Sci-fi povídka číslo 3: Psal se rok 2085…
Banner

Sci-fi povídka číslo 3: Psal se rok 2085…

Email Tisk

literarni soutez 200

Milí čtenáři, máte rádi sci-fi? Dnešním dnem uveřejňujeme deset povídek, které dorazily do naší literární soutěže na téma Obyvatelé měst v daleké budoucnosti a postoupily do užšího výběru.
Nyní je na vás, která z nich zvítězí v čtenářském hlasování a i vy máte šanci získat zajímavou cenu! Označte povídku, která se vám nejvíce líbí, v anketě a k tomu napište na e-mailovou adresu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript název vybrané povídky a své jméno a adresu. Do předmětu e-mailu napište „literární soutěž“. Autor povídky, která získá nejvíce hlasů, získá hodnotnou cenu. Navíc z došlých oodpovědí vylosujeme jednoho čtenáře, který rovněž bude odměněn - knihou Vzpoura mozků. Uzávěrka hlasování bude 15.9.2013.

Psal se rok 2085…/ Marie Horká

Bylo mi osm a všichni ostatní z naší party byli aspoň o dva roky starší, já jsem sem chodil vlastně s bráchou, abych doma nepřekážel. Scházeli jsme se vždycky v sobotu po poledni na naší staré půdě, kde bylo mnoho babiččiných věcí a předmětů po prababičce, a kam rodiče odkládali veškeré již nepotřebné haraburdí. Nikdy jsme se tu nenudili, bavilo nás zkoumat, jaké přístroje a hračky měli lidé kdysi dávno – počítače z roku 2013, mobilní telefony, taky telefon na drátek, který se připojoval do zásuvky, aby fungoval, a neuměl nic jiného než posílat hlas z jednoho konce světa do druhého, popřípadě přečíst jakousi smsku, nebo jak tomu prarodiče říkali. Zásuvky jsme znali, na půdě ještě dvě byly a rodiče je kvůli nám nezrušili, abychom si měli s čím hrát. A daly se tu najít i starší věci, především hračky. Zaujaly nás dřevěné postavičky z minulého tisíciletí na provázku – ty prý vždycky na vycházce za sebou tahaly malé děti místo domácích zvířat (v té době totiž ještě nebylo zakázané chovat doma psy, kočky a podobně).
Jednou, když jsme přišli na půdu, jsme hledali notebook po babičce, abychom se podívali, jak vypadal facebook před 80 lety, ale notebook nikde nebyl. Hledali jsme snad úplně všude, kde to jenom bylo možné, ale nenašli jsme ho. Hlavu jsme si z toho nedělali, nakonec jsme si vzali na hraní něco jiného, ale ztrácení věcí z půdy se opakovalo pořád dokola, každý týden zmizelo něco dalšího. Nebyli jsme sami, komu se ztrácely staré věci, lidé z okolí se navzájem podezírali z krádeže, nikdo neměl tušení, kdo to může mít na svědomí, a tak se naše parta rozhodla tuto záhadu vyřešit. Několik večerů i nocí jsme společně nebo po hlídkách číhali na zloděje, ale neúspěšně. Až asi po 500 hodinách od začátku našeho projektu jsme na něco přišli.
Čekali jsme celý večer až do brzkého rána, kdy se střešním okénkem na půdu snesla malá postava vysoká sotva půl metru a začala se rozhlížet kolem sebe, jako by se po něčem sháněla. Po chvíli rozhlížení vztáhla ta postavička prst na skládací židli a kolem se objevilo oranžové záření. Nikdo z nás nechtěl o židli přijít, dodali jsme si odvahu, vylezli z úkrytu a zkusili na to stvoření promluvit. Nic se nedělo, soustředilo se to jen na vybraný předmět. Až po pár minutách to zátahlo prst, podívalo se to na nás a objevil se před tím malý obdélník s textem. Nevím, proč to na nás nepromluvilo, ale i takto jsme se dokázali spolu domluvit. Vysvětlili jsme mu, jak jsou pro nás ty věci důležité a z čeho se kvůli nim podezírají lidé z okolí. Nakonec se ukázalo, že postavička je vstřícná a inteligentní bytost, ale nerozumí lidskému řádu ani záležitostem, jako je například majetek. Živí se pro nás nezvyklými předměty, a my nejsme první, koho tyto bytosti navštívily. Mysleli jsme si, že bychom mohli pomoci nám všem, a tak jsme dali hlavy dohromady. Ale než jsme se domluvili, ta bytůstka bez rozloučení zmizela. Dodnes jsem ji znovu nepotkal, ale věci jako tužky, ponožky a další starší dobře uklizené předměty se mi ztrácejí neustále. Vám ne?

Partneři soutěže: 

LOGO fantom print

LOGO Magicbox

LOGO Argo

LOGO XB1

LOGO AudiotekaTrifid



 




Přihlášení



Anketa

  • Slavnosti brambor
    Klub kreslířů a humoristů se zapojil do skvělé bramborové akce. Více v přiloženém plakátu. Návštěvníci se budou moct potěšit nad...
  • Výstava časopisu TAPÍR
    Náhodou jsme se dozvěděli, že v Branické obecné knihovně „Husmíl“ pořádají výstavu s časopisem Tapír. Jsme mile překvapeni a děkujeme....
  • Tapír č. 5 září/říjen
    Od 30. srpna vychází již páté číslo našeho humoristického časopisu TAPÍR. Můžete se těšit na: – rozhovor s režisérem Karlem...

Partneři

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (3)

Čtěte také...

Léto v Botanické zahradě hl. města Prahy

Botanicka zahrada 200Byli jste již v Botanické zahradě hl. města Prahy? Nyní máte jedinečnou příležitost spojit její prohlídku s bohatým doprovodným programem, který pro vás po celé letošní léto okořeněn hudbou, fotografií či socha...

Z archivu...


Literatura

Komiks nejen o rovnátkách stojí za pozornost

usmev komiks 200Posledních několik týdnů jsem se stala častým návštěvníkem své skvělé zubařky. Během hodin se strnulým držením hlavy a doširoka otevřenou pusou jsem měla dost času přemýšlet nejen o zubech a o úsměvu, podobně jako hrdinka komi...

Divadlo

„Dělat si srandu z blbců, na tom není nic špatného“

blbec k veceri 200Inscenace Blbec k večeři má podtitul gurmánská komedie na cizí účet a v minulé sezóně ji uvedlo Městské divadlo Zlín. Režie se ujala Hana Mikolášková a život ji vdechli především Marek Příkazký a Josef Koller.

...

Film

Sněhulák? Spíš nesourodá sněhová břečka

snehulak 200Jeden z nejočekávanějších filmů letošního roku běží od 12. října v kinech. Tvůrci a marketéři slibují, že se budeme bát. Ti, co četli knižní předlohu Jo Nesba ví, že by se bát měli. Převézt knižní bestseller známý všude po světě do filmové podoby je vždy velká loter...