DRUGA aneb hudba inspirovaná historií

Kultura21.cz

DRUGA aneb hudba inspirovaná historií

druga2016 perexDRUGA aneb hudba inspirovaná historií. Dnes jsme pro Vás, naše milé čtenáře, připravili rozhovor s unikátní kapelou DRUGA, která hraje své vlastní autorské písně inspirované českými pověstmi a slovanskou mytologií. Za kapelu nám odpovídal kapelník Lukáš “Vořech“ Pokorný.



1.    Jak se Vaše kapela dala dohromady?
Bylo by jistě romantické napsat, že jsme staří kamarádi, co spolu už roky jezdí na vandry a jednoho dne si jen řekli, že to staré přátelství ještě podpoříme vznikem kapely hrající písně o mýtických bytostech a hrdinech z českých pověstí. Pravda je prostší a trochu jiná. Za všechno mohou inzeráty a hudební samplery. Naši akordeonistku Romanu jsem oslovil na základě poslechu jejích písní na sampleru Studna neobjevená. Flétnistka Terka se nám před lety ozvala na inzerát. S naším basákem Kamilem jsme dávní spolužáci. A Jendu, který s námi hraje na perkuse, nám dohodil fanoušek. Přátelství, které je pro mne v hudbě hodně důležité, se pak rodí ze společně odehraných chvil.
2.    Jak vznikl nápad skládat písně inspirované českými pověstmi a slovanskou mytologií?
Moje maminka mi jako malému četla Erbena, Němcovou a ruské pohádky, v kterých často teče krev a dějí se i dost morbidní věci. Zvláště jezinky a jejich hromada očí mě děsí dodnes, prostě žádné „disneyovky“. Nakonec mě to jako kluka přivedlo ke čtení Erbenovy Kytice a Jiráskových Starých českých pověstí. Časem jsem si všiml, že mé rodné Nusle jsou protkané ulicemi se jmény hrdinů z pověstí, že dnešní park Jezerka, kam jsem si jako malý chodil hrát na zbojníky, je v pověstech ztotožňován s Libušiným posvátným hájem a k Vyšehradu to mám, co by Bivoj kyjem dohodil. Navíc jsem se v pod ním v místní porodnici narodil. A tak jsou pro mne české pověsti součástí místa, kde jsem prožil celý svůj dosavadní život. Samozřejmě, že dnes se na pověsti dívám nejen okem romantika, ale zajímají mne i historické a archeologické souvislosti 5. - 10. století. Samotné zhudebnění pověsti by vyznělo asi jako romantické blábolení, a tak čerpám při psaní písní i z odborné literatury a návštěv hradišť. Například v naší písni Pogreb, která je jinak o pohřbu kněžny Libuše, jsem podle archeologických nálezů a historických faktů z odborné literatury popsal průběh knížecího žárového pohřbu z pohanských dob.
3.    Kdo je u Vás „hlavou kapely“?
Formálně kapelu řídím já. Rozhoduji o repertoáru, vedu zkoušky, domlouvám koncerty. Ale na všechno bych nestačil, hudba je navíc o spojování lidí. Proto nás baví aranže postupně vyimprovizovat z naší aktuální nálady a pocitů. Někdy je to dost těžké hledání, ale nakonec to celé vede k tomu, že každý člen kapely otiskne do písně kus sebe. A tam, kde improvizace už nestačí, pomůže Romčino vzdělání z Konzervatoře Jaroslava Ježka.
4.    Máte jen jednoho autora nebo se na tvorbě podílíte všichni?
Většinu písní Drugy jsem napsal v různých obdobích svého života já, ale vždycky jsem si přál, abych nebyl výhradním autorem. Nakonec se zadařilo až před rokem, kdy jsem zhudebnil báseň o víle, kterou jako reakci na mou píseň Pramen pod skalou napsala moje přítelkyně Karolína Bendová. Obě písně jsme s Drugou nahráli na náš aktuální maxisingl Pramenům a vílám. A s vlastními písněmi v posledním roce přichází i Romča, což mne těší.
5.    DRUGA ve staroslovenštině znamená „přátelství“ – kdo a proč vybíral právě tento název?
Hudba lidi spojovala už odpradávna. Během náboženských obřadů zněli bubny a zpěv, a stejně tak se naši předkové společně za pomoci písní radovali při různých oslavách. Asi většina z nás už zažila na nějakém koncertě ten pocit, kdy se přátelsky usmíváme na další diváky a máme k  sobě jaksi blíž, i přestože jsme formálně cizí lidé. Člověk je převážně společenský tvor, který si k sobě hledá další podobně smýšlející jedince. Hudba tomu dokáže pomoct, proto jsem na úplném počátku hledal pro kapelu název, který by právě tuto myšlenku symbolizoval. A protože naše písně se inspirují v pověstech a slovanské mytologii, hledal jsem zákonitě ve slovníku s nejstarším dochovaným slovanským jazykem – staroslověnštině. Výraz pro „přátelství“ jsem tenkrát nenašel, ale výraz pro „přítelkyni“ mi možná z chlapských důvodů přišel stejně hodnotný.
6.    Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?
Tady budu mluvit hlavně za sebe. Patřím k lidem, kteří si plní své sny. Už v pubertě jsem snil o tom, jak se moje písnička bude hrát v rádiu a umístí se v nějaké hitparádě. Teprve s Drugou se mi podařilo si tento sen splnit, když písně z našeho předchozího CD Tři písně uznalo za hratelné hned několik rádií a přátelé mi pak psali, že naši píseň z rádia slyšeli. Ve chvíli, kdy koncertujeme především pro zábavu a bez profesionálních ambicí, je taková reakce neskutečně příjemná.
7.    Co chcete Vašim posluchačům svoji hudbou předat?
Většina našich písní se inspiruje v dobách, které už dnes ani archeologové a historici nedokáží podrobně prozkoumat. Ve skutečnosti to vytváří prostor pro velkou dávku fantazie a domýšlení si. Já tvrdím, že fantazie je důležitá pro život a pro vnímání krásy a je třeba ji rozvíjet jako schopnost. Krásně to popsal Terry Pratchett v knize Otec prasátek, kdy v závěru knihy Smrť vysvětluje, že po smrti Otce prasátek by o zimním slunovratu už nevyšlo Slunce, ale jen žhavá koule plynů. Pratchett tak ukazuje, že potřebujeme fantazii k tomu, abychom dokázali vnímat hezké věci, učí nás tím i pokoře ke světu. Bez fantazie se v lidských očích svět promění jen v souhrn faktů nebo fyzikálních principů. A dost možná by bez fantazie a představivosti člověk nedokázal objevovat nové věci. Tak se snažíme hrát hezké písničky a rozvíjet při tom fantazii, aby svět nebyl jen fádně šedý a nalajnovaný.
8.    Jaké jsou Vaše plány do budoucna?
Od letošní zimy s námi hrají dva noví muzikanti a vyšel nám maxisingl Pramenům a vílám. To mne přivedlo k razantním úpravám webových stránek a víc propagujeme naše CD. Odhaduji, že tím vyplníme čas až do Vánoc. Mezitím bych rád napsal několik nových písní a začal je běžně hrát na koncertech.
9.    Kde Vás můžeme během letošní sezony vidět a slyšet?
Přes léto trénujeme nové písničky, s kterými se na podzim vypravíme do klubů. Začneme v říjnu na Eroticonu (1. 10. 2016 v pražském Divadle Kámen), což je sraz fanoušků scifi a fantasy literatury. Nutno podotknout, že název možná svádí k mnohem dvojsmyslnějším představám, než nakonec program přinese. Vzhledem k tomu, že naše hudba je hodně fantasy, tak jsem na tuhle akci obzvláště zvědavý.
Chcete-li získat CD této kapely, zůčastněte se naší soutěže, odpovězte na otázku a vyhrajte jej!

druga2016



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 
Banner

Rozhovor

Protheus z Dymytry: Příští rok chystáme spoustu změn

dymytry perexS frontmanem skupiny Dymytry Protheem (Honza Macků), jsem dělal naposled rozhovor loňské léto a tentokrát se naskytla příležitost vyzpovídat Prothea na křtu nového DVD Arakainu a Dymytry k podzimnímu turné. Co se za ten rok a půl změnilo a ...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (12)

Čtěte také...

Osmy: Podepsal. Za nás za všechny. Režisér Jiří Strach: Co jsem chtěl, to jsem také natočil

osmy 200Příběh jednoho dne ze života Richarda, až nudně obyčejného socialistického úředníka, kterému se sesype na hlavu hromada katastrof, která z něj nechtěně udělá hrdinu. Děsivé trhání osmiček, prozrazená vdavekchtivá milenka, vyhazov z práce, vytopený byt,...


Literatura

Můj rok 1958 aneb Ohlédnutí do minulosti

muj rok 200Dostali jsme se do roku, který končí osmičkou a nakladatelství BizBooks toho využilo a nejen pro ty, kteří letos oslaví 60 let, připravilo knihu Můj rok 1958. Pokračují tak v zajímavém nápadu, totiž Série Můj rok a musím uznat, že se jim to poved...

Divadlo

Labutí jezero – baletní klenot v ústeckém divadle

200divSeveročeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem má na svém repertoáru klasické zpracování Čajkovského baletu Labutí jezero. Baletní klasika „na špičkách“ vyprávějící severskou legendu o dívce Odettě proměněné v labuť si získala svou nesmrtelnost díky...

Film

Film - náš pomocník

film200V posledních letech byly několikrát zveřejněny soubory filmů, sjednocených autory (cestopisy Hanzelky a Zikmunda), případně výrobcem (zlínské reklamy). Nyní Národní filmový ústav ve spolupráci s Filmexportem vydal záslužný komplet krátkých filmů z 50. ...