Je tomu již 200 let, co válečné události, které sužovaly Evropu, zasáhly i ústeckou oblast. Ústecké muzeum, než dojde k „velké bitvě“ u Chlumce koncem srpna, připravilo na měsíc červen bohatý program, ve kterém se budou jednotlivé bojující národy znovu utkávat, ale mírovými zbraněmi (hudbou, filmy, divadly i gastronomii). Pro návštěvníky je připravena rozsáhlá výstava v muzeu na ploše 520 metrů čtverečních, ve které uvidí i historické skvosty z té doby nejen z ústeckého muzea, ale i zapůjčené exponáty z dalších muzeí a od sběratelů. Výstava je doplněna v kontrastu s válečným obdobím dobou empíru tzv. císařského slohu z doby vlády Napoleona Bonaparte, který se šířil z Francie s výjimečnou architekturou (zámek Kačina), nábytkem (hladké skříně s ornamentálními ozdobami, lehké čalouněné židle) a odíváním žen (volný splývající šat s vysokým pasem a velkým výstřihem).

A zcela mimořádně jako bonus si prohlédnout tzv. Přestanovský poklad, což je soubor zlatých a stříbrných medailí, mincí a dalších památek, které v roce 1835 do základu pomníku v Přestanově vložili panovníci Rakouska, Ruska a Pruska. Byly vyzvednuty již v roce 1982, ale ve velmi špatném stavu způsobené zatékající vodou, která poničila hlavně dokumenty i když zkáze neunikly ani medaile a mince. Proto budou vystaveny repliky vč. torz písemných dokladů, které se podařilo zachránit. Unavený návštěvník pak může načerpat nové síly v některé z restaurací, které do svého jídelníčku zařadily tradiční jídla z jednotlivých států. První týden je věnován Německu, druhý Francii, další je věnován Rusku a Rakouskem to končí. Kdo v červnu nestihne navštívit výstavu, tak má možnost až do konce listopadu.

Další raritou z oblasti gastronomie je pivo Jordán, které již zraje v minipivovaru Na Rychtě. Jedenácti stupňové pivo je připraveno z žateckého chmele odrůdy Kazbek, která podle stárka pivovaru je aromatická, chutnající po ovoci, je připravena s 60 % podílem pšeničného sladu a obarvena přírodním barvivem do červené barvy krve. Proč má nové pivo značku Jordan a červenou barvu? Tak to se musíme vrátit o 200 let zpět do doby, kdy 4. dragounský regiment v počtu 1500 vojáků přišel od Terezína osvobodit město od francouzského vojska, se kterým svedl nejprve boj o Bílinský most, na kterém se opevnili a pomalu od Bílinské brány (již neexistuje) byli vytlačováni přes náměstí (dnes Mírové) až k bráně Drážďanské (také padla za oběť době). Ustupující armáda střílela a rakouský dragoun na koni jménem Friedrich Jordán, byl snadným cílem. Původně to bylo označeno za zbytečnou smrt, kterou si způsobil svou aktivitou, později se zjistilo, že i opevněný most měl Francouzům získat čas k zapálení připravené stodoly, jejíž plameny by zachvátily celé město. Jordan jako hrdina byl pohřben u kostela sv. Materny (již neexistuje, dnes jsou to prostory Lidického náměstí). Na jeho památku byla instalována pamětní deska, která zmizela po roce 1945 a obnovena byla v roce 1996 (dnes Dlouhá ulice). Že pivo Jordán má vynikající chuť potvrdila komise zástupců české armády, majora 28. pěšího pluku z Prahy, šikovatele 42. pěšího pluku z Chlumce, oba z roku 1813 a praporčíkem, zástupcem současné české armády, u příležitosti III. Pivních ústeckých slavností. Také zde byl doprovodný program s hudbou a zpěvem k pivu, nechyběl ani flašinetář se svou opičkou, ani pekaři a sýraři.Ovšem nejvíce bylo stánků z pivem z různých minipivovarů.

Dalším překvapením pro návštěvníky je francouzský pětifrank s podobiznou Napoleona. Numismatik nic zvláštního neobjeví, navíc je znehodnocen přidělaným ouškem na zavěšení. Z hlediska historie je cenná, protože zachránila několik životů. Když Francouzi bez boje obsadili město v počtu několika tisíc vojáků, požadovali velké množství potravin (chleba). To nebylo v možnostech města zajistit a úředníci, kteří se jim to snažili vysvětlit, byli zavřeni na radnici. Vojáci se zatím „obsluhovali“ ve městě sami. Vedení této armády potřebovalo zjistit, jak pokračují boje u Chlumce a proto se musel obětovat jeden měšťan. Nikdo neměl o zájem, šlo nejen o jeho život, ale i životy celé rodiny. V případě, že by se nevrátil, měla být rodina zastřelena. Nakonec byl „vybrán dobrovolník“ z řad měšťanů Ignác Fleischmann. Z Ústí nad Labem do Chlumce je to pěšky 10 km v nynější době, tedy po silnici a do kopce. V době, kdy tento dobrovolník musel zdolat tuto vzdálenost mezi bojující armádami, to nebyla žádná procházka. Všechno přestál a vrátil se zpět, přinesl požadovanou zprávu (s francouzskou armádou to šlo už z kopce a tak byl rozkaz, město opustit) a jako důkaz, že tam opravdu byl, sloužil onen pětifrank. Pro návštěvníka to může být zajímavý suvenýr.

Prameny: ústecké muzeum a přednáška Mgr. M. Krstka z 21.5.2013 na UJEP
Foto: autor

Více informací na www.napoleonskeslavnosti.cz