„Miluji kombinaci hor a moře,“ říká paní Sotira Korecká Margaritopulu
Banner

„Miluji kombinaci hor a moře,“ říká paní Sotira Korecká Margaritopulu

Email Tisk

Sotira kotorova 200Kdo by neměl rád léto, slunečné dny, chvíle spojené s volnem (u většiny z nás) a cestováním. Nejradši léto (v mém případě to pozdní, zářijové) trávím v Řecku. Tak nějak si právě tady nejlépe odpočinu. S manželem jsme navštívili mnohé z ostrovů a nejčastěji jsme pobyli pod Olympem. Proč? Nevím, asi nás to v tato místa táhne víc – modromodré moře, masiv pohoří nad ním, odtud na nás shlíží Zeus… Krásná země, plná pohody, vůní, přátelství. Tak vnímám Řecko. A protože jsem poznala dámu, která má kořeny právě v kraji pod Olympem, nedalo mi to, abych jí nepoložila několik otázek.

 

Dovolte, abych vám představila paní Sotiru Koreckou Margaritopulu, majitelku rodinné cestovní kanceláře Iríny tours, k jejímuž názvu mi paní Sotira podala vysvětlení: „Je to jméno jedné ze tří dcer boha Dia a bohyně Themidy, ochranitelky míru, přátelství a lásky… Klišé to není, obzvlášť v dnešní době. Vypovídá o charakteru naší rodinné firmy...“

Paní Sotiro, prozraďte nám něco o sobě, svých předcích…

Nenarodila jsem se v Řecku, ale řeckým rodičům v Čechách. Řecký domov u nás vytvářela rodina s nejstarší členkou babičkou Sotirou, která vypadala přesně tak, jak staré řecké vdovy mají vypadat. Nejen to, výborně vařila řecká jídla, vyprávěla nám o Řecku, tradicích, hovořila pouze řecky a tak jsme vlastně vždy věděli, že patříme nejen do Čech, ale i do Řecka, země, kde máme své kořeny. Každé dítě si pak tuto zem idealizuje... Přesto mne první návštěva Řecka v mých necelých čtrnácti letech nezklamala. Věděla jsem, že tam patřím svými kořeny. Těžko popisovat stav, kdy po letech nemožnosti vycestovat do vlasti své rodiny tam přijedete, slyšíte a vidíte to, co jste znali z vyprávění a máte pocit, že jste tam dlouho... žádná pauza... prostě víte, že tam patříte. Záleží na výchově rodiny a udržování tradic té dané země.

Sotira kotorova 1

Jaké je žít pod Olympem? Vnímáte onu magičnost místa třeba jako já, která se sem dostane jen jednou za čas?

Žít v Olympské riviéře, pod majestátným Olympským pohořím s nejvyšší horou celého Řecka Mytikas (měří 2917 m) je zásluhou mých předků. Neuvěřitelná síla energie, která jde nejen z hor, ale i z Egejského moře mne pohltila. Zeus s Hérou a ostatními Bohy věděli proč se usadit na Olympu. Kombinace zeleně, připomínající můj domov v Čechách v Brdských lesích, s Egejským mořem je to, co mám ráda. Jsem člověk, který dává přednost příjemnému klimatu, a jistě mi dáte za pravdu, že zde se velké teplo skutečně snáší velice dobře. Olympský národní park s chráněnými rostlinami, vesničky v horách se svými vinohrady, malebnými uličkami a krásným výhledem na moře vás dostane do absolutní pohody. Máte pocit, že se život zastavil... Z místních taveren se line vůně dobrého jídla, staří Řekové sedí pod platany a vypráví, popíjí cipuro a poslouchají lehce znějící tradiční hudbu. Když jsem před lety navštívila poprvé vesničku Ambelatia a šla jsem na místní hřbitov, viděla jsem neupravené hroby, což na Řecko není obvyklé. Potkala jsem starou řeckou babičku a ptala se jí na to, proč tomu tak je. Ona řekla velké moudro: Mrtví nevstali, aby to uklidili. Víte, v té vesničce žijí jen staří lidé, ale usmívají se, jsou součástí přírody a podle toho se chovají.

Miluji kombinace hor a moře. A to vy sama jistě také, proto jezdíte do Olympské riviéry. Když pak sejdete z hor do vesniček dnes již turistických, najdete zde již moderní způsob života. Pláže, bary, obchůdky. Řekové zde ale stále žijí společně s turisty. Nejsou to vesničky, kde by se řecká kultura vytratila a nechala se nahradit jinou z důvodu „kvalitního cestovního ruchu – nadnárodními společnostmi“ (potvrzuji – J. S.). Prostě je to stále to obyčejné Řecko se vším špatným a dobrým. Nic není jen krásné. To by pak bylo umělé a takové toto místo není.

Já žiji v Leptokarii, kde srdce tvoří samozřejmě místní Řekové, kteří zde sezónně či celoročně pracují, mají své rodiny, děti, které chodí do škol. Rybáři, jenž každé ráno vytahují sítě z moře a babičky, dědečkové posedávající na lavičkách před domy či na náměstí. Městečko Leptokarie (v překladu znamenající drobné oříšky) není jen uměle vytvořeným turistickým letoviskem, ale především řeckým městečkem. Původní obyvatelé staré Leptokarie, stejně jako obyvatelé zbylých přímořských letovisek v Olympské riviéře, sídlili, jak jsem již uvedla, přímo pod Olympským pohořím. Tato poloha pro ně byla strategická jednak z důvodu obživy (původní místní Řekové se živili především pastevectvím a zemědělstvím), a také za účelem ochrany městeček před nájezdy nepřátelských vojsk (ze západu je chránily nejvyšší hory Řecka a z východu dostatečně bezpečná vzdálenost od moře, přičemž v případě nebezpečí z moře by se pastevci a zemědělci se svými rodinami stihli přesunout do hor a tam se schovat). V padesátých letech minulého století však došlo v místní oblasti k zemětřesení. Vláda Řecka se tedy usnesla o tom, že postiženým Řekům pomůže, a to formou darovaných pozemků v blízkosti moře. Tento fakt učinil z rybářů a bývalých zemědělců první majitele penziónů a hotelů...

Tady je náš druhý domov, domov i mých dětí a našich turistů, kteří s naší cestovní kanceláří Iríny tours jezdí toto místo poznávat, odpočívat zde po svém.

Pojďme se na chvíli zaměřit na nejmladší členy rodin – vnímáte rozdíl ve výchově českých a řeckých dětí?

V Řecku je dítě skutečně rozmazlované, je to také z důvodu, že na děti mají rodiny více času. Je dlouhý den, více slunečních dnů a to vše vás ovlivní i ve vašem chování. Všimněte si turistů, kteří přijedou do Řecka, jak rychle zvolní tempo... stávají se z nich také „skoro“Řekové (můj manžel tomu říká „plážový krok“ – poznámka J. S.). Ve vesnicích žije několik generací společně a většinou nejstarší člen ženské části rodiny se stará o chod domácnosti a mladá žena se stará o dítě a manžela. Mužská část ve vesnicích převážně zajištuje finanční záležitosti. I když v Řecku je skrytý matriarchát, ve městech je to stejné jako u nás. Moderní život, spěch ovlivňuje malé děti i zde. Ale stále platí, že v Řecku rodiče vychází do společnosti s dětmi, setkání s přáteli v místních tavernách je pro rodiny samozřejmostí.

Toto téma je velice obsáhlé, můžeme se mu ještě někdy věnovat a porovnat se zkušenostmi dětí řecko-českých rodičů.

Sotira kotorova 2

Velice ráda souhlasím a teď navrhuji: pojďme se podívat do řecké kuchyně…

Řecká kuchyň je pestrá, ale odlišná. Je přizpůsobena opět klimatickým podmínkám, úrodě. V Řecku probíhá třikrát ročně období dešťů, květů a zrání. Olivový olej neodmyslitelně patří do kuchyně, a proto mezi tradiční řecká jídla patří především zeleninové, zapékané a vařené pokrmy na olivovém oleji.

Musaka: masový nákyp, Choriátiky saláta – vesnický salát, Melidzánes, tzaziky zná dnes každý. Přiznám se, že nejraději vařím v Řecku podle ročního období a sklizně. Fazolky, ryby, řeckou tiropitu, spenatopitu, musaku... Jídel spousta, proto nikdy Řek není hubený a Řekyně, jelikož se nehlídají, rychle tloustnou a stárnou. Ale jsou v pohodě, netrápí je, dá se říci, malá nadváha.

Prozradíte nám nějaký recept?

Musaka – masový nákyp. Potřebujeme – větší lilek, tři čtvrtě kila brambor, půl kila mletého hovězího masa, tučnější smetanu, nastrouhaný tvrdý sýr, olivový olej, cibuli, oregano, sůl, pepř, protlak z rajčat, skořici.
Připravíme si menší hlubší keramickou misku. Nakrájíme půl kila brambor na asi půl centimetru silné plátky, osolíme, posypeme trochou skořice, předpečeme na pánvi a vložíme na dno pekáčku, poté nakrájíme na slabé plátky lilek, osolíme plátky z obou stran a necháme asi deset minut lilek „vypotit” hořkost, poté osmahneme a položíme na brambory. Dále připravíme masovou směs. Na olivovém oleji orestujeme nadrobno nakrájenou cibulku, přidáme hovězí maso ochucené solí, špetkou pepře, skořicí, restujeme dohněda dvacet minut, poté přidáme protlak z rajčat a pokračujeme dalších deset minut. Směs naklademe do pekáčku, jako třetí vrstvu na brambory a lilek. Jako poslední nalijeme do pekáčku směs z rozpuštěného másla, hladké mouky (jíška), nakonec přelijeme směsí smetany se solí, pepřem nastrouhaným sýrem a dvěma žloutky (bešamel). Dáme zapéct na třicet minut, aby byl bešamel na povrchu zlatý.
Kali orexi – dobrou chuť. :-)

Máte nějakou typicky českou dobrotu, kterou doporučujete svým řeckým přátelům, případně jim ji uvaříte při návštěvách?

Jelikož jsme velká rodina, tak se u nás hodně vaří v zimě tradiční česká kuchyň se vším všudy. České pivo, bác, knedlo zelo vepřo a výborné buchty se naučili jíst Řekové u nás taky. I když převážně inklinují ke své stravě, tak ochutnají a neodmítnou. Chápou, že sehnat tady v Čechách kvalitní zeleninu v zimě je zázrak, a proto nic jiného nezbývá, než že se přizpůsobit české místní stravě, která je v zimních měsících vynikající.

Sotira kotorova 3

Na závěr poraďte čtenářům, jak správně vybírat dovolenou – na co nezapomenout při volbě vhodné lokality, co nepřehlédnout…?

Vaše otázky by neměly brát konce. V dnešní době, kdy jsou „rychlé zdroje“ informací a je podstatně jednodušší se orientovat před odjezdem do té dané destinace. Musíme si každý říci, co od dovolené očekáváme. Poznání? Odpočinek? Chceme spojit obojí? Dávám přednost klidu před hlukem velkoměsta či areálům plným animačních programů? Někdo vyhledává právě onu aktivitu, jiný ne. Proto pokud využíváte služeb místních cestovních kanceláří, je u hotelů nejlepší doporučení známých.

Já ze svého pohledu mohu říci, že Řecko je země, která umožňuje prožít si krásnou dovolenou. Neupřednostňuji žádné místo v Řecku, jsem původem Řekyně, a proto každý kousek této země mne vždy překvapí svou důmyslností, vřelostí a pohostinností Řeků. To je pravé Řecko, ochutnejte jeho chuť a budete se vracet... Tak jako mnoho těch, kteří na obyčejné Řecko obyčejných Řeků nemohou zapomenout.

Namíchejte si ten správný koktejl vlastní dovolené. Nečekejte od pravého Řecka zlaté pozlátko, to by pak Řecko nebylo to pravé... To Vám přeje Sotira Korecká Margaritopulu.

Děkuji za milé chvíle s vámi a těším se, že si o Řecku, které mám velice ráda nejen já, ještě v budoucnu popovídáme. Jana Semelková.

Pramen fotografií: www.iriny-tours.cz


 
Banner

Přihlášení



Tapír

  • Tapír č. 5 září – říjen
    Od 30. srpna vychází další číslo našeho humoristického časopisu TAPÍR. Můžete se těšit na: – Rozhovor s Ivo Šmoldasem – Tapír na houbách...
  • Tapíří letní dárek
    Máte již poslední číslo Tapíra přečtené a nechce se vám čekat na nové, které vyjde 30. srpna? Připravili jsme pro...
  • Mezinárodní festival kresleného humoru 2019
    Čtvrtý ročník skončil a opět se vydařil. Kdo jste nepřijeli, budete celý rok litovat, že jste nebyli. Tak příští rok...

Rozhovor

Ohlédnutí za POŠEMBEŘÍ TOUR

Posemberi 200POŠEMBEŘÍ TOUR je název řady koncertů českobrodské rockové kapely CZ (Celé Znova), které proběhly v první polovině roku na území Pošembeří. Za turné jsme se ohlédli společně s baskytaristou a zpěvákem kapely Stanislavem Potměšilem.

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

CESTA DUŠE: Fraktálové karty, aneb k základu lidské duše?

cesta duse perexObrazce vyzařující energii a podporu. Fraktální obrazy dnes patří k moderním novým nástrojům pro komunikaci s naší duší. Odstraňují stres, uvádí nás do meditativního stavu a spojují nás s tím vším, co stresová a rychlá doba tak rychle ...

Z archivu...


Literatura

Román o městech na kolečkách požírajících se navzájem

smrtelne-stroje

Film Smrtelné stroje právě vstupuje do kin, ale jeho knižní předlohu si můžete přečíst už nějaký ten pátek. Autorem je britský spisovatel Philip Reeve a kniha vyšla s novou filmovou obálkou u nakladatelství Mladá Fronta.

...

Divadlo

11. ročník festivalu Nultý bod (15. – 20. 7. 2019)

Nulty bod perex11. ročník Mezinárodního festivalu fyzického a tanečního divadla Nultý bod proběhne od 15. do 20. července 2019 v prostorách Divadla v Celetné, Kampusu Hybernská a Divadla X10 (DUP39). Festival do Prahy pravidelně přiváží to nejzajímav...

Film

Udílení Oscarů bude mít i českou stopu

blade perexNa vizuálních efektech k Blade Runnerovi se podílelo pražské studio UPP. Pohled na jejich práci a do celkového zákulisí natáčení filmu nabízí bonusy na DVD a Blu-ray filmu.