Relaxování na festivalu Habrovka

Relaxování na festivalu Habrovka

altMinulý víkend se (nejen) obyvatelé Prahy pobavili na „zahradním“ festivalu Habrovka. Dva dny plné hudby, divadla, workshopů a doprovodných aktivit ve znamení sluníčka i deště potěšili všechny příchozí. Jejich oči, duše i uši se mohli pobavit a naprosto vypnout od starostí všedních dnů. Letošní desátý ročník byl zkrátka velký relax!

 

 

Festival se konal, jako každý rok, v areálu při kostele Sv. Františka v Praze 4. Díky snadné dostupnosti ze zastávky metra Budějovická a navigačním tabulím, nebylo možno prostory minout. Pátečnímu programu nepřálo počasí, a to dost značně. Někoho možná odradilo, někoho ne, ale já si (bohužel) první den nechala ujít. Pořadatele ale neodradilo nic, a tak vše běželo dle plánu. Odpoledne akci odstartovala „fish-rocková“ kapela Candát, která už v areálu vystoupila před šesti lety. Páteční program byl pestrý, živé koncerty střídala divadelní představení a chvilku před jednadvacátou hodinou vystoupil hlavní host dne Dan Bárta se svou partou Illustratosphere. I přes nepřízeň počasí se prý všechno povedlo a publikum bylo spokojené. „Chvilku jsem váhala, zda jít nebo ne, ale nakonec jsem moc ráda, že jsem šla. Dan byl skvělý!“ s úsměvem se mi svěřila jedna z návštěvnic festivalu.

alt

Počasí se na sobotní odpoledne umoudřilo a naopak sluníčko příjemně hřálo. Areál byl značně zaplněn, především mladými rodinami. Snad každý se usmíval, byla to oáza klidu. Tedy toho duševního, protože na všech podiích se zpívalo a hrálo. Postupně se představilo několik kapel a zpěváků. Snad nejvíce úspěchu sklidil Justin Lavash, britský kytarista a písničkář, kterému v tomto směru leží u nohou takřka celá Evropa. Na Habrovce už byl k vidění před pěti lety, takže se nejednalo o jeho premiéru před pražským publikem. Možná i díky tomu je jeho čeština značně vypilovaná a výborně tak mohl komunikovat s publikem. Hvězdou večera pak byla kapela Buty, která přivezla své zbrusu nové CD Duperele, jenž poprvé v Praze představila právě zde. Byl to očekávaný koncert, hlučný a povedený. Tahle kapela patří ke stálicím tuzemské scény, netřeba jí tedy někomu představovat, a i zde dokázala, že pořád má posluchačům co nabídnout. Z programu pak rozhodně stojí ještě za zmínku divadelní představení AnIby neřekla – popůvky, které bylo vskutku velmi netradiční. Anna Polívková protančila celou Mou vlast a ukázala tak, že i klasika má svůj rytmus a může se na ní „řádit“ na parketě. Těžko říci, zda primárně bylo představení určené spíše menším návštěvníkům, ale hlediště bylo zaplněné do posledního místa, a to i těmi staršími diváky.

alt

 

Vedle kulturního programu významnou část akce tvořily i workshopy a dílny. Vzhledem k tomu, že na festival vyrážely celé rodiny, tak se všechny aktivity točily kolem dětských snů. Na první pohled to byla zábava, na ten druhý i poučné aktivity. Běžně nemá moc dětí příležitost si vyzkoušet například práci na hrnčířském kruhu či tvorbu karnevalových masek. A tady ta příležitost byla. Mimo to se každý mohl nechat pomalovat barvami na obličej a proměnit se tak na jeden den v pohádkovou (či klidně hororovou) bytost. Kreslilo se, navlékaly se korále, hrálo se a dospělé doprovody mezitím mohli navštěvovat stánky organizací. Svou práci přibližovalo například sdružení Amnesty či charitativní organizace Sue Ridet, která si přivezla i „butik“ s oblečením. Nakoupit se u dalších stánků mohly i ručně vyráběné doplňky, výrobky z chráněných dílen nebo dokonce Pan Psychiatr do kapsy od pacientů pražských Bohnic.

alt

Když jsem odcházela v sobotu večer domů, přistihla jsem se, jak se usmívám. Když strávíte celé odpoledne ve společnosti skvělé hudby, zajímavého divadla a mezi lidmi, jenž se nemračí a ví, že úsměv nic nestojí, tak i vám se zákonitě zvednou koutky. Tak nějak automaticky. Všechno tohle stvořilo výbornou atmosféru, která na Habrovce vládla a já můžu říct jen jediné: příští rok jdu zase!

alt

Festival Habrovka
Datum a místo konání: 1.-2.června 2012, areál při kostele sv. Františka, Praha 4
Pořadatel: pražská společnost bloumající veřejnosti
Hodnocení: 90%


Zdroj foto: autorka článku


 

Přihlášení



Banner

Tapír

  • Tapír č. 1-2020
    Od 9. ledna vychází další číslo našeho humoristického časopisu TAPÍR. Můžete se těšit na: – Rozhovor s Josefem Stehlíkem, sochař a kreslíř...
  • Výstavy v lednu 2020
    Zveme vás na dvě výstavy, které jsme naplánovali hned na začátek roku 2020. PRVNÍ výstava se uskuteční ve sportovní hale...
  • Tapír 6-2019 na listopad a prosinec
    Od 30. října vychází další číslo našeho humoristického časopisu TAPÍR. Můžete se těšit na: – Rozhovor s Jiřím Werichem Petráškem – Tapír v pivovaru...

Anketa

Chtěli byste více asijských filmů v našich kinech a TV?

96.3%   (26)
3.7%   (1)
0%   (0)
Loading...


Rozhovor

Rozhovor s organizátorem Chillibraní

chillibrani logoO akci Chillibraní jsme už na našem webu informovali a nyní přinášíme rozhovor s pořadatelem této akce Petrem Klemešem. Ten nám prozradil, co vše tam návštěvníky čeká, ale také kolik by toho sám zvládl? Jaké je jeho oblíbené chilli?...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Jak chutná dinosauří dort?

200dortyMarkéta tentokrát dostane za úkol upéct dort pro liberecký DinoPark jako poděkování pro jeho návštěvníky.

...

Literatura

Víte, kam patříte? Román Emily Giffin Vám poradí!

kam patrime 200Ostravské nakladatelství Domino má na svém kontě další klenot. Tentokrát je jím román Emily Giffin s názvem „Kam patříme.“ Kniha vychází v edici Inteligentní romány pro intelige...

Divadlo

O zakázané lásce kocoura Moura a slečinky Vlaštovičky


kocour vlastovicka 200To není pravda,“ zvolal polotichým hláskem asi sedmiletý chlapec, když v divadelním ztvárnění brazilské bajky Jorge Amada Kocour Mour a slečinka Vlaštovička důrazně zaznělo, že vlaštovka si nesmí vzít kocoura,...

Film

Na skok na festivalu Jeden svět Zlín

jeden svet 20Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jeden svět Zlín se zde konal už podruhé díky neziskovce Asociace DICE. My jsme navštívili jeho zahájení včetně projekce filmu Normální autistický film.

...