Sto zvířat: „Ještě žádné naše album není tak vymazlené.“
Reklama
Banner
Banner

Sto zvířat: „Ještě žádné naše album není tak vymazlené.“

sto zvirat hraju na klavir v bordeluJedna z nejlepších tuzemských ska kapel Sto zvířat vydala 1. září novou desku s názvem Hraju na klavír v bordelu. V rozhovoru si o ní můžete přečíst spoustu zajímavostí z pera hudebníka Honzy Kaliny.

 



Vaše nové CD se jmenuje Hraju na klavír v bordelu. Kde jste čerpali inspiraci k takovému textu?

To je spíš otázka pro našeho textaře a saxofonistu Tomáše Belka. Je to on, kdo vždycky přinese jakousi koncepci celého alba a hudba vzniká vždy na texty. A jelikož pracuje v reklamní branži, přinesl i tenhle krásný slogan, prý ho řekl pan Ogilvy, zakladatel celosvětové sítě reklamních agentur. Když se ho prý maminka zeptala, čím se živí, než by jí řekl, že dělá v reklamě, prohlásil: „Hraju na klavír v bordelu“.

Celkově jsou texty o příbězích obyčejných lidí. Měnili byste s nimi někdy?

Oni zas tak obyčejní nejsou, například krátkozraký Viktor žije doma se svou mrtvou matkou, další chce strávit noc s operní pěvkyní, jiná sbírá víčka od jogurtů, aby vyhrála baťůžek… Rozhodně bych s nimi neměnil.

Povězte nám o desce něco – čím je speciální?

Poprvé jsme strávili na desce asi tři roky, měli jsme nespočet zkoušek a soustředění, napsali jsme asi 30 písniček, ze kterých jsme vybírali těch finálních 14. Ještě žádné naše album není tak vymazlené.

Pozvali jste si na ni zajímavé hosty – Radůzu, Radka Pobořila z Čechomoru či Vojtu Lavičku z Gipsy.cz.  Podle čeho jste vybírali?

Radůzu jsme chtěli do písně Tango pro generála Terreda, kde vytvořila duet s naší Janou Jelínkovou a došlo tak podle mého ke spojení dvou nejhlubších ženských hlasů v republice. No a Radek Pobořil a Vojta Lavička nám hostovali kdysi na albu „Ty vole, na základní škole“, a tak bylo jasné, že když potřebujeme harmoniku a housle, sáhneme po nich.

sto zvirat hraju na klavir v bordelu

Na Vašich stránkách považujete CD za „pofiderní“ médium a vyzýváte lidi ke koupi alba a nabízíte k němu i pěkné bonusy (například nálepky či podpiskarty). Váš postoj ke stahování je logicky negativní. Myslíte si však, že s tím něco zmůžete?

Asi nezmůžeme, ale chceme, aby si naši fanouškové, kteří jsou mimochodem ti nejchytřejší a nejroztomilejší na světě, uvědomili, že vznik alba je podmíněn obrovským množstvím peněz, které kapela investuje jak do nahrávání, tak výroby alba. Proto se vždy snažíme, aby obal obsahoval nějaký bonus – tentokrát kromě samolepek a kartičky vlastnoručně podepsané všemi Zvířaty.

Na turné k Postelovým scénám zdobila mikrofon podprsenka… co to bude tentokrát? Dotáhnete na stage klavír nebo nějaké lehké děvy?

Tentokrát budou scénu zdobit červené lucerničky, neon s nápisem Hotel Bellevue a věšák s odloženými klobouky a boa.

Jak se cítíte jako rekordmani? Musela to být pořádná jízda, odehrát v rámci 4 koncertů 100 písní. Kdo s tímto nápadem přišel? Co zvíře to píseň? Jak se na to chytli fanoušci?

Hudba není sport, takže se jako rekordmani necítíme. Ale bylo to dobrodružné a milé. S nápadem přišel šéf Sázavafestu Pavel Kloupar a my jsme v opilecké pýše souhlasili. Pak jsme vybrali z těch asi 160 existujících našich písniček těch 100 a začali trénovat. Myslím, že fanoušky to bavilo stejně jako nás, někteří z nich asi slyšeli skladby, které vznikaly v době, kdy oni nebyli na světě.

Jak vzpomínáte na (krátkou) spolupráci s panem Petrem Pivoňkou? Nyní dělá evangelického faráře ve Zlíně a jde o skvělého člověka.

Petr byl náš první kytarista, je to chlápek, který se výrazně podílel na vzniku kapely a soundu prvních písní. Právě kvůli němu se snažíme každou zimu hrát ve zlínském klubu Golem a potkat se tam s ním.

sto zvirat

Honzo, mají Vaše děti rádi muziku, kterou děláte? Máte na ně vůbec čas?

Ano a jsou zároveň i prvními kritiky mojí tvorby. Čas na ně samozřejmě mám, ale oni na mě už méně, asi to bude tím, že jim je 14, 15 a 24.

Co rád děláte ve volném čase?

Jsem původně výtvarník, a tak kromě hraní ve Zvířatech a Kašpárku v rohlíku dělám pro různé reklamní agentury všelijaké výtvarné práce. Volný čas se nekoná.

Poprosím Vás o vzkaz pro čtenáře a přeju úspěšnou prodejnost CD a skvělé turné!

Dámy a pánové, těšíme se na vás na podzimním turné “Hraju na klavír v bordelu“ ve vašem městě!

Zdroj foto: facebookový profil skupiny



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Lada Šimíčková: „Když krásně prší, mám skoro vždycky chuť psát.“

lada simcikovaHotel v tiché ulici je jedním z nejzajímavějších vydaných alb letošního roku. Zrodilo se v dílně písničkářské firmy Lada Šimíčková & Ivo Cicvárek. Právě s Ladou jsme si povídali o vzniku nahrávky a také ...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Temperamentní tango na nádvoří historického pivovaru v Dalešicích

Quintet perexMezinárodní hudební festival Petra Dvorského nabídne ve svém jubilejním 20. ročníku svým posluchačům temperamentní tango. Abychom se o tangu a jeho protagonistech z Escualo Quintetu dověděli více, položili jsme několik otázek Jakubovi Jedl...


Literatura

Hana, román, který opravdu stojí za pozornost

Hana perexBez dechu, doslova přes noc jsem si přečetla román Aleny Mornštajnové s názvem Hana. Příběh dívky Miry, její tety Hany a dalších příbuzných židovského původu z malého městečka Valašské Meziříčí je velmi dojemný a vtáhne čtenáře okamžitě do děje.

Divadlo

I nadšencům patří prkna

zenitba tyjatr200Divadlo Tyjátr vzniklo v pěti lidech v roce 2002 pod Otrokovickou besedou. Nyní početnější parta nadšenců do divadla a hraní je zaměřena především na pohádky a komedie a nebrání se ani různým akcím města Otrokovice. Ve ...

Film

BRÁNA SMRTI, televizní dokument Viliama Poltikoviče, nabízí zcela jiný pohled na smrt, než je běžné - na ČT2 od 22.ledna

BranySmrti perexTelevizní dokument o 13 dílech, který nabízí zcela jiný pohled na smrt, než je běžné, budete moci sledovat od 22.ledna 2015 na ČT2. Většina lidí má ze smrti strach, je to téma depresivní, je to až tabu. V tomto seriálu, který Viliam touž...