Prozradila nám paní Magdaléna Petráková, ředitelka a dramaturgyně divadelní sekce festivalu LUHOvaný Vincent. V tomto rozhovoru nám sdělila, na co se mohou návštěvníci těšit a v čem je rozdílný oproti předchozím ročníkům. Tak se začtěte a 10. července si udělejte výlet do lázeňských Luhačovic!

 

 

Paní Petráková, vítám Vás u našeho rozhovoru. Jak se máte pár dní před vypuknutím festivalu? Je vše připraveno nebo se ještě něco dolaďuje?

Taky vás zdravím a děkuji za solidární otázku! Nejintenzivnější přípravy probíhají 3-1 měsíc před festivalem, kdy se ladí technická, organizační a produkční stránka a pak samozřejmě cca 9-6 měsíců před festivalem, kdy se věnujeme dramaturgii. Týden před festivalem je řka období, kdy už je „pozdě bycha honit“. Buď jsme již dostatečně připravení, aneb děj se, co děj. Vzhledem k tomu, že jsem strávila poslední víkend s klidným svědomím mimo internet, myslím, že jsme připraveni skvěle.

Povězte nám, čím je letošní ročník výjimečný a čím je jiný od těch předchozích?

Letošní ročník je intenzivnější (více programu v každém dni), akčnější (větší počet akcí interaktivních s divákem), dražší (díky vyšším dotacím a štědrým darům) a mnohem více se odehrává venku. O poslední usilujeme od samého začátku pořádání festivalu, ačkoli to provází úskalí spojené s nevyzpytatelností počasí a náročnější organizační a technickou stránkou. Novinkou je také denní akreditační centrum, které přesouváme ze sokolovny do útulného zázemí kavárny a vinárny Moravská jizba, která je blíže lázeňskému centru. Do sokolovny se tedy uchýlíme až na samotnýhudební večer.

Program je od pátku do neděle pořádně nabitý, co byste doporučila našim čtenářům?

Zakládáme si na programové pestrosti a různorodosti. Každý festivalový den trošku jako dobrodružná jízda na horské dráze. Program totiž není paralelní (až na jednu výjimku, kdy se v sobotu v poledne kryje workshop s promítáním film) a mělo by tak být možné nenechat si ujít z programu nic. Každý návštěvník by si měl přijít na své s ohledem na svůj vkus, oblíbenou uměleckou oblast, místo akce, či druh kulturního zážitku.

Čtenáře bych pozvala se přesvědčit, jak se s prostorem haly sokolovny popasují storytelleři (vypravěči) z představení Slovosledi ve vlastní šťávě, které letos nasazujeme namísto slampoetry či autorských čtení. Velká očekávání mám také od nové speciální sekce Luhovaný Videoart, kterou připravil kurátor David Přílučík. Pořad bude složen z promítání kolekce videoartů, které vzešly z opencallu trvajícího do června, a jeho komentáře. Čeho se trošku děsím, je jak dlouhý čas nočního klidu narušíme projekcemi v letním kině na terase Městské plovárny. Navíc samotné tituly budou poněkud kontroverzní. Žádné romantické komedie. Doufáme tedy, že jsou sousedi filmoví fanoušci a přijdou podívat též J

A na co se vy osobně těšíte nejvíce? Budete mít vůbec čas si festival užít?

Já osobně se nejvíc těším na představení Plovárna pražského uskupení (Bra)tři v tricku, které jsem začala plánovat už před dvěma lety. Těším se také na performance Canvas 4D, jaké výstupy vzejdou ze zaručeně úsměvného workshopu Recykliteratury (hodláme je mimochodem následně vystavit vsokolovně) a jakými historickými souvislostmi nás překvapí výstava 3D před sto lety v Muzeu Luhačovice.

Jestli si festival užijeme? Náš tým je posílený kapacitně, ale taky díky dřívějším zkušenostem. Každoročně se vracíme k tomu, co vloni nefungovalo, a snažíme se z toho poučit, takže doufám, že se to na 6. ročníku projeví. Čím víc nás je a čím lépe víme, co se po kom chce, tím více si všichni festival užijeme.

Jste také dramaturgyně divadelního programu. Co je na tom nejtěžší? Vybrat ten správný kousek?

Nejbolestivější je vyhodnotit technické a finanční omezení a připustit si, že je a není možné uvést. I tak je skutečně z čeho vybírat. Při koncipování divadelního programu, jsem se snažila vybrat právě ta představení, která bude možné uvést venku. To byl dramaturgický klíč. U filmové sekce, které se oddaně věnuje kolega Petr Knepr, je to zase otázka, zda bude možné projekci doprovodit besedou s tvůrcem filmu atp. Důležitým dramaturgickým klíčem jsou jakési latentní sympatie k práci, stylu a přístupu toho kterého umělce, a také (ne)pravděpodobnost, za jiných okolností toho kterého umělce či skupinu právě v Luhačovicích potkat J

Divadelním hitem je představení Plovárna od (Bra)tří v tricku. Spojení s lázněmi jej naprosto geniální, navíc jde o hru na motivy Rozmarného léta. Máte ráda toto dílo, ať už v knižní nebo filmové podobě?

Samozřejmě. Jde o dílo, ze kterého sálá aura místa a času. Co se týče autorského provedení v pojetískupiny (Bra)tři v tricku, kromě toho, že jde samo o sobě o skvělé představení atraktivní pro všechny věkové skupiny, atmosféru dotvoří areál Slunečních lázní jako unikátní kulisa. Představení jakoby vzniklo pro právě takovou scénu! Samotným umělcům bylo od samého začátku jasné.

U pramene Dr. Šťastného se pak představí také Les Fantomes – poctivá klauniáda. V čem je speciální?

Přesné místo, kde se představení odehraje, zatím není známo, pramen Dr. Štastného je pouze meeting point. Lukáš Karášek a Florent Golfier, kteří v představení účinkující přijedou do Luhačovic dříve, aby ideální lokaci pro svůj výstup teprve objevili. Speciální bude představení právě v tom, že bude nepřenosným zážitkem, jindy a jinde nevídaným.

Neměla jste chuť do programu prosadit více divadla? Například místo hudby? Je složité dělat při přípravě festivalu kompromisy?

Divadelní sekce je obecně nejnákladnější. Právě proto jsem vybrala dva zmíněné tituly, které mají schopnost zastihnout genius loci Luhačovic ve své specifické kráse a typické letní podobě. Nicméně, ať zodpovím Váš dotaz, kompromisy jsou v kulturně-uměleckém provozu denním chlebem a i festival Luhovaný Vincent je úkazem fenoménu „za málo peněz, hodně muziky“.

Ještě by mě zajímalo, jak se zrodila myšlenka zorganizovat takový festival jako je Luhovaný Vincent?

Začít s pořádáním festivalu byla naší odpovědí na otázku "Proč by se nemohlo jezdit za kulturou do Luhačovic?". Hlavně nám chyběla příležitost či okolnost, díky které bychom mohli pyšně lázně ukazovat svým přespolním přátelům. Co nás štvalo a štve je, že z Luhačovic je ve zvyku za kulturním vyžitím dojíždět do Zlína, Slavičína, Uherského Hradiště či Uherského Brodu. Svým neformálním charakterem festival vytváří jednou za rok prostor pro spontánní setkávání umělců a široké veřejnosti.

Na závěr vás poprosím, abyste pozvala naše čtenáře na festival LUHOvaný Vincent.

Čtenářům bych doporučila, aby využili jedinečné příležitosti, přišli na festival a zažili to, co už zaručeně nikdy jindy nebudou mít možnost zažít. Na festivalu pracujeme celý rok, chystá se k nám na 58 hostů. Během méně než 50 hodin proběhnou: 2 projekce v letním kině, dalších 6 promítání filmů a dokumentů s hosty, 3 vernisáže výstav, 3 přednášky, 3 performance, 2 divadelní představení, 7 koncertů, 2 afterparty, 1 workshop, 1 komentovaná prohlídka.

Přijďte a buďte tomu svědky!

Děkuji za rozhovor!

< Předchozí		Další >