Pohádka o psí Popelce
Banner

Pohádka o psí Popelce

Email Tisk

Bela200V červnu 1999 mířila maminka ke své tetě, kterou ošetřovala. Cesta vedla přes park. V jeho rohu se batolila štěňata. Jedno odvážně zamířilo za ní a vydatně štěkalo. Byla to taková malá zrzavá kulička – klasický nussteriér (kříženec, voříšek, jak chcete, ale my dáváme přednost označení nussteriér, které „vynalezl“ Marek Eben). Když se maminka vracela od tety, psík (to jsme ještě nevěděli, že je to fenka) na ni čekal a opět o sobě dával znát. Prostě si mamku štěně vybralo ze všech lidí, co parkem procházeli. A volilo dobře!


Hned druhý den, přes protesty tatínkovy, maminka zašla k rodině, které štěňata patřila, a tohle drobné stvoření směnila, tuším, že za nějakou lahev. Tak se dostala Belinka k nám do rodiny. Táta prohlásil, že ošklivějšího psa jsme ještě neměli.

„Vždyť se ani nepozná, co to vlastně je za rasu, uši má jako netopýr a skáče jako klokan,“ zlobil se. „A nemysli si, že nebude spát v boudě,“ obrátil se na mamku. Maminka na to nic neříkala a fenečce přiřkla tradiční jméno pro všechny naše feny – Bela.

Bela1

Belinka radostně rostla a užívala si přízně rodiny. O co byla menší, o to hlasitěji dávala najevo, když se jí něco nelíbilo. Velmi brzy okupovala ložnici, kam maminka přestěhovala její pelíšek z chodby, kde původně byl. A protože Belinka žalostně naříkala i v ložnici, tak se přestěhovala k mamce do postele. Tak začala pohádka o psí Popelce. Kdyby zůstala doma, žila by v boudě. U nás se od té doby má jako královna. Je to typický pes hlídací: když někam táta jede, třeba jenom na hodinu, a nemůže jet s ním, někdo musí Belinku hlídat, aby nebyla sama. Papá vybraná jídla, co nespapá, „sežere“ rodina (omlouvám se, tento tatínkův výrok prostě slušně přepsat nelze). Vše se jí podřizuje, aby jí bylo dobře. 

Bela3

Maminka nás opustila v prosinci toho roku, co Belu přivedla na jaře domů. Nemoc byla nemilosrdná. To je život. Bela tatínkovi i nám všem pomohla zmírnit smutek. Od té doby tvoří táta a Bela nerozlučnou dvojici. Dnes je to stará paní, nejradši spí v posteli na tátově polštáři, ale jakmile zmerčí, že se páníček motá kolem skříně, je jí jasné, že se někam chystá. Tu okamžitě zmizí z pokoje a hlídá u garáže. Jak táta otevře dveře u auta, už sedí jako správná dáma na zadním sedadle a chystá se na cestu. Je to pravá šlechtična.

Bela2

Zdroj foto: autorka článku



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

Anketa


Partneři

Hledat

Čtěte také...

Blíží se Slam poetry ve zlínské Továrně

slam poetry 200Zlín bude poprvé v historii hostit hvězdy české slam poetry. Svým jedinečným umem návštěvníky ohromí Jan Jílek, Pavel Oškrkaný, Jiří Juráň, Lefi, Jan Jindřich Karásek, Jakub Vrága a další. A vy můžete být u toho, v pátek 11. března, v kavár...

Nové komentáře


Literatura

Darina Hamarová – Životem nekráčím sama

darina hamarova 200Prvotní setkání s románem Dariny Hamarové mnohé čtenáře vyděsí – vždyť příšerná grafická úprava obálky je jak z babiččiny červené knihovny nebo hůř, jako další román od Alexandry Potter. Pokud čtenář nejde na jistotu a neví, co od ...

Divadlo

Divadlo NoD se chystá v nové inscenaci do vesmíru

mesicni sonata perexPříběh možná největšího úspěchu v dějinách člověka a prvního dne, kdy se na sebe lidstvo mohlo podívat z pořádné výšky. Nová inscenace tvůrčího týmu Janek Lesák & Natálie Preslová s  Měsíční sonáta č. 11. ...

Film

Vybíjená jako ze školy

vybijenaperexFilm Vybíjená (2015) je jakýmsi pokusem o realistickou komedii. Všechno je v ní znázorněné dost natvrdo, ale zároveň se nic z toho příliš neřeší.

C...