Banner

Nic Maeder (Gotthard): „Divné bylo vzbudit se a být ve všech novinách.“

gotthard nic maederŠvýcarská hard rocková kapela Gotthard téměř před dvěma lety přišla tragicky o zpěváka Stevea Lee. Dne 5.října 2010 zemřel ve Spojených státech. Steve zůstává nadále v srdcích a myšlenkách fanoušků i parťáků z kapely.
Loni pánové z kapely oznámili jméno nového zpěváka - Nic Maeder. S Nicem jsme si povídali hned po začátku jejich turné Firebirth tour, během kterého navštíví i Prahu, a to 19.11.2012 klub Meet Factory.

Nejprve bych ti chtěla poděkovat, že jsi si našel čas na tento rozhovor, protože přepokládám, že jsi nyní na turné hodně zaneprázdněný. Jak se máš?

NIC: Dobře, měli jsme první vystoupení včera večer a šlo to velmi dobře. Fantastické uvítání ve Francii.

Než si začneme povídat o Gotthardech, ráda bych tě požádala, jestli bys mohl něco říci o sobě, protože předtím než jsi se připojil ke skupině, byl jsi poměrně neznámý hudebník.

NIC: V mládí, jako většina lidí, jsem začal hrát v kapele a byl jsem během let v hodně skupinách. Hrál jsem se svým bratrem, který je kytarista a měli jsme spolu několik kapel, které působily v Austrálii. Poslední kapela, kterou jsme měli, se jmenovala Maeder, což je naše příjmení. Je to jedna z bratrových kapel.

Slyším nějakou hudbu.

NIC: Je tady kolem mě hodně hluku. Jsme teď ve Španělsku. Je to skutečně nahlas?

Nevadí to. Slyším tě.

NIC: Takže jsem měl hodně kapel. Od velmi mladého věku až po konkurz do Gotthardu a tady jsem.

gotthard nic maeder

Je jasné, že tvůj život se hodně změnil po nástupu do Gotthardu. Jak moc se změnil tvůj životní styl? Bylo těžké si na to zvyknout?

NIC: Myslím, že ne. Divné bylo se jeden den vzbudit a být ve všech novinách. Ve Švýcarsku to byla skutečně velká věc spojená s tragédií a novým zpěvákem. Byly to hodně mediální časy. Chtěli jsme počkat, až budeme mít hotovou píseň „Remember it´s me“ a videoklip a pak vše pustíme ven. A pak jeden přišel a řekl: “Hej, toto je nový zpěvák“. Neřekli jsme nikomu nic. Jeden den vyšlo video, což byla pro média bomba. Byli jsme ve všech novinách a v TV. Během chvíle jste známý, nebo ne. Je to divné. Je to hodně práce a každý den pracujeme. Jeden velký rok těžké práce.

Od května jste na cestách. Jak se cítíš?

NIC: Dobře. Je to hodně zábavy i hodně práce. Zvykal jsem si žít s kufry. Je to dobrá práce. Myslím tím fantastické uvítání od fanoušků.

Bylo tvým snem stát se součástí takové známé kapely?

NIC: Hudbu dělám od svého raného mládí. Hraji více než 20 let a podepsal jsem hodně nahrávacích kontraktů i udělal hodně turné. Vždycky bylo něco, co šlo špatně, nebo lidé opustili kapelu. To jsou cesty. Kapely jsou velmi náročné. Myslím, že to byl vždycky sen, být v kapele, že snem každého je být se svými nejlepšími přáteli, hrát hudbu a žít pro to.

Stal jsi se velkou hvězdou.

NIC: Myslím, že to moc není o tom, stát se velkou hvězdou. Je to skutečně o tom, být se svými nejlepšími přáteli, hrát hudbu a být z toho šťastný. Toto je důležitá část života kolem hudby. Toto je skutečně speciální součást – dělat to, co miluješ, je nejlepší práce. Je to úžasné.

Měli jsme to štěstí, že jsme vás mohli vidět v České republice na letošním festivalu Masters of Rock ve Vizovicích. Pamatuješ si to?

NIC: Ano, hodně. Pamatuji si všechny festivaly, kde jsme byli. Bylo tam hodně fanoušků. Pamatuji si to skutečně dobře. Byla to zábava a skvělé přijetí.

Jaké to je, stát před 25 tisíci lidí?

NIC: Není to velký rozdíl, jestli je to tisíc nebo 20 tisíc. Měli jsme vystoupení ve Frankfurtu, kde bylo 42 tisíc lidí. Byla to samozřejmě největší událost. 25 nebo 20 tisíc je více, než předtím. Neuvědomuješ si, kolik lidí je kolem do té doby, než ti to někdo řekne po vystoupení – Kolik lidí tam je? 25 tisíc. Oh, můj bože!.

gotthard nic maeder

Mimochodem, v listopadu máte další vystoupení v Česku, v Praze.

NIC: Ano, už se těším. Před nedávnem jsme jeli do Prahy nikoli kvůli hudbě, ale kvůli svatbě. Jeden z našich manažerů se v Praze oženil. Byli jsme tam před pár měsíci. Bylo to poprvé, co jsem tam byl. Myslím, že Praha je úžasné a nádherné město.

Je krásná.

NIC: Ano, skutečně krásná.

Když jsi na cestách, která místa už jsi s Gotthardy navštívil, na kterých jsi předtím nebyl?

NIC: Opravdu hodně míst, která jsem neviděl. Jeli jsme do Jižní Ameriky. Tam jsem nikdy předtím nebyl, nebo v Japonsku. Vlastně jednou jsem byl v Tokiu, ale strávil jsem tam jen 24 hodin. Je mi líto, že nemáme dostatek času ta místa navštívit, protože obvykle máme vystoupení a další ráno musíme odjet.

Když jsem poprvé poslouchala Firebirth, okamžitě jsem si ho zamilovala. Velmi se mi líbí. Dostane mě do dobré nálady. Jaká byla práce na tomto albu?

NIC: Když jsem zkoušel pro kapelu, strávili jsme společně 2 týdny a během té doby jsme napsali 4 písně. Pokračovali jsme v psaní. Vznikla spoustu nápadů a věcí. Pak jsme museli psaní přerušit a jít nahrávat, protože jsme měli termín, ačkoliv jsme měli spoustu dalších nápadů. Psával jsem si svou vlastní muziku a texty. Nebyl jsem si jistý, jak bude fungovat skládání ve skupině. Byla to zábava a bylo to skvělé. Nahrávání také šlo velmi dobře. Měli jsme jasnou představu, jak chceme, aby album znělo.

Spolupráce s ostatními členy kapely byla tedy bezproblémová od začátku.

NIC: Ano, od prvního dne, kdy jsme se potkali, jsme měli dobrou náladu. Zahráli jsme si pár skladeb. Otázka, kterou jsem položil, když jsem tam přišel, byla: „A co budeme dnes v noci jíst?“ Všichni v kapele jednohlasně: „Jídlo a víno“. Skutečně první otázka byla “OK, vyřešme, kde budeme dnes v noci jíst.“ A pak jsme začali.

Tvůj hlas je velmi podobný Stevovu. Myslím, že hodně lidí ti to řeklo. Vadí ti toto přirovnání?

NIC: Toto je věc, kterou jsem věděl od začátku zkoušení. Věděl jsem, že budu vždycky srovnáván. To je normální a myslím si, že je to něco, co se stává. Ale je to sranda, protože někteří lidé říkají, že je podobný a někteří, že ne. Je to úsměvné, že to lidé slyší rozdílně. Jen zpívám způsobem, jakým zpívám a jestli lidi chtějí porovnávat, je to OK.

Pocítil jsi nějaký tlak nebo jsi měl obavy z reakcí Stevových fanoušků?

NIC: Bylo a stále je hodně tlaku. Je to tlak, který kapela se mnou sdílí. Je to velmi blízká rodina. Každý pomáhá a dělá vše pro to, abychom se cítili co nejpříjemněji. Nepřemýšlím o tom moc.Musím se zaměřit na to, abych dělal svou práci co nejlépe. Jsem velmi šťastný, že zpětná reakce od fanoušků byla fantastická. Je to úžasné. Jsem opravdu velmi šťastný.

To je skvělé. Jak jsi se cítil během konkurzu do kapely?

NIC: Byl to docela dlouhý proces. Žil jsem v té době v Austrálii, takže jsem třikrát za poslední rok letěl do Švýcarska. Trvalo to dlouho, velmi dlouho jsem byl pod mikroskopem. Nahráli jsme hodně písní, hodně starých písní - skutečně pod drobnohledem ve studiu, takže jsem si zvykl dělat svou práci co nejlépe. Je to sranda, protože se to zdá, jako by to bylo včera. Tento rok utekl velmi rychle.

gotthard nic maeder

Jaká byla tvoje reakce, když ti oznámili, že jsi dostal tuto práci?

NIC: Byl to velký večírek. Hrál jsem s kamarádem v Austrálii. Skončili jsme vystoupení, byly asi 3 hodiny ráno. Sbalil jsem své věci do auta a jel domů, když jsem měl hovor. Všichni kluci byli u telefonu a řekli, “Co hodláš dělat po zbytek svého života?“ Následoval křik do telefonu.. Nemohl jsem tu noc příliš spát. Během pár týdnů jsem sbalil svůj život v Austrálii a přestěhoval se do Švýcarska, kde jsem od srpna.

Pamatuješ si nejlepší nebo bláznivou otázku, která tě překvapila?

NIC: Ne, většinu otázek přepokládám.

Věřím, že rozhovory jsou si podobné. A máš otázku, na kterou bys rád odpověděl, ale dosud jsi ji nedostal?

NIC: Ne, zahrnulo to vše.

OK. To je ode mě vše. Chtěl bys něco vzkázat českým fanouškům?

Ano, rád bych řekl, že se těším do Prahy a na setkání s českými fanoušky. Také bych velmi rád poděkoval fanouškům za mé přijetí a za to, že zůstali s kapelou. Velmi děkuji.

Také ti děkuji, že jsi si našel čas na nás a přeji ti vše nejlepší. Opatruj se a doufám, že se uvidíme v Praze nebo někde.


Audio verze rozhovoru (v anglickém jazyce, in English):






Zdroj foto: gotthard.com a schweizer-illustrierte.ch



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Čtěte také...

„Žen bez domova je hodně, ale schovávají se,“ říká Alexandra Doleželová z Občanského sdružení Jako doma

bez domova perexVyhazov z práce, dluhy, úmrtí partnera. Pokud nemáte nikoho, kdo by vám v těžké situaci pomohl, od života na ulici vás dělí jen krůček. Přečtěte si rozhovor s Alexandrou Doleželovou. Založila Občanské sdružení Ja...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Už se nikdy nevrátí - mrazivý švédský thriller

uz se nikdy nevrat perexTahle knížka má v podtitulku napsáno „Mrazivý švédský thriller“. A to tedy opravdu je! DAST MAGAZINE ji zhodnotil takto: „Je to napínavé od první až do poslední stránky. Spisovatel stupňuje ďábelské drama, při kterém ...

Divadlo

Ďáblice – po čertech povedená inscenace

dablice perexPoslední premiéra letošní divadelní sezóny přivedla na prkna Městského divadla ve Zlíně Ďáblici. One woman a two men show, kterou na jevišti rozehráli Hana Tomáš Briešťanská, Zdeněk Julina a Zdeněk Lambor.

Film

Yes man říká na všechno ano

yes man 200Romantická komedie Yes man (2008) pokračuje směrem, kterým se Jim Carrey vydal už kdysi dávno. Společně s krásnou Zooey Deschanel zažívá tentokrát trochu jiné dobrodružství. Učí se říkat „ano“ v...