Ve čtvrtek 21.listopadu se v Domě U Kamenného zvonu koná listopadový koncert "Festival Brikcius"- VIOLONCELLO A KLAVÍR II. italského klavíristy Giuseppe Devastata, žijícího v Madridu, a českého violoncellisty Františka Brikcia. Oba interpreti uvedou druhý díl skladeb pro violoncello a klavír. Uslyšíte 5 Stucke im Volkston a Fantasiestucke od německého skladatele Roberta Schumanna (1810 - 1856), Klid a Rondo g-moll od českého skladatele Antonína Dvořáka (1841 - 1904). Jako speciální přídavek zahrají Presto českého skladatele Leoše Janáčka (1854 - 1928). Koncert je "preview" blížícího se Roku české hudby 2014, který připomene "Festival Brikcius" v roce 2014.

 

Díky laskavému svolení pana Františka Brikcia vám přinášíme rozhovor s panem Giuseppem Devastato.

František Brikcius: Pane Devastato, narodil jste se v Neapoli, ale žijete v Madridu. Jak byste porovnal hudební život v obou metropolích?

Giuseppe Devastato: Ano, narodil jsem se v Neapoli, hlavním městě hudby po více než tři sta let a nyní žiji zde v Madridu. Obě města jsou velmi zajímavá, ale hudební kultura je odlišná. Neapol má velkou tradici slavné Neapolské školy, můžeme připomenout skladatele jako Scarlatti, Durante, Cimarosa a Pergolesi. Abych našel něco společného, Scarlatti žil v Madridu na sklonku svého života. Španělská hudba je vášnivá, ale ve srovnání s italskou historií a tradicí má stále mladé kořeny.

F. B.: Natočil jste mnoho soundtracků pro filmový průmysl, pro televizní a rádiové stanice v Evropě a v Americe.

G. D.: Natočil jsem soundtracky pro Warner Chappell Music, CAM a Rai5, kdy jsem hrál klavírní part během nahrávacích frekvencí, byla to zábavná i tvořivá zkušenost. Chtěli mě díky mé charakteristické hře na klavír, která má blízko k Arte del bel Canto. Také obdivuji italskou tradici ve filmové hudbě, budovanou Nino Rotem a Ennio Morriconem, kteří původně psali jako klasičtí skladatelé a posléze začali spolupracovat s největšími italskými režiséry, mezi které patří Federico Fellini, Luchino Visconti a Sergio Leone.

F. B.: Jste sólový klavírista, skladatel a pedagog. Není to pro Vás časově náročné?

G. D.: Měl jsem výborného Maestra, Carla Alessandra Lapegna, který mi předal mnoho životních rad a lásku k hudbě. Vyšel jsem z tradice Neapolské školy, založené velkými umělci, je nesmírně důležité mít respekt k sobě a k ostatním. Domnívám se, že plnohodnotný muzikant by měl být dobrý instrumentalista, měl by znát základy skladby a být dobrým pedagogem. Osobně se snažím realizovat tuto filozofii těžkou prací a vystavováním se kritice, abych se mohl nejprve učit ze svých chyb.

F. B.: Nahrál jste CD "The Neapolitan Masters", které představuje hudbu Neapolských skladatelů. Kdo jsou tito skladatelé?

G. D.: V době Americké revoluce byla Neapol centrem hudebního světa. Po více než století vládla Neapolská hudební škola celé hudební scéně v Evropě. Když Thomas Jefferson sepsal katalog své hudební sbírky v roce 1783, byla zde uvedena jména jako Piccinni, Hasse a Pergolesi, všichni důležití skladatelé, odchovanci slavné hudební konzervatoře v Neapoli. Ačkoli neapolští mistři položili základy klasické hudby a vytvořili některé z nejhezčích hudebních skladeb, pouze malá část jejich mistrovských děl je známa a hrána v současné době. Hlavním cílem Neapolské hudební společnosti je rozšířit studium, výzkum a přehodnocení těchto hudebních děl, zapomenutých, či ztracených po více než dvě staletí. Neapolští mistři byli nejznámější klasičtí hudebníci 17. a 18. století. Byli najímáni a vyměňováni, Gjerdingen říká: "jako hvězdní baseballoví hráči mezi soutěžícími královskými dvory v Evropě". Mým posláním je znovu uvedení neapolských mistrů novému publiku koncerty, nahrávkami, přednáškami a mistrovskými kurzy. Doufám, že přepíšeme historii, která zkreslila podíl a jedno století historie Neapolských mistrů. Svoje CD jsem představil po celém světě dvěma světovými premiérami Pergolesiho a Longa, více informací je na mých oficiálních webových stránkách http://www.GiuseppeDevastato.it .

F. B.: 9. prosince 2011 Vám byla udělena cena "International Prize Cartagine" za lidské zásluhy a profesionální úspěchy, za šíření hudby po celém světě, zvláště pak italského hudebního odkazu, za působivé získání zásluh jako klavírista a skladatel, který šíří po světě klasickou hudbu: "Jeho akce poukazují na velký cit a hlubokou lásku k životu. Jeho hra se snaží napodobit lidský hlas a je inspirována uměním bel canta neapolské školy". Mělo to vliv na Váš profesionální vývoj?

G. D.: Bylo to velké překvapení a obrovská čest obdržet tuto významnou cenu, samozřejmě jsem měl možnost prezentovat své projekty s větší důvěryhodností, ale kromě toho pokračuji ve svém poslání.

F. B.: Jste uměleckým ředitelem klavírní akademie "Neapolitan Music Society" v New Yorku. Jaká je činnost této kulturní organizace?

G. D.: Neapolitan Music Society se snaží propagovat a obnovovat ztracená hudební díla z Neapoli, z období 17. a 18. století, pomocí vlastních vědeckých, koncertních, výchovných a archívních aktivit. Ve spolupráci s uměleckými organizacemi, nadacemi a vzdělávacími institucemi se snažíme představit Neapolskou školu nejenom novému publiku, ale také vychovávat budoucí generace hudebníků v této skvělé tradici.

F. B.: Nedávno jste se vrátil z Číny. Co se Vám tam nejvíc líbilo?

G. D.: Nádherná země, lidé jsou úžasní! Koncertoval jsem zde, vyučoval klavír na mistrovských kurzech a byl jsem v porotě jedné důležité klavírní soutěže. Domnívám se, že tato země by mohla být budoucnost hudby, mají mnoho divadel, koncertních sálů a touhu vzdělávat se od západu. Uvítání bylo úžasné a teď zde dokonce mám klub vlastních fanoušků!

F. B.: Ve čtvrtek 21. listopadu 2013 budete v Praze hrát hudbu Roberta Schumanna, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Co v současné době připravujete?

G. D.: Po tomto koncertu budu mít v prosinci recitály v Polsku a Itálii, prezentující mé CD "The Neapolitan Masters" ve spolupráci s Italskou ambasádou a kulturním institutem. V příštím roce budu mít v Číně své druhé koncertní turné, poté budu hrát v Carnegie Hall a v Organizaci spojených národů budu prezentovat svoji skladu ve světové premiéře pro housle a klavír věnovanou "Obětím Tsunami". Moje turné bude pokračovat po Japonsku a Jižní Korei a pracuji na novém CD, které bude vydáno v roce 2014.

F. B.: Steinway nebo Bösendorfer?

G. D.: Velmi obtížné odpovědět, mluvíme o dvou nádherných nástrojích. Řekněme, že dávám přednost Bösendorferu, protože je blízký mému způsobu myšlení a hraní, a zní jako lidský hlas.

F. B.: Tužka a notový papír, nebo počítač? Případně Finale, nebo Sibelius?

G. D.: Rád skládám s tužkou, což je dnes zcela určitě nemožné, protože pokud chcete respektovat produkční uzávěrky, je mnohem jednodušší používat počítač. Používám jak Finale, tak i Sibelia.

F. B.: Co Vás v poslední době nejvíce potěšilo?

G. D.: V červenci jsem prezentoval svou skladbu pro soprán, sbor a orchestr zde v Madridu, jmenuje se "Sorga il Vessillo" a je věnována významnému českému malíři Dimitriji Kadrnožkovi k jeho narozeninám! Koncert se konal v divadle "Ateneo of Madrid" za přítomnosti pana Kadrnožky a ředitelky Českého centra v Madridu. Tato skladba má vlastní text, který je holdem Maltézským rytířům a v hudbě jsou použity zednářské motivy.

F. B. Děkuji za poskytnuté odpovědi.

G. D.: Také děkuji a nemohu se dočkat, až spolu budeme hrát.
Více informací o italském klavíristovi Giuseppe Devastatovi je k dispozici na webových stránkách http://www.brikcius.com

Ilustrační foto: http://festival.brikcius.com

< Předchozí		Další >