Marek Smolka je členem českého národního týmu Gibbon Slacklines a jedním z organizátorů soutěží tohoto mladého dynamického sportu. Jedná se o balancování, chození, trikování a freestyle na nataženém popruhu mezi dvěma pevnými body, na stránkách Kultury21 jej představujeme v samostatném článku. Marek byl tak laskav, že odpověděl i na další mé všetečné dotazy, které směřovaly hlavně k závodům v rámci GIBBON SLACKLINE CONTEST. První otevírací závod probíhal ve dnech 5.-7. dubna 2013 na veletrhu For Outdoor na letňanském výstavišti v Praze. Diváci mohli žasnout nad neuvěřitelnými akrobatickými výkony soutěžících, kteří balancovali na natažené lajně, měnili pozice, skákali do výšky a prováděli náročné přemety, aby přistáli na pásce komíhající se v prostoru. Byla to skutečně úžasná podívaná!

Jaké jsou největší (nejznámější) akce v rámci Slackline jak u nás, tak v zahraničí?

Pod záštitou WSFED a Gibbon slackline probíhá světový pohár v trickline. Nejznámější závody se odehrávají v únoru, v rámci veletrhu ISPO v Mnichově, začátkem července Worldcup Munich, dále závody na veletrhu Outdoor ve Friedrichshafenu a na podzim mistrovství světa - každým rokem na jiném místě.

V Čechách je pod záštitou Gibbon slacklines pořádán český pohár v trickline. Každý rok se skládá ze 4-5 závodů, které opět vrcholí podzimním mistrovstvím republiky - Gibbon Czech Nationals. Již několik let probíhají závody na veletrhu For Outdoor, na slackline festivalu Keep Balance v Hejnicích, v rámci MHFF v Teplicích nad Metují a Nationals pořádáme v rámci Ladronkafestu v Praze.

Jaká je struktura závodů (jednotlivci, dvojice, týmy...)?

Oficiální pravidla závodů udává WSFED - světová slacklineová federace. Závody pořádané pod záštitou této organizace musí proběhnout podle jejich pravidel. Máme však i mnoho závodů, které si udávají pravidla vlastní. Běžně však probíhá závod pavoukovým systémem, kdy nastupuje jeden slackliner proti druhému v souboji. Je předem daný čas, který každý z nich má (většinou 1,5 nebo 2 minuty). Počítá se čas strávený na lajně. V předvádění se oba střídají. Celé vystoupení hodnotí tříčlenná porota, která se po uplynutí času poradí a jednoho slacklinera pošle do dalšího kola. Takto se při závodu dobereme vítěze. Každý nastupuje do závodu sám za sebe. Nasazení do pavoukového systému probíhá buď na základě kvalifikace, kde každý ukáže během určeného času, co umí, nebo na základě nějakého žebříčku dlouhodobých výsledků, popřípadě losem.

Mají jednotlivé prvky (triky) své názvy? Dá se říct, kolik jich už zhruba je?

Každý trik má nějaký název. Triky stále vznikají nové a vždy ten, kdo ho první zvládne, ho i pojmenuje. Zároveň se některé logické kombinace triků pojmenovávají samostatnými novými názvy. Triků dnes už jsou stovky. Jednotlivé triky se dají kombinovat mezi sebou, vkládat rotace, graby, salta a další prvky.

Při závodech zařazujete prvky nahodile, podle momentální inspirace, nebo máte předem připravené sestavy (jako třeba v gymnastice)?

Souboj jeden na jednoho dělá závod zajímavější v tom smyslu, že by slacklineři na sebe měli reagovat a uzpůsobovat výkon a sestavu tomu, co předvedl ten druhý. Nicméně každý má svůj styl a oblíbené návaznosti, takže částečně jsou sestavy triků připravené.

Které prvky patří mezi nejnáročnější (Top 3 + stručný popis)?

Toto je velmi subjektivní. Pro někoho jsou náročné statické triky, pro někoho například rotace přes hlavu. Obecně však platí, že největší obtížnosti se dosahuje právě kombinací a návazností složitějších triků za sebou v jedné sérii.

Vystoupení jsou s hudebním doprovodem - je to jen kvůli atmosféře, nebo se "skáče" v souladu s hudbou?

Hudba je obrovskou motivací. Dobrá hudba žene závodníky k lepším výkonům a dělá dobrou uvolněnou atmosféru. Téměř si nedovedu představit slackline závod v naprostém tichu. Nejsme gymnasti. Tento sport potřebuje potlesk, povzbuzení, hecování, hudbu a potom přicházejí velké výkony.

Jakým způsobem se nejlépe oceníte nebo hecujete navzájem, jaké používáte "hlášky"? :-)

V průběhu posledních let vzniklo několik legendárních hlášek, které se rády opakují. Hecování probíhá klasicky pokřiky, plácnutím, potleskem, zkrátka nic neobvyklého.
( Některé hlášky znám od své dcery, ale je pravda, že vytržené z kontextu čtenáři asi moc neřeknou...snad jen „Vysoko míříš!“ - když se něco opravdu povede. Pozn.redakce)

Zkoušeli jste na lajně cvičit i ve dvojici (a více) najednou? Pokud ano, jak to jde?

Jde to, ale jedná se spíše o výjimečnou situaci. Většinou se na lajně pohybuje člověk sám.

Kterou z lajn ty preferuješ?

Slackline má hlavní 4 disciplíny. Trickline, Longline, Highline a Waterline (více o jednotlivých disciplínách se dočtete v samostatném článku).

Já osobně preferuji kombinaci všech disciplín, protože každá mě naplňuje něčím jiným. Absolutní klid a koncentrace po delší dobu na dlouhé lajně, dynamika a freestyle při trikách, s absolutně výjimečným pocitem pohybu ve volném prostoru na vysokých lajnách je to, co dělá slackline zajímavým sportem. Kdybych měl vybrat, úplně nejradši mám asi longline - dlouhé lajny.

Pokud měla otázka směřovat na přímo typ lajny, která se používá pro trickline, o kterém je výše řeč, tak bych odpověděl:

Preferuji Gibbon Jib Line. Lety osvědčený a vychytaný poměr pevnosti, pružnosti a dalších vlastností, jako je například pogumovaný povrch a hrany, které při tricích neřežou. Je to lajna, na které se skáče světový pohár a stejné lajny se dají i běžně pořídit. Nejuniverzálnější model pro běžné i extrémní používání.

Kde se dá pořídit vybavení na SL ?

Vedle specializovaných obchodů přímo na slackline, které jsou většinou internetové, se dnes dá pořídit slackline set i v běžných prodejnách sportovního vybavení. Zároveň na všech slackline festivalech a závodech lze pořídit vybavení v různých akcích a slevách.

Komu bys tuto aktivitu doporučil?

Úplně všem! Kdo se nenechá odradit prvotním neúspěchem, kdy zjistí, že se to klepe a není to tak jednoduché, jak to vypadá, se po chvíli naučí chodit úplně každý. A jestli zůstane jen u občasné zábavy v parku a chození, posilování, zlepšování rovnováhy, koordinace a koncentrace, nebo se člověk vydá na dráhu profesionálního atleta, který bude denně dřít a objíždět závody, je už na každém. Podob tohoto sportu je mnoho.

A tvé největší úspěchy, přání, motivace?

Osobně mě nejvíce motivuje společnost lidí, která se tomuto sportu věnuje. Kolem slackline panuje vždy skvělá přátelská atmosféra, která je pro mě asi největším přínosem. Zároveň díky slackline posunuji své fyzické i psychické limity a hledám nejen vnější, ale i vnitřní rovnováhu. Pro mě není slackline pouze sportem, ale životní filosofií. Slackline mi přináší motivaci nejen cíli, které si vytyčuji a následně plním nebo se snažím jich dosáhnout, ale především samotnou cestou za těmito cíli, pohybem v přírodě a přátelskou atmosférou.

Děkuji Markovi za inspirativní rozhovor!

Marek Smolka: narodil se 15.5.1989, studuje v Praze a jeho největšími zájmy jsou lezení, hory, kolo, běžky a samozřejmě slackline. Se slackline se seznámil v roce 2009 na horotáboře s horolezeckým oddílem, kde kus popruhu napnuli karabinami a začali zkoušet nemožné balancování...

V létě 2010 mu bylo nabídnuto reprezentovat Gibbon na sportovních akcích. Postupným nabalováním dalších funkcí se dnes stará o veškeré eventy a marketing pro ČR :-) 
Úspěchy ve slackline:
longline: 213m on polyester line 3t
highline: 38long / 20 high - "Planet Slackturn!“
Především to, že jsem součástí té skvělé slackline komunity, kterou v ČR máme...
Oblíbený slogan: To by bylo, aby nebylo...

Další zdroj informací: http://www.gibbon-slacklines.com/cz

< Předchozí		Další >