Francouzská klavíristka Justine Verdier: „Znám Dvořáka, Smetanu a Janáčka, už jsem hrála některé jejich skladby“

Francouzská klavíristka Justine Verdier: „Znám Dvořáka, Smetanu a Janáčka, už jsem hrála některé jejich skladby“

brick 200Nechte se tímto rozhovorem pozvat na vánoční závěrečný koncert "Festival Brikcius" - 3. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Domě U Kamenného zvonu v Praze & Rok české hudby 2014 / VIOLONCELLO A KLAVÍR & PĚT JUBILANTŮ, který se koná ve čtvrtek 18. prosince 2014, od 19:30 hodin, v Domě U Kamenného zvonu.

 

 

Francouzská klavíristka Justine Verdier a český violoncellista František Brikcius zahrají skladby pěti autorů pro violoncello a klavír, jejichž významná výročí si letos připomínáme. Pohádku pro violoncello a klavír od Leoše Janáčka (1854 - 1928), Baladu a Serenádu pro violoncello a klavír op. 3 od Josefa Suka (1874 - 1935), Koncertantní sonatinu pro violoncello a klavír od Iši Krejčího (1904 - 1968), Klid op. 68 pro violoncello a klavír od Antonína Dvořáka (1841 - 1904) a Variace na slovenskou lidovou píseň pro violoncello a klavír, H. 378 od Bohuslava Martinů (1890 - 1959). Jako speciální přídavek uvedou Presto Leoše Janáčka (1854 - 1928).

František Brikcius: Paní Verdier, narodila jste se v Paříži, ale žijete v Madridu. Jak byste porovnala hudební život v obou městech?

Justine Verdier: V Madridu žiji pouze od minulého března a od té doby jsem hodně cestovala. O hudebním životě v Madridu tedy nemohu toho tolik říci a porovnat to s Paříží. Nicméně Madrilenians jsou více operní/zarzuelas/muzikáloví fanoušci, kdežto Pařížané jsou více na koncerty orchestrální/komorní hudby a balety. Všeobecně ve Španělsku pozoruji větší zájem o operní a barokní hudbu, než další styly jako komorní hudba. A samozřejmě krize tomu moc nepomáhá, takže všichni se musíme prát o práci a koncerty. Ale myslím, že ekonomická situace trápí hudebníky po celé Evropě ...


F. B.: Hře na klavír se věnujete od čtyř let. Později jste studovala na Universität Mozarteum Salzburg u prof. Karl-Heinze Kämmerlinga a prof. Pavla Gililova. Proč jste se rozhodla pokračovat v hudebních studiích v Rakousku?

J. V.: Než jsem nastoupila v osmnácti do Mozartea, studovala jsem pět let na Ecole Normale v Paříži. Potkala jsem Prof. Kämmerlinga na kurzech v Holandsku a jeho styl učení, naprosto odlišný od francouzské mentality, se mi moc líbil. Kromě toho klasická hudba v Rakousku je jako náboženství a je to perfektní místo ke studiu skladatelů jako Mozart, Brahms, Schumann nebo Beethoven. Také jsem chtěla poznat nové kulturní zázemí, naučit se německy a získat jiný hudební vliv. Byl to skvělý zážitek a domnívám se, že každý umělec by měl cestovat a získat nové zkušenosti k obohacení interpretace.


F. B.: Jste držitelkou cen mnoha hudebních soutěží včetně UFAM, Claude Kahn competition, Royaume de la Musique, Sonatina and Sonata International Youth Piano Competition (USA), Young Concert Flame Contest, Milosz Magin International Competition, Live Music Now Menuhin Foundation, Foundation Hildegard Maschmann Scholarship ve Vídni, International Rotary Rotaract Ramon Llull Palma de Mallorca a "Bärenreiter" vítězkou 10th International Mozart Competition v Salzburgu. Mělo to vliv na Váš profesionální vývoj?

J. V.: Soutěž je vždy dobrá příležitost a motivace ke zlepšení hry a rozšíření repertoáru. Mohu říci, že to ovlivnilo mou profesionální kariéra v rámci dospívání, jinak stres z hraní před porotci mi pomohl ovládat mé nervy. Kromě toho, je to samozřejmě výborná příležitost potkat důležité lidi v oboru klasické hudby a případně získat pozvání na koncerty díky účasti na soutěžích, nebo ceny.

F. B.: Co je pro Vás při dramaturgii koncertů rozhodující?

J. V.: No, to záleží. Pokud je to sólový recitál, tak ráda plánuji program docela dlouho předem, takže mám dostatek času na cvičení, je rozdílné hrát 90 minut sólové klavírní hudby bez partitury, nebo doprovázet operní árie! Většinou jsem při hraní komorní hudby velmi uvolněná a vždy si užívám sdílení hudebních okamžiků s dalšími umělci na pódiu.

brick 1

 

F. B.: Hrála jste na mnoha festivalech a koncertech ve Francii, Rakousku, Polsku, Německu, Itálii, Ukrajině, Španělsku, Srbsku, Tahiti, Rusku a ve Spojených státech amerických. Jaký je Váš nejoblíbenější dopravní prostředek?

J. V.: Nejoblíbenější není ani tak cesta sama, i když mám ráda cestování a poznávání nových měst - proto je tato profese pro mě úžasná. Řekla bych, že dávám přednost létání, protože můžete jet kamkoli v krátkém čase a po 6 hodinách cesty můžete být v naprosto odlišném světe. Je to velmi vzrušující.


F. B.: Ve čtvrtek 18. prosince 2014 budeme spolu hrát skladby od Leoše Janáčka, Josefa Suka, Iši Krejčího, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Jaký je Váš vztah k hudbě českých skladatelů?

J. V.: Když jsem měla první klavírní lekce v Paříži, vzpomínám si, že můj dědeček vždy v autě pouštěl starou nahrávku Dvořákových symfonií, už tehdy jsem měla ráda jeho hudbu. Hlavně znám Dvořáka, Smetanu a Janáčka, už jsem hrála některé jejich skladby (Vltava, Smetanovo Trio, Dvořákovi Slovanské tance, a samozřejmě klavírní úpravu violoncellového koncertu). Bude to skvělé poznat nové skladatele a mít příležitost je hrát v jejich rodné zemi.


F. B.: Byla jste někdy v Praze?

J. V.: S rodinou jsme byli před několika lety na prázdninách v Karlových Varech, takže jsem si udělali jednodenní výlet do Prahy a celý jsme ho prochodili, bylo to nádherné a rozhodla jsem se, že musím přijet znova a vše vidět detailněji.


F. B.: Co v současné době připravujete?

J. V.: V poslední době pracuji zejména se zpěváky, samozřejmě také pár sólových, nebo komorních vystoupení, které si vždy užívám. Zrovna jsem si uvědomila, že můj osud mě stále více směřuje ke klavírnímu doprovázení / vedení zpěváků; proto se chci v následujících 2 letech věnovat rozvoji svých klavírních schopností. Plánuji se účastnit programů zaměřených na začínající umělecká operní studia. Vzhledem k tomu, že jsem měla sólovou průpravu, tak mám pocit, že dobře rozumím zpěváckému světu, jejich potřebách a jejich očekávání při práci. Nicméně, kromě toho, vždy budu nadšená ze hry komorní hudby, nebo sólového repertoáru, a jsem šťastná, že mi byly dopřány všechny tyto možnosti, které mi tento skvělý nástroj přinesl.


F. B.: Steinway nebo Bösendorfer?

J. V.: Steinway! Bösendorfer je samozřejmě báječný, ale nehodí se na každého skladatele. Na dobrém Steinwayi můžete hrát vše.


F. B.: Co Vás v poslední době nejvíc potěšilo?

J. V.: Minulý měsíc jsem měla koncert v Menorce (španělský ostrov v souostroví Baleáry), kde jsem doprovázela tenora Carlose Llabrese v jeho rodné zemi a hrála jsem také sólové skladby od Chopina, Liszta a De Fally. Byl to nádherný večer a viděla jsem, že zdejší publikum oceňuje sólový klavírní repertoár, stejně jako operní árie, na které jsou většinou zvyklí. Byli nadšení ze všeho a já jsem měla radost ze 2 aspektů mé profese najednou, sólistky a spoluhráčky.


F. B.: Děkuji za poskytnuté odpovědi.

Zdroj foto: http://www.justine-verdier.com/


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 28

Čtěte také...

Petr Vurbs: Chytré knihy o tom, jak být dobrým tátou, jsem nikdy nedočetl do konce.

vurbs perexAutorovi knihy A život je tu! Petru Vurbsovi se radikálně změnil život po narození dcery. Brilantně zpracoval humorný pohled na události, které se svou dcerou denně prožívá. Najednou se musí vyrovnávat s ranním vstáváním v pět, ř...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Pro zvídavé děti jsou tu Naše zvířata

nasezvirata perexNakladatelství Fragment přináší všem dětem, které milují zvířátka a rády si lepí samolepky, velký barevný sešit s fotografiemi zvířat a 80 samolepkami jednoduše nazvaný Naše zvířata. Na dvanácti stránk...

Divadlo

Cube: hudba, obraz a pohyb v kostce. Laterna magika přichází s novým projektem

laterna magica 200Laterna magika připravuje novou inscenaci, která vychází z programové řady LaternaLAB – laboratoře určené k výzkumu možností, jaké Laterna magika jako druh divadla nabízí. Tvůrci tak dostávají prostor vyzkoušet nové postupy i kombina...

Film

Příliš tenká hranice mezi padoušstvím a hrdinstvím

zadusni obet perexZuří první světová válka. Rakouské impérium se pomalu, ale jistě blíží k svému konci. Komisař Mondl přijíždí z Vídně do malého českého městečka, aby vypátral pachatele vraždy mladého důstojníka, kterou místní četníci považují za...