Mýty o pedagogice Montessori

Mýty o pedagogice Montessori

Email Tisk

200monPedagogika Marie Montessori vznikla před sto lety a je stále aktuální i v 21. století. Zabývá se rozvojem osobnosti dítěte ve stále se měnících podmínkách a nade vše klade důraz na rozvoj osobnosti dítěte. Montessori pedagogika dětem nevnucuje dopředu připravené představy a způsoby chování, ale ponechává jim svobodnou volbu rozhodovat se a učit se, v odborně připraveném prostředí. V takovém prostředí je možné špatnou volbu opakovat bez toho, aby to mělo důsledky na praktický život dítěte.

 

Existují i odpůrci tohoto stylu výchovy dětí, kteří tuto metodu zatracují a tvrdí, že nemůže fungovat. Mezi lidmi často panují mylné představy o cílech Montessori pedagogiky. Vznikají různé mýty a předsudky o tomto pedagogickém směru.

Mýtus č. 1: „Montessori je nejlepší alternativní výchovně vzdělávací systém.“

Někteří lidé, kteří se věnují výchově dětí touto metodou si možná myslí, že je to jediná možná cesta vzdělávání dětí. Také si myslí, že Montessori pedagogika je dokonalá. Domníváme se, že jde o velice dobrou metodu jak vzdělávat děti, ale každý rodič a pedagog se musí svobodně rozhodnout, jak bude k výchově dětí přistupovat. Každý rodič, učitel, vychovatel, každý člověk by měl mít možnost rozhodnout se, co je pro něj a jeho děti nejlepší, kterou cestou chce jít. Jestli je to Montessori, je to úžasné. Jestli-že ne, nic se neděje. Existuje množství jiných cest.

mon

Mýtus č. 2: „Děti v Montesori třídách si dělají, co chtějí.“

Svoboda je jedním z klíčových pojmů v Motessori pedagogice. Je to jeden ze základních principů. Svoboda neznamená, že si člověk může dělat, co chce. Svoboda panující v Montessori třídách je svoboda založená na pravidlech, hranicích, které by všichni, děti i dospělí, měli respektovat. Svoboda, která děti učí nést odpovědnost za svoje činy. Děti se učí samostatně rozhodovat a svobodně volit z možností, které jsou jim dány k dispozici a tím formují svojí osobnost.

 mon2

Mýtus č. 3: „Učitelé jsou přísní, vážní, málo citliví a málo milující.“

Učitelé v Montessori třídách, se snaží k dětem chovat s respektem a úctou. To, že děti neoslovují sluníčka, nebo berušky, ale že jsou to prostě děti Ema, Kuba, Matýsek, neznamená, že by děti učitelé neměli rádi. V Montessori třídách se vytvářejí partnerské a respektující vztahy mezi učitelem a dítětem. Kolegům v práci taky neříkáme: „Pomůžeš mi, Beruško?“ ale řekneme: „Karle, pomůžeš mi?“ Láska neznamená pochválit vzhled dítěte, jeho nové šaty nebo boty. Láska znamená chovat se tak, aby dítě vědělo, že učitel je tu pro něj, že jej respektuje a nic mu nevnucuje. Důležité místo má empatická komunikace bez posuzování, odsuzování a hodnocení. Zkušenost je nesdělitelná, proto je potřebné, aby dítě samo poznalo chyby a mělo možnost je napravit. Tím se stává nezávislým člověkem na autoritě dospělého, získává pocit, že je jedinečnou svobodnou bytostí. Neexistuje hlubší důkaz lásky než respekt vůči našim dětem. Láska spočívá v přijetí. Milovat dítě znamená přijmout je takové jaké skutečně je, s jeho chybami i prohrami a být schopný mu pomoci, když nás k tomu samo vyzve.

Mýtus č. 4: „Děti v Montessori třídách jsou příliš individualistické a nejsou schopné sociální interakce.“

Je pravda, že Marie Montessori ve svých principech respektovala samostatnost a individualitu dítěte. Individuální svoboda je potřebná k formování charakteru, myšlení, citů a vůle. Maria Montessori ale také přikládala velký význam sociální interakci mezi dětmi. Dítě vykonává činnost, kterou si svobodně vybralo velmi soustředěně, nenechá se nikým a ničím vyrušovat. Dochází k tzv. polarizaci pozornosti. Avšak po procitnutí z velkého soustředění, začne dítě velmi intenzivně pozorovat svoje okolí a projevovat zájem o svoje vrstevníky, chce si povídat o tom, co dělalo, co se naučilo. Když se chce někdo zapojit, začít spolupracovat s kamarádem, jediné, co je potřeba udělat, je požádat o dovolení. Bez zbytečných hádek a bez toho, abychom si věci vzájemně brali, či bez toho, aniž bychom druhým vnucovali komunikaci s námi. Děti se učí zacházet s věcmi opatrně, nosit je v obou rukách a pracovat bez zbytečného hluku tak, aby nerušili ostatní. Přes hezké zacházení s věcmi se učí hezky zacházet s lidmi i sebou samým.

mon3

Mýtus č. 5: „Montessori pedagogika je náboženství.“

Je pravda, že Marie Montessori byla velmi silná katolička, což se samozřejmě projevovalo v její práci. Víře v Boha přikládala velmi velký význam. To však neznamená, že všichni, kteří se chtějí věnovat Montessori pedagogice musí být nábožensky založení. Maria Montessori respektovala svobodu druhého člověka. I zde platí princip svobodné volby – každý se může rozhodnout, jestli půjde cestou víry nebo jinou cestou.

Mýtus č. 6: „V Montessori existuje jen málo příležitostí pro tvořivý rozvoj dětí.“

Je pravda, že v Montessori pedagogice na prvním místě stojí práce s didaktickým materiálem, nicméně tvořivá činnost také zabírá velmi důležité místo. Děti v Montessori třídách si tvoří prostředí, ve kterém žijí. Kdo chce pracovat pracuje, kdo chce vystřihovat, vystřihuje. Děti mají volně k dispozici nůžky, lepidla, barvy a různý materiál potřebný k vyrábění. Každý ví, jak všechny tyto věci správně používat – bezpečně a tak, abychom zbytečně neplýtvali.

mon1

Mýty jsou všude kolem nás a asi se nedá zabránit tomu, aby vznikaly. Je ale důležité, předtím než nějakému z nich uvěříme, abychom zjistili, jak se má věc ve skutečnosti.



Nejnovější články:
Starší články:

 




Přihlášení



Anketa

  • Tapíří letní dárek
    Máte již poslední číslo Tapíra přečtené a nechce se vám čekat na nové, které vyjde 30. srpna? Připravili jsme pro...
  • Mezinárodní festival kresleného humoru 2019
    Čtvrtý ročník skončil a opět se vydařil. Kdo jste nepřijeli, budete celý rok litovat, že jste nebyli. Tak příští rok...
  • Tapír červenec-srpen 2019
    Od 28. června vychází další číslo našeho humoristického časopisu TAPÍR. Můžete se těšit na: – Rozhovor s Václavem Vydrou a Pavlem Rakem...

Rozhovor

Sylva Lauerová: Když sáhnete na Tichošlapa, dějí se podivné věci

tichoslap200Spisovatelská dráha Sylvy Lauerové je dlážděna kvalitními kameny s pečlivě vybranou strukturou a barvou. Její knihy jsou každá úplně jiná, ale protože jsou jejich řádky kladeny s rozmyslem a bez zbytečného spěchu, může se čtenář pustit do kte...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Kino na hranici 2014 - první ochutnávka

KNHperexFilmová přehlídka Kino na hranici v Českém Těšíně, která se koná od 29.4. do 4.5.2014 již získává ostřejší obrysy. Jako malou ochutnávku vám představujeme hlavní body programu letošního ročníku a dáváme slovo pořadatelům:  

Z archivu...


Literatura

Ciro Marchetti a Orákulum vizí probudí víc než smysly

orakulum vizi tarotCiro Marchetti  je autorem mnoha karetních bestsellerů a Orákulum vizí jeho vlastní tvorbou. Sám za sebe vytvořil knihu a sadu 52 karet a poprvé můžete nahlédnout přímo hodně pod pokličku jeho vlastního tvoření.  Mnohé již...

Divadlo

Zhudebněná biografie překrásného děcka

200divDo Hradce Králové soustředila své tvůrčí síly dvojice Baláš - Brousek, aby v originálním zpracování mohla na scéně Klicperova divadla znovu ožít smyslná blondýna s ještě smyslnějšími iniciály.

...

Film

Kozímu příběhu nepomohl ani sýr

kozi pribeh se syremPřed čtyřmi roky natočil Jan Tománek Kozí příběh - pověsti ze staré Prahy a kolem nerozlučných protagonistů, Kuby a jeho mluvící kozy (ale nikoli tak užvaněné jako osel ve Shrekovi), rozvinul napínavé ...