Kultura21.cz

Milí čtenáři, s prázdninami jsme se u nás rozhodli podívat se pod pokličku různých turistických cílů. Seznámíme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podíváme se na zoubek strašidlům a představíme pár muzeí. Nebudou chybět ani tipy na různá centra a parky, kde se mohou vyřádit především vaše ratolesti. Nejen díky našim zvídavým otázkám se dozvíte víc a můžete si naplánovat pěkný výlet. Tak do toho!

O jedinečném areálu, který se snaží přiblížit historii, nám pověděl ten nejpovolanější – pan Vladimír Pěnkava

Popište nám na úvod Pěnkavův dvůr, co vše tam návštěvníky čeká?

Pěnkavův dvůr Takonín je možná první kamenné divadlo na živoucí historii projektu Faber. Projekt Faber vytváří Vladimír, Ivana a Tomáš Pěnkavovi a se vytváří už dvacet let. Cílem projektu je vytvářet živoucí historii. Není to skanzen z určité doby, ale objekt, kde postupně se bude předvádět historie různých dob. Pěnkavův dvůr je na Benešovsku mezi Vlašimí a Benešovem , asi 50 km na jih od Prahy a 150 km od Brna směrem na Prahu.

Točíte se kolem několika různorodých historických období - Keltové, Vikingové, Rudolf II, Divoký západ… K tomu se váže spousta dovedností. Kde jste se to vše naučili a kde jste čerpali různé podklady?

Naučili jsme se to z mnoha zdrojů. Je-li třeba, jezdíme do zahraničí, čerpat znalosti cizí historie, navštěvujeme muzea, památky, archívy a hlavně čteme knihy a potom konzultujeme s odborníky. Také vše zkoušíme na vlastní kůži. Proto bydlíme na venkově, abychom měli dostatečný prostor.

Můžete popsat, jak probíhá představení, například pro školy? Kolik pracovníků se jej účastní? Mohou se nějak zapojit i diváci? Co vše se dozví?

Zapojování diváků je samozřejmostí. Spolupracovníků máme podle potřeby. Základem je naše rodina a podle velikosti akce máme další spolupracovníky a účinkující.

Návštěvnici u vás mohou vidět i největší živou expozici útrpného práva, která čítá až 70 mučících, popravních a dalších nástrojů. Kde jste je sehnali a jak na ně lidé reagují?

Nejsou to originály, ale funkční kopie, se kterými umíme zacházet na základě znalostí historie práva.

Kolik máte v areálu zvířat? Mohou se návštěvníci dvora dostat například ke koním?

V areálu máme kozy, ovce, koně, pejska, budou i prasátka a další. Ke koním se dostanou v rámci možností. Naše koně jsou rytířsky cvičení, a proto je třeba nepůjčujeme, protože by se mohli kazit. Máme v plánu si pořídit koně, na kterých budeme vozit lidi.

Co nabídka občerstvení? Nabízíte návštěvníkům nějaké speciální pochoutky?

Drobné občerstvení u nás máme. Hlady u nás lidé neumřou. Speciální pochoutky připravujeme na příští rok. Teď se věnujeme hlavně programu. Jídla je všude dost, ale kvalitního programu málo.

A jak je to s prodejem suvenýrů? Co si mohou návštěvníci přinést domů na památku?

Sortiment suvenýrů teprve budujeme. Opět z časových důvodů, dáváme přednost tvoření programu. Suvenýrů je všude dost. Chceme mít suvenýry kvalitní a osobité.

Mám dojem, že jste historii musel zasvětit celý život. Kdy jste ji začal mít rád? Jaké období české historie je podle vás nejvýznamnější?

Živoucí historii děláme už přes dvacet let profesionálně i ve volném čase. Prostě neustále. Jinak to ani nejde, pokud chceme vytvořit co nejvěrnější iluzi dané doby. Nejoblíbenějších období mám několik. V podstatě každá doba je zajímavá. Baví mě dělat Rudolfa II., sever proti jihu, Kelty a Římany. Nejraději jsem Karlem IV., kterého studuji již dvacet let, proto o něm mohu povídat mnoho hodin a při předvádění mohu dělat všechno možné. Třeba bojovat na koni, psát na pergamen, bavit se o matematice i o ženách, hrát šachy, lichotit urozeným paním anebo se bavit o bohu, politice nebo jaké víno je lepší. Prostě Karel IV. měl tak široké spektrum působnosti, že se dá studovat historie celé společnosti. A to mě baví, studovat, studovat a studovat.

Myslíte, že dnešní mladí lidé mají rádi historii?

Já myslím, že historii mohou mít rádi, pokud je kvalitně a zajímavě zobrazena, a to je velice těžká práce. Protože vystupuji i ve školách, kde jsou budoucí prezidenti, doktoři, řemeslníci nebo lupiči a hlupáci, musím se naučit, jak historii podat, aby to bavilo i ty, co nebaví vůbec nic nebo jsou úzce specializovaní na nějaký obor.

Účastníte se například Rakousko-pruské války - bitvy u Chlumu nebo Bitvy tří císařů ve Slavkově. Jaký je to pocit? Jaká zde panuje atmosféra?

Je to nádherná atmosféra. Bitva u Hradce Králové je jedna z nejlepších bitev v ČR. A asi jedna z mála, kde jsou dobře využity jezdecké jednotky.

Myslím, že musíte velmi dobře jezdit na koni. Kdy jste se to naučil?

Učím se to už více let. Protože jsem začal později, o to více se snažím do toho dostat. Učí se jezdit i celá naše rodina. Historie bez koní není historie. K dobrému ježdění patří nejenom práce s koněm, ale i práce na koni. Proto historické ježdění považuji za náročnější, než to současné závodní. Dobrý jezdec nemusí ještě dobře za jízdy střílet z luku, házet lasem, sekat šavlí nebo překonávat překážky.

Jak vás napadlo založit si takový areál a s jakými obtížnostmi jste se musel potýkat?

Je to jenom logické vyústění naší práce. Projekt Faber jsme měli v mobilní podobě a nyní i ve statické. Každá forma má svoje výhody a nevýhody. Na středověkém hradě vypadá středověk jinak než na statku, ale zase tam nepřivezeme všechny věci, které máme k vytváření historie. Potíže jsou s nekalou konkurencí a s nedostatkem peněz.

Jak vypadá váš běžný den? Co vše máte na starosti? Kolik personálu pracuje na bezproblémovém chodu celého dvora?

Běžný den vypadá tak, že od rána pracujeme až do večera. Pracuje celá naše rodina, prakticky neustále. Občas si pozveme brigádníky. Proto statisíce dětí a učitelů, kteří nás navštívili nebo někde viděli, si pochvalují profesionalitu a výjimečnost našeho projektu. Věřím, že i široká veřejnost u nás bude spokojena a já se potkám se spoustou zajímavých lidí, kteří jsou zvídaví a nároční.

Jak je to s financováním? Co pokrývá vstupné?

Financování je špatné. Všechno táhneme ze vstupného, které ještě nemůžeme realizovat ve výši, která je potřeba. Dotace jsme nedostali. Jak nám bylo řečeno, na takové projekty prý nejsou třeba v Posázaví výzvy. Dotují se třeba hotely. Dotace nám spíše škodí, protože na ně dosáhnou lidé, kteří na to nemají, aby dělali kvalitní historii. Mají ale tzv. konexe a čas se věnovat shánění peněz. A potom nám ještě dělají nekalou konkurenci. Člověk se diví jak rostou atrakce jako houby po dešti. Za chvíli ani lidé nemusí chodit do práce, ale budou chodit na atrakce. Sice mizí pracovní místa v průmyslu, ale přibývají atrakce. Noviny jsou toho plné, jak se zachází s dotacemi.

Musíte také hodně investovat do reklamy? Co děláte pro propagaci?

Do reklamy jsme moc neinvestovali, protože na ní nemáme. Tady chybí dotace, sponzor nebo filantrop, který by nám pomohl, aby o nás veřejnost věděla rychleji.

Přichystali jste si nějaké akce na prázdniny? Zde je prostor pro pozvánky a lákání.

Provoz v Pěnkavově dvoře je nyní každou sobotu minimálně do konce září, podle zájmu do října. Pokud realizujeme zateplení a vytápění rytířského sálu, bude i celý rok. Každou sobotu od 14.00 hrajeme Prince Bajaju a od 18.00 Císaře Karla IV.

Kde mohou naši čtenáři najít více informací o Pěnkavově dvoře?

Na www.penkavuvdvur.cz nebo na www.facebook.com/PenkavuvdvurFaber?ref=hl.

Zdroj foto: penkavuvdvur.cz