Textař skupiny Kabát: „Texty se tak nějak cenzurujou samy.“
Banner

Textař skupiny Kabát: „Texty se tak nějak cenzurujou samy.“

kabat logoSkupina Kabát je pro mnohé synonymem nejlepší české kapely. Ať si o nich každý myslí co chce, není snad nikoho, kdo by neznal její texty a nevybavil si Pepu Vojtka za mikrofonem. My jsme zpovídali basistu, kapelníka a především autora všech textů  - Milana Špalka.

 


S dovolením začnu vtipnější otázkou – nebylo vám s vaším názvem v létě horko? :-)


No… ještě štěstí, že se nejmenujeme rolák! :-)

Přes prádzniny jste jistě měli plné ruce práce s festivaly. Není to pro vás rutina?

My nehrajeme zas tak často, takže rutina ani náhodou. Některý kapely hrajou sto a více koncertů ročně. Kdežto Kabát odehraje kolem šesti festivalů a to je všechno. Přece jenom… naše republika je malá, a když kapela z nutnosti nemusí hrát na každý akci, je to pro ni rozhodně přínos. O to víc se snažíme nabídnout na každém festu něco „nad rámec běžnejch zvyklostí“. Z peněz, které dostaneme, jde podstatná část na techniku. Tu si pronajmeme a vezeme sebou na festival. (Např. pyroefekty, led obrazovky, vlastní zvukovou aparaturu, světla, scénu, atd.)

kabat

Máte nějaké oblíbené a neoblíbené festivaly? Podle čeho si vlastně kapela takového formátu, jako jste vy, vybírá, kde bude hrát?

To zaleží dost na nás. Když se povede hraní a sedne to, tak to baví všude. A to druhý je práce agentury, která má za úkol dohodnout podmínky a musí zjistit, jestli to není hurá akce nějakýho pacienta, co už přemýšlí, jak si koupí zájezd do Karibiku, a o pořádání hudebního festivalu nic neví.

Chodíte na koncerty i jako diváci? Co byl váš poslední koncert, kde jste byli v roli fanoušků?

Tak nedávno sem zajel do Londýna na koncert Roba Zombieho a musím říct, že mě to posadilo na zadek. Už jenom organizačně to nemělo chybu. Ve frontě sem si připadal opravdu jako na hřbitově, protože všichni měli podmalovaný oči a šílený hadry. Jedna mrtvola mi dokonce řekla „excuse me“, když chtěla projít. Za dvacet minut byla celá ta horda pod pódiem a Zombie byl fakt skvělej. Taky se samozřejmě podíváme na kolegy na letních festivalech, jak že jim to šlape.

Co je pro vás největší zážitek kariéry? A co byste naopak chtěli ještě zažít? Co je váš sen?  

Možná bych měl říct koncert na Vypichu, kterej se opravdu poved a myslím, že to bylo velký zadostiučinění za to, jak nám v začátcích, a i později nikdo nevěřil. Ale rozhodně nejvíc je to, když se kapela dá dohromady a všechno to začne nabírat směr. Jak se jelo starým autobusem na první výjezd do Šluknovského výběžku a my se cejtili jak rockový hvězdy. Na tom koncertu se náš bubeník Hurvajs tak rozvášnil, že skočil po vzoru slavnějších muzikantů šipku z pódia přímo do kotle… až na to, že tam žádnej kotel nebyl. Pod pódiem zevlovalo asi patnáct lidí, takže to odnesl Hurvajsův kotník. Ale to už asi zažít nejde, škoda.

kabat

Písně skupiny Kabát už zlidověly, poslouchá je spousta generací a tyto generace včetně menších rockerů chodí i na vaše koncerty. Zohledňujete tohle nějak například při psaní textů?

Ani ne. Texty se tak nějak cenzurujou samy. Nemáme potřebu používat ostrý slova. Ono některé naše texty jsou hustý ažaž, a když si člověk dá tu práci, tak tam najde plno odkazů. Například píseň Stará Lou není o trempech, a přesto si ji můžou děti zazpívat, protože tam není nic pohoršujícího.

A ještě k těm textům, musí být hodně těžké napsat něco, co má hlavu a patu a je zapamatovatelné pro širokou veřejnost. Nemáte strach, že už to za pár let prostě nepůjde, napsat takový text?

Jasný že mám strach. Na druhou stranu sem vděčnej, že to do dneška šlo.

Co bude, až přijde nějaká taková krize? Konec Kabátů by byla pohroma nejen pro vás, ale snad pro většinu republiky?

To si nemyslím. Mnohem větší pohromy ještě přijdou. Jak říkám, musíme být vděčný za to, co je. Nejde přemýšlet o tom co kdyby, to by se jeden utrápil. Už tak si uvědomujeme, že jsme měli obrovský štěstí, a co si budeme povídat, život úspěšného muzikanta není fakt extra složitej.

Já vám žádnou krizi samozřejmě nepřeji a jen doufám, že se vám stále bude dařit. S tímto přáním na rtech se vás ještě zeptám na vaše plány a děkuji za rozhovor.

Úkol zní jasně… udělat sakra dobrou desku! A díky…

kabat


Zdroj foto: kabat.cz se svolením skupiny, Autor foto: F. Ortmann


    



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 
Banner

Přihlášení



Anketa


Partneři

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (4)

Čtěte také...

Poznejte ... italský klavírista Giuseppe Devastato - rozhovor

Ve čtvrtek 21.listopadu se v Domě U Kamenného zvonu koná listopadový koncert "Festival Brikcius"- VIOLONCELLO A KLAVÍR II. italského klavíristy Giuseppe Devastata, žijícího v Madridu, a českého violoncellisty Františka Brikcia. Oba interpreti uvedou druhý díl skladeb pro violoncello a klavír. Uslyšíte 5 Stucke im Volkston a Fantasiestucke od německého skladatele Rob...


Literatura

KNIHA: Tři oříšky pro Popelku

ori 200Legendární filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku patří mezi nejpopulárnější československé filmy i když od jeho premiéry uplynulo už více než čtyřicet let. Romantický příběh udělal z křehké a krásné Libuše Šafránkové už navždy Popelku a...

Divadlo

Anna Karenina ve společnosti drsných motorkářů

karenina 200Jedno z neméně slavných a nadčasových děl Lva Nikolajeviče Tolstého se rozhodli tvůrci nejnovější rock opery přenést do moderního prostředí motorkářského klubu.

...

Film

První pořad pro slyšící i neslyšící děti a dalších 10 nových formátů na Déčku

ceska televize 200Během tří let odvysílala Česká televize na svém dětském programu takřka 16 tisíc premiérových pořadů a výrazně rozšířila nabídku zábavně vzdělávacích pořadů. Právě v tomto trendu bude Déčko pokračovat i v následující sezoně, kdy před...