Banner

Jan Vlasák: „Mít k posluchači blízko“

Maigret a jeho mrtvy 200Přečtěte si rozhovor s hercem Janem Vlasákem, vypravěčem audioknihy Maigret a jeho mrtvý od vydavatelství OneHotBoook. Jan Vlasák vystudoval brněnskou JAMU a následně se stal členem souboru divadla v Uherském Hradišti. Prošel mnoha scénami (Divadlo Petra Bezruče, Státní divadlo, Divadlo E. F. Buriana, Státní divadlo v Brně, Realistické divadlo, Rokoko i Národní divadlo), v současné době je členem souboru Městských divadel pražských. Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, PF 77, Hodina tance a lásky, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Cukrárna, Cirkus Bukowsky, První republika), ale rovněž filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Báthory), příležitostně spolupracuje se zahraničními produkcemi (snímky Duna, Hostel), po mnoho let exceluje v rozhlase a v dabingu.

Jaký jste měl ke komisaři Maigretovi vztah před tím, než jste byl osloven, abyste ho načetl jako audioknihu?

Jednoho Maigreta jsem shodou okolností slyšel o letních prázdninách. Šlo o dramatizaci s Hrušínským, která byla nesmírně působivá a přiměla mě, abych si pak pustil i pár pokračování. Náš Maigret asi ale liší tím, že jde o jednohlasou četbu, která má podle mě také svůj půvab, protože komplexněji zprostředkovává původní dílo. Byla to pro mě úžasná, vzrušující zkušenost, protože celý příběh je tak napínavý, že jsem se do něj naplno ponořil, i když jsem si ho na začátku četl jen pro sebe.

Jak se vám pracovalo s vědomím, že jste po Rudolfovi Hrušínském či Josefu Somrovi dalším Maigretem…

Tohle já si snad radši ani nepřipouštím, protože bych se zbláznil. Je potřeba to brát tak, že čas s sebou přinesl zajímavou příležitost. Samozřejmě to člověku nějak vězí v podvědomí, ale je dobré na to při samotné práci raději nemyslet.

A co jste do komisaře Maigreta vnesl vy?

Každý, kdo má příležitost pracovat na takovém velkém projektu, kdo se k něčemu takovému dostane, má možnost do toho vložit něco ze sebe – schopnost svého čtení, své interpretace, svých barev… A to je na tom podle mě vždycky to nejpůvabnější. Potom už se lze jen spoléhat na to, že samotný projev bude natolik originální, že posluchače zaujme. Ale asi bych nedovedl přímo říct, čím je ten Maigret vlastně „můj“. Zkrátka mě hrozně baví: že jsem se k němu dostal, jak se jím prokousávám, jak si představuju popisované situace, kterak zajímavě je pak dokážu sdělit…

Maigret rozhovor Vlasak

Tento „Maigretův případ“ dosud nevyšel v mluveném slově, jak se vám tedy líbil coby detektivka?

Když příběh čtete poprvé, jeho pointa je dlouho, dlouho odkládána, díky čemuž je napínavý až do samotného konce. A závěr je pak příjemně překvapivý.

Co pro vás bylo při četbě Maigreta nejdůležitější?

Nevím, jestli se mi to tady podařilo, ale sám mám na poslechu četby rád tu intimní atmosféru, která je hodně „na těsno“. Když se povede, že člověk, který to vypráví, a člověk, který to poslouchá, jsou si na chvíli opravdu blízko.

Zdroj foto: OneHotBook



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Čtěte také...

Jirka Hadaš: „Mám vždy velkou radost, když s námi děti blbnou a řádí a jsou spokojené.“

hadas perexZanedlouho se bude v Amfíku Bukovina u Uherského Hradiště konat velká akce pro děti – Pigyáda. Na ní se objeví dětmi oblíbený kouzelník Jirka Hadaš, který je velmi dobrým kamarádem s prasátkem Pigym. Neváhali jsme proto a položili mu několik ot...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Petra Neomillnerová rozvádí příběhy zaklínačky Loty

zakl 200Nakladatelství Motto vydává reedici tajemného světa královny české fantastiky, Petry Neomillnerové, povídkové knihy Zaklínačka Lota.  Co vše se skrývá v tajemném vybájeném světě, kde najdete nejen z...

Divadlo

KoresponDance 2012

KoresponDance 2012V Praze a Brně se letos uskuteční již 4. ročník Mezinárodního festivalu současného tance KoresponDance 2012. Zahajovací večer se koná dnes 27. listopadu v pražském Divadle Archa a...

Film

Kouzelný svět cirkusu ožívá na stránkách knihy Orbis cirkus

Orbis cirkus 200O cirkusu vyšla už řada knížek i časopiseckých úvah, ovšem důsledně shrnující publikací je teprve Orbis cirkus. Skládá ze dvou rozsáhlých textů, jednak Hanuše Jordana (Příběh českého cirkusu), jednak Ondřeje Cihlá...