Banner

Rozhovor - Henrich Šiška

heno 200Rozhovor - Henrich Šiška alias Heňo
„Nejsou všechny věci jenom tak, jak vypadají.“



Muzikál Tajemství, ve kterém jsi v současné době k vidění v Divadle Kalich, se s přestávkami hraje už od roku 2005. Jaký máš k této inscenaci vztah po tolika letech uvádění?
Je to tak silný a pravdivý příběh! Osud si s námi rád pohrává. V našem životě se pravidelně objeví něco, s čím nejsme spokojení, a přitom se svým vlastním štěstím často hazardujeme. Ale je to tak, že si to (asi :-)) vše musíme vyřešit sami, i když je to velmi komplikované. Jednoduše máme svůj život ve vlastních rukou. Věřím, že jedině na nás záleží, jestli jsme ve vlastním životě hráči, anebo „jen figurkou na hrací ploše, ovšem bez kostek“, jak zní v Tajemství. Musím také říci, že Tajemství v mé „komediantské“ kariéře odstartovalo změnu, na kterou jsem čekal. Byl jsem předtím dlouze zaškatulkován jako komik, a já měl chuť také na něco jiného. Když jsem dostal roli Souseda, neváhal jsem. Byla to pro mě velká výzva, a byl jsem nesmírně vděčný za projevenou důvěru. No a vyplatilo se :-). Na tomto představení mám rád, že to není prvoplánová barevná estráda, ale kus poctivého divadla.  Myslím, že příběh tohoto muzikálu je velice vydařený. Někam vás vede, pokud jste aktivní divák, a drží vás v neustálém napětí. Když si užuž myslíte, že je vám vše jasné, zjistíte, že je to celé vlastně úplně jinak! A pokud jste skutečně pozorný, tak vám to celé do sebe nakonec perfektně zapadne, jako puzzle.


Tajemství se odehrává v netradiční magické atmosféře a dotýká se i duchovna. Jaký je Tvůj postoj k duchovním tématům?
Nemám osobní zkušenosti s nadpřirozenem (anebo jsem to pouze nepostřehl), nicméně mám blízké lidi, kterým důvěřuji a kteří takové zkušenosti mají. Věřím, že „NĚCO“ je. A také si někdy myslím, že některé životní náhody jsou příliš podivné na to, aby to byly opravdu pouhopouhé náhody. Jak někdo moudrý řekl: „Náhoda - to je, když chce Bůh zůstat v anonymitě.“ Anebo, jak v Tajemství říká moje postava Souseda: „Nejsou všechny věci jenom tak, jak vypadají.“

hano 1


V Divadle Kalich sis mimo jiné zahrál i v divácky oblíbeném muzikálu Touha. Jak na toto období vzpomínáš?
V množství skvělých titulů, které jsem měl to štěstí v Divadle Kalich odehrát, zaujímá Touha také velmi speciální a silné postavení. Napadají mě slova jako „intenzivní, vyčerpávající, ale naplňující“. Je to neuvěřitelně úžasný pocit, když pracujete s lidmi, se kterými si rozumíte a se kterými společně tvoříte něco, co opravdu stojí za to. Něco, co přináší smích i slzy a má v publiku silnou odezvu.


Během představení Touhy často docházelo k vtipným situacím a momentům, kdy bylo potřeba improvizovat. Jak si takové chvíle užíváš?
Když vznikne opravdu vtipná situace, která ovšem nepřekračuje určité mantinely, moc rád se přidám :-). Miluji to, divadlo je živý organismus, a my nejsme roboti, ale živí lidé. Vyhovuje mi, když nabízíme divákovi dobře vystavěný produkt, a nemám příliš rád, pokud se „vtipné momenty“ vyrábějí uměle a na úkor kvality představení. Někdy však život prostě přinese vtipné situace, se kterými nikdo předem nepočítal, a my se s nimi na scéně chtě nechtě musíme poprat. V Touze jsem v jedné chvíli musel vlézt do rakve, která byla velice těsná. Vždy jsem se do ní musel vsoukat před očima diváků, přičemž jsem se cítil jako noha velikosti 45, která se snaží elegantně vklouznout do boty velikosti 42. No a jednou jsem při lezení do té rakve zjistil, že si tam někdo velice příhodně v zákulisí odložil nějaké „drobnosti“ jako nepotřebné helmy, nářadí a tak.  Až do té chvíle jsem netušil, jaký skrytý talent hadí ženy se ve mně skrývá. Holt se ale nedalo nic dělat, nakonec jsem se tam musel vecpat, přestože v důvěrném objetí s helmami a hasákem na prsou.


Od září 2017 se do Divadla Kalich vrací kultovní muzikál Krysař. Ty sis už dříve zahrál nejen v jeho české, ale také slovenské a německé verzi. Můžeme se těšit, že se v něm zase objevíš?
Krysař je moje srdcová záležitost, která mě provází už dlouho. Role Hostinského splňuje všechny atributy pravé muzikálové role - interpret v ní musí zpívat, hrát i tančit. Navíc téma, které tento muzikál zpracovává, je neustále mimořádně aktuální, dnes možná ještě více, než před několika lety. Takže po pravdě - když jsem byl dotázán, jestli mám zájem, odpověděl jsem bez váhání a jednoznačně: „Ano!“ :-)


Jak již bylo řečeno, zahrál sis před diváky z různých evropských zemí. Je podle Tebe český muzikálový divák v něčem specifický?
Z českého i slovenského publika je podle mého názoru hodně cítit, že si diváci u představení chtějí zejména odpočinout a pobavit se. Přestože jsou intelektuálně na stejné úrovni jako třeba německé publikum, vyhledávají spíš lehčí tituly. Je možné, že mají v soukromí dost svého trápení, a tak nemají chuť na těžká témata ještě i v divadle. Dále je dle mého pro českého diváka typické, že si váží a miluje domácí tvorbu českých autorů. Často ji upřednostňuje i před úspěšnými a ověřenými světovými tituly.

heno 2


Uvažoval jsi někdy o tom, že bys budoval kariéru za hranicemi „Československa“?
Ano, a dokonce intenzivně :-). Jednou už jsem i udělal rozhodující krok, jenže konkrétní životní situace mě donutila (a že to tedy nebylo lehké!) hodit zpátečku. Dnes si myslím, a není to opravdu z nouze ctnost, že když chce herec dělat divadlo kvalitně a poctivě, není nejdůležitější KDE, ale S KÝM a JAK, přestože jsem si vědom, že někde venku bývají ty možnosti o něco širší.


Máš za sebou mnoho muzikálových projektů. Na kterou svou roli jsi opravdu pyšný?
Hm… Jsem nesnesitelně sebekritický, takže pojem „pyšný na svou roli“ je u mě opravdu úplné sci-fi :-) Nicméně mám role, které si opravdu velmi užívám. I v Kalichu mám takové. Třeba Hostinský (Krysař) anebo Jack (Jack Rozparovač) – jsou to úplně jiné role, a přesto je miluji.


Je naopak nějaká role, kterou sis ještě nezahrál, ale lákalo by Tě to?
Nechci pateticky říkat, že každá role je výzva. Ano, to je. Ale zahrát si něco, po čem člověk hluboce touží, to je opravdu jiná káva. Jednou bych třeba rád hrál Kabaretiéra v muzikálu Cabaret, nebo Thenardiera z Les Miserables - Bídníků (mimochodem splnění tohoto snu mám téměř na dosah). Problém je v tom, že ta vysněná role není jenom jedna, ani dvě… Je jich jaksi celý seznam :-).


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).


Hledat

Mimísek 6

Partneři

Čtěte také...

MASTERS OF ROCK 2012 - INTRO - JEN RŮŽOVÁ TO MŮŽE BÝT!

Na loňském, devátém ročníku Masters of Rock, zaujala pozornost - a nejen mou - poměrně velká tlupa metalistů v růžovém oblečení. Šlo o skvělou recesi, jejíž prvopočátek spočíval v myšlence setkání přispěvatelů fóra MOR, kteří se dosud znali pou...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Colette Baron-Reid: Kouzelná mapa

200liNeuvěřitelná kniha, která v sobě skrývá fantazijní příběh, který vás chytne za srdce jen a pouze tam, kde má… a zároveň vám ukáže cestu ven z životních problémů. S podobnou kombinací žánrů jsem se jako čtenářka ještě nikdy nesetkala. „Když přijmete každé ...

Divadlo

Pohádka O Človíčkovi akrobatickými kousky pořádně rozvibruje bránici

O clovickovi 200Městské divadlo Zlín razí heslo „děti do divadla patří“, a tak se první letošní premiéra, která se konala 20. ledna 2013, týkala především dětských diváků. Ti měli tu čest spatřit první uvedení pohádky O...

Film

Vykutálená parta z Madagaskaru je zpět

altČtveřice zvířecích uprchlíků z newyorské ZOO se k nám vrací ve svém třetím dobrodružství. Tentokrát je osud zavede do kasina v Monte Carlu, stanou se součástí bankrotujícího cirkusu doufajíce, že s jeho pomocí se dostanou nazpět do své milované domoviny, broo...