všech podiích se zpívalo a hrálo. Postupně se představilo několik kapel a zpěváků. Snad nejvíce úspěchu sklidil Justin Lavash, britský kytarista a písničkář, kterému v tomto směru leží u nohou takřka celá Evropa. Na Habrovce už byl k vidění před pěti lety, takže se nejednalo o jeho premiéru před pražským publikem. Možná i díky tomu je jeho čeština značně vypilovaná a výborně tak mohl komunikovat s publikem. Hvězdou večera pak byla kapela Buty, která přivezla své zbrusu nové CD Duperele, jenž poprvé v Praze představila právě zde. Byl to očekávaný koncert, hlučný a povedený. Tahle kapela patří ke stálicím tuzemské scény, netřeba jí tedy někomu představovat, a i zde dokázala, že pořád má posluchačům co nabídnout. Z programu pak rozhodně stojí ještě za zmínku divadelní představení AnIby neřekla – popůvky, které bylo vskutku velmi netradiční. Anna Polívková protančila celou Mou vlast a ukázala tak, že i klasika má svůj rytmus a může se na ní „řádit“ na parketě. Těžko říci, zda primárně bylo představení určené spíše menším návštěvníkům, ale hlediště bylo zaplněné do posledního místa, a to i těmi staršími diváky.

alt

 

Vedle kulturního programu významnou část akce tvořily i workshopy a dílny. Vzhledem k tomu, že na festival vyrážely celé rodiny, tak se všechny aktivity točily kolem dětských snů. Na první pohled to byla zábava, na ten druhý i poučné aktivity. Běžně nemá moc dětí příležitost si vyzkoušet například práci na hrnčířském kruhu či tvorbu karnevalových masek. A tady ta příležitost byla. Mimo to se každý mohl nechat pomalovat barvami na obličej a proměnit se tak na jeden den v pohádkovou (či klidně hororovou) bytost. Kreslilo se, navlékaly se korále, hrálo se a dospělé doprovody mezitím mohli navštěvovat stánky organizací. Svou práci přibližovalo například sdružení Amnesty či charitativní organizace Sue Ridet, která si přivezla i „butik“ s oblečením. Nakoupit se u dalších stánků mohly i ručně vyráběné doplňky, výrobky z chráněných dílen nebo dokonce Pan Psychiatr do kapsy od pacientů pražských Bohnic.

alt

Když jsem odcházela v sobotu večer domů, přistihla jsem se, jak se usmívám. Když strávíte celé odpoledne ve společnosti skvělé hudby, zajímavého divadla a mezi lidmi, jenž se nemračí a ví, že úsměv nic nestojí, tak i vám se zákonitě zvednou koutky. Tak nějak automaticky. Všechno tohle stvořilo výbornou atmosféru, která na Habrovce vládla a já můžu říct jen jediné: příští rok jdu zase!

alt

Festival Habrovka
Datum a místo konání: 1.-2.června 2012, areál při kostele sv. Františka, Praha 4
Pořadatel: pražská společnost bloumající veřejnosti
Hodnocení: 90%


Zdroj foto: autorka článku


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

  • Tapír v Kněževáku
    V letošním březnovém čísle zpravodaje obce Kněževes můžete mimo jiné nalézt i rozhovor s předsedou KKH Mirkem Vostrým. Čtenáři se tam dozví...
  • Aprílový Tapír
    Apríl je tady! Tak pozor na všechny šprýmaře ve vašem okolí, ať si z vás neudělají dobrý den… A pokud...
  • Tapír odstartoval třetí ročník své existence!
    Zima se s námi pomalu loučí a přenechává své místo přicházejícímu jaru. Letos jsme si na nedostatek sněhu konečně po...

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Čtěte také...

Nepřetržitá detoxikace jako životní styl

detoxikace perexZdravý životní styl - to je zaklínadlo, které slýcháme z různých stran. Co to ale doopravdy je? Je celá řada lidí, která se toto tajemství snaží odhalit a každý z nich vytváří svůj program, jak zdravého životního stylu dosáhnout. Jak na t...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Andělé všedního dne

altPatříte-li mezi tradicionalisty, jejichž představa andělů zahrnuje okřídlené bytosti bdící nad našimi osudy a strážící naše kroky, můžete se nechat obohatit o novátorský a zcela jiný přístup, o pohled, jenž nám předkládá spisovatel Michal Viewegh...

Divadlo

Shirley Valentine oslavila 500. reprízu, Simona Stašová dostala speciální dort s 500 svíčkami

Shirley 200One woman show Simony Stašové Shirley Valentine oslavila v úterý 15. září v Divadle ABC 500. reprízu. Bravurní komedie Willyho Russella o hledání sebe sama měla premiéru v roce 2008, od té doby se stala jednou z nejoblíbenějších inscenací Městských...

Film

Petr Zelenka natáčí nový film Ztraceni v Mnichově

Ztraceni v Mnichove 200Režisér Petr Zelenka, tvůrce divácky úspěšných komedií Knoflíkáři, Rok ďábla a  Příběhy obyčejného šílenství se po sedmi letech vrací s novým snímkem podle vlastního námětu a  scénáře