Kadidlo, myrha, jalovec, bylinky, oleje…aneb smrdí tady františek

Kadidlo, myrha, jalovec, bylinky, oleje…aneb smrdí tady františek

Tisk

fr purpura 200Čichové vjemy z vůně kadidla, myrhy, jalovce a dalších bylin navozují slavnostní atmosféru při mnoha světských i náboženských svátcích, Vánoce nevyjímaje.

 

 

Když poutníci přinášeli malému Ježíškovi do Betléma dary, i mudrci od východu slunce se za ním vypravili, aby se mu poklonili a nějaké dary mu obětovali. Mezi nimi bylo i kadilo a myrha. Odtud se možná odvíjí tradice pálení vonných kužílků (františků) o vánočních svátcích.

Františky a purpura

Hlavní součástí františků jsou přírodní suroviny, dřevěné uhlí (nejčastěji z lipového dřeva) rozemleté na jemný prášek, přiměřená dávka kadidla a škrobové lepidlo. Suroviny se melou v kulovém mlýně, mísí a pěchují do kovových jehlanovitých forem. Pak se vyklopí a po nějakou dobu se suší. Jméno františek získaly tyto kužílky nejspíše od zakladatele novodobého pojetí Vánoc, Františka z Assisi.

Tradice pálení františků v Čechách je stará zhruba 300 let, ale již dávno předtím Keltové, Germáni a Slované vykuřovali a očišťovali příbytky na přelomu starého a nového roku.

Během léta také sbírali vonné léčivé byliny, vázali je do svazečků a sušili. Poté je zavěšovali nad vchodové dveře. V pozdějších dobách je lidé nechávali světit v kostelích a zavěšovali doma nebo u svatých míst. Bylinné směsi se říkalo vonička, měla silně léčivé a očistné účinky, chránila dům před neštěstím a uhranutím, zaháněla smutek a melancholii, přinášela světlo v temných dobách. Nejvíce se vykuřovala obydlí i hospodářská stavení pro ochranu a očistu po dvanáct nocí počínaje Štědrým dnem a konče před Třemi Králi, jež se považovaly za kritické, kdy temné síly mají největší moc.

frantisky

Dnes této směsi říkáme purpura, spaluje se na uhlíku v nádobce k tomu určené nebo na plotně u kamen či krbu. Kromě levandule a kadidla je v ní hřebíček, skořice, heřmánek, mateřídouška, lipový květ a fenykl s anýzem, někdy i sušená pomerančová kůra a další, často tajné, příměsi. Mohou tam být také muškátový oříšek, máta, meduňka, tymián, bazalka, rozmarýn, šalvěj, majoránka, oregano, pelyněk, semena kmínu, květ měsíčku, chrpy, růží, vřesu, heřmánku, jehličí, borůvkové, maliníkové, jahodníkové a ostružiníkové listy, listy eukalyptu a mnoho dalších bylinek. Bylinky se smíchají, podrtí a pokapou vonnými oleji, které se mohou i vzájemně kombinovat.

Tyto typicky vánoční vůně v našich domovech dokáží vykouzlit tu pravou atmosféru, spojenou se spirituální dobou zastavení, zklidnění a spočinutí, se sebereflexí i vnímáním duchovního rozměru tohoto času.

Kadidlo

Kadidlovník je dnes vzácný strom, který se zachoval jen v částech jižní Arábie a na pobřeží Rudého moře. Klejopryskyřice kadidlovníku, Olibanum, je známá z bible jako dar tří svatých králů Ježíšovi a byla používána již v dobách antiky. Zpočátku mléčná šťáva tvoří při vyschnutí světle žlutá, hnědavá nebo průsvitná zrna, která při zahřátí voní. Z pryskyřice se získává destilací parou cenný kadidlovníkový olej, který se používá především v aromaterapii. Uklidňuje nervy, pomáhá při stavech úzkosti a při nervozitě. Při nanesení na kůži působí proti projevům stárnutí pokožky, podporuje hojení ran a jizev. Výborné účinky má i jako přísada do koupele. Rostlině se připisují antibakteriální, antibakteriální, antirevmatické a protinádorové účinky. Ještě nedávno měla tato rostlina pověst všeléku.

f kadidlo

Pryskyřice nejlepší kvality pochází z Jemenu a severního pobřeží Somálska. Oblast dnešního Jemenu nazývali starověcí Římané Šťastnou Arábií, a to nejen proto, že byla nejúrodnější oblastí Arabského poloostrova, ale především proto, že přes jemenské vnitrozemí vedla cesta jednoho z nejlukrativnějších obchodů starověku - obchod s kadidlem a myrhou. Pojmenování kadidla pravděpodobně vzniklo za křižáckých válek, ale také je pravděpodobné, že se jedná o arabský výraz "olej Libanonu", neboť do Libanonu byla pryskyřice dodávaná a odsud prodávána do Evropy.

Staří Řekové pálili olibanum nejen při uctívání bohů nebo oslavách a významných událostech, ale také když si chtěli provonět své domy. Olibanum je jedna z nejlepších a nejsilnějších substancí pro odstranění mikrobů a nežádoucích pachů ze vzduchu.

Olibanum má příjemnou a nezapomenutelnou vůni. Můžeme ho pálit jen s dřevěným uhlím, které podporuje hoření. Jehlánkům slisované směsi olibana a dřevěného uhlí se říká u nás "františek".

Myrha

Myrha je sušená olejovitá klejopryskyřice, která vytéká z pod kůry kmene stromu Commiphora samovolně nebo je-li kmínek naříznut. Na vzduchu pak tuhne v žlutou, nahnědlou či načervenalou poloprůsvitnou vonnou hmotu - a to je ta pravá posvátná myrha. Vůně surové pryskyřice je ostrá, příjemná, avšak silně nahořklá.

Myrha dostala své pojmenování z hebrejského/arabského murr nebo marror, což znamená "hořký", později se ujal latinský název myrra. Pravá myrha byla vždy velice drahá, na trhu se vyvažovala zlatem. Do Evropy se dovážela především z Habeše a prodávala se v žlutohnědých kouscích. V současné době se k nám vozí myrha z Jemenu.

Jalovec a vůně jehličí

Vůně čerstvého jehličí a pryskyřice jehličnanů je velmi příjemná. V chudších rodinách se větvičky jehličnanů dávaly na rozpálená kamna, aby provoněly byt lesní vůní. K tomu účelu byl využíván především jalovec, hlavně jeho plody. Z plodů se získávaly také silice pro výrobu kořalky borovičky, tedy jalovcové.

V minulosti byl jalovec považován za účinný lék proti mnoha nemocem a byly mu přisuzovány magické účinky. Lidé věřili, že zničit jalovcový keř přináší neštěstí, naopak větvička jalovce, nošená při sobě, chránila proti nemocem.

fr jalovec

Jalovec, rostoucí velmi hojně v Evropě, i po zbytku světa, patří snad k nejstarším vykuřovadlům. Má pověst kuřidla šamanů a v mnoha kulturách je používán rituálně, magicky i medicínsky. Větvičky jalovce, hořící i v čerstvém stavu, mají lesní pryskyřičnou a kořenitou vůni. Jalovec je silně ochranný, používá se k zahnání černých čarodějnic, démonů a zlých duchů. Na Tři Krále se doporučuje vykuřovat jalovcem obydlí pro ochranu před nemocí a neštěstím.

Éterické oleje

Éterické oleje, absolue a rostlinné oleje tvoří základní kameny aromaterapie, která se zabývá jejich využitím pro zkvalitnění života, ať již formou prevence, léčby nebo pro kosmetické účely. Většina éterických olejů se vyrábí destilací a a to již od doby vynálezu destilace před zhruba 1000 lety. Ale již předtím naši předkové dokázali využít terapeutických účinků rostlin v duchu aromaterapie, rostliny macerovali v oleji a používali k léčebným i kosmetickým účelům. A maceráty se dodnes používají — jistě všichni znáte třezalkový olej.

fr oleje

Onu velice příjemnou sváteční vánoční atmosféru nám aromaterapie svými voňavými olejíčky, františky či purpurou pomáhá nejen přiblížit, ale i navodit. A zdaleka zde nejde jen o zmíněnou příjemnost vánočních vůní. Každý z éterických vjemů, ať již jednotlivě či ve směsích, specifickým způsobem ovlivňuje i nás. Zejména aromatické oleje mikrobiálně čistí vzduch a chrání nás před kapénkovými infekcemi, o které ani v období Vánoc nebývá nouze. Dále nás osvěží a povytrhnou ze zimní letargie, či napomáhají naší relaxaci v pohodě příjemně vyhřátého pokoje.

Zdrojeinformací a foto: internet, www.oshadi.cz , www.rymer.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Tapír

  • TAPÍR 2/2024
    Vždycky to uteče jak voda…  Nedávno jsme ještě listovali prvním číslem Tapíra tohoto roku a už je tady číslo druhé....
  • TAPÍR 1/2024
    S novým rokem přichází i nové číslo vašeho oblíbeného humoristického časopisu Tapír. Letos jsme se zakousli už do sedmého ročníku!...
  • Tapír 6/2023
    Poslední číslo Tapíra pro rok 2023 je venku! V tomto vydání se můžete těšit na vtipy zaměřené na téma Na...
Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Lucie Roubínová: „Vím, že někde v davu sedí má obrovská opora…“

lakoma barka200V neděli 5. května se v Kaplici na Českokrumlovsku konal již 10. ročník soutěžní přehlídky dětských hudebních souborů Kaplické hrátky. Děti soutěžily v několika kategoriích a jejich výkony byly těžko porovnatelné. Hlavně proto, že každé u...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Angličáci Matchbox aneb jak krabička sirek inspirovala chladné Angličany?!

anglicaci 200Uměleckoprůmyslové museum v Praze zařadilo do svého programu těsně před Vánocemi mimořádnou a zejména pro děti zajímavou výstavu miniaturních modelů autíček a jiných vozidel „Angličáci Matchbox“. Ve dvou podlažích UPM jsou pre...

Z archivu...


Literatura

Tajemství minulosti odhaluje vlněný šál z Kašmíru

Kasmirovy sal 200Mair vysunula dolní zásuvku prádelníku. Uviděla několik zažloutlých povlaků na polštáře a ubrus s prolamovaným středovým pásem, který se vyndával bez výjimky jednou ročně, aby se prostřel a uhladil na vánoční tabuli. Bílá látk...

Divadlo

Příběhy obyčejného šílenství

altNebo příběhy běžných dnů? Jedna z vůbec nejlepších divadelních her posledního dvacetiletí, dostalo se jí pozornosti filmové, ocenění mnoha kritiky a zejména pak ohromné divácké úspěšnosti. Žádá si znova a znova prostor na prknech “co znamenají svět”. A tentokrát...

Film

Švédské drama zobrazuje téma nelegálních přistěhovalců po svém

deportace 200Filmový severský čtvrtek v Komorním kině Evald v Praze tentokrát zabrousil na téma ilegálních přistěhovalců ve Švédsku, kteří jsou ve filmu internovaní v odlehlém podivném stavení daleko od civilizace. Ponurou atmosféru dotváří hned v úvodn...