Trojský zámek se po povodních znovu otevřel pro veřejnost. Návštěvou podpoříte jeho znovuobnovení

Trojský zámek se po povodních znovu otevřel pro veřejnost. Návštěvou podpoříte jeho znovuobnovení

Email Tisk

zamek troja 200Při aktuálních povodních byla zaplavena část areálu Trojského zámku obdobně, jako v roce 2002. V jižní části areálu dosáhla voda podle zástupců Galerie hlavního města Prahy (GHMP) výše cca 150 cm a jižní objekty – Dům zahradníka, Oranžerie a objekt č. 68 měly zatopené přízemí. Voda vnikla do zámku přes kamenné prahy a zatopila interiéry. Dále se spodní voda vytlačila do suterénu zámku a hospodářských budov do výše 40 cm. Tím poškodila inženýrské sítě vedené pod podlahou v instalačních kanálech včetně rozvodných skříní. Expozici povodeň nijak nepoškodila a tak je zámek Troja znovu otevřen. Galerie hlavního města Prahy zve návštěvníky rovnou na dvě výstavy, a to „Vášeň, sen a ideál / Česká secesní plastika přelomu 19. a 20. století“ a „Benátské hutně tvarované a české řezané sklo ze sbírek UPM v Praze (16. – 19. století)“. Návštěvou lidé pomůžou obnově zaplavených objektů v areálu zámku.

První výstava nese název „Vášeň, sen a ideál / Česká secesní plastika přelomu 19. a 20. století“, představuje průřez tvorbou nejvýraznějších osobností českého sochařství přelomu století. Druhá výstava, nazvaná „Benátské hutně tvarované a české řezané sklo ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze“ dává nahlédnout na proměny sklářské tvorby ve dvou významných evropských sklářských centrech v období od 16. do 19. století. Výstavy zároveň naznačují novou koncepci Galerie hlavního města Prahy, která zámecké prostory užívá. Místo si najde umělecké řemeslo, textilní umění a další formy, které do zámeckého interiéru patří. Obě výstavy si bude možné prohlédnout až do 3. listopadu tohoto roku.

Expozice sochařství přelomu století 19. a 20. století počíná neoklasicistními díly Josefa Václava Myslbeka (1848-1922) a zahrnuje práce jeho nejvýznamnějších žáků, jakými byli Josef Mařatka, Quido Kocian, Bohumil Kafka a Jan Štursa. 

Výstava však rovněž neopomíjí jeho neprávem zapomenuté žáky, které se snaží uvést zpět do kontextu doby. Patří k nim předčasně zemřelý talentovaný sochař František Hošek, který studoval u Myslbeka ještě na Uměleckoprůmyslové škole, a zejména pak absolventi sochařského ateliéru Akademie výtvarných umění v Praze Vladimír Astl, Josef Kalvoda, český Němec Alois Rieber, Ladislav Kofránek a Jaroslav Krepčík. Každý z nich se vydal jinou cestou, ale plastiky, které vznikaly v průběhu studií a krátce po nich, se žánrově i stylově potkávaly.

Známé Myslbekovy spory se studenty žáky motivovaly k originálnímu uměleckému rukopisu a učinily z nich jedinečné představitele našeho sochařství první třetiny 20. století. Nepopiratelný vliv na českou plastiku počátku století měla nejen známá výstava impresionistického sochaře Augusta Rodina, která se uskutečnila roku 1902 v zahradě Kinských, ale i zvláštní výstava Krasoumné jednoty, jež o čtyři roky později představila české veřejnosti důležitého představitele naturalismu Constantina Meuniera.

zamek troja2

Benátské hutně tvarované a české řezané sklo

Výstava skla pochází ze sbírky, která obsahuje přes 20 tisíc předmětů a patří k nejhodnotnějším nejen v Evropě, ale i na světě. Představuje pohled na největší rozmach výroby benátského skla, který nastal v 16. a 17. století, a jeho dalšího šíření do západní a střední Evropy díky emigraci benátských sklářů. V Českých zemích se sklo v benátském stylu vyrábělo například na panství Nové Hrady v jižních Čechách.

Z období 1710 až 1750, známého českým barokním řezaným sklem, pochází typický český pohár s balustrovou nohou. Vedle toho se také vyráběly číšky, loďky na sladkosti, misky nebo lahve, s církevními i loveckými nebo jinými motivy. Řezba se při rafinaci skla nejvíce uplatnila v době biedermeieru, v první polovině 19. století, kdy si kvalitní sklo oblíbilo hlavně měšťanstvo. Samostatnou skupinu tvoří slezské reliéfní řezané sklo, jehož hlavním představitelem byl Friedrich Winter (před rokem 1712), korporál zámku Kanast.

zamek troja3
============================================================================
Vášeň, sen a ideál / Česká secesní plastika
Otevřeno do 3. 11. 2013
Zámek Troja
út-ne 10.00-18.00, pá 13.00-18.00
Kurátorka: Sandra Baborovská
120,- / 60,- Kč
Lektorské prohlídky: 23. 6., 21. 7. a 18. 8. v 15.00
============================================================================
Benátské hutně tvarované a české řezané sklo
ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze (16.–19. století)
Otevřeno do 3. 11. 2013
Zámek Troja
út-ne 10.00-18.00, pá 13.00-18.00
Kurátor: Jan Schöttner
120,- / 60,- Kč
Lektorské prohlídky: 23. 6., 21. 7. a 18. 8. v 15.00
Prohlídky s průvodcem pouze na objednávku na tel. 224 826 391 nebo Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript . Prohlídky zajišťujeme pro skupiny nad 5 osob, výklad prosím objednávejte alespoň týden dopředu.
Bezbariérový přístup je zajištěn pouze v suterénu a přízemí, zbývající výstavní prostory bezbariérový přístup nemají.

zamek troja1
Pro více informací navštivte prosím http://ghmp.cz,



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

Anketa


Partneři

Hledat

Čtěte také...

Křest knihy Má abeceda Sýse a Kolaříka

 

Ma abeceda 200Jménem poslance Evropského parlamentu Jiřího Maštálky je veřejnost srdečně zvána na křest knihy Karla Sýse a Vojtěcha Kolaříka Má abeceda. Akce se uskuteční v pondělí 19. ledna v Evropském domě v Jungmannově ulici od 12 hodin.

...

Nové komentáře


Literatura

Autorce Šťastného blogu vychází třetí kniha

dobra tak akorat perexJste-li fanoušky „Šťastného blogu“, asi už víte, že se na pultech českých knihkupectví objevila v pořadí třetí kniha Barbory Šťastné, tentokrát s názvem Dobrá tak akorát. Ve zkratce by se dalo říci, že...

Divadlo

Hezky německy?

200divPřed několika dny skončil 18. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Je tedy čas probrat se dojmy a pokusit se o shrnutí. Můj nejsilnější pocit je podobný hořké pachuti na jazyku – nějak mi to prostě nesedlo. Jsou takové divadelní festiva...

Film

Jaké to je Být ženou?

Být ženouJeden svět “kouká” na nás všude. Reklamní plochy, internet, televize. Všude tam je nám připomínán ten svět sám pro sebe, dokumentární ostrov, na který máme možnost udělat si výlet. Široká nabídka pohledů do jádra všemožných problémů, denních realit...