Vladimír Socha: „Takzvaný Největší Evropan všech dob nebyl žádný král, filozof ani prezident, zato ale vážil přes padesát tun“

Vladimír Socha: „Takzvaný Největší Evropan všech dob nebyl žádný král, filozof ani prezident, zato ale vážil přes padesát tun“

Tisk

Socha 200Vladimír Socha je publicista, bývalý pedagog, autor populárně naučné literatury a popularizátor paleontologie a přírodních věd. Je autorem patnácti knižních titulů pro děti a dospělé a jeho poslední novinkou je kniha Pravěcí vládci Evropy, která vyšla v nakladatelství Kazda. Jak dlouho na ni pracoval a co chystá dalšího? To a mnohem více se dozvíte v našem rozhovoru.


Dobrý den, na úvod se zeptám, jak se vám momentálně daří? Jak si užíváte začínajícího podzimu? A na čem pracujete?

Dobrý den, děkuji za optání. Momentálně pracuji na své další knize, která by měla vyjít na podzim příštího roku. Nebudu raději uvádět detailnější informace, ale prozradím, že tam bude hodně dinosauřích rekordů a kuriozit všeho druhu. Dále také pracuji na sérii popularizačních článků a na rigorózní práci, jejímž tématem je popularizace přírodních věd a samozřejmě i ti moji obligátní dinosauři. :-)

Ovlivnila vás nějak nyní nebo během nouzového stavu současná situace?

Určitě ano, například se letos neuskutečnila autogramiáda mé nové knihy a nekonaly se také mnohé přednášky, kterých jsem měl dohodnuto zhruba patnáct dopředu. Poslední se konala v Žamberku 10. března, doslova den předtím, než už to kvůli aktuální situaci nešlo. Teď na podzim mám zatím smluvené čtyři přednášky, tak snad už nebudou muset být znovu zrušeny.

„Při přípravách knihy se toho autor naučí hodně i sám“

Jak dlouho jste pracoval na knize Pravěcí vládci Evropy?

Přibližně dva až tři měsíce.

Jak se vám spolupracovalo s ilustrátorem Vladimírem Rimbalou?

Výborně, jako vždy. Pomalu, ale jistě se stává jakýmsi mým „dvorním“ ilustrátorem. :-)

Co bylo při psaní nejtěžší? A co vás naopak nejvíce bavilo?

Nejtěžší je pro mě asi udržet linii faktů tak, aby se v knize zbytečně neopakovaly. Také se velmi nerad pouštím do spekulací, které nejsou založeny na pevných (fosilních) dokladech, ale někdy to bohužel není úplně možné. A co mne nejvíc bavilo? Vlastně i studium pramenů k některým méně známým druhům, autor se toho při přípravách naučí hodně i sám.

A co pro vás tedy bylo nové? Co vás překvapilo?

Spousty věcí, zejména z historie evropské paleontologie. Ale asi si nevybavím nic konkrétního, co by bylo výrazněji zajímavé i pro běžného čtenáře. :-)

Pro ty, kteří knihu nečetli, nebo se na ni teprve chystají, můžete vypíchnout nějakou zajímavost?

Tak například „největší Evropan všech dob“ – nebyl to žádný král, filozof ani prezident, zato ale vážil přes padesát tun. Dostal vědecké jméno Turiasaurus riodevensis a žil na konci období jury na území dnešního Španělska…

Socha 1

„Dinosauři jsou neuvěřitelně fascinující tvorové“

Kdy jste se začal zajímat o dinosaury? A kdy vás napadlo, nebo co vás přivedlo k myšlence psát o nich i knihy?

To bylo už v předškolním věku, asi ve třech až pěti letech, kdy jsem už v mateřské školce kreslil iguanodony, zatímco ostatní kluci kreslili vojáčky a autíčka. Myšlenku napsat o dinosaurech knihu jsem měl už na základní škole, ale k realizaci tohoto smělého plánu došlo až v roce 2009. Dnes už píšu knihu v pořadí šestnáctou. :-)

Účastnil jste se i nějakých vykopávek? Můžete se podělit o nějaký s nimi spojený zážitek?

Největší zážitek mám samozřejmě ze souvrství Hell Creek v severoamerické Montaně, kde jsme s dalšími třemi Čechy „dobrovolničili“ na lokalitách pod vedením Museum of the Rockies v létě roku 2009. Nikde jinde na světě nemáte šanci šlápnout omylem na konec stehenní kosti edmontosaura nebo na roh triceratopse. To byla pro dinosauřího nadšence, jako jsem já, skutečně nezapomenutelná událost.

V knize Pravěcí vládci Evropy se v závěru nachází kapitola nazvaná Kam v Evropě za dinosaury. Navštívil jste všechny tyto instituce? Kterou z nich byste doporučil?

Osobně všechny ne, ale mnohé z nich. Pro české zájemce je to relativně blízko do Polska a Německa, takže určitě Krasiejów nedaleko Opolí (kde se nachází slavný JuraPark i paleontologická lokalita z období triasu) a pak třeba Museum für Naturkunde v Berlíně, kde se můžete postavit pod gigantickou kostru obřího afrického sauropoda žirafatitána (Giraffatitan brancai), vysokou přes 13 metrů.

A jaký dinosaurus je váš nejoblíbenější a proč?

Asi to bude ta naprostá klasika – tedy „téčko“. Tímto pojmem se někdy s nadsázkou označuje obří pozdně křídový severoamerický teropod druhu Tyrannosaurus rex. Ostatně vloni jsem mu věnoval celou knihu (Legenda jménem Tyrannosaurus rex), což asi vypovídá samo za sebe. :-) Jinak mám ale v oblibě prakticky všechny druhohorní dinosaury, jsou to neuvěřitelně fascinující tvorové.

Socha 2

Vladimír Socha s jednou z největších objevených lebek druhu Tyrannosaurus rex. Museum of the Rockies, Bozeman, Montana (2009)

 Vaším dalším zájmem je i astronomie. Jak to jde dohromady? A co vás na ní fascinuje?

Astronomie je tak trochu i mojí pracovní náplní, protože již sedm let působím na Hvězdárně a Planetáriu v Hradci Králové. Mezi astronomií a paleontologií jsou také četné paralely, ostatně dinosaury vyhubila právě kosmická katastrofa v podobě srážky s velkou planetkou, která dopadla do oblasti dnešního Mexického zálivu před 66 miliony let…

Působíte také jako lektor a pedagog. Baví vás přednášet a předávat ostatním své znalosti?

Samozřejmě, je to velmi příjemné a naplňující, když můžete získané poznatky populární a zábavnou formou předávat dál. Proto velmi rád přednáším pro veřejnost. Pedagogem už nicméně od roku 2015 nejsem, takže se školními kolektivy se setkávám jen u nás na hvězdárně při našich programech.

Kdyby vás chtěli naši čtenáři někde vidět a poslechnout si vás, kde je to možné?

Například právě na zmiňovaném pracovišti, tedy na královéhradecké hvězdárně. Občas také přednáším v Hradci Králové a okolí, všechny informace o přednáškách je možné najít například na webu www.pravek.info . Často také vystupuji v popularizačních pořadech na Českém rozhlasu.

Socha3

Vladimír Socha je častým hostem Českého rozhlasu, zejména v jeho domovském Hradci Králové (2020)

„S tématy vyžaduji tvůrčí svobodu“

Jste autorem knih pro dospělé i děti. Co vás více baví a naplňuje? V čem se hlavně liší psaní pro děti?

Oboje má něco do sebe, při psaní pro dospělé se nemusím tolik „krotit“ s odbornějšími termíny, mohu si dovolit jít trochu více do hloubky problematice. U dětských čtenářů je zase potřeba více obrázků a schopnost podpořit jejich fantazii. Takže obojí mám rád, i když v poslední době u mě určitě převažuje spíše tvorba pro dospělou veřejnost.

Jak funguje tvorba vašich knih? Je první téma, pak hledání zdrojů, samotné psaní a výsledná kniha, nebo se to tak říct nedá?

Většinou asi ano, ale některé mé knihy vznikly i v reakci na nějaký zajímavý podnět nebo zážitek. Například moje třetí kniha Dinosauři od Pekelného potoka povstala právě ze zážitků z pobytu v americké Montaně.

A s tématy přicházíte vy, nebo jsou vám zadávána?

Vždy pouze já, striktní zadání tématu bych asi neakceptoval. V tomto směru vyžaduji jakousi tvůrčí svobodu, abych se mohl s textem přiměřeným způsobem „popasovat“. Samozřejmě jsem s nakladatelstvími ochoten jednat o konečné podobě, často ještě něco doladíme, upravíme nebo vypustíme. Ale jakési základní pojetí knihy je vždy moje privilegium.

Socha4

S modýlkem dlouhokrkého jurského brachiosaura v prostorách digitálního planetária. Hradec Králové, 2015." (Autor snímku: M. Veselý)

Máte během psaní i nějaké rituály? Něco, na co nedáte dopustit?

Nic konkrétního mě nenapadá, snad kromě vonící kávy v hrnku s tyranosauří lebkou. :-)

A na závěr se zeptám, pracujete nyní na další knize, nebo co máte v plánu?

Ano, jak jsem již uvedl v úvodu, další kniha je na cestě. Dále mám jednu knihu rozjednanou, rovněž je ve fázi přípravy. Od roku 2009 jsem ještě neměl jediný rok, kdy by mi nevyšla kniha nebo alespoň brožurka, takže jsem rád, že to snad nenastane ani v roce 2021. :-)

Moc děkuji za rozhovor a přeji mnoho inspirace!

Já děkuji Vám i všem čtenářům mých knih! Snad se budou líbit i v budoucnu.

Zdroj foto: archiv Václava Sochy


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Textař skupiny Kabát: „Texty se tak nějak cenzurujou samy.“

kabat logoSkupina Kabát je pro mnohé synonymem nejlepší české kapely. Ať si o nich každý myslí co chce, není snad nikoho, kdo by neznal její texty a nevybavil si Pepu Vojtka za mikrofonem. My jsme zpovídali basistu, k...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Na paletě „Paleta“.

lakoma barka 200V pátek 8.11. si mohli milovníci českokrumlovské kapely Lakomá Barka v sále pivovaru Eggenberg vychutnat koncert, který byl věnován křtu nového CD Paleta. Kapelnice folkové kapely Lakomá Barka...


Literatura

Klukovská léta Zdeňka Svěráka

200litNejnovější knížka Zdeňka Svěráka rozhodně čtenáře nezklame. Zdeněk Svěrák navazuje na tradici velkých vypravěčů malých příběhů, jako byl František Nepil, Miroslav Horníček nebo Karel Poláček. Vytvořil si svůj vlastní, pro něj charakteristický styl. Jeho ...

Divadlo

Z malého brouka v hlavě velké divadlo

brouk v hlave 200Městské divadlo Zlín se derniérou rozloučilo s hrou Brouk v hlavě, ve které v dvojroli exceluje Pavel Vacek, a nejen on.

...

Film

Daria – sledujeme skutečnost nebo sen?

Daria perexKdyž filmaři vyplodí něco příliš spletitého, pochybného nebo magorovitého, zahalí to do snu. To přece není skutečnost, to byla pouhá noční můra, chtějí naznačit. Takto byl před více než stoletím poničen německý expresionistický film Kabinet dokto...