Reklama
Banner

Hana Hindráková přináší další napínavý příběh z exotického prostředí

hindrakova perexSe spisovatelkou Hanou Hindrákovou už jsme na našich stránkách hovořili v září loňského roku. Nyní se znovu setkáváme u příležitosti vydání její další knihy s názvem Dobrovolnice, který se odehrává v Keni. Jak je na tom tato země s dobrovolníky a co vše paní Hindráková chystá na křest? 

 

 

Dobrý den, paní Hindráková, naposledy jsme si povídaly o nové knize Děti nikoho, nyní jde o titul Dobrovolnice. Můžete nám jej ve zkratce popsat? 
Hlavním tématem mojí nové knihy je smysl dobrovolnictví a potom únosy dětí.  Jedna věta z anotace zní: „Jednoho dne procitne v chýši v zakrváceném oblečení a vůbec nic si nepamatuje.“

Jak se popisují takové situace? Používáte pouze vlastní fantazii nebo zkušenosti a zážitky někoho z vašeho okolí?
Naštěstí mám velkou fantazii, takže se mi takové situace popisují dobře. Samozřejmě jsem si musela zjistit, jak funguje ztráta paměti. 

Co považujete za hlavní přednost knihy? Proč by ji měli mít naši čtenáři doma? 
Hlavní předností knihy je napínavý příběh z exotického prostředí. 

hindrakova obalka

Co je hlavním poselstvím, které chcete knihou sdělit? Nemáte strach, že čtenáře tento příběh vyděsí místo toho, aby je motivoval? 
Byla bych ráda, kdyby si lidé po přečtení knihy uvědomili, jaká pomoc má smysl. Aneb jak říká jedno přísloví: Lepší než lidem rybu dát, je naučit je ryby chystat. Když jim dáte rybu, nasytíte je na jeden den, ale když je naučíte ryby chytat, nasytíte je na celý život. Věřím, že příběh bude čtenáře spíše motivovat než odrazovat. 

Děj se opět odehrává v Keni, dokáže tato země pořád přinášet něco nového? Nemůže už čtenáře nudit? 
Napsala jsem tři africké romány a každý je úplně jiný, takže se čtenář určitě nudit nebude. Do budoucna zvažuji i jiná témata, protože každé téma se jednou vypíše a já bych chtěla, aby to čtenáře stále bavilo. 

Nicméně, Keňu znáte dobře, jaké jsou tedy oblasti, ve kterých je potřeba nejvíce pomoci? Jak je to celkově s dobrovolníky a Keňou? 
Podle mého názoru jsou pro Keňu nejlepší projekty, které se soustřeďují na tvorbu pracovních míst (vzhledem k tamní vysoké nezaměstnanosti) např. mikrokredity. Naše organizace průběžně hledá nové dobrovolníky. Zájemci mohou napsat na email Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript a přijít na naši informační schůzku. 

hindrakova 1

Slavnostní křest knihy proběhne 3. února v Kafé Afrika a pokřtí ji Tereza Kostková a herec Petr Kostka. Proč zrovna oni dva? 
Jedná se o mé oblíbené herce a mají kladný vztah k Africe. Když jsem Tereze Kostkové zavolala, byla velmi milá, hned se pro to nadchla a i přes velké pracovní vytížení si udělala čas. Stejně tak Petr Kostka. Moc si toho vážím. 

Máte na křest připraveno něco speciálního? Proč by jej měli vaši podporovatelé navštívit? 
Určitě. Tentokrát připravuji výuku afrických tanců a po křtu bude následovat taneční party na africkou hudbu. Během křtu bude také možnost zakoupit si šperky, které vyráběly ženy z nairobských chudinských čtvrtí. 

V zářijovém rozhovoru jste na otázku překladu vašich děl do angličtiny řekla, že stále čekáte na lepší nabídku. Našla se už? Můžete něco prozradit? 
Děti nikoho v angličtině nyní zastupuje literární agentura Markéty Dočekalové Mám talent a zatím od ní nemám žádné novinky. 

hindrakova 2

Máte už teď jasno, kdy vyjde vaše další kniha Lovci lebek? Pracujete také na další knize Očarovaná. O čem bude ona? Navíc mi to mi značí velké tempo, stíháte i odpočívat? 
Prozatím nevím, kdy vyjde moje další kniha. Jak na Lovcích lebek, tak na Očarované, je ještě spousta práce. Než se do toho pustím, budu chvíli odpočívat po náročném podzimu, který jsem strávila nad úpravami knihy Dobrovolnice. Očarovaná se bude odehrávat v Keni a v Zambii a hlavním tématem bude čarodějnictví. 

Na závěr se zeptám, dala jste si do roku 2014 nějaké předsevzetí? Jaké? 
Předsevzetí si nedávám už cca 15 let. Ale mám takové celoživotní motto - být šťastná. 

Děkuji za rozhovor! 

Zdroj foto: archiv Hany Hindrákové



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Čtěte také...

Audiokniha roku - projekt pro všechny příznivce audioknih a mluveného slova

headmailUž od dubna funguje na českém internetu projekt Audiokniha roku. Na jeho webových stránkách www.audiokniharoku.cz nachází posluchači audioknih recenze na novinkové i starší tituly, ale na pozadí lze tušit i ně...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Robert Crais a jeho Podezřelý – skvělá krimi i sonda do psí duše

podezrely perexScott James se svou parťačkou Stephanií se připletl do přestřelky naprostou náhodou. Vlastně hledali při noční službě jednu vyhlášenou jídelnu, nenašli ji, a pak v temné uličce, kde vlastně vůbec neměli být, se mezi sklady rozpoutalo vraž...

Zdeněk Svěrák slavil se souborem muzikálu Ať žijí duchové!

sverakJubilant Zdeněk Svěrák navštívil zkoušky muzikálu Ať žijí duchové, k jehož filmové předloze napsal scénář. Společně s textařem Jaroslavem Uhlířem sledoval přípravu scén "Hajný je lesa pán" a "Pramen zdraví z Posázaví", které jej překvapily velkou choreograf...

„Skoro úplně vymyšlený film“ ve vašem kině

200filmMladý český film s neobvyklým názvem „Skoro úplně vymyšlený film“ vstoupí do českých kin v říjnu tohoto roku. S originálním způsobem, jak dostat svůj snímek k divákům, přišli jeho tvůrci formou tzv. individuální distribuce. Se svým „bijáčkem“ mladí filmař...

Základní umělecká škola v Roudnici nad Labem ukázala své talenty

zakladni umelecka skola 200Ve čtvrtek 6. června se v Roudnici nad Labem uskutečnil koncert žáků zdejší základní umělecké školy. Mladí hudebníci tentokrát využili zázemí Kulturního domu Říp a zahráli si tak přímo v centru měs...