K rozhovoru jsme tentokrát přizvali pana Pavla Hronka z Nadačního fondu priorita. Tento nadační fond pomáhá neziskovým organizacím s médii a aktuálně se podílí na tvorbě audiokomentářů k filmům, o kterých se dozvíte více.

 

 

Pane Hronku, představte nám v úvodu Nadační fond PRiorita, který byl založen s cílem podporovat neziskové organizace v mediální oblasti.

Nadační fond PRiorita má dva hlavní cíle. Jeden je hodně široký. Podpora nestátních neziskových organizací (dále NNO) v jejich mediálním, marketingovém a PR snažení.  Pro tento účel jsme připravili projekt Reklamní banky. Druhý je už zaměřen trochu úžeji - podpora vzniku speciálních audiokomentářových stop a speciálních titulků pro filmy tak, aby je bez podstatné ztráty uměleckého zážitku mohli sledovat i sluchově a zrakově hendikepovaní lidé a také ti, kteří mají problémy se čtením titulků nebo z nejrůznějších důvodů  dávají přednost sluchovému vnímání.

Vy sám jste léta působil v médiích (Rádio 1, ČT, Nova, Prima), přemýšlel jste o myšlence takového nadačního fondu dlouho? Byl nějaký impuls k jeho vzniku?

Nápad na vznik NF přišel minulý rok na podzim, kdy jsme v RÁDIU APPLAUS  nabídli nevyužitý reklamní čas neziskovým nevládním organizacím. Zájem o něj byl nevídaný. Když nám začaly přicházet první spoty, pochopili jsme, že mnohé organizace by potřebovaly s tvorbou svého mediálního obrazu pomoci.  Rok se s rokem sešel a projekt Reklamní banky je tu a začínáme oslovovat první média, aby se do něj zapojila.

Jaká je v České republice obecně situace na poli neziskových organizací a médií? Vycházejí si navzájem vstříc? Nebo cítíte někde nějaký problém?

Ten vztah se stále vyvíjí. Média chápou, že činnost NNO je dobrá a stojí za to o ní informovat. Mnohé organizace však mají problém nějak smysluplně zformulovat svůj mediální vzkaz a pro média je potom hodně těžké jejich činnost zformulovat do jednoduchého sdělení a poslat dál svým posluchačům nebo divákům.  A to nemluvím o tom, že neziskovek je několik desítek tisíc a i když dělají každá něco jiného, podle jednotlivých prezentací to vypadá, že se jejich činnost překrývá. Pro jakékoliv médium je mnohem snazší vybrat si jednu, jejíž vzkaz je jasný, nezaměnitelný a srozumitelný. Ale za jednotlivé organizace to dělat nebudou. Nakonec to většinou dopadá tak, že se jednotlivé neziskovky dostanou tam, kde někoho znají nebo koho umluví.

 

Váš tým je rozmanitý a čítá například konzultanta, fotografa nebo fundraiserku. Jak jste se dali dohromady a jaká jste parta?

Jsou to vesměs lidé, kteří podobně cítí problém s prezentací nevládního sektoru a chtějí s tím něco udělat. Každý z nich je prvotřídním profesionálem ve svém zaměření a má dost práce. Proto si velmi cením, že projektům Reklamní banky i filmům pro nevidomé a neslyšící věnují svůj čas a energii.  A to nadšení, které z nich cítím, nás stmeluje do takové profesionálně přátelské skupiny, jestli to tak mohu nazvat.  

Tento rozhovor je zaměřený na vaši činnost spočívající v dělání dabingu pro nevidomé a také pro neslyšící. Můžete nám to blíže popsat?

My v Nadačním fondu PRiorita máme rádi filmy a myslíme si, že by bylo dobré, aby se na ně mohli dívat všichni. Nejedná se jen o nevidomé a neslyšící, ale třeba také o seniory, z nichž někteří mají problémy se čtením titulků, nebo jim nedělá dobře dlouho namáhat zrak. Filmy pro nevidomé vznikají, ale my chceme posunout audiokomentář dál. Rádi bychom jej přenesli až na hranici dramatizace obrazu nebo, chcete-li, rozhlasové hry. Chtěli bychom, aby audiokomentář  vidící nerušil, aby film s audiokomentářem neodsouval lidi se zrakovým hendikepem do samoty a filmové separace. Proto chceme rozjet projekt FILM V RÁDIU, kdy se bude moci dívat každý. Jít do kina, dívat se na televizi nebo poslouchat rádio totiž znamená mít sdílené emoce, které jsou pro integraci různých skupin a spolužití lidí nenahraditelné.

Jak jste se k tomu dostali? Čerpali jste zde někde inspiraci nebo na jaký popud jste se tomu začali věnovat?

První podnět je tak tři roky starý. Tehdy RÁDIO APPLAUS vysílalo pořad „Kutíme na vlastní nebezpečí“, který bravurně připravovala kolegyně Barbora Klárová.  V něm se vystřídalo několik desítek hendikepovaných lidí, kteří se ve světě tzv. zdravých lidí dokázali prosadit a hlavně neztratit životní energii, vůli něco dokázat a nezatrpknout. Mimo jiné tam chodili mnozí nevidomí, kteří si trochu stýskali, že filmů pro ně není dostatek a že jsou odkázáni na sluchový vjem z běžného vysílání, takže mnohdy celé minuty nevědí, co se děje. Protože jsme členem Asociace českých filmových klubů, obrátili jsme s prosbou o spolupráci na tohoto distributora a setkali se s vstřícnou reakcí. Z tohoto spojení vznikl v roce 2012 první film s naším audikomentářem - HASTA LA VISTA.  A když mi potom volala ředitelka filmového klubu ze Šumperku, že měla na promítání přes padesát nevidomých, z nichž drtivá většina byla v kině poprvé, bylo rozhodnuto.

Co je na tvorbě audiokomentářů nebo tvorbě znakové řeči či titulků nejdůležitější?

Z mého pohledu je nejdůležitější vcítit se do pozice nevidomého a neslyšícího. Dokázat si představit, co je pro něj důležité a co se dá vypustit. Scénář je to nejdůležitější, protože scénárista je mnohdy před rozhodnutím, co do prostoru, který je mezi dialogy k dispozici, napsat. Nechceme ochudit nikoho o nic z toho, co chtěl režisér filmu obrazem divákovi sdělit. Snažíme se proto v rámci možností sdělovat i druhé a třetí plány. To s sebou samozřejmě nese obrovské nároky na zvolené výrazové prostředky, ale také na herecký výkon jak dabérů, tak i vypravěče audiokomentáře.  

Budou audiokomentáře určeny jen pro nevidomé? Zkoušel jste vy sám sledovat film ušima? :)

Ano, jak už jsem říkal, cílem projektu je přivést do AUDIOKINA i vidící lidi. Já sám jsem vyrostl na rozhlasových hrách a mám pocit, že tato disciplína trochu skomírá.  A Filmy v rádiu jsou právě na pomezí filmu a rozhlasové dramatizace.  

 

Novým filmem, na kterém pracujete ve spolupráci s Asociací českého filmového klubu je Frank. Ten popisuje příběh obyčejného, netalentovaného mládence, který si o sobě myslí přesný opak. Shodou náhod se stane součástí alternativní kapely The Soronprfbs, kde jako klávesista a producent dostává příležitost plnit si sen. Proč padla volba zrovna na tento snímek?

FRANK už je třetím filmem. První byl HASTA LA VISTA v roce 2012. Minulý rok jsme udělali film LORE, který je výborný, ale velmi vážný.  Letos jsme tedy vybrali komedii, byť černou.

Co se týče dabérů, jde o samá zvučná jména - v hlavních rolích se představí Ivan Trojan (Frank) a Matouš Ruml (Jon), Otakar Brousek ml., Nela Boudová, Martin Písařík, Tereza Bebarová a další. Jaká byla jejich reakce, když jste je oslovili?

Musím říci, že veskrze pozitivní a vstřícná. Nejenom proto, že se jedná o film pro nevidomé, ale cítil jsem také obrovskou chuť do práce. Dabing je v současné době disciplina, ve které často studia a zadavatelé nutí herce rychle namluvit bez ohledu na kvalitu. V tomto případě je však nutné věnovat do namluvení role všechen herecký um, protože hlas vyjadřuje rozpoložení postavy, jestli je smutná, veselá, hlas vyjadřuje podezření, radost, úlek, obavy i nejistotu. Myslím, že všichni protagonisté v projektu Film v rádiu cítí možnost vrátit se v dabingu ke kvalitní a poctivé herecké práci.

Když se zamyslíte nad českým dabingem, co si o něm myslíte? Máte nějaké oblíbence?  

Dabing by měl být svébytná umělecká disciplína, stejně jako divadlo nebo rozhlasová hra. Ne vždy se v titulcích může napsat to, co je dialogu ve filmu. Nestíháme tak rychle číst, jak rychle se mluví.  Dnes to tak trochu vypadá, že nejdůležitější je to, aby divák rozuměl a ne, jaký má zážitek. A přece o zážitek z filmu jde přece především, jak o dabingu mluví Olga Walló.

Na závěr vás poprosím, abyste naše čtenáře více seznámil s kampaní běžící na Hithit.cz. Především tedy s tím, jak vám mohou pomoci.

Portál HitHit.cz umožňuje realizaci projektu prostřednictvím tzv. crowdfundigu (veřejného spolufinancování). Chtěli jsme prostřednictvím projektu upozornit jak na problematiku filmů s audiokomentářem, tak na vznik Nadačního fondu PRiorita, který tvorbu speciálních dabingových stop podporuje. Budeme velmi rádi, pokud naši myšlenku lidé ocení a bude jim natolik sympatická, že se ji rozhodnou podpořit také finančně. Projekt FRANK – FILM V RÁDIU je uveřejněn až do 15. prosince 2014. Každý dárce si může vždy vybrat drobnou odměnu, např. CD s dabingovou stopou včetně audiokomentáře, lístek do kina, originální tričko, ale také vánoční blahopřání od Otakara Brouska nebo Matouše Rumla a mnoho dalších. Svým příspěvkem podpoří nejen vznik dalšího filmu pro nevidomé, ale také mohou odměnou, kterou za svůj dar získají, udělat radost někomu blízkému. Takže jsou to takové dvě radosti v jednom. :)

Děkuji za rozhovor!

Více o kampani naleznete zde: https://www.hithit.com/cs/project/915/film-v-radiu-frank

Zdroj foto: Nadační fond PRiorita

< Předchozí		Další >