Aneta Langerová je v pilných přípravách na turné k novému albu „Jsem", které se stalo v den jeho křestu zlatým. Turné začíná na koncertě v brněnském Semilassu 16. 2. 2010. Na koncertech zazní jak nové skladby, tak i oblíbené kusy z alb předchozích. Nejen o nadcházejícím turné se dočtete v následujícícm rozhovoru.

 
Aneto, poprvé jsem Vás zaregistrovala náhodně v soutěži DO-RE-MI, kde jste zpívala se svou sestrou a obě jste mě velmi zaujaly. Věnovala se sestra Denisa někdy aktivně muzice?
Od malička hrála na klavír, kytaru a taky zpívala. I brácha hrával kdysi na flétnu :-). Rodiče byli skvělí v tom, že nám dali na výběr. Dopřáli nám poznat sport i hudbu a my se mohli rozhodnout. Moji sourozenci zvolili sport, ale pro mě byla silnější muzika.

A co bratr, stále zůstává u manažerské práce, nemá nějaké umělecké ambice, že by kromě managementu ještě zvládl s Vámi hrát na pódiu?
Leda na tu flétnu, ale taky umí zahrát na kytaru Ach synku synku :-). Takže až budu zpívat lidovky, třeba se připojí. Stejně si se mnou stále zpívá, ale zatím to bereme jako legraci a odreagování, ale kdo ví, třeba budu dělat jednou management já jemu :-).

Díky Světlušce jste měla možnost se setkat a popovídat si s Václavem Havlem, o této příležitosti jste vyprávěla na Koncertě pro Světlušku. Jak tuto osobnost vnímáte?
S panem Havlem jsem se setkala už před tím, když si mě pozval jako hosta do jednoho pořadu, abych mu zazpívala. Byla to pro mě velká výzva, koukala jsem jak blázen, když mi brácha řekl, že nás oslovil. Byla to pro mě velká čest. Pan Havel je pro mě velká ikona, symbol dobra, který mě neustále doprovází v mých myšlenkách když píšu, hraju, zpívám. Je to velmi moudrý člověk.

Když poslouchám Vaše nové album působí na mě pokaždé jinak, mám pocit, že mé dojmy z desky se mění podle mé aktuální nálady. Jak působí nové písně na Vás, když je hrajete? Jaké máte na album odezvy od Vašich posluchačů?
Já je samozřejmě hraju ráda, takže na mě působí dobře. Jsou mojí výpovědí, rozumím si s nimi a respektuju je jako své nejbližší přátelé. Odezvy jsou vesměs pozitivní, aniž bych se tu chtěla ohánět chválou, ale opravdu hodně lidí píše, že se jim nová deska líbí, z čehož mám pochopitelně radost. Nejčastěji se v textech objevují výkřiky jako „Anet je zpět“. Vím, co tím myslí a jsem ráda, že to tak cítí. Zpívám na desce svobodně, uvolněně, nic mě nežene, nestresuje, užívala jsem si to, zpívala jsem to bez jakýchkoliv předsudků, omluv, ponižování sama sebe. Nevím jak to vysvětlit, mám z toho zkrátka dobrý pocit.

Na albu máte nové spolupracovníky – na perkuse Tomáše Reindla, na violoncello Dorotu Barovou, ti se spíš pohybují v jiném žánru, jak došlo k této spolupráci?
Je to hlavně zásluhou Martina Ledviny, který je na tuto desku přivedl. Jsou to geniální muzikanti, kteří nemusí nic říkat, stačí když hrají. Prostě to tam je.

Je před Vámi turné k aktuální desce „Jsem“. Jak prožíváte všechny přípravy kolem? Vyráží s Vámi všichni hudebníci, kteří se zúčastnili natáčení desky?
Přípravy jsou jako vždy adrenalinové, ale baví mě to. Stále je co vylepšovat, takže se nenudím :-). Naopak těším se na každé turné víc a víc. Můj repertoár se rozšiřuje, takže mám z čeho vybírat. Kdybych si jednou mohla splnit další ze svých snů, vzala bych úplně všechny muzikanty, kteří se na albu podíleli. Ale je to téměř nereálné. V dnešní době je vůbec luxus, že můžu jet s pětičlennou kapelou samostatné turné, natož pak třeba s desetičlennou. Ale jednou se to třeba vyplní.

 V listopadu se spustily Vaše nové webové stránky, kdo vymyslel „baf“ přivítání?
:-) spolupracujeme s týmem mladých lidí, kteří nám pomohli tento koncept dát dohromady. Měla jsem nejdřív obavy z toho, že až to někdo uvidí, může se mu třeba i něco stát, ale pak jsem pochopila, že má představivost je zbytečně komplikovaná. Lidé už jsou v dnešní době připravení na všechno :-)

Často měníte účesy, je to tím, že jste Střelec (stejně jako já) a nemáte ráda stereotyp?
Stereotyp mi opravdu nedělá moc dobře, ale s těmi účesy to nemá zas tolik společného. Jde asi o to, jak se člověk cítí. Já teď asi rok už nic zásadního neměním a přitom se v mém životě stále děje něco nového.  

 
Zajímáte se vůbec o astrologii – horoskopy, znamení, nebo i vykládání karet či čtení z kávy?
Nedá se říct, že bych se o to zajímala, ale když na to přijde řeč, není mi to téma cizí. Věřím na základní rysy člověka, stejně tak jako věřím, že smrtí životy nekončí, alespoň ne ty duševní.

V létě 2008 jste natáčela krátké dokumenty Léto s Anetou pro internetovou televizi stream.cz, chystáte do budoucna něco podobného?
Musím říct, že to byla velká zkušenost a výzva. Zpracovávat týdně dvě až tři videa, kde každé z nich má jiný obsah, jiné téma, a musí to mít hlavu a patu... Pochopila jsem, že to není vůbec legrace, pokud se tedy nevěnujete jen tomu, ale určitě to ráda někdy zoopakuju, bavilo mě to.

Jsme kulturní magazín a tak bych Vás poprosila o Vaše tipy v oblasti filmu, literatury, hudby, divadla… Co patří k Vaším favoritům?
Naposledy jsem viděla například film Avatar a musím říct, že se mi to strašně líbilo. Film plný fantazie a reality zároveň. Ale film, který mě uchvátil asi ze všech nejvíc se jmenuje Život je krásný (Roberto Benigni). Co se týče knih, tak právě čtu zajímavou knihu Disident (je o životě Václava Havla). Doma mi teď zrovna dokola hraje buď John Lennon, Marta Kubišová a nebo Radiohead. No a do divadla se sama chystám už pár týdnů, takže bych nějaký ten tip potřebovala spíš já. :-)

Děkuji za rozhovor a přeji za celou redakci mnoho krásných zážitků na cestách a příjemnou atmosféru na koncertech!

< Předchozí		Další >