DRUGA aneb hudba inspirovaná historií
Banner

DRUGA aneb hudba inspirovaná historií

druga2016 perexDRUGA aneb hudba inspirovaná historií. Dnes jsme pro Vás, naše milé čtenáře, připravili rozhovor s unikátní kapelou DRUGA, která hraje své vlastní autorské písně inspirované českými pověstmi a slovanskou mytologií. Za kapelu nám odpovídal kapelník Lukáš “Vořech“ Pokorný.



1.    Jak se Vaše kapela dala dohromady?
Bylo by jistě romantické napsat, že jsme staří kamarádi, co spolu už roky jezdí na vandry a jednoho dne si jen řekli, že to staré přátelství ještě podpoříme vznikem kapely hrající písně o mýtických bytostech a hrdinech z českých pověstí. Pravda je prostší a trochu jiná. Za všechno mohou inzeráty a hudební samplery. Naši akordeonistku Romanu jsem oslovil na základě poslechu jejích písní na sampleru Studna neobjevená. Flétnistka Terka se nám před lety ozvala na inzerát. S naším basákem Kamilem jsme dávní spolužáci. A Jendu, který s námi hraje na perkuse, nám dohodil fanoušek. Přátelství, které je pro mne v hudbě hodně důležité, se pak rodí ze společně odehraných chvil.
2.    Jak vznikl nápad skládat písně inspirované českými pověstmi a slovanskou mytologií?
Moje maminka mi jako malému četla Erbena, Němcovou a ruské pohádky, v kterých často teče krev a dějí se i dost morbidní věci. Zvláště jezinky a jejich hromada očí mě děsí dodnes, prostě žádné „disneyovky“. Nakonec mě to jako kluka přivedlo ke čtení Erbenovy Kytice a Jiráskových Starých českých pověstí. Časem jsem si všiml, že mé rodné Nusle jsou protkané ulicemi se jmény hrdinů z pověstí, že dnešní park Jezerka, kam jsem si jako malý chodil hrát na zbojníky, je v pověstech ztotožňován s Libušiným posvátným hájem a k Vyšehradu to mám, co by Bivoj kyjem dohodil. Navíc jsem se v pod ním v místní porodnici narodil. A tak jsou pro mne české pověsti součástí místa, kde jsem prožil celý svůj dosavadní život. Samozřejmě, že dnes se na pověsti dívám nejen okem romantika, ale zajímají mne i historické a archeologické souvislosti 5. - 10. století. Samotné zhudebnění pověsti by vyznělo asi jako romantické blábolení, a tak čerpám při psaní písní i z odborné literatury a návštěv hradišť. Například v naší písni Pogreb, která je jinak o pohřbu kněžny Libuše, jsem podle archeologických nálezů a historických faktů z odborné literatury popsal průběh knížecího žárového pohřbu z pohanských dob.
3.    Kdo je u Vás „hlavou kapely“?
Formálně kapelu řídím já. Rozhoduji o repertoáru, vedu zkoušky, domlouvám koncerty. Ale na všechno bych nestačil, hudba je navíc o spojování lidí. Proto nás baví aranže postupně vyimprovizovat z naší aktuální nálady a pocitů. Někdy je to dost těžké hledání, ale nakonec to celé vede k tomu, že každý člen kapely otiskne do písně kus sebe. A tam, kde improvizace už nestačí, pomůže Romčino vzdělání z Konzervatoře Jaroslava Ježka.
4.    Máte jen jednoho autora nebo se na tvorbě podílíte všichni?
Většinu písní Drugy jsem napsal v různých obdobích svého života já, ale vždycky jsem si přál, abych nebyl výhradním autorem. Nakonec se zadařilo až před rokem, kdy jsem zhudebnil báseň o víle, kterou jako reakci na mou píseň Pramen pod skalou napsala moje přítelkyně Karolína Bendová. Obě písně jsme s Drugou nahráli na náš aktuální maxisingl Pramenům a vílám. A s vlastními písněmi v posledním roce přichází i Romča, což mne těší.
5.    DRUGA ve staroslovenštině znamená „přátelství“ – kdo a proč vybíral právě tento název?
Hudba lidi spojovala už odpradávna. Během náboženských obřadů zněli bubny a zpěv, a stejně tak se naši předkové společně za pomoci písní radovali při různých oslavách. Asi většina z nás už zažila na nějakém koncertě ten pocit, kdy se přátelsky usmíváme na další diváky a máme k  sobě jaksi blíž, i přestože jsme formálně cizí lidé. Člověk je převážně společenský tvor, který si k sobě hledá další podobně smýšlející jedince. Hudba tomu dokáže pomoct, proto jsem na úplném počátku hledal pro kapelu název, který by právě tuto myšlenku symbolizoval. A protože naše písně se inspirují v pověstech a slovanské mytologii, hledal jsem zákonitě ve slovníku s nejstarším dochovaným slovanským jazykem – staroslověnštině. Výraz pro „přátelství“ jsem tenkrát nenašel, ale výraz pro „přítelkyni“ mi možná z chlapských důvodů přišel stejně hodnotný.
6.    Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?
Tady budu mluvit hlavně za sebe. Patřím k lidem, kteří si plní své sny. Už v pubertě jsem snil o tom, jak se moje písnička bude hrát v rádiu a umístí se v nějaké hitparádě. Teprve s Drugou se mi podařilo si tento sen splnit, když písně z našeho předchozího CD Tři písně uznalo za hratelné hned několik rádií a přátelé mi pak psali, že naši píseň z rádia slyšeli. Ve chvíli, kdy koncertujeme především pro zábavu a bez profesionálních ambicí, je taková reakce neskutečně příjemná.
7.    Co chcete Vašim posluchačům svoji hudbou předat?
Většina našich písní se inspiruje v dobách, které už dnes ani archeologové a historici nedokáží podrobně prozkoumat. Ve skutečnosti to vytváří prostor pro velkou dávku fantazie a domýšlení si. Já tvrdím, že fantazie je důležitá pro život a pro vnímání krásy a je třeba ji rozvíjet jako schopnost. Krásně to popsal Terry Pratchett v knize Otec prasátek, kdy v závěru knihy Smrť vysvětluje, že po smrti Otce prasátek by o zimním slunovratu už nevyšlo Slunce, ale jen žhavá koule plynů. Pratchett tak ukazuje, že potřebujeme fantazii k tomu, abychom dokázali vnímat hezké věci, učí nás tím i pokoře ke světu. Bez fantazie se v lidských očích svět promění jen v souhrn faktů nebo fyzikálních principů. A dost možná by bez fantazie a představivosti člověk nedokázal objevovat nové věci. Tak se snažíme hrát hezké písničky a rozvíjet při tom fantazii, aby svět nebyl jen fádně šedý a nalajnovaný.
8.    Jaké jsou Vaše plány do budoucna?
Od letošní zimy s námi hrají dva noví muzikanti a vyšel nám maxisingl Pramenům a vílám. To mne přivedlo k razantním úpravám webových stránek a víc propagujeme naše CD. Odhaduji, že tím vyplníme čas až do Vánoc. Mezitím bych rád napsal několik nových písní a začal je běžně hrát na koncertech.
9.    Kde Vás můžeme během letošní sezony vidět a slyšet?
Přes léto trénujeme nové písničky, s kterými se na podzim vypravíme do klubů. Začneme v říjnu na Eroticonu (1. 10. 2016 v pražském Divadle Kámen), což je sraz fanoušků scifi a fantasy literatury. Nutno podotknout, že název možná svádí k mnohem dvojsmyslnějším představám, než nakonec program přinese. Vzhledem k tomu, že naše hudba je hodně fantasy, tak jsem na tuhle akci obzvláště zvědavý.
Chcete-li získat CD této kapely, zůčastněte se naší soutěže, odpovězte na otázku a vyhrajte jej!

druga2016



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Hana Hindráková: „Africká mentalita se od české velmi liší. Lidé žijí pro dnešní den a nepřemýšlejí nad tím, co bude v budoucnosti.“

200rozVyzpovídali jsme pro vás mladou spisovatelku Hanu Hindrákovou, která strávila nějaký čas v Keni a dokázala své zkušenosti zúročit ve dvou úspěšných knihách. V tomto rozhovoru nebude řeč jen o nich – zaměříme se i na její organizaci FAIR.

...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

S Barborou Schneiderovou nejen o storytellingu a festivalu Vikingové

vikingove 200Od 23. do 26. září se v Městské knihovně v Praze bude konat festival Vikingové, jehož součástí bude Večer se staroseverskými bohy. Ten má pod taktovkou mimo jiné paní Barbora Schneiderová, ředitelka občanského sdružení Storytelling a také drama...


Literatura

Konfigurace vnitřního JÁ Stevea Jobse

altApple, budhismus, design, Zen, dokonalost, komiks… je vůbec možné zkombinovat tyto diametrálně odlišné pojmy do harmonického celku? Jak spolu souvisí například Apple a budhismus? Pojítkem je výrazná a silná osobnost, spoluzakladatel společnosti...

Divadlo

Petr a Lucie: Štěstí je tu a všechno ostatní je tam

petr a lucie 200Městské divadlo Zlín převedlo na velkou scénu novelu Romaina Rollanda, a to v muzikálové podobě. Za jejím vznikem stojí zajímavý příběh, protože toto dílo vzniklo díky náhodně objevené nahrávce slovenského muzikanta Deža Ursinyho a na je...

Film

Mistři japonského filmu nás stále oslovují

mistri japonskeho filmu obalkaJapanolog Antonín Líman sepsal ve 13 esejích knihu Mistři japonského filmu (vydala Paseka), kde se zaměřil na nejznámější tamní režiséry a jejich díla. Oproti fil...