Lada Šimíčková: „Když krásně prší, mám skoro vždycky chuť psát.“

Lada Šimíčková: „Když krásně prší, mám skoro vždycky chuť psát.“

lada simcikovaHotel v tiché ulici je jedním z nejzajímavějších vydaných alb letošního roku. Zrodilo se v dílně písničkářské firmy Lada Šimíčková & Ivo Cicvárek. Právě s Ladou jsme si povídali o vzniku nahrávky a také o tom, co všechno ovlivňuje její psaní a zpívání.

 


V jaké roli se poslední dobou cítíte víc „doma“ – jste spíše textařka nebo zpěvačka?
 
Asi textařka. Ale záleží taky na tom, co si kdo pod tím slovem představuje – textařka, která umí napsat text na zakázku na jakoukoliv melodii, rozhodně nejsem. A za zpěvačku se vlastně ani moc nepovažuji, i když zpívám strašně ráda.

Jak dlouho se rodil materiál pro letos vydané album Hotel v tiché ulici?
 
Jak se to vezme, některé texty mají kořeny určitě i v době, kdy jsme se s Ivem ještě ani moc neznali. Ale posledních tři až pět let, kdy jsme spolu začali tvořit a vystupovat, bylo naprosto zásadních, většina písní vznikla v jejich průběhu.

Kdo měl při koncipování celého CD hlavní slovo?

Vždycky se s Ivem snažíme spíš na všem domluvit - jsme oba autoři, takže jsme do toho oba silně vtaženi. Pro nevyužívání jsme už zrušili i právo veta. A ve studiu jsme se řídili zásadou, že nikdo z nás nechce nutit toho druhého do něčeho, co by ho nebavilo, nelíbilo se mu atd. Ale zase už se za těch pár let trochu známe, takže nám nedá většinou tolik práce se shodnout, případně toho druhého nenápadně přesvědčit… Hlavně jsme ale už dlouho před nahráváním měli v základech ujasněno, jaká by ta deska měla být. A tu představu jsme měli stejnou, takže pak už to z větší části byla sdílená radost z pocitu, že se nám ji –  i s pomocí hostů, kteří s námi do toho šli - daří naplňovat. No a občasné tvůrčí pření já nepovažuju za něco špatného, právě naopak...

lada simcikova

Kolik písní se na toto album nakonec nevešlo?  
 
Na desku se nevešlo jen pár písní, většinou proto, že nezapadly do celkové koncepce, ale na koncertech je dál hrajeme. Krom toho mám ještě v šuplíku texty, které tam být možná mohly, ale nesáhla jsem po nich, spíš jsem toužila napsat pár úplně nových – nakonec je tam sice taková zbrusu nová píseň jen jedna, zato ale zásadní, takže to tak určitě mělo být.

Kde obvykle hledáte inspiraci pro psaní textů – příběhů?
 
Příliš ji nehledám, spíš doufám, že si mě najde sama. Čekám na těžko definovatelný moment, kdy mě něco zaujme natolik, že prostě musím začít psát. Od té chvíle je to ale někdy ještě dlouhá cesta k hotovému textu, někdy i roky. Zároveň vždycky říkám, že si v textech moc nevymýšlím, protože to neumím, takže základ je vždy reálný. Dost často je to něco z mého života. Ale píšu i o jiných, ovšem stejně do toho vždycky na nějaké úrovni nakonec zahrnu i sebe - konec konců, je to vždy jen můj vlastní pohled na cizí příběhy, někdo jiný by je vyprávěl úplně jinak, považoval by za podstatné jiné věci...

Můžete prozradit vaše tvůrčí vzory?

Vzor je dost ošidné slovo, ale napadá mě v téhle souvislosti jen jedno jméno – Zuzana Navarová.

lada simcikova

Co říkáte úrovni současné domácí scény? Kým se ráda necháte ovlivnit a koho nejraději posloucháte?

Jestli nějakou část domácí scény soustavně sleduji, tak je to asi mladší generace písničkářů. Ale nedělám to z důvodu nějakého přehledu o konkurenci, spíš naopak, těším se vždycky na to, až zase objevím někoho, kdo mě nadchne. No a krom toho si ráda doplňuju znalost té starší generace, je docela ostuda, že třeba Oldřicha Janotu objevuji až teď.

Myslíte, že je nutné, aby z písniček sálal dobový  duch anebo upřednostňujete spíše nadčasovost?

Rozhodně si nemyslím, že je to nutné. Na druhou stranu, skutečné nadčasovosti je dost těžké dosáhnout, i když by to chtěl asi každý. Já tohle ve skutečnosti ale moc neřeším. Jak už jsem říkala, témata si vybírají mě, takže vlastně mezi dobovým duchem a nadčasovostí nevolím. A podobně to mám i jako posluchač, mezi oběma typy písní bych určitě našla své oblíbené.

Mohou současní písničkáři ovlivnit veřejné mínění, například názory na stav a vývoj společnosti?  

Nejsem si jistá, ale je sympatické se o to pokoušet. Nejlépe dobrými písněmi. I když žádný protestsong z poslední doby mě nepřesvědčil, těm písničkám chyběla síla.  Není to lehká disciplína. Ale mně ani vůbec nevadí, když si písně kladou zdánlivě menší cíle.

Jak se vnitřně ladíte ve chvílích, kdy musíte dopsat text, dotvořit píseň? Jdete do své „tiché ulice“?

Málokdy se dostanu do situace, že musím dopsat text. Většinou píšu pro sebe a třeba se i trápím tím, že mi to nejde, ale skutečný termín, to je něco, co naštěstí skoro neznám. Nejlepší je nechat věcem volný průběh, to je má nejoblíbenější metoda. Třeba na setkáních Textové dílny často s ostatními textaři zkoušíme psát na čas, na zadané téma, na povel... - takže už jsem se mnohokrát utvrdila v tom, že to není nic pro mě.

lada simcikova

V jakém počasí se vám nejsnáze píše?

Když opravdu krásně prší, mám skoro vždycky chuť psát. Nikdy ale nic nenapíšu. Přesto v mých textech prší dost často. Jinou souvislost jsem zatím nevypozorovala a i tuhle jsem musela dlouho hledat, počasí při psaní nevnímám -).  

Co nejvíc ruší vaše tvůrčí procesy?

Asi vlastní nesoustředěnost. Kolikrát mám pocit, že mám to nejpodstatnější na dosah ruky, ale nejsem schopná po tom sáhnout. A pak to mohou být různé věci, vlastně cokoliv a kdokoliv, protože ideální je samota a klid.

Jak hospodaříte s nápady, myslím s těmi nejlepšími – necháváte si je pro sebe nebo je nabídnete někomu ze spřízněných kolegyň či kolegů?   

Já své texty moc nenabízím. Především jich píšu docela málo, takže si to ani nemůžu dovolit. Krom toho nechci být nájemný textař, je to spíš jen příležitostné. Pak hlavně zvažuju, jestli je pro mě přijatelné, aby ten příběh sděloval někdo jiný. Jsou písně, které chci opravdu zpívat jen sama, což je založeno spíš na pocitu. A taky na tom, jak moc je text osobní a kolik ukrývá významů, které se mi nechtějí nikomu vysvětlovat.

Kde nejraději vystupujete, jaká pódia vás lákají?

V menších klubech a kavárnách, tam se, i vzhledem k typu muziky, jakou děláme, hodíme nejvíc. A taky tam bývá soustředěnější a otevřenější publikum, což je to nejdůležitější.

lada simcikova

Kdy mohou vaši posluchači očekávat další album?

Jsem teď ve fázi, kdy na další album vůbec nemyslím. Ale velmi, velmi se těším na nové písně, které ovšem zatím nejsou bohužel napsány. Takže žádný termín neexistuje, možná jen mé přání, aby to bylo dřív, než za dalších pět let.

Existuje na světě místo, kde byste si ráda zazpívala?

Ano, ale jen v místě to kouzlo většinou nespočívá.


Dotazník K21

Lada Šimíčková, textařka a zpěvačka

Rok narození: 1976
Kořeny/současné bydliště: Mikulov/Brno
Vzdělání: VŠ – ekonomicko-správní fakulta MU
Diskografie: Hotel v tiché ulici (Indies Scope Records, 2012),  účast na kompilacích: Bongo Bonboniéra (2009) a Bongo Bombarďák (2011)
Tvůrčí spolupráce: písňové texty pro skupinu Zhasni, Lucii Redlovou, Petra Bende.
Oblíbený spisovatel: Boris Vian
Oblíbený výtvarník: Timo
Oblíbený filmař: Krzysztof Kieslowski
Oblíbená architektura: funkcionalismus
Oblíbený člověk: „Bylo těžké stručně odpovědět na předchozí otázky dotazníku, ale tady je to úplně nemožné -).“

Foto: Marek Kamínek    

Recenzi na album Hotel v tiché ulici si můžete přečíst ZDE.



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

RENÁTA LUCKOVÁ


redaktorka

    je fotografka, novinářka, moderátorka a koučka. V autorské dvojici s Pavlem Veselým organizovali a moderovali mnoho akcí. Vedla rozhovory s různými významnými osobnostmi – podnikateli, manažery, politiky, diplomaty, s lidmi z kultury a dalšími. Její fotografie a texty byly publikovány např. v Katolickém týdeníku, na webových stránkách Arcibiskupství pražského, Historická šlechta, Svět úspěšných, v kulturní a hospodářské revue Fragmenty, v časopise Naše rodina, v tiskové agentuře MediapressServis, v časopise Policista, Český bratr, Překvapení aj. Absolventka VŠE a UK. Má zkušenosti v oblasti PR, reklamy a marketingu, ale i v oblasti  firemních financí, personálního řízení a andragogiky.

    Spolu s Pavlem Veselým jsou autoři knihy "Setkání s Dominikem kardinálem Dukou OP", která vyšla k jeho 70-tým narozeninám, kde publikovala i své fotografie.

Toulavka

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 40

Z archivu...

Čtěte také...

Pavlína Senić: „Posluchačům vážné hudby přeji, aby v ní vážně objevili její nesmrtelnost!!!“

senic perexTentokrát vám přinášíme rozhovor s velmi příjemnou dámou, vokalistkou Pavlínou Senić. Jak pečuje o své zlato v hrdle, jak si rozumí s manželem Tomášem Úlehlou a jaká je matka? V tomto rozhovoru se dozvíte plno dalších zajímavých věcí… 

Nové komentáře

  • 19.04.2018 14:38
    Hello
    If it were not so ...
     
  • 10.04.2018 17:16
    :)
    Taj Mahal je ...
     
  • 24.02.2018 12:08
    Jelínková
    Pane Zmožek,přeji vše ...

Facebook

Twitter


Literatura

Moudré z nebe

Moudr z nebe200Byla jsem hodně zvědavá, co skrývá tenká modrožlutá knížka s měkkými deskami, která mi přišla nedávno poštou. Richard Skolek , mladý nadějný autor, o svém díle říká toto: „Kniha Moudré z nebe je dětským deníčkem, který je však určen do...

Divadlo

Liška Bystrouška v revíru Divadla na Orlí

orli 200Novým titulem, který v listopadu 2014 uvede Komorní opera Hudební fakulty JAMU, je opera Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky, kterou skladatel zkomponoval na motivy krátkých příběhů Rudolfa Těsnohlídka zveřejněných ...

Film

Opět se koná přehlídka francouzského filmu

fff perexUž po dvacáté  - v Praze ve dnech 22.-29.11.2017 a poté v dalších městech České republiky (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Ostrava) - se k publiku obrací přehlídka trochu domýšlivě nazvaná Festival francouzského filmu.