Banner

Pale&coy a její městské lišky

PaleAndCoy perex.jpgPísničkářka Eliška Míkovcová, vystupující pod pseudonymem pale&coy, oslovila svou hudbou příznivce melancholické hudby, spojené s výraznými melodiemi a promyšlenými texty. Spolu s hudebníkem a moderátorem Radia 1 Zdeňkem Lichnovským, alias blacksheepboyem loni vydali split album These Days / Urban Foxes, a společně hráli písničky z alba i koncertně. Při úspěšném křtu v Akropoli s nimi vystoupili Tadeáš Haager a norská skupina Living.

 


Pale&coy znamená bledá a plachá. Vidíš takto sama sebe?
Neřekla bych, že tak vidím sama sebe jako osobu, spíš právě samotnou tvorbu v rámci pale&coy. Má dost melancholický nádech, který se do toho názvu promítá.  Tyhle dvě slova pro mě mají trochu jiný význam než „bledá a plachá“: pale spíš chápu jako introvertní, bezelstný; Coy jako upejpavý, neschopný něco přijmout a nebo  si říct o pomoc...


Loni jsi vydala spolu se Zdeňkem Lichnovským rozdělené album. Při koncertech jsou vaše písničky natolik organicky propojené, že působíte jako jedna kapela. Jak začala tvá spolupráce se Zdeňkem?
My jsme spolu hráli v Dogsbodies, což byla kapela, kterou jsme založili, když nám bylo asi devatenáct. V roce 2014 jsme toho nechali, protože hrát takovou muziku už nám tak nějak nedávalo smysl. A když jsme zjistili, že si oba píšeme písničky do šuplíku a že se k sobě vlastně hudebně hodí, rozhodli jsme se je vydat společně jako splitko.

PaleAndCoy3.jpg


Nicméně pale&coy by existovala i bez Zdeňka?
To sice ano, ale pravděpodobně bych EP nevydala. Donutil mě písničky dodělat, abychom desku mohli vydat společně. A Zdenda s námi hraje taky naživo. Teď hrajeme ve třech - o basové party a programming se stará Pavel Kraus.


Neuvažuješ o samostatném albu?
O albu ne, do budoucna možná o dalším EP. Chci zachovat to, že písničky dávají smysl i jako celek a mapují nějaké časové období, a zatím nejsem schopná jich dát dohromady třeba deset. Takže to vidím na čtyř až pětipísničkové ípíčko. Ale letos budeme spíš hodně zkoušet a hrát, aby si sedlo živé hraní.


Bude se toto i další EP výrazněji lišit od Urban Foxes?
Myslím, že ano, ale zatím opravdu těžko říct jak bude vypadat, upřímně to není něco, nad čím bych teď přemýšlela. Urban Foxes byl pokus, kdy jsem si chtěla zkusit zachytit intenzivní emoce v rámci určitých limitovaných možností. Tracky jsem nahrávala v noci na mobil do Garage bandu. Když má člověk nastavené mantinely, nutí ho to k větší kreativitě. Nebo aspoň na mě to tak funguje. Když mám neomezené možnosti a můžu všechno, tak často dojdu do fáze, že vlastně nevím co s těmi všemi možnostmi dělat. Předpokládám, že další nahrávka bude hodně blízko koncertnímu zážitku.  


Nepřemýšlíš o akustickém projektu?
Ne, tímhle směrem mě to zatím vůbec netáhne.

PaleAndCoy2.jpg


V minulosti jsi vystupovala ve skupině The Dogsbodies. Jak velký rozdíl je pro tebe hrát ve skupině a vystupovat sólově?
Je to obrovský rozdíl. Pořád tak nějak bojuju s trémou. Ale učím se a řekla bych, že se to celkem lepší.


Tvá část alba, sdíleného spolu ze Zdeňkem Lichnovským, se jmenuje Urban Foxes, tedy městské lišky. Čeho jsou symbolem?
Městská liška je pro mě takovým symbolem oportunisty. Je to přizpůsobivá a dravá šelma, cosi, co souvisí s rychlostí života ve městě. Vnímám ji jako konotaci negativních lidských vlastností. Něco, co se nám na životě ve městě často nelíbí...


V refrénu zpíváš „Proč jsi sem přišel, když nemáš rád městské lišky“…
To je celkem jednoduché. Písnička Urban Foxes je odkaz k tomu, že často vidíme problémy i tam, kde nejsou. Když za vším stěžováním si a nespokojeností je někdy jen to, že člověk neví, co vlastně chce. A někdy by stačilo přijmout, že existujou věci, se kterými neuděláme vůbec nic...


Co říkáš na remix tvé písničky Hibernate, jehož autorem je Gruzo?
Myslím, že Gruzo se popral s Hibernate hodně zajímavým způsobem, dal ji ještě větší temnotu. Baví mě, že dostala formu, kterou bych ji sama nedala, zároveň si písnička zachovala svoji emoci.  Přetransformoval ji do jiného žánru a podle mě to funguje.

PaleAndCoy1.jpg


Jaká hudba tě při skládání inspiruje?
Neřekla bych, že mě inspiruje nějaká konkrétní hudba. Nedokážu si úplně představit, že si někdo sedne a napíše song jako jeho oblíbená kapela. Teda asi si to dokážu představit, ale nevidím v tom nic moc zajímavého. Nemám seznam kapel, které by mě inspirovaly. Jestli ti jde o to, co poslouchám, tak mám většinou krátkodobější obsesi nějakým albem. A nemusí to být nutně něco úplně čerstvého. Před měsícem to byl třeba Bon Iver a 22, A Million a před týdnem Jenny Hval a Blood Bitch. To je třeba něco, co mě baví teď. Ale o přímé inspiraci při skládání se dá obtížně mluvit. O tom nepřemýšlím. Snažím se prostě čerpat ze svých emocí a co nejvěrněji je přetransformovat do písňové formy.


Býváš řazená do elektroniky, alternativního popu a městského folku. Kde vidíš svou hudbu ty?
S tím souhlasím. Asi to vidím jako elektronické písničkářství.


Kdy nejdříve tě bude možné slyšet naživo?
Nejbližší koncert proběhne 27. dubna v Divadle D21.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Čtěte také...

Tereza Karpianus: "Nora je hrdinkou!"

tereza karpianus divadlo 21 noraJiž za pár dní, v úterý 18. prosince, se uskuteční divadelní premiéra klasického dramatu od Henrika Ibsena. Divadlo D21 představení pečlivě připravuje několik měsíců a Kultura21 se...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Linda Kohanov: S koněm mezi světy

S konem mezi svety 200Nejen nejkrásnější, ale také nejmoudřejší úhel pohledu na svět je ze hřbetu či z oka koně…Možná to, co se jen těžko chápe z různých knih, dobře a jasně pochopíte po boku právě tohoto obrovského zvířete. Jako by v něm byla ...

Divadlo

Pohádka O Človíčkovi akrobatickými kousky pořádně rozvibruje bránici

O clovickovi 200Městské divadlo Zlín razí heslo „děti do divadla patří“, a tak se první letošní premiéra, která se konala 20. ledna 2013, týkala především dětských diváků. Ti měli tu čest spatřit první uvedení pohádky O...

Film

PRVNÍ NOVOZÉLANDSKÝ FESTIVAL V PRAZE

kiwi fest200Kiwi Film Fest, první novozélandský filmový festival konaný v Praze, začne v pátek 12. dubna v 19 hodin v Biu Oko českou premiérou oceňovaného filmu KLUK (Boy, NZ 2010) režiséra Taika Wa...