Dům kultury v Kroměříži představuje noviny Afriky pod jednou střechou
Banner

Dům kultury v Kroměříži představuje noviny Afriky pod jednou střechou

Miroslav karasek perexSběratel Miroslav Karásek vystavuje od 3. ledna do 15. února ve foyer Domu kultury v Kroměříži část svojí ojedinělé sbírky novin z celého světa. Po úspěšné prezentaci asijských periodik se tentokrát věnuje periodickému tisku na africkém kontinentu. Hodně titulů ještě dnes není k vidění na internetu, takže si na výstavě v Domě kultury můžeme udělat představu, jak přistupují ke grafickému zpracování novinových stran v afrických zemích.

 

Co všechno můžou vidět návštěvníci na vaší výstavě?
Pro letošní výstavu zahraničních novin z mé rozsáhlé kolekce jsem zvolil přehlídku tisku afrického kontinentu. Je tu zastoupeno na šedesát zemí a velkých ostrovů. Z jazyků návštěvník uvidí ryzí a neznámou berberštinu, jazyk Hausa, afrikánštinu, Zulu, arabštinu nebo amharštinu. Například ze Středoafrické republiky je vystaveno více výtisků, jeden z nich nese titul, který by u nás zněl dost nelibě, a sice Confident.

Jako tyto tiskoviny získáváte? Jaké jsou reakce a dotazy návštěvníků?
Při shromažďování afrických novin jsem měl mimořádné štěstí. Pomohli mi velvyslanci několika států, kteří projevili nečekaný zájem o nevšední sběratelský obor, a kromě zemí, jež zastupují, přispěli novinami z okolních zemí. Asi bych jinak velmi obtížně získal tisk Leshota, Konga, Eritrey, Burkiny Faso nebo Gambie. Do těchto a řady dalších turisté nezajíždějí, do Somálska se pošta nedoručuje, čímž jsem naznačil, že zbytek mi přivezli kamarádi cestovatelé rovněž s pochopením pro tvorbu sbírky. Potěšilo mě, že informaci o pořádání výstavy afrických novin v Domě kultury v Kroměříži přinesl web Velvyslanectví České republiky v Addis Abebě. Reakce návštěvníků byly na všech výstavách pozitivní, plné uznání a obdivu. A také je zajímá, co mi ještě chybí.

Miroslav karasek 1

Miroslav Karásek

Kolikátá je to vaše výstavy v Kroměříži a kolikátá celkově?
V Kroměříži jsem se se sbírkou pochlubil už pětkrát, jednou v Galerii města Holešova a jedenkrát v Krajské knihovně Fr. Bartoše ve Zlíně. Příprava výstavy je náročná, obvykle si všechno chystám sám, a stejné je to i s likvidací. Ale na co by mi celá ojedinělá kolekce byla, kdybych ji nepředstavil veřejnosti. Hodně titulů ještě dnes není k vidění na internetu, takže si na výstavě v Domě kultury můžeme udělat představu, jak přistupují ke grafickému zpracování novinových stran v afrických zemích.

Jak dlouho trvá tento váš koníček a co všechno obnáší vaše sbírka?
Sbírání zahraničních novin se věnuji už přibližně 27 roků. Za tu dobu jsem získal ze 193 zemí registrovaných OSN zástupce ze 189 států. Ale protože sbírka zahrnuje i noviny z nezávislých států s omezeným uznáním, závislých území s vysokým stupněm autonomie, svrchovaných nestátních subjektů (např. území, kde působí řád Maltézských rytířů), zaniklých států a velkých ostrovů, součet se k dnešnímu dni zastavuje na čísle 278. Věřím a vím, že ani to není číslo konečné. Stále se o to snažím. Celá sbírka je aktivní a vedle sběratelského hlediska má smysl dokumentačně – historický.

Miroslav karasek DKwww.dk-kromeriz.cz 

Kdy a kde budete vystavovat příště?
Zatím jsem nesměle programovému oddělení Domu kultury v Kroměříži naznačil, že by se pod jeho střechou mohly za rok shromáždit noviny z amerického kontinentu, Austrálie a Polynésie a nakonec Evropy, odkud mám rovněž překvapivé exponáty (Karelská republika nebo Podněsterská moldavská republika). Vzhledem k rozsahu sbírky a její výjimečnosti minimálně v Evropě si myslím, že kdyby se pro ni našel vhodný prostor a odpovídající instalace, mohla by se stát vděčným lákadlem pro vzdálenější turisty. Vzpomínám si, jak na výstavu v Muzeu Kroměřížska zavítali návštěvníci z Japonska a byli nadšeni, protože tam nalezli a četli svoje noviny. Ale to je jen moje neskromná představa.

Foto: archiv autora



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

ZE ŠKOLY DO VELKÉHO SVĚTA

letos1Za novou slovenskou značkou Letos stojí Monika Brzá. I přesto, že značka funguje zatím jen rok a půl, autorka se výrobě porcelánu a keramiky věnuje již dlouhá léta. Její tvorbou se můžete pokochat na Dyzajn marketu prázdniny v Praze na Piazzetě Národního...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Barbora Adamcová: Ráda nasávám vůni deště

BARAperexPrvní místo v literární soutěži na téma Všechny vůně a chutě světa patří díky hlasování čtenářů Kultury21 teprve patnáctileté Barboře Adamcové z Litoměřic. Zajímalo mě, zda jsou všechny zážitky popsané v povídce její vlastní, jaké má plány do budou...


Literatura

Maria Adolfssonová: Velká chyba

velka chyba 200„Nálada oustřiček sice bývá povznesená a srdečná, ale slavnosti si tradičně vyžádají i něco málo obětin v podobě opilců, výtržníků a tu a tam někoho přiotráveného jídlem. To, co k tradici naopak nepatří, je pouliční občerstvení a levné...

Divadlo

Arnošt Goldflam připravuje neotřelou tragikomedii Happy End

Happy End 200Režisér a dramatik Arnošt Goldflam připravuje v Divadle Rokoko neotřelou tragikomedii Happy End izraelské dramatičky Anat Gov, která v její zemi vzbudila velký rozruch. Otevřeně se totiž zabývá chorobou, která se dnes nějakým způsobem dotýká ...

Film

Demolition Man: Předzvěst naší budoucnosti?



altFilm Demolition Man je velmi propracovaným ztvárněním příběhu o vnímání zločinu, sexu a násilí v nedaleké budoucnosti. S hlavními hrdiny se vydáváme do města, kde je každý aspekt všedního života čistý a dobrý.