Ukázka z knihy Jak mít úspěšné dítě

Ukázka z knihy Jak mít úspěšné dítě

uspesne dite perexOV tomto článku vám přinášíme ukázky z knihy Paula Tougha Jak mít úspěšné dítě. Jedná se o jednu část ze čtvrté kapitoly s názvem Jak uspět, která se točí kolem vysokoškolského vzdělávání. 

 

 

Škola ACE Tech 

Po pět desetiletí se betonové sídliště Robert Taylor Homes tyčilo nad čtvrtí South Side, byl to největší chicagský poválečný bytový projekt: dvacet osm vysokých věžových monolitů, které se táhly dvě míle na úzkém pruhu země mezi ulicí State Street a dálnicí Dan Ryan Expressway. Téměř okamžitě poté, co byla stavba dokončena na začátku šedesátých let, se začala rozpadat a chátrat, stala se místem zločinu a chaosu. A v sedmdesátých a osmdesátých letech byla považována, podle jejího správce Chicago Housing Authority, za „nejhorší slumovou oblast ve Spojených státech.“195 V roce 1980 se jedna z devíti vražd v celém Chicagu196 odehrála právě zde, na těchto padesáti hektarech. V době, kdy zde žilo nejvíce obyvatel, což bylo i nejhorší období v historii této části města, obývalo sídliště Robert Taylor Homes dvacet pět tisíc lidí, minimálně dvě třetiny z nich byly děti, většina z nich žila ze sociální podpory se svými svobodnými matkami.197 Robert Taylor Homes je pryč, stavby byly strženy v rámci posledního pokusu města Chicaga o městskou regeneraci, ale nic místo nich zatím postaveno nebylo. A když dnes jedete po ulici State Street, vidíte jen temnou pustinu tam, kde kdysi stávaly tyto věže, podivnou pastorální krajinu trávy, plevele a betonu vnitřního města, sem tam z ní vystupuje opuštěný kostel, který unikl destrukci. 

Na jižním konci tohoto dlouhého pruhu ničeho, u ulice Fift y-Fourth Street, stojí malý ostrůvek nedotčených budov – pár domů, většinou zabedněných; obchod s alkoholem, pizzerie, zastavárna a baptistický kostel, který je nyní zavřený. A pak, ve dvoupatrové budově z modrých cihel hned vedle kostela, je nečekaně škola: charterová ACE Tech High School. Vzhledem k všeobecné neutěšenosti okolí je těžké si představit, že z té budovy vyjde něco pozitivního, a ACE Tech není škola, která by se řadila mezi první v žebříčcích úspěšnosti: v roce 2009 pouze 12 procent studentů v prvním ročníku dosáhlo nebo překonalo limit pro standardní státní testy školní úspěšnosti a od svého založení v roce 2004 škola nikdy nedosáhla „adekvátního ročního zlepšení“, minimálního standardu požadovaného federálním zákonem No Child Left Behind. Ale byla to právě škola ACE Tech, ve které Jeff Nelson, krátce poté, co převzal vedení organizace OneGoal, zavedl nové metody. Nejdříve zavedl program o dvou hodinách týdně, podobný tomu, který vedl Matt King, pro prváky a maturanty; pak, v roce 2009, zavedl Nelson intenzivní tříletý, učitelem vedený program, který je nyní standardem organizace OneGoal. (Je to náhoda, že ACE Tech je jen pár bloků od Du Sable High, školy, kterou Jonathan Kozol představil v knize Barbarské nerovnosti coby tragický protiklad Nelsonovy almy mater, školy New Trier.) 

Osoba, jež začala s oběma programy OneGoal na škole ACE Tech, byla Michele Steflová, angličtinářka, které je nyní něco přes třicet, která vyrostla na jižním předměstí Chicaga a začala na ACE Tech učit v roce 2005. Nelson ji najal jako jednoho z prvních kontraktovaných učitelů, krátce poté, co převzal organizaci na pozici výkonného ředitele. Sledoval jsem třídu Steflové v programu OneGoal v jejich závěrečném ročníku, sledoval jsem, jak je vedla přijímacím procesem na vysokou školu. Samozřejmě se vyskytla spousta těžkých chvil – podmínečná propuštění, neplánovaná otěhotnění, zamítavé dopisy z univerzit – ale v saharské poušti neúspěchu, která ACE Tech obklopovala, jsem se ve třídě Michele Stefl ové cítil po většinu dní jako v oáze naděje a možností. 

Steflová nebyla výchovným romantikem: mluvila jasně a byla značně pragmatická, byla si vědoma nedostatků školy i toho, jak moc její studenti zaostávají, a výřečně to komentovala. Jednoho rána, ke konci prvního ročníku, se svými studenty mluvila o jejich osobních esejích, které, jak řekla, budou zásadní součástí jejich úspěšné přihlášky na vysokou školu. „Pamatujte na to, proti komu stojíte,“ řekla jim, „soupeříte s lidmi, jejichž ACT skóre je 30 a vyšší. Soupeříte s mladými lidmi, kterým se, upřímně, dostalo lepšího vzdělání než mnohým z vás. Teď se to snažíme dohnat a úroveň stále není tam, kde by měla být. A to naneštěstí není fair, o. k.?“ Zvedla ukázkovou esej. „Tak, z toho musíme vycházet. Jakými životní zkušenostmi jste prošli, abyste se dostali tam, kde jste dnes?“ 

Když tuto třídu dávala dohromady pro potřeby programu OneGoal v roce 2009, když její studenti byli druháky, dala si Stefl ová záležet na tom, aby nevybírala ty nejlepší studenty z nejkompetentnějších rodin; vlastně udělala přesný opak: kdykoliv se ukázalo, že v bezprostřední rodině studenta je nějaký absolvent univerzity, Stefl ová onomu studentovi citlivě vysvětlila, že program není pro něj, ale pro jeho vrstevníky, kteří mají k dispozici méně zdrojů, a potřebují tak program více. Důsledkem toho bylo, že Steflová měla největší problém prostě přesvědčit své studenty, že každý z nich Jak uspět 169 má potenciál pro úspěšný život, navzdory veškerým důkazům, které tomu odporovaly a kterých viděli ve svém okolí a často i v rodině nespočet. 

Když jsem seděl ve třídě Michele Steflové, často jsem se nachytal, jak přemýšlím o výzkumu, který prováděla stanfordská psycholožka Carol Dwecková o prorůstovém způsobu myšlení. Abych to krátce shrnul: Dwecková zjistila, že studenti, kteří věří, že inteligence je tvárná, si vedli daleko lépe než studenti, kteří se domnívali, že inteligence je fi xní. Projekt Davida Levina na školách KIPP v New Yorku v podstatě rozvinul myšlenku prorůstového způsobu myšlení na charakter, s tím, že i on je fl exibilní a může se měnit. Zdálo se, že to, o co se Steflová snažila, bylo přesvědčit své studenty, že nejen jejich inteligence a charakter, ale i jejich osudy se mohou změnit; že jejich výsledky v minulosti nebyly indikátorem jejich budoucích výsledků. Rozhodně nekázala prázdné fráze seberozvojového hnutí ani planá přání. Jejím poselstvím studentům bylo, že mohou dospět a zlepšit se tak, že budou dosahovat lepších výsledků, ale že to bude vyžadovat spoustu tvrdé práce, hodně výdrže a charakteru – nebo jak tomu říkala ve třídě, vůdčích vlastností.  Když jsem o programu OneGoal mluvil s Angelou Duckworthovou, upozornila mne na jednu věc, na kterou jsem nepomyslel: že zlepšování skóre v testu ACT může sloužit dvěma účelům. Za prvé, na praktické úrovni, zlepšení skóre o pár bodů umožní studentům přístup k širšímu spektru kvalitnějších vysokých škol. Ale za druhé, což je pravděpodobně důležitější, zlepšení výsledku v testu, který jasně měří inteligenci, slouží jako nezapomenutelné posílení poselství prorůstového způsobu myšlení: Můžete se zlepšit. Můžete si vést lépe

Někteří studenti ve třídě Michele Steflové si toto poselství vzali k srdci více než ostatní. A dokonce i v závěrečném ročníku mnozí z nich nevěřili, že patří na vysokou školu, a jejich rodiny často nebyly příliš nápomocny v podpoře tohoto poselství. Jednoho chlapce, který se dostal na Purdue University, jeho matka přesvědčila, aby šel na dvouletou vyšší odbornou školu za rohem od místa bydliště, aby nebyl tak daleko od domova. A na opačném konci spektra – sebevědomém a optimistickém konci – byla Kewauna Lermaová.  

Za ukázku děkujeme Nakladatelství Albatros 

Více o knize naleznete zde: http://www.kultura21.cz/literatura/8683-jak-mit-uspesne-dite-kniha-edika

Soutěžit o ni můžete zde: http://www.kultura21.cz/souteze/8685-jak-mit-uspesne-dite-kniha-edika-soutez


 

Přihlášení



Imago, imagines I.-II.

Autoři zvolili jako východisko koncepce nové syntetické publikace věnované středověkému umění v českých zemích latinské slovo imago (označující nejen dvourozměrný obraz, kresbu apod., ale i výtvory trojrozměrné a případně i díla architektonická). academia.cz

Život byl pes

Tak to jsem já – pes Život. Rozhodně jsem se nenarodil jako domácí mazlíček. Díky různým okolnostem, které vám budu vyprávět, a také díky mému vzhledu a povaze, nikoho nenapadlo ho ze mě udělat. grada.cz

Tapír

  • Tapír v Bratislavě
    Poskytli jsme kreslené vtipy na výstavu pro Ingka Centres Slovensko s.r.o. v Avion Shopping Park Bratislava. Kdo nevěří, ať tam běží… Přejeme příjemnou zábavu.
  • Tapír vs. Dikobraz
    Navázali jsme úžasnou spolupráci. Detaily ještě dolaďujeme, ale už teď můžeme říct, že Tapír dostal silného parťáka a kreslený humor...
  • Tapír č. 4/2020
    Od 30. června vychází další číslo našeho humoristického časopisu TAPÍR. Můžete se těšit na: – Rozhovor se spoluzakladatelem a zároveň šéfredaktorem...

Rozhovor

Jiří Štěpnička miluje suché rohlíky


stepnicka ales cibulka toboganV knize Cibulka v pyžamu se setkáme s tuctem zajímavých respondentů, které si Aleš Cibulka pozval do pořadu Tobogan v pyžamu. Jedním z nich je herec Jiří Štěpnička, který Aleše...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

3. ROČNÍK HUDEBNÍHO FESTIVALU VINOHRANÍ VE VINIU 2015 29.8.2015 Velké Pavlovice

Vinohrani 200ARAKAIN s LUCIÍ BÍLOU - letošní headliner VINOHRANÍ ve Velkých Pavlovicích! Heavy-metaloví velikáni ARAKAIN vystoupí v jedinečném spojení s největší českou Slavicí LUCIÍ BÍLOU!
Společný koncert našich legend je naprosto výjimečnou hudebn...

Z archivu...


Literatura

Žádný sex, je úterý

sex200Tracy Bloomová nesnila o spisovatelské dráze, tak jako o ní snívají jiní autoři. Měla úplně jiné plány, ale jak už to tak bývá, život jí naservíroval úplně jiné menu.

...

Divadlo

22. Setkání Stretnutie je za námi, návštěvnost vzrostla

Setkani Vasaryova 20022. ročník česko - slovenského divadelního festivalu Setkání Stretnutie 2017 v Městském divadle Zlín se vydařil. Ve dnech 16. - 20. května přilákal pestrý nejen divadelní program 7500 diváků, což je o 1500 více než loni. Patro...

Film

Jaké to je Být ženou?

Být ženouJeden svět “kouká” na nás všude. Reklamní plochy, internet, televize. Všude tam je nám připomínán ten svět sám pro sebe, dokumentární ostrov, na který máme možnost udělat si výlet. Široká nabídka pohledů do jádra všemožných problémů, denních realit...