Reklama
Banner

Pouliční slavnost už nebude mezi auty. Malostranské náměstí ožije!

parko200Z dolní části Malostranského náměstí by už letos mělo zmizet parkoviště. Mluvčí a iniciátorka petice za odstranění parkoviště z Malostranského náměstí Kateřina Bursíková Jacques je za to ráda. Nyní je třeba řešit podobu náměstí. Těší se, že zářijová akce Zažít město jinak se již uskuteční na náměstí bez aut. Jen ji mrzí, že tam už nikdy neposedí s Bořkem Šípkem, který k odstranění parkoviště také přispěl.

 

 

Co říkáte tomu, že to s náměstím klaplo a parkoviště zmizí?
Mám samozřejmě velkou radost. Výpověď společnosti, která parkoviště provozuje, jsme za petiční výbor marně navrhovali už na setkání s tehdejším primátorem Hudečkem na jaře 2014. Ten něco takového odmítnul a horkou jehlou pod tlakem občanů a blížících se voleb vypsal soutěž na podobu náměstí, jejíž výsledek mnohé zklamal přesto, že předsedou komise byl uznávaný architekt Šik, jehož erudici vlastně nelze zpochybnit. Ale on sám a celá komise byli, myslím si, postaveni před téměř neřešitelný úkol a hlavně jejich práce skončila s volbami. Architekta Šika a jeho kolegů je mi vlastně líto, primátor Hudeček je a všechny zúčastněné zdá se mi tak trochu tahal za fusekli.


Nyní už známe vítězný návrh…
Ten ale veřejnost ne zcela přijala, mimo jiné proto, že mu nepředcházela širší debata, které by se odborníci a zainteresovaní občané účastnili a řekli si, kam vlastně chceme směřovat, jakou funkci má nově získaný prostor dostat. A když byl výsledek vyhlášen, byly sice všechny soutěžní návrhy představeny veřejnosti přímo na náměstí, to bylo báječné a v našich podmínkách revoluční, tím ale diskuse skončila. Lidé v ní ale chtějí pokračovat, chtějí bránit jediný vzrostlý strom, který na náměstí je, chtějí obecně více zeleně a méně asfaltu a dlažebních kostek, a když už kostek, tak těch původních, historických...

parko0


A co místní žijící na Malé Straně?
Rezidenti se zajímají o celkovou dopravní koncepci, řešení provozu na Malé Straně souvisí se zbytkem Prahy. Ti, kdo na Malé Straně pracují, se zase zajímají o parkovací místa a jejich kompenzaci. To vše musí být zodpovězeno. A potom ještě téma navrácení pomníku maršála Radeckého nebo strach z komercionalizace prostoru, náměstí zaplněné slunečníky Coca Coly by asi také nebylo úplnou výhrou. Ten prostor je veřejný a jako takový by měl být chápán a utvářen. Takže mírně slavím, ale ještě nejásám, protože si uvědomuji, že nás ještě čeká hodně práce a především nezodpovězených otázek.


Někteří poslanci se proti rušení parkoviště ohradili, například poslanec ČSSD Roman Váňa řekl, že bez aut by bylo náměstí nelidské, reagovala jste s nadsázkou tím, že vyhlašujete ideovou soutěž na sochu poslanec Váňa na autě. Co si o jeho prohlášení myslíte?
Pana poslance neznám, což je vlastně s podivem, když vede tak vlivný výbor (je předsedou sněmovního výboru pro bezpečnost - pozn. red.). Tohle je poprvé, kdy jsem ho já - a možná veřejnost vůbec - poprvé zaznamenala a zrovna takový úlet. Udělal ze sebe užitečného idiota, řekl to, co si mnozí poslanci myslí, ale cítí, že by nepůsobilo dobře říkat to. Je mi ho skoro líto, jinak, než recesí se na ta slova ani reagovat nedalo. Nakonec nám ale pomohl, díky němu je o tématu zase více slyšet. To je trochu i neštěstí dnešní doby. Na seriozní debatu v médiích prostor není, na pozitivní příklady taky moc ne a když se stane takový karambol, je to najednou všude. A abychom jen nezjednodušovali, je řada rozumných poslanců, kteří s rušením parkoviště problém nemají a MHD taky běžně používají. Těm bychom neměli křivdit, škoda, že se více neozývají.

parko5


Jaké budou vaše další kroky?
Budeme dál aktivní jako doposud, určitě využijeme příležitost a poprvé na náměstí, už bez parkoviště, uspořádáme zářijovou slavnost Zažít město jinak. Je to jako sen, který se stane skutečností. Když jsem s peticí začínala a když jsem poprvé spoluorganizovala pouliční slavnost mezi auty, nikdo mi nevěřil, že bychom mohli změny dosáhnout. A je fantastické, že se to povedlo Lidé najednou vidí, že angažovat se má smysl, je to povzbuzení pro aktivismus, jeho oslava. Bez stovek nadšenců a lidí, kteří se do petice pustili, by se to určitě nestalo.


Už jste hovořila o vítězném návrhu, který veřejnost moc nepřijala… Co by podle vás náměstí slušelo?
Jak už jsem řekla, výsledná podoba by měla odrážet širší debatu, nejde o to, co se líbí mně. Pokud budou představitelé města rozumní, takovou debatu uspořádají a nás jako občanskou společnost do ní přizvou. Ptáte-li se na můj názor, určitě jsem pro zachování nádherného platanu a výsadbu dalších stromů, více zeleně a míst k sezení a odpočinku. Pomník maršála Radeckého se zachoval, je v Lapidáriu a myslím si, že by se na náměstí mohl vrátit.

parko09


Případné navrácení pomníku maršála Radeckého vzbuzuje rozporuplné reakce, petice byly iniciovány pro i proti. Nemyslíte, že by rozděloval - přece jen to byl vojevůdce…?  
Myslím, že město s sebou nese historickou paměť a pokud se pomník zachoval, má svoji uměleckou hodnotu a k místu patří, neměl by s tím být problém. Ta debata je myslím zbytečně vyhrocená, kdyby tam pomník celá léta byl, nikoho by ani nenapadlo ho zpochybňovat.


A nyní ves stručnosti zavzpomínejte, co vše rozhodnutí předcházelo?
Historie úsilí o odstranění parkoviště je dávná, možná více než 20 let. V první vlně byli lidé okolo Sdružení občanů Malé Strany a Hradčan, ale bohužel nebyli úspěšní. Podruhé jsem se o to pokusila se stejným sdružením o 20 let později a převládala spíše skepse. Nicméně v petičním výboru jsou zajímaví lidé, namátkou předsedkyně sdružení Jiřina Borkovcová, Jan Švankmajer, Martin Kotas nebo Jakub Bachtík z Klubu za starou Prahu, který nám také významně pomáhal. Důležitou roli měl Bořek Šípek a jsem moc smutná, že se téhle dobré zprávy nedožil a už si s námi na náměstí na lavičce neposedí. Škoda.

 

Foto: archiv Kateřiny Bursíkové Jacques



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...


Banner

Hledat

Mimísek 16

Partneři

Čtěte také...

Extrémní a tápající postavy v chytrém divadle, které občas bolí

200 tvarPřinášíme vám rozhovory se třemi členy souboru OLDstars, složeného ze studentů pražských uměleckých škol, kteří ztvárňují hlavní role v představení TVÁŘ V OHNI (Feuergesicht) Maria von Mayenburga – Annou Peřinovou (Olga), Jeníkem Tylem (Pavel) a Ma...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Budu živ tři sta let … Příběhy pacientů

budu ziv trista letÚtlá knížka velmi poutavým způsobem předkládá čtenářům příběhy lidí, kteří prožili a přežili závažné onkologické onemocnění. Příběhy jsou rozmanité, vyprávěné často velmi prostými, syrovými slovy, ale právě proto velmi přitažli...

Divadlo

Kočár plný neřesti i ctnosti

valmont 200Láska k jedné osobě na celý život a věrnost k tomu? Pro vyznavače volnomyšlenkářství je tato životní filozofie naprosto nepřípustná. Libertinové se právě naopak velmi rádi pouští nejen do neřízených sexuálních dobrodružstvích, ale také do milostný...

Film

Zlodějka knih – skvělý zážitek v knižní i filmové podobě

zlodejka 200Konec třicátých let v Evropě, Hitler u moci, nad mnoha skupinami lidí se stahují mračna. Tou dobou se matka dvou dětí rozhoduje je dát do pěstounské rodiny, protože její vlastní bytí je ohroženo. A tak se setkáváme s Liesel, které začíná úplně ...