Banner

Sci-fi povídka číslo 9: Úřad

Email Tisk

literarni soutez 200

Milí čtenáři, máte rádi sci-fi? Dnešním dnem uveřejňujeme deset povídek, které dorazily do naší literární soutěže na téma Obyvatelé měst v daleké budoucnosti a postoupily do užšího výběru.
Nyní je na vás, která z nich zvítězí v čtenářském hlasování a i vy máte šanci získat zajímavou cenu! Označte povídku, která se vám nejvíce líbí, v anketě a k tomu napište na e-mailovou adresu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript název vybrané povídky a své jméno a adresu. Do předmětu e-mailu napište „literární soutěž“. Autor povídky, která získá nejvíce hlasů, získá hodnotnou cenu. Navíc z došlých oodpovědí vylosujeme jednoho čtenáře, který rovněž bude odměněn - knihou Vzpoura mozků. Uzávěrka hlasování bude 15.9.2013.

Úřad/ Tomáš Heveroch

Domovní buzení se spustilo ve všech obytných jednotkách přesně v pět třicet ráno jako každý ze sedmi pracovních dnů v týdnu. Úředník Karel se posadil a opatrně si sundal Spánkové boty, které nejenže monitorovaly tělesné funkce, ale v případě otálení se vstáváním byly schopné ospalce povzbudit sérií jemných elektrických šoků. Jeho žena, Úřednice Vanda, také vstala a začala se oblékat do šedé uniformy. Bydleli v jednotce třetího stupně, která měla u ložnice manželů vlastní koupelnu, takže do kuchyně vstoupili už svěží a připraveni na výkon služby.
Androidí posluhovačka v domácnosti již připravila na stůl a nyní se starala o to, aby všechny tři děti snědly vyváženou porci uhlohydrátů a vitamínů. Úředník Karel obšťastnil potomky úsměvem číslo 9 a usedl na své místo. Následovala čtvrthodinka povinné nezávazné konverzace. Dodržel poslední vyhlášku a vyptával se dětí na učivo v Byrokratické škole, kterou navštěvovali.
Po snídani posluhovačka sklidila ze stolu a celá rodina si před Vševidoucím okem zazpívala státní hymnu. Právě včas, dvěma dětem se aktivoval čip v rameni a v modravém záblesku je přemístil do školních tříd. Nejmladší zůstalo s posluhovačkou doma. Úředník Karel s manželkou měli nejvyšší čas se vypravit za prací. Výtahem vyjeli z šedesátého podzemního podlaží až na povrch. Mluvit během cesty bylo zakázáno, Všeslyšící ucho dokázalo zachytit jakýkoliv protistátní šepot. Před východem rozevřeli erární černé deštníky a zařadili se k nekonečnému zástupu Úředníků, kteří skryti před paprsky slunce svorně kráčeli ulicí směrem ke stanici metra. Úředník Karel se kývnutím rozloučil s Úřednicí Vandou. To byl nejvyšší stupeň vzájemné intimity, jaká byla na veřejnosti povolena. Pak oba nasedli do různých vlakových souprav, které je odvezly do Úřadů.
Úřad pro plánování obyvatel měst v daleké budoucnosti se nacházel hluboko v podzemí. Zabíral osmdesát pater a na každém bylo padesát kancelářských buněk. Každé ráno se sešli zaměstnanci jednoho patra u šálku bezkofeinového hnědého nápoje a společně se pobavili nad povoleným vtipem pro toto fiskální období.
Dnes byla řada na Úředníkovi Petrovi, od něj ten vtip Úředník Karel nikdy neslyšel rád. Nedovedl ho správně podat. To mu dokázalo zkazit celou šestnáctihodinovou pracovní dobu. Po sedmnácti vteřinách pečlivě odměřeného smíchu se Úředníci rozešli do svých kanceláří.
Úředník Karel se už nemohl dočkat, až přijde první klient, ale nejprve bylo nutné vyřídit několik formalit. Kromě něj seděl v kanceláři kontrolor z Úřadu pro pracovní vztahy a kontrolor z Úřadu bezpečnosti práce. Úředník Karel je pozdravil a velice se podivil že židle kontrolora z Úřadu pro gramatiku je prázdná. Naštěstí během minuty dorazil, takže mu nebyl zapsán pozdní příchod. Tak by mohl snadno přijít o černou uniformu, vyleštěné holínky a bičík. Úředník Karel si nechal od všech kontrolorů orazítkovat potvrzení o nástupu do zaměstnání a pak dal své razítko na jejich pracovní výkazy. Nakonec si orazítkovali dokumenty kontroloři navzájem. Ještě ověřil funkčnost Vševidoucího oka a Všeslyšícího ucha, stav hasicího přístroje, obsah lékárničky, teplotu v místnosti a mohl začít úřadovat.
Přihlásil se přes konzoli do systému Úřadu a nechal si zaslat první složku. Když o půl hodiny později klienti vstoupili do strohé a neútulné kanceláře bez oken, měl už veškeré dokumenty zkontrolovány a ověřenu jejich platnost. Tu část práce měl nejraději, zbytek už ho moc nebavil. Bohužel, přítomnost živých Občanů byla na tomto Úřadě nutným zlem. Jak záviděl těm Úřadům, kde nemuseli s Občany vůbec přijít do styku. Tam se nemuseli potýkat s takovými překážkami, jako když občas dorazily papíry v naprostém pořádku a zapomněly s sebou člověka.

„Dobrý den, Občané. Posaďte se, úplatky můžete odevzdat kontrolorovi z Úřadu pro pracovní vztahy,“ přivítal pěkně klienty Úředník Karel. „Kdopak vás k nám přivádí?"
„Jde o našeho třináct-prapravnuka,“ zajíkala se vzrušením paní Občanová, zatímco pan Občan vyndaval peníze z krabice od vína k překontrolování.
„Jak vidím, nejste u nás poprvé. Takže už víte, jak to tu chodí,“ byl Úředník Karel rád, že nemusí vysvětlovat základní věci. „Podíváme se na něj. Judas Tazim Novakowski, pokud se nepletu.“
Nad stolem se promítl holografický obraz pobledlého mladíka. Občané vypadali překvapeně.
„To nemůže být on! Jeho matku jsme před rokem dali dohromady s hispánským učitelem salsy!“ protestoval pan Občan.
„V naší databázi k chybě dojít nemůže,“ odmítl to Úředník Karel. „Mohu se podívat, kdo jsou jeho rodiče... ano, už to vidím. Bohužel jde o nemanželské dítě, otcem je německý opravář kabelových televizí Hans.“
„A nejde to změnit?“
„Nikoliv, tato schůzka se týká výhradně jen vašeho třináct-prapravnuka, ale můžu vás přeobjednat na úpravu osudu vaší dvanáct-prapravnučky. Jak by se vám to hodilo 5. září v 8:00 za šest let?“
„To ne, na tu dobu už máme naplánovaného jiného potomka,“ zamítla paní Občanová. „Raději se budeme věnovat tomu nešťastnému nemanželskému chudáčkovi.“
„Šlo by alespoň zařídit, aby se rozkmotřil se svými rodiči a úplně s nimi omezil kontakty?“ navrhl pan Občan.
„Jistě, může se v osmnácti vydat do světa. Třeba na druhou stranu Marsu.“
„A sirotek by z něj nešel udělat?“
„Ne, to jedině až za těch šest let v září... nyní koukám až v prosinci.“
„Tak ho pošleme úplně na jinou planetu, ať začne od začátku.“
„Výborně, v té době probíhá kolonizace džunglí na Saturnu nebo je tu Pluto. Po sedmé odhlasované jako planeta se stává centrem mezihvězdného obchodu a život na kosmické lodi by vašemu potomkovi slušel.“
„Co Země?“
„Jistě, Země,“ očekával tento nápad Úředník Karel. Všichni chtějí návrat svých potomků na domovskou planetu. „I tam je několik lukrativních lokací. Oblast Severní Ameriky bude tou dobou nově k osídlení.“
„Vždyť nám při hledání bydlení pro dvanáct-prapravnučku tvrdili, že je tam plno!“
„To souhlasí, naneštěstí všichni umřeli na ozáření. Došlo k chybě ve výpočtu, hladina radiace ještě nebyla bezpečná. Tragický omyl, ale berme to z té lepší stránky, máme nyní spoustu vylidněných měst k nastěhování.“
„Něco méně nebezpečného by nebylo?"
„Pak je tu Holandsko, výtečná lokalita. Podmořské domky jedna radost, žábry se transplantují v ceně. Nebo Austrálie, zažívající retro-mánii ve stylu 20. století.“
„To je ono. Pradědeček vždy vyprávěl, že to byla nádherná doba.“
„Výborně, tedy Austrálie, přesněji malebné město Sydney. Váš třináct-prapravnuk si bude moci dovolit krásnou vilku s bazénem a dvě auta. Také koníčky bude mít na úrovni,“ kontroloval Úředník Karel finanční záznamy z budoucnosti. „Golf, squash a ricochet. Pokud jde o rodinu, krásná manželka a tři děti. Všechny budou navštěvovat prestižní školy. Skoro není důvod něco měnit, ne? Může si dovolit vše, co mu zaměstnání u účetní firmy Black and...“
„Tak to ne, nikdo z rodiny nebude cifršpión!“ rozčílil se pan Občan.
„Proč ne? Dopracuje to až na společníka ve firmě.“
„Ne, musí pracovat někde na sluníčku, aby se opálil. Když už to nevyšlo s tím hispáncem,“ podpořila svého manžela paní Občanová.
„Dobře, ale pro jeho vzdělání a inteligenci toho moc na slunci není. Mám tu pouze pozice typu zmrzlinář, podomní prodejce, plavčík...“
„To je ono, sportovec, to naše rodina potřebuje,“ zajásali oba dva objemově velice výrazní Občané.
„Dobře, zařídíme tedy nějaký závažný problém na vysoké škole, aby ji nedokončil a přidáme mu do genového fondu příslušné vlohy k plavání. Pro účely bydlení bych navrhl menší byt na předměstí.“
„To ne, ať má svou vilu nebo sídlo přímo u moře.“
„Bohužel, jako plavčík nebude mít takové příjmy. Podívejte, i potomka si bude moci pořídit pouze jednoho,“ ukázal jim grafy Úředník Karel. „Možná, kdyby se oženil s příbuznou bývalého spolužáka z vysoké, tak by si mohli půjčit.“
„Řekl jsem, žádný cifršpióny! Ani mezi příbuznými!“
Než stačil Úředník Karel cokoliv říct, nastal čas na pravidelnou přednášku. Řečník s pomocí dvou androidů přinesl do kanceláře řečnický pultík a počkal až přítomní připraví židle do půlkruhu. Z tajného úkrytu ve stěně se k nim přidal i kontrolor z Úřadu pro kontrolu kontrolorů a patnáct minut osvěty mohlo začít. Tentokrát byla přednáška na téma Odpadní problémy v domácnostech. Po dlouhém monologu se zarudlý a sípající řečník, který vložil do přednesu vše, zastavil a vysloužil si schválený minutový potlesk. Poté se chytili za ruce a zanotovali si hymnu.
„Kde jsme to skončili?“ navázal Úředník Karel, když se všichni vrátili na svá místa.
„U kamarádů a známých. Ty bychom mu raději vybrali také sami, určitě při práci na pláži potká dost lidí.“
„Jak si přejete. Stačí mi jen základní údaje a uvidíme, co nám databáze vyhodí.“
„Určitě by to měli být pořádní mužští, žádné bábovky,“ ihned hlásil pan Občan a druhá brada se mu kývala do taktu.
„Možná by jeden z nich mohl mít i jizvu na tváři, to vypadá dobře,“ přidala se paní Občanová.
„A po večerech budou vymetat bary, ať si taky trochu užije,“ vršily se požadavky jeden za druhým. Nakonec výběr přátel zabral skoro půl hodiny, ale s výslednou trojicí byli Občané spokojeni. José "Břitva" Marques, snědý amatérský surfař, John Harden, potetovaná hora svalů, která dělala vyhazovače v nočním klubu a nakonec Mike Wong Lee, číšník s jizvou přes celý obličej a chybějícím prstem na pravé ruce. Navíc John měl sestru jménem Lola, pracovnici v tetovacím salónu, jejíž plastické operace doslova Občany okouzlily a hned ji vybrali svému třináct-prapravnukovi za manželku.
„Myslím, že je hotovo. S touhle partou může pořádat ve svém sídle na pláži párty každý den.“
„Bohužel, je tu stále ten problém s financemi, žádnou rezidenci si dovolit nemůže.“
„Nešlo by to nějak zařídit? Co třeba vedlejší práce?“
„Samozřejmě,“ podíval se Úředník Karel na hodiny, už jim zbývalo jen pět minut. „Je tu paragraf KLX-358-27.“
„A to je?“
„Mimopracovní výdělečné činnosti. Jde o jisté delikátní rizikové finanční transakce, výrobu různého spektra chemických substrátů a distribuce mezi veřejnost, provádění deratizačních operací se zaměřením na větší savce, zajišťování vybírání poplatků od malých soukromníků nebo chování a obchod s bílým masem.“
„Kuřecí já vždycky rád,“ poznamenal pan Občan. „To by šlo, ale vynechte ty transakce a poplatky. Lepší budou chemické substráty a maso. V průmyslu je budoucnost.“
„Jak si jen přejete. Stačí podepsat tyto dokumenty sedmdesátkrát a budu potřebovat vzorek vaší DNA,“ přisunul k nim horu papírů a nůž. „Já osobně si myslím, že váš třináct-prapravnuk bude s vaší volbou naprosto spokojen a nikdy vám to nezapomene."

Popravdě, když se J.T. Novakowski snažil prostřílet s předávkovanou snoubenkou Lolou v náručí z obležení protinarkotického oddělení, zatímco trojice jeho společníků ve sklepě rozřezávala těla a ničila důkazy v kádi s kyselinou, tak naprosto netušil, jak se do takové situace dostal a komu za to má poděkovat.

Partneři soutěže: 

LOGO fantom print

LOGO Magicbox

LOGO Argo

LOGO XB1

LOGO AudiotekaTrifid



 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

  • Prvomájový Tapír
    Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas… Ano, máme tady první máj, ale to...
  • Tapír v Kněževáku
    V letošním březnovém čísle zpravodaje obce Kněževes můžete mimo jiné nalézt i rozhovor s předsedou KKH Mirkem Vostrým. Čtenáři se tam dozví...
  • Aprílový Tapír
    Apríl je tady! Tak pozor na všechny šprýmaře ve vašem okolí, ať si z vás neudělají dobrý den… A pokud...

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...

Anketa


Banner

Chat s osobností

Hledat

Mimísek 13

Partneři

Čtěte také...

Proč jsem vzala na milost romány pro ženy

RomanyČtu ráda a hodně, (nejenom proto, že to souvisí přímo s mým povoláním), dokonce tolik, že jsem se při nedávné statistice, která čtenáře rozdělovala do skupin podle počtu přečtených knih za rok, dostala do poslední skupiny označené jako Vášnivý čtenář. Posle...

Nové komentáře

  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...
     
  • 17.05.2017 07:55
    problém
    Nelze odeslat odpovědní ...

Facebook

Twitter

Z archivu...


Literatura

Kam se poděla Laura?

laura 200Severské detektivky vám na našich stránkách představujeme pravidelně. Tentokrát se podíváme do finského malého městečka Palokaski, které zasáhlo zmizení středoškolačky Laury. První kniha ze série, za kterou stojí autorská skupina pod jménem J. K. Johan...

Divadlo

Na festival Ibérica přijedou hvězdy flamenka. Ujmou se i role lektorů ve tvůrčích dílnách

Iberica 200Festival španělské kultury Ibérica, který mezi 11. a 16. srpnem zamíří do Prahy, Brna a Boskovic, nabídne už pojedenácté uhrančivá představení plná vášnivého flamenka a španělských rytmů, ale také filmovou přehlídku či tvůrčí ...

Film

Když musí tvrďák do školky

policajt ze skolky200Film Policajt ze školky (1990) ve své době ukázal, že i typicky akční hrdina jako Arnold Schwarzenegger musí jednou za život řešit problém, který má většina z nás. I královny musí chodit na zá...