Reklama
Banner

Francouzská klavíristka Justine Verdier: „Znám Dvořáka, Smetanu a Janáčka, už jsem hrála některé jejich skladby“

brick 200Nechte se tímto rozhovorem pozvat na vánoční závěrečný koncert "Festival Brikcius" - 3. ročník cyklu koncertů komorní hudby v Domě U Kamenného zvonu v Praze & Rok české hudby 2014 / VIOLONCELLO A KLAVÍR & PĚT JUBILANTŮ, který se koná ve čtvrtek 18. prosince 2014, od 19:30 hodin, v Domě U Kamenného zvonu.

 

 

Francouzská klavíristka Justine Verdier a český violoncellista František Brikcius zahrají skladby pěti autorů pro violoncello a klavír, jejichž významná výročí si letos připomínáme. Pohádku pro violoncello a klavír od Leoše Janáčka (1854 - 1928), Baladu a Serenádu pro violoncello a klavír op. 3 od Josefa Suka (1874 - 1935), Koncertantní sonatinu pro violoncello a klavír od Iši Krejčího (1904 - 1968), Klid op. 68 pro violoncello a klavír od Antonína Dvořáka (1841 - 1904) a Variace na slovenskou lidovou píseň pro violoncello a klavír, H. 378 od Bohuslava Martinů (1890 - 1959). Jako speciální přídavek uvedou Presto Leoše Janáčka (1854 - 1928).

František Brikcius: Paní Verdier, narodila jste se v Paříži, ale žijete v Madridu. Jak byste porovnala hudební život v obou městech?

Justine Verdier: V Madridu žiji pouze od minulého března a od té doby jsem hodně cestovala. O hudebním životě v Madridu tedy nemohu toho tolik říci a porovnat to s Paříží. Nicméně Madrilenians jsou více operní/zarzuelas/muzikáloví fanoušci, kdežto Pařížané jsou více na koncerty orchestrální/komorní hudby a balety. Všeobecně ve Španělsku pozoruji větší zájem o operní a barokní hudbu, než další styly jako komorní hudba. A samozřejmě krize tomu moc nepomáhá, takže všichni se musíme prát o práci a koncerty. Ale myslím, že ekonomická situace trápí hudebníky po celé Evropě ...


F. B.: Hře na klavír se věnujete od čtyř let. Později jste studovala na Universität Mozarteum Salzburg u prof. Karl-Heinze Kämmerlinga a prof. Pavla Gililova. Proč jste se rozhodla pokračovat v hudebních studiích v Rakousku?

J. V.: Než jsem nastoupila v osmnácti do Mozartea, studovala jsem pět let na Ecole Normale v Paříži. Potkala jsem Prof. Kämmerlinga na kurzech v Holandsku a jeho styl učení, naprosto odlišný od francouzské mentality, se mi moc líbil. Kromě toho klasická hudba v Rakousku je jako náboženství a je to perfektní místo ke studiu skladatelů jako Mozart, Brahms, Schumann nebo Beethoven. Také jsem chtěla poznat nové kulturní zázemí, naučit se německy a získat jiný hudební vliv. Byl to skvělý zážitek a domnívám se, že každý umělec by měl cestovat a získat nové zkušenosti k obohacení interpretace.


F. B.: Jste držitelkou cen mnoha hudebních soutěží včetně UFAM, Claude Kahn competition, Royaume de la Musique, Sonatina and Sonata International Youth Piano Competition (USA), Young Concert Flame Contest, Milosz Magin International Competition, Live Music Now Menuhin Foundation, Foundation Hildegard Maschmann Scholarship ve Vídni, International Rotary Rotaract Ramon Llull Palma de Mallorca a "Bärenreiter" vítězkou 10th International Mozart Competition v Salzburgu. Mělo to vliv na Váš profesionální vývoj?

J. V.: Soutěž je vždy dobrá příležitost a motivace ke zlepšení hry a rozšíření repertoáru. Mohu říci, že to ovlivnilo mou profesionální kariéra v rámci dospívání, jinak stres z hraní před porotci mi pomohl ovládat mé nervy. Kromě toho, je to samozřejmě výborná příležitost potkat důležité lidi v oboru klasické hudby a případně získat pozvání na koncerty díky účasti na soutěžích, nebo ceny.

F. B.: Co je pro Vás při dramaturgii koncertů rozhodující?

J. V.: No, to záleží. Pokud je to sólový recitál, tak ráda plánuji program docela dlouho předem, takže mám dostatek času na cvičení, je rozdílné hrát 90 minut sólové klavírní hudby bez partitury, nebo doprovázet operní árie! Většinou jsem při hraní komorní hudby velmi uvolněná a vždy si užívám sdílení hudebních okamžiků s dalšími umělci na pódiu.

brick 1

 

F. B.: Hrála jste na mnoha festivalech a koncertech ve Francii, Rakousku, Polsku, Německu, Itálii, Ukrajině, Španělsku, Srbsku, Tahiti, Rusku a ve Spojených státech amerických. Jaký je Váš nejoblíbenější dopravní prostředek?

J. V.: Nejoblíbenější není ani tak cesta sama, i když mám ráda cestování a poznávání nových měst - proto je tato profese pro mě úžasná. Řekla bych, že dávám přednost létání, protože můžete jet kamkoli v krátkém čase a po 6 hodinách cesty můžete být v naprosto odlišném světe. Je to velmi vzrušující.


F. B.: Ve čtvrtek 18. prosince 2014 budeme spolu hrát skladby od Leoše Janáčka, Josefa Suka, Iši Krejčího, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Jaký je Váš vztah k hudbě českých skladatelů?

J. V.: Když jsem měla první klavírní lekce v Paříži, vzpomínám si, že můj dědeček vždy v autě pouštěl starou nahrávku Dvořákových symfonií, už tehdy jsem měla ráda jeho hudbu. Hlavně znám Dvořáka, Smetanu a Janáčka, už jsem hrála některé jejich skladby (Vltava, Smetanovo Trio, Dvořákovi Slovanské tance, a samozřejmě klavírní úpravu violoncellového koncertu). Bude to skvělé poznat nové skladatele a mít příležitost je hrát v jejich rodné zemi.


F. B.: Byla jste někdy v Praze?

J. V.: S rodinou jsme byli před několika lety na prázdninách v Karlových Varech, takže jsem si udělali jednodenní výlet do Prahy a celý jsme ho prochodili, bylo to nádherné a rozhodla jsem se, že musím přijet znova a vše vidět detailněji.


F. B.: Co v současné době připravujete?

J. V.: V poslední době pracuji zejména se zpěváky, samozřejmě také pár sólových, nebo komorních vystoupení, které si vždy užívám. Zrovna jsem si uvědomila, že můj osud mě stále více směřuje ke klavírnímu doprovázení / vedení zpěváků; proto se chci v následujících 2 letech věnovat rozvoji svých klavírních schopností. Plánuji se účastnit programů zaměřených na začínající umělecká operní studia. Vzhledem k tomu, že jsem měla sólovou průpravu, tak mám pocit, že dobře rozumím zpěváckému světu, jejich potřebách a jejich očekávání při práci. Nicméně, kromě toho, vždy budu nadšená ze hry komorní hudby, nebo sólového repertoáru, a jsem šťastná, že mi byly dopřány všechny tyto možnosti, které mi tento skvělý nástroj přinesl.


F. B.: Steinway nebo Bösendorfer?

J. V.: Steinway! Bösendorfer je samozřejmě báječný, ale nehodí se na každého skladatele. Na dobrém Steinwayi můžete hrát vše.


F. B.: Co Vás v poslední době nejvíc potěšilo?

J. V.: Minulý měsíc jsem měla koncert v Menorce (španělský ostrov v souostroví Baleáry), kde jsem doprovázela tenora Carlose Llabrese v jeho rodné zemi a hrála jsem také sólové skladby od Chopina, Liszta a De Fally. Byl to nádherný večer a viděla jsem, že zdejší publikum oceňuje sólový klavírní repertoár, stejně jako operní árie, na které jsou většinou zvyklí. Byli nadšení ze všeho a já jsem měla radost ze 2 aspektů mé profese najednou, sólistky a spoluhráčky.


F. B.: Děkuji za poskytnuté odpovědi.

Zdroj foto: http://www.justine-verdier.com/


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 19

Partneři

Čtěte také...

Michal Malátný: „Nejsem od přírody zrovna optimista, ale po narození dcerky jsem si tak nějak srovnal život.“

michal malatny chinaskiSkupina Chinaski si léto užívala plnými doušky, a to především na festivalech. Mají však za sebou i dovolenou, můžeme je slyšet ve znělce k novému seriálu Ententýky a příští rok se snad dočkáme i další...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Blbněte s Oscarem Ivony Březinové

Blbnutí s Oscarem patří do řady „Béček“. Ano, od roku 2005 vycházejí autorčiny literární cestopisy, jejichž názvy začínají vždy písmenem „B“ (Básník v báglu, Blonďatá Kerolajn, Báro, nebreč, Bojíš se, Margito?, Blázniví donkichoti). V posledním Ivon...

Divadlo

CIKÁNI JDOU DO NEBE

cikani200Severočeské divadlo uvede v pátek 12. června v 19.00 hodin premiéru muzikálu Cikáni jdou do nebe. Příběh je naplněn hlubokou životní moudrostí a nádhernými melodiemi inspirovanými původním romským folklorem.

...

Film

Film Eva Nová bodoval v piatich kategóriách

slnkoNárodné filmové ceny Slnko v sieti odovzdali 16. januára v činohre Slovenského národného divadla v Bratislave za najkvalitnejší film a tvorivý výkon rokov 2014 a 2015. Cenu Slnko v sieti za Výnimočný prínos slovenskej ki...