"Problém výchovy dítěte a jeho zaměstnání nebyl snad nikdy tak důležitý a spletitý jako právě v dnešní době stálých bojů o životní existenci. Nároky, jež současný život klade na zdatnost jednotlivce, jsou daleko větší než v dobách dřívějších a jest tudíž zcela přirozené, že i výchova dětí, tedy příprava jejich pro budoucí život musí se brát takovým směrem, aby generace vstupovaly do života pevné, rozhodné, s jasným reálným nazíráním na život a jeho problémy. Proto jest třeba, aby otázce hraček byla věnována náležitá pozornost se strany rodičů i školy a vůbec těch, kteří jsou pověřeni výchovou budoucích generací.“  P. T.

Tak krásná slova jsem si musela z plakátu na výstavě opsat, nedalo mi to, jako by ta slova platila dodnes. Jistě jsme všichni něco kdysi shromažďovali či sbírali, nebo dosud tak činíme. Sběratelé mechanických hraček 19. a 20. století nám pro nastávající dny podzimních a zimních plískanic připravili unikátní výstavu hraček, které jsou zmenšenými modely technických objevů a vynálezů, poháněné hodinovým strojkem na klíček, parním strojem nebo elektromotorem. Vezmeme-li své děti na výstavu, potěšíme je, spatříme jejich rozzářené a rozpálené tvářičky a sami si tak zavzpomínáme na své již velmi vzdálené dětství. Mnozí z nás si po zhlédnutí výstavy vzpomenou, že kdysi takovou či podobnou hračku měli a hráli si s ní. Aspoň já ano.

Jaké hračky na nás čekají?

Pracovníci Muzea technických hraček nám přichystali funkční vláček s parní lokomotivou, na baterii v tendru (1925–1932, Bing, Norimberk), který uvidíme v provozu v určitých intervalech. Dále uvidíme osobní vagon Pullman Salonwagen s vnitřním luxusním vybavením a figurkami cestujících (1915–1925, Märklin, Göppingen) nebo dětskou sadu pro malého výpravčího s funkčním telegrafem (20. a 30. léta 20. století, Československo). Své děti překvapíme i dětskou pravou historickou dopravní kanceláří, kde se dozvíme, co je to „lízátko?“ (ternion -zveme je tak podle způsobu vybrání jízdenky podle relací ze zásobníku), také si necháme vysvětlit, jak fungoval komposter na kartonové jízdenky (kde pokladní olízátkovanou jízdenku označil datem jízdy).  Shlédneme zde i přehlídku kompostérů od nejstarších až po ty nejmodernější, olejových lamp na návěstidlo (do roku 1970), nádražáckých čepic, a tudíž všeho, co jsme dříve na nádraží nemohli postrádat.  

Vláčky, vláčky jezdí!

Dále se jistě, i my velcí kluci, nadchneme pro velké historické elektrifikované kolejiště ´O´. Je to funkční model elektrifikovaného kolejiště na tříkolejnicový systém o rozchodu „0“. Železniční síť kolejiště má rozlohu 30 m2 a dosahuje celkové délky až 85 m. Na jeho stavbu jsme použili plechové hračky z let 1920–1960 nejen od proslulých světových firem, Märklin Göppingen a Bing Norimberk, ale i známých československých výrobců, jakými byly firmy Heller und Schiller – HUSCH z Horního Litvínova, Inventor (Merkur) z Police nad Metují, Tioka (Ikaria) Brno a dnes téměř neznámé strojírny Bora z Boru u Tachova. Zajímavostí je zejména dokonalý elektromagnetický systém, který ovládá zvonkové signály, samosklopné závory nebo semafory s pohyblivým ramenem a malebné osvětlení dobovými lampičkami.

Puzzle jsme znali již v letech 1850 – 1860

Po celou dobu výstavy budeme mít možnost vidět první projektoskopy a kinematografy, modely parních strojů a nejstarších automobilů, dřevěné i kovové stavebnice, pohyblivé postavičky na klíček (berušky, broučky, Červenou Karkulku), tančící figurky (Tanzfiguren – žabka, králíček, Švejk, bubeník, trumpetista), vojáčky s vojenskou technikou, modely historických krajin, kotvové stavebnice kamenné, kvarteta s motivy pohádek (Červená Karkulka, Popelka, Perníková chaloupka, Šípková Růženka), největší traktor s pohonem (firma Baťa), historické kukátko,  kuriozní bečící kravičku, myš, která ze stolu nespadne i plechové vláčky.

Za nejstarší exponát Muzea technických hraček (MTH) považujeme barokní vojenský kočár s důstojníkem, který byl vyroben ve Vídni v období vlády Marie Terezie a Josefa II. (patrně v letech 1760 –1790).  Mezi v minulosti hojně rozšířené dřevěné hračky můžeme zařadit pohyblivé zápasníky z let 1860–1870 z oblasti Německa, jež děti rozpohybovávaly pomocí provázku. Pod skleněnou vitrínou jistě s překvapením zjistíme, že již v letech 1850 -1860 si děti mohly hrát se skládankou puzzle ze dřeva.

Laterna magica, stavebnice, Merkur

Pokračujeme dál výstavou, kde v jednom sále objevíme první dětské promítačky (Laterna magica) z let 1883–1890 se sadou promítacích obrázků na skle a první dětský kinematograf z doby kolem roku 1900 na promítání groteskových filmů od norimberských firem E. Plank a G. Bing. A pokračujeme dál!.  Ale jenom se pokusíme vyjmenovat další exponáty, protože je jich tu spousta, jako např. první československá kovová stavebnice Inventor (1920–1925) s patentovaným spojovacím systémem pomocí háčků a pětipatrová stavebnice Merkur Metropol z roku 1933. Nechybí ani prototyp první sady elektrického vláčku Merkur vyrobeného roku 1933 v Polici nad Metují.

Proč nám myška málem utekla?

Při komentované prohlídce během slavnostním otevření v neděli 23. září 2012 nám pracovník MTH předváděl malou myšku, zhotovenou z papírové hmoty v polovině 19. století, která je snad nejstarším exponátem mezi nejrůznějšími typy pohyblivých hraček, poháněných spirálovou pružinou na klíček. A myška? Natažená klíčkem a tak probuzená nám málem utekla, tak byla rychlá!

Víme, co je „penny toys?“

Vzácnými ukázkami tzv. haléřových hraček „penny toys“ dokumentujeme levnější produkci plechových hraček, které se kupovaly dětem chudším. Nejčastěji se jedná o miniatury zvířátek a autíček zhotovené norimberskou továrnou J. P. Meiera v letech 1905–1922, dále nebudeme postrádat ani kolekci plechových žertovných vozítek německé firmy E. P. Lehmanna a tancujících postaviček firmy Schreyer & Co. (SCHUCO) z 30. let 20. století.

Mami, kup mi autíčko!

My, kluci i muži, jako milovníci autíček si jistě rádi prohlédneme sbírku plechových automobilů, která obsahuje vedle německé produkce také unikátní příklady československých mechanických hraček – osobní auto Sedan nebo závodní model z let 1932–1935 od firmy Heller und Schiller (HUSCH) z Horního Litvínova, model osobního automobilu z 30. let od firmy Stella Krnsko s tehdy moderním elegantním designem a kabriolet v neobvyklém tmavě zeleném provedení, vyrobený brněnskou Zbrojovkou ve Vsetíně v letech 1945–1948.

Jako významnou součást kolekcí sběratelů zhlédneme modely sestavené z historických hraček a inspirované skutečnou parostrojní železnicí, dobovou vojenskou technikou nebo strojním průmyslem. Zajímavým příkladem je válečný model Všeobecné mobilizace československé armády v září 1938 do pěchotního srubu Březinka (nad Náchodem) nebo Konec 2. světové války v květnu roku 1945, jenž také obsahuje parní lokomotivu Merkur vyrobenou v době protektorátu Böhmen und Mähren.

Svět polytechnických hraček, kterými jsme měli často podporovat přípravu dětí pro jejich budoucí povolání, významně dokumentuje sbírka parních strojů s početným příslušenstvím funkčních dílenských nástrojů i s figurkami dělníků. Jsou zde zastoupeny modely pocházející z období 1870–1948, a to především od známých německých firem G. Carette, E. Plank, J. Schoenner, Märklin, G. Bing a J. Falk.

A něco pro holčičky

Na výstavu můžeme jít i s našimi holčičkami. Rády si prohlédneme porcelánové panenky, plechové nádobíčko a sporáčky pro malé hospodyňky, pokojíčky s koupelničkami pro panenky anebo obchůdek s koloniálním zbožím. Za naprostý unikát považujeme velké loutkové divadlo z konce 19. století, které je dochované v intaktním stavu včetně početného souboru ručně vyřezávaných malovaných loutek, důmyslného jeviště s propadly a provaziště pro pět opon i s původním elektrickým osvětlením.

Pro šikovné a zručné

A co my nejmenší návštěvníci? Zda jsme šikovní a zruční si ověříme v malé dílně, kde si podle vlastních představ sestavíme modely ze stavebnice Merkur. Nejzdařilejší modely budeme mít vystaveny jako součást expozice. A jak jsme se dozvěděli od ředitele firmy Merkur, jsou připraveni navrátit pro praktické vyučování do škol své stavebnice. Novodobé stavebnice a vláčky Merkur si můžeme na výstavě zakoupit.

Pár slovíček o Chvalském zámku

1070 – obec Chvaly poprvé písemně doložena
1088 – nadace krále Vratislava II. zajišťovala potřeby zdejších kanovníků v čele s proboštem  
1130 – kníže Soběslav potvrzuje toto darování
od poloviny 14. století – Chvaly jsou prodávány a dědičně postupovány bohatým pražským měšťanům
1428 – vdova po Václavu Křížovi (bohatý pražský kramář Kříž) odkazuje tvrz Chvaly své dceři Anně a jejímu manželu Janu Rokycanskému
1436 – získává  Chvalskou tvrz Habart z Hartenberka – první erbovní znak
1615 – Chvalský statek, tvrz a dvůr, po konfiskaci poloviny majetku rytíře Jiřího Vtelenského z Vtelna, prodány císařskému radovi Janu Danielovi Kapperovi z Kappersteina za 15 tisíc zlatých rýnských (na dluh)
18. 5. 1652  - bezúplatní postoupení jezuitské koleji u sv. Klimenta (věřitel)
1734 – po úderu blesku vyhoření tvrze a její přebudování do podoby renesanční dvouposchoďové zámecké budovy
1773 – po zrušení jezuitského řádu přešel zámek pod správu c. k. Zemského studijního fondu
1793 – 1794 přestavba rozšíření kaple sv. Anny na kostel sv. Ludmily
1868 – pronájem zámku
1918 – po vzniku Československé republiky převeden majetek studijního fondu do majetku republiky pod správu tehdejšího ministerstva orby
1950 – převeden do majetku státem zřízené organizace “Československé státní statky“
V té době byly prováděny pouze nezbytné havarijní opravy.
1955  - dostal objekt do užívání Státní statek Praha. Narušeny obvodové zdi a hrozilo nebezpečí zřícení
1992 – zastupitelstvo Horních Počernic vytvořilo nadaci na záchranu zámku
2000 – dokončen stavebně historický průzkum
2001 - statické zajištění klenby zámku a dvorní arkády
2006  -za podpory fondů EU započato s rekonstrukcí
2008 – Chvalský zámek otevřen veřejnosti

Chvalský zámek – Praha, 23. 9. 2012 -  6. 1. 2013

Ceník vstupného - je platný od 1. 1. 2012
základní: 60,- Kč
snížené (děti od 4 – 15 let, senioři, studenti, osoby ZTP/P): 40,- Kč
rodinné (2 dospělí + 3 děti): 150,- Kč
skupinové (skupina nad 10 osob): 40,- Kč/osoba
skupinové (dětské, studentské a seniorské kolektivy, skupina nad 10 osob): 30,- Kč/osoba
školní skupiny do 15 let (skupina nad 10 osob, ZŠ 1 doprovod zdarma, MŠ 2 doprovody zdarma): 20,- Kč/osoba
děti do 3 let: zdarma

Komentovaná prohlídka:
skupiny 10 – 20 osob platí 40 Kč za osobu + 50% příplatek za osobu
skupiny 5 – 10 osob platí běžné vstupné + 50% příplatek za osobu
Ve výjimečných případech může být stanoveno vstupné v odlišné výši, než je stanoveno ceníkem
Příplatek za prohlídku areálu Chvalského zámku mimo stanovenou otevírací dobu 100% (prohlídka mimo stanovenou otevírací dobu je možná při min. počtu 10 návštěvníků)
Poplatek za fotografování v celém objektu zámku 50,- Kč
Poplatek za fotografování svatebčanů mimo časový prostor obřadu 200,- Kč/hod
Ceník vstupného je platný od 1. 1. 2012.
Chvalský zámek je otevřen celoročně od pondělí do neděle od 9 do 17 hod.

Jak se tam dostaneme:
Metrem B Černý Most a autobusem jednu stanici směr Horní Počernice – stanice Chvaly.

Na Chvalské tvrzi 857
193 21 Praha 9 – Horní Počernice
tel.: 281 860 130   
e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.chvalskyzamek.cz

Partnerem výstavy je Muzeum technických hraček a České dráhy
Hlavní partner výstavy je Merkur Toys s.r.o. Police nad Metují

Zdroj foto: internet

< Předchozí		Další >