Smyslem života je tvořit něco krásného, říká hlavní protagonistka kapely Vesna

Smyslem života je tvořit něco krásného, říká hlavní protagonistka kapely Vesna

Tisk

vesnaDívčí kapela s pohanským názvem Vesna, která se skládá z pětice nádherných žen, vznikla jako projekt zakladatelky a textařky Patricie Fuxové. Současné seskupení tvoří Patricie, Bára, Olysea, Markéta i nová bohyně Tereza, která je s holkama teprve od léta. Momentálně probíhá úžasné turné #MyaVy a poslechnout si můžete i nový singl Nezapomeň. Klip byl natáčený v Malém Tibetu ve spolupráci s neziskovou organizací Brontosauři v Himalájích a Czech Vibes.

Loni v listopadu holkám vyšla debutová deska Pátá bohyně, za kterou získaly nominaci Ceny Anděl na Objev roku. Na desce je i společný duet Patricie a Vojty Dyka. V lednu 2019 Vesna také vystoupila jako support skandinávské zpěvačky Aurora. Co všechno na sebe ještě holky v rozhovoru pro magazín Kultura 21 prozradily?

Z jakého podnětu vzniklo vaše uskupení krásných žen? Jste doopravdické pohanské čarodějky, nebo je to jen image? V co vlastně věříte?

M: Naši kapelu založila Patricie. Já jsem se připojila později, ale myslím, že to vzniklo přirozeně. Ve Vesně dříve hráli i kluci, ale měli spoustu dalších kapel, a tak postupně odpadli a nahradily jsme je my. Haha. Jsme spíš hudební čarodějky...

B: Ryze dívčí kapela nebyla zpočátku zamýšlena, ale pak nám vyplynula a byla to jedna z nejlepších věcí, které se mohly stát. Každá jsme tak trochu čarodějka a dohromady si moc rozumíme a doplňujeme se. 

O: Ve Vesně jsem jen dva roky a nebyla jsem u začátku kapely, ale naše koncerty vnímám jako krásnou výměnu energií mezi námi a publikem, která je možná díky písním Patricie. Nejsem ani čarodějka, ani bohyně. Jsem jenom člověk, který miluje hudbu a chce se jí věnovat.

P: Věřím v to, že život je moc krátký na to, aby člověk dělal něco, co nemá smysl. A pro mě je smyslem života tvořit něco krásného a učit se každou životní situací růst jako člověk. Jsem ráda, že tohle krásné období plné hudebních čar a kouzel můžu prožívat s holkama z Vesny.

vesna

Patricie, kde čerpáte inspiraci pro své texty?

P: Dlouho jsem říkala, že inspiraci čerpám ani nevím jak, ale teď už vím, že tou hlavní je klid. Bez klidu a nějakého času člověka samotného se sebou to nejde. Ale mám bohatý vnitřní svět a jsem odjakživa přemýšlivá, ráda se nadchnu. A mé lásky, příběhy lidí a příroda jsou nekonečnou studnicí inspirace.

Jaké byly vaše hudební začátky, a proč jste si vybraly právě folklór? 

P: Folklór se promítl do mé tvorby, když jsem studovala v zahraničí a cítila touhu objevovat své kořeny. Chyběl mi domov a já jsem si nebyla jistá, kam směřuji, takže ten stesk v kombinaci s nostalgií a zároveň silnou tematikou, kterou lidová tvorba má, mi na nějakou dobu učaroval. Jak už to bývá, tak životní okolnosti se mění, a teď už jsem třetím rokem u domácího krbu. A tak se zase má hudební tvorba točí kolem jiné tematiky.

B: Odmalička jsem byla vedena k muzice, divadlu i výtvarnu, protože pocházím z umělecké rodiny. Nikdy jsem se nenašla v klasické hudbě, naopak mi přirostla k srdci ta folklorní, které jsem se věnovala většinu svého dětství na základní umělecké škole. Myslím, že právě díky ní, jsem se rozhodla jít na konzervatoř a dělat hudbu naplno. 

M: Já pocházím z hudební rodiny, takže hudba byla kolem mě už odmalička. Rodiče jsou učitelé v hudební škole, a tam jsem jako dítě chodila na flétničku, na kytaru, na bicí, a mimo jiné i do maminčina folklórního souboru. Folklór mám ráda, vyvolává ve mně pocit svobody, radosti, živelnosti.

T: Členkou kapely jsem od léta, původní myšlenka celé Vesny tedy nepřišla z mé hlavy, ale s propojením folklóru s jinými žánry se ztotožňuji. Pocházím z východního Slovenska a mám k němu blízko (taky jsem tancovala a zpívala v souboru) .

O: Folklór jsem já nevybírala. Vždy mě ale bavilo spojení folklóru s jiným hudebním stylem, což je výrazný rys ruské klasické hudby Mocné hrstky nebo Stravinského a dalších.

vesna2

Z vaší tvorby sálá ryzí ženská energie, máte hodně mužských obdivovatelů? Nenarušuje to vaše soukromí?

M: Jestli nějací zapálení obdivovatelé jsou, asi máme štěstí na ty stydlivější. Po koncertě za námi přijdou, ale žádný jiný nátlak nevyvíjejí...

P: Nenarušuje. Právě naopak. Zatím je to takový slabý odvárek. U pánských kapel lítají na podium podprsenky a tanga, tak čekám, co jednou přiletí na nás...

T: Máme jak mužské, tak ženské obdivovatele, jsme za ně moc rády a soukromí to (alespoň mně osobně) nijak neovlivňuje.

B: Vážím si každého zapáleného človíčka, který se o nás zajímá. Tito lidé nás nabíjí a pohání. Dávají celému tomu úsilí smysl. A co se týče mužských obdivovatelů, tak ti nám zase dokazují, že čistě ženská kapela nemusí hrát pouze pro ženské publikum. Kdyby náhodou soukromí narušovali, je nás pět a jedna druhou nedáme...



Máte čas na nějaké další koníčky? Jaké jsou vaše civilní či původní profese?

T: Snažím se hudbou uživit, i když to místy není úplně jednoduché. Co se týče koníčků, téměř už neumím fungovat bez sportu (běh, lezení, turistika). Taky si ráda zajdu na dobrý film a jídlo.

P: Já ke svému životu potřebuju jógu, meditaci, čas na přátele, chození po horách, a také se poslední dobou vracím ke koním. Jo, a jednou za rok musím vypadnout někam do neznáma, vypínám mobil a jsem minimálně dva týdny nezvěstná.

M: Já ještě studuji konzervatoř a vedle hudby ráda běhám nebo chodím do přírody…

O: Hudbu miluju, ale ještě radši mám tanec, když mám náhodou chvilku volného času, snažím se prohloubit svoje znalosti z jiných oblastí umění. Ale můj koníček číslo jedna je jednoznačně víno.

B: Vedle muziky jsem vystudovala DAMU. Mám velké štěstí, že tak mohu nahlédnout jak do hudebního, tak i divadelního světa a propojovat si je. V karlínském Spektru pracuji jako divadelní koordinátor a v královéhradeckém divadle Drak jako lektor vzdělávacích programů pro děti a mládež. Má práce je zároveň mým koníčkem a jsem za to nesmírně vděčná.



Kam až chcete s kapelou dojít? Máte nějaký profesní cíl? Na co nového se mohou vaši fanoušci těšit? 

B: Po vydaném albu Pátá bohyně, které se zabývalo folklorní tématikou, přichází období nového vyjádření se. Pracujeme na dalších písních, ze kterých nám postupně vzniká další album, s trochu jiným zvukem a přístupem. A kam až chceme dojít? Snem pro nás je, stát se známou hrající kapelou, uchovat si zvuk, za kterým si budeme stát. 

P: Máme jeden velký cíl. Rodí se mi v hlavě. A myslím, že to spojím s oslavou třicátých narozenin. Takže ještě je hodně času. Ale plánuju na tu akci pozvat tolik lidí, abychom mohly motýlky v břiše cítit už rok dopředu. Minulý rok nám přišlo tisíc lidí do Obecního domu, tak k těm narozeninám by to mohlo být aspoň třikrát tolik.

vesna1

Foto: Milan Vopálenský 

https://www.vesnamusic.cz/


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

„Abychom žili plnohodnotný život, nemusíme zvířata týrat “ říká Alena Buksová

zvirata perexAlena Buksová zasvětila svůj život práci v organizaci na ochranu zvířat. Jak se staví k současné situaci práv zvířat ve světě a jaká jsou podle jejích slov největší úskalí při práci v neziskové organizaci?

...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Honza Jareš: „Je pro mě důležité, aby mě lidé vnímali jako umělce, nikoliv jako člověka, který nevidí a má to těžké.“

honza jares 200Honza Jareš se narodil v roce 1981 v Hradci Králové, své dětství prožil v Brně. Zde absolvoval základní školu pro nevidomé a souběžně Základní uměleckou školu Vítězslavy Kaprálové, obor zpěv a klavír. Poté se přestěhoval do Prahy a po něk...


Literatura

Vikingové a vědmáci v podání českého autora - Hladová smečka

sladek hladova smecka 200V květnu vydalo nakladatelství Mystery Press knihu mladého českého autora Martina Sládka Hladová smečka. Děj nás přenese do doby dávno minulé, do doby, kdy svět věřil na magii, do nádherného leč nemilosrdného Norska, ...

Divadlo

Klíště. Nová hra Boleslava Polívky

Kliste perexVím, že známý herec, režisér, dramatik, klaun a divadelní principál Boleslav Polívka byl asi před rokem postižen lymskou boreliózou. Je to děsně hloupá nemoc, infekce od klíšťat, u které člověk až do doléčení je téměř ochrnutý. Chápu, že ho to...

Film

Svatbě mezi citróny chybí erotické chvění

svatba mezi citrony tramvajExistuje jediný důvod, proč se vypravit na nový dánský snímek Svatba mezi citróny - a tím je animovaný předfilm Michaely Pavlátové Tramvaj. Autorka tu v bizarních, surreálně rozechvělýc...