Sci-fi povídka číslo 8: Líná huba holý neštěstí aneb BACHA!
Banner

Sci-fi povídka číslo 8: Líná huba holý neštěstí aneb BACHA!

Email Tisk

literarni soutez 200

Milí čtenáři, máte rádi sci-fi? Dnešním dnem uveřejňujeme deset povídek, které dorazily do naší literární soutěže na téma Obyvatelé měst v daleké budoucnosti a postoupily do užšího výběru.
Nyní je na vás, která z nich zvítězí v čtenářském hlasování a i vy máte šanci získat zajímavou cenu! Označte povídku, která se vám nejvíce líbí, v anketě a k tomu napište na e-mailovou adresu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript název vybrané povídky a své jméno a adresu. Do předmětu e-mailu napište „literární soutěž“. Autor povídky, která získá nejvíce hlasů, získá hodnotnou cenu. Navíc z došlých oodpovědí vylosujeme jednoho čtenáře, který rovněž bude odměněn - knihou Vzpoura mozků. Uzávěrka hlasování bude 15.9.2013.

Líná huba holý neštěstí aneb BACHA!/ Marek Noskovič

Světelné paprsky Slunce ošlehávají město. Ve vysokém mrakodrapu v dvacátém osmém patře, v osmdesátém třetím pokoji se připravuje pan Kindl do práce. Píše se rok dva tisíce devadesát jedna, 24. prosince. Rok plných změn. Pětkrát se zásadně změnila politická situace, povstalci z východního Tandžikistánu byli potlačeni, přičemž se náhle objevila nová hrozba v podobě kurdských bojovníku v Angole. Další změnou, která nastala, byl ohromný pokles americké a čínské měny, což způsobilo další již druhou ekonomickou krizi za poslední tři měsíce.
Kindl si vymění olej ve svém novém těle. Šroubovákem utáhne malé šroubky na své pravé ruce, párkrát zatne svou ocelovou pěst, aby zjistil, zda ruka pevně drží. Drží. Na břiše si vymění nejdříve záložní baterii a pak tu aktivní. Vyleští si bronzové tváře a pln úsměvu se žene do zaměstnání.
Projde náměstím Nejvyšší Svobody, pak ulicí Nejlepších zítřků. Na rohu ulice Nejlepších zítřků a Skvělých novin se zastaví v obchodě s matičkami.
„Nejskvělejší den přeji!“ započne Kindl rozhovor s prodavačkou.
„Vám též nejskvělejší den!“
„Chtěl bych se vás zeptat, zda již přišly matičky ohromné kvality s průměrem třicet pět milimetrů.“
„Pochybujete snad, že bychom nedostaly matičky včas?“ zašeptala. Kamera naproti pokladně nad regály se v mžiku otočila k nim.
„Jistě, že nepochybuji!“ usmál se s jistou dávkou falešnosti a cítil, jak mu třeští hlava z nového implantovaného čipu, který mu lékař voperoval ve středu.
„To jsem přešťastná. Tady máte dvacet matiček a přeji nejkrásnější den!“
Prochází ulicí Blaženého míru, když v tom ho zastaví NBP( Nejspravedlivější Bezpečná Služba). Nejmodernější robot typu NAKUT-6900 ho chytí za ruku. Bronzové ruce o sebe zavržou. Robotovi červené oči ho skenují. „Ještě minutku pane.“ ozývá se z děr v dolní části obličeje. „Vše v pořádku. Teď vás poprosím, abyste šel se mnou.“ řekne robot vážně.
„Velice, ale převelice se vám omlouvám vážená Bezpečnosti, ale musím do zaměstnání.“ vykrucuje se pan Kindl a cítí, jak mu opět zatřeští nový čip v mozku.
„Nemusíte! Vše je vyřízeno.“ okřikne ho robot ostře. Ostatní lidé na ulici pouze prochází. Jejich kovové, železné nebo diamantové oči o ně ani pohledem nezavadí.
„Dobře. Tak mě tedy veďte.“
Prochází náměstím Bezpečnosti a vchází do vysokého černého mrakodrapu s velkými prosklenými okny. V této budově sídlí ředitelství NBP. Dveře se před nimi sami otevřou. V místnosti je recepce, kde sedí mladá robotice s blonďatými nastřelenými vlasy. Jinak je místnost bez života. Poté projdou dlouhou chodbou. Desítky kamer visí na stěnách. Chodbou projdou až na konec, kde jsou černé dveře s červeným nápisem „VSTUP ZAKÁZÁN, VYSOKÉ NEBEZPEČÍ ÚRAZU.“ Robot zadá kód do malé elektronické krabičky u dveří a ty se náhle otevřou.
„Velice vás zde vítám! Posaďte se“ vítá pana Kindla smějící se člověk! A skutečně! Je to člověk se vším všudy! Dokonce má minimálně deset lidských kil navíc. Místo železných paží a měděných kolen má slabounkou vrstvičku kůžičky! „Jak pošetilé se takhle vystavovat nebezpečí úrazu. Jeho kůže je tak slabounká.“ pomyslí si Kindl a čip ho za tuto myšlenku ocení blaženým pocitem.
„Nejskvělejší den přeji!“odpoví Kindl a posadí se.
„Jak mi pane Kindle vysvětlíte, že náš neomylný graf pro Bezpečí veřejnosti vykázal znatelný vzestup, co se týče vaší nebezpečnosti pro společnost?“ zvážní donedávna smějící se muž.
„Velectěný pane, to vám bohužel nemohu nijak racionálně vysvětlit. Já nejsem pro naší společnost v žádným případě nebezpečný a naopak ji plně a bezpodmínečně podporuji!“
„Kecy. Vy tady přede mnou něco skrýváte! To, ale nevadí, stejně to není podstatné. Nyní nám již škodit nebudete! My se s neposlušným obyvatelstvem umíme vypořádat!“
Do místnosti vstoupil zrzavý člověk v bílém plášti. Další člověk bez železných nebo titanových součástí. Vyndal ze svého pláště něco, co velice připomínalo ovladač od televize. Byl, ale zatraceně malý a tvar měl čtverečku. Zrzavý muž stiskl červené tlačítko uprostřed ovladače a pan Kindl cítil, jak ho opouští veškerá síla. Těžké ruce mu klesly k nohám a hlava s hrudí by mu přepadla dopředu a možná by spadl ze židle, kdyby ho robot NAKUT-6900 nezachytil.
Kindl jen bezmocně a nehybně seděl. Oči a uši mu, ale stále fungovaly. V zrcadle před sebou viděl, jak mu ten zakrslý zrzek otevírá hlavu, jeden šroubek za druhým padá z hlavy pana Kindla. Pak jí zrzek úplně rozevře a v zrcadle se objeví lidský mozek, na kterém jsou připojené různé hadičky, čipy, implantáty.
„Podívejte pana Moabo! Tady ten implantát je špatně nasazen! Ihned musíme zjistit, kdo ho tam implantoval a ten robot musí být bez prodlení zlikvidován!“
„Dobře doktore, hned to zařídím. Ještě něco zajímavého?“
„Nic pane, je to typický případ. Implantuji mu další čip a vše půjde podle plánu.“
Pak pana Kindla postavili na nohy a ovladačem mu opět vrátili sílu. Ale… ale už to nebyl pan Kindl. Už to byl někdo jiný! Cítil, jak se změnil. Cítil, jak jím proudí vlny vzteku. Doktor k němu přistoupil a rozšrouboval břicho a vložil do něho nějakou výbušninu. Buďto trinitrotoluen nebo pentrit. To Kindl nestihl postřehnout.
Pak ho NAKUT-6900 vyprovodil zpátky na ulici. Slunce krásně svítilo, davy robotů se jako jeden organismus přesouvaly po chodnících. I náš pan Kindl se do takovéhoto davu vmísil a byl jím popoháněn kráčet dopředu. Náhle jako by jím prošla nějaká další vlna. Chtělo se mu zakřičet a také zakřičel!
„Svoboda je pro hlupáky, v otroctví je síla!“
S posledním slovem, který vyšel z jeho měděných úst, vybouchl. Výbuch byl tak silný, že rozbil okna ještě v deset kilometrů vzdálených domech. Do minuty přiletěl zpravodajský vrtulník, který vše snímal ze shora. Televize hlásala: „Stovky mrtvých,“ „teroristé opět útočí,“ „kurdští bojovníci chtějí zabít naší svobodu,“ přičemž nezapomněla poskytnout ty nejdrastičtější fotografie mrtvých a zraněných.
Veškeré obyvatelstvo Capitalistic City se druhý den „svévolně“ a „dobrovolně“ shromáždilo na náměstí Nejčistšího lidství. Za pět minut dvanáct dopoledně vystoupil na balkón Nejvyššího stupně Lidství generální sjednotitel vlády, pan José Pourym. V jeho ocelové pleši se odrážely sluneční paprsky.
„Dnes jsme se tu dámy a pánové sešli, abychom uctili památku včerejších zesnulých! Prosím vás o minutu ticha.“
To ticho mrazilo. Atmosféra byla hustá a špinavá.
„Děkuji. Nyní bych vás všechny chtěl informovat o nejdůležitějších krocích, která naše pracovitá vláda z důvodu tohoto nejodpornějšího sebevražedného atentátu chystá. Prvním krokem je, že předložíme společně s opozicí požadavek na vyhlášení války celé Kurdské říši! Je naprosto jisté, že tento atentát mohli způsobit jen Kurdové! Věříme, že požadavek Nejvyšší Senát přijme! Svoboda si žádá oběti!“
Dav začal hlasitě jásat. Jásala i matka pana Kindla. Nemohla si pomoci. „Je to přesně to, co potřebujeme!“ pomyslela si o vyhlášení války.
„Druhým krokem je, že se pokusíme implantovat všem lidem na planetě Zemi čipy do mozků, abychom zamezili zvrhlému konání těchto odporných individualit! V naší nejkrásnější zemi vidíme jasné výsledky, za které vděčíme čipům! Kriminalita téměř nulová, ekonomické výsledky oproti ostatním zemím výrazně vyšší. Technickým pokrokem jsme předstihli Japonsko i Čínu dohromady! Děti jsou šťastné a rády se ve školách učí! Čipy jsou nejvyšším dobrem lidstva!“
Dav začal skákat radostí! Skandoval jméno pana Josého. „Ano! Tak to je správné! Čipy z nás udělají lepší lidi.“ pomyslela si opět matka a polévala jí jedna vlna radosti za druhou.
„Teď vám řeknu poslední věc. Vy ubohé loutky! Jste odpad společnosti! Jste výkaly této země! Všichni bez výjimky! Doufám, že všichni skončíte v pekle! A víte co? Já už se na ty vaše tupý bronzový hlavy nemůžu ani koukat!“
Dav stále jásal radostí. Skandoval Josého jméno a pak šel do práce, domů, práce, domů, práce…

Partneři soutěže: 

LOGO fantom print

LOGO Magicbox

LOGO Argo

LOGO XB1

LOGO AudiotekaTrifid



 




Přihlášení



  • Tapír č. 5 září – říjen
    Od 30. srpna vychází další číslo našeho humoristického časopisu TAPÍR. Můžete se těšit na: – Rozhovor s Ivo Šmoldasem – Tapír na houbách...
  • Tapíří letní dárek
    Máte již poslední číslo Tapíra přečtené a nechce se vám čekat na nové, které vyjde 30. srpna? Připravili jsme pro...
  • Mezinárodní festival kresleného humoru 2019
    Čtvrtý ročník skončil a opět se vydařil. Kdo jste nepřijeli, budete celý rok litovat, že jste nebyli. Tak příští rok...

Rozhovor

Recyklované pohádky pohledem VIP patronů

2qO projektu Recyklohraní a Recyklovaných pohádkách jste se na našem webu mohli dozvědět více z tiskových zpráv a také z rozhovoru s ředitelkou, paní Ilonou Johnovou Koukalovou. Nyní máte možnost podívat se na projekt očima jeho VIP patronů, mezi které patří fotograf...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Melos – Étos sa stal hostiteľom Svetových dní novej hudby ISCM

2000hudDvanásty ročník Medzinárodného festivalu súčasnej hudby Melos – Étos sa začal 8. novembra koncertom Melos Ethos Ensemble v malej sále v Slovenskej filharmónii v Bratislave. Celý program slávností novej hudby potrvá až do 14. novembra. Organizuje ho Hu...


Literatura

Nezvalova generace už neoslovuje

basne II nezval 200Vítězslav Nezval je spolu s Jaroslavem Seifertem považován za předního představitele českého poetismu. Upřímně nechápu proč. Ano, samozřejmě Edison nebo Akrobat jsou kouzelnými výtvory, ale ne všec...

Divadlo

Můj romantický příběh

langova perexDivadelní zpověď Toma a Amy „Bože. To teď spolu jako chodíme? Celé odpoledne jsem si důkladně přehrával všechno, co jsem jí kdy udělal, a co ona udělala mě. A snažil se určit míru svých závazků.“ / Postava Toma ve hře Můj romantický př...

Film

Neutěšená situace ve společnosti Krátký film Praha

kratky film200Skupina umělců z Akademie výtvarných umění upozornila v uplynulých dnech prostřednictvím médií, petice i dokumentů na situaci v akciové společnosti Krátký film Praha, žádají ministerstvo kultury, aby konalo. V interpelaci na ministra kultury...