O české hudbě s Wolfgangem Sawallischem

O české hudbě s Wolfgangem Sawallischem

200 sawallischVýběr z rozsáhlého rozhovoru s Wolfgangem Sawallischem, který vedl v září 1987 v Praze Milan Slavický. Ten v úvodu píše, že dirigent odpovídal na otázky způsobem, který charakterizuje i jeho práci s interprety: „s vlídnou uvážlivostí, ale zároveň s jasnou, energickou a nekompromisně jednoznačnou definitivností, s nadhledem svědčícím o širokém intelektuálním zázemí a současně s živou zaujatostí“.

 

Jaké bylo Vaše první setkání s českou hudbou, co jste dirigoval jako první a jak se tento váš vztah vyvíjel?

Byla to moje počínající spolupráce s gramofonovým světem, která mne jako mladého dirigenta přivedla k české hudbě. EMI v Londýně mi v roce 1953 nabídla první desku produkovanou známým Walterem Leggem, manželem Elisabeth Schwarzkopfové. Pan Legge se mnou jako s německým dirigentem chtěl postupně vybudovat můj gramofonový repertoár, ale nechtěl začínat hned od Brahmse, Beethovena, Schuberta či Schumanna. Chtěl začít od něčeho, co vyžaduje pohodu, srdce a radost, a navrhl mi proto Dvořákovo Scherzo capriccioso, předehru Karneval a Osmou symfonii G dur.

 Sawallisch01

 Všechny tyto skladby jsem chtěl nejprve hrát koncertně, a tak jsem je zařadil na program v Augspurgu, kde jsem tehdy působil, a měl jsem z práce na nich ohromnou radost. Okamžitě jsem zatoužil dělat od Dvořáka víc a přes něj jsem se dostal ke Smetanovi, Janáčkovi, Martinů. Tak jsem v sobě objevil a rozvíjel tuto zálibu a lásku k české hudbě. Odpovídala mému naturelu možností ukázat radost z hudby a zároveň přinést svět citu, výrazu a osobních emocí. Smetanova a Dvořákova hudba odpovídala této syntéze, která mne od nejranějšího dětství přitahovala k muzicírování. Dělá mi ohromnou radost, že mohu provádět nejen Dvořákovu symfonickou hudbu, ale také duchovní – Requiem, Stabat mater, Svatou Ludmilu, i Svatební košile; to jsou skladby, které velmi vycházejí vstříc mému vnitřnímu naladění. Pro RCA jsem nedávno nahrál Mou vlast s Orchestre de la Suisse Romande a koncertně jsem kompletní Smetanův cyklus dirigoval v Mnichově, Ženevě, v Tokiu s NHK Orchestra, s Filadelfským orchestrem a minulý rok, čehož si obzvláště vážím, jsem byl pozván k řízení zahajovacího koncertu Pražského jara s Českou filharmonií a s tímto dílem.

Celý rozhovor vyšel v roce 1990 v knížce „Rozhovory z Domu umělců“, EDITIO SUPRAPHON


 





Rozhovor

„Kniha Smrtící byznys je dva v jednom - napínavý příběh a současně osvěta“

hindrakova 200Spisovatelka Hana Hindráková před pár dny vydala knihu Smrtící byznys týkající se tématu falešných léků, o kterou jste nedávno soutěžili na našem webu. My jsme toho využili a položili spisovatelce několik otázek.

...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (21)

Čtěte také...

Rozhovor - Henrich Šiška

heno 200Rozhovor - Henrich Šiška alias Heňo
„Nejsou všechny věci jenom tak, jak vypadají.“

...

Literatura

Hrozí nám digitální demence?

digidemence perexNa rozdíl od jiných knih, které čtu většinou pomaleji, tuto jsem víceméně přečetla během jedné probdělé noci. Tak rezonovala se vším, co si myslím o přemíře digitálních výdobytků a o užitečně stráveném č...

Divadlo

Setkání 2013 Stretnutie: Ve Zlíně se zrodí divadelní Československo

setkani200Pomyslné plnoletosti letos dosáhne festival Setkání/ Stretnutie, který se bude konat nejen v Městském divadle Zlín ve dnech 23. až 25. května. Určen je nejen pro studenty divadelních oborů a divadelníky, ale i pro š...

Film

Akira Kurosawa a jeho filmy

kurosawa 1Je zajímavé, že z klasiků japonské kinematografie je u nás nejvíce a vlastně jako jediný znám právě Akira Kurosawa. Naproti tomu tvůrci jako Kaneto Šindo, Jasudžiro Ozu nebo Kendži Mizoguči, jakkoli též celosvětově uznávaní, jsou u nás pomíjeni. Na roz...