Jiří Syrovátka: „Stačí něco vyšpulit – a je to hned!“

Jiří Syrovátka: „Stačí něco vyšpulit – a je to hned!“

syrovatka perexSpisovatel Jiří Syrovátka (*1959), představitel vedlejších a spodních literárních proudů je zpátky na scéně. Po několikaleté pauze o sobě dává vědět černou groteskou Hypochondr z periferie. Kniha plná sebeironických šklebů a neuvěřitelných situací se stala hitem posledních dnů.  

 

 

Kde jste hledal inspiraci pro sepsání knihy Hypochondr z periferie?
Inspirace si našla mne – tak to někdy bývá. Stalo se před dvěma lety v Klánovickém lese. Říkal jsem si, že by nemuselo být špatné navázat na grotesku Nezapadá slunce nad Zapadákovem, kterou jsem vytvořil před více než dvaceti lety. Také jsem se chtěl uvolnit po práci na těžkých tématech, se kterými jsem se potýkal předtím – šlo o zatím rukopisné texty Ultra_ultra (povídky) a Mezi mnou a tebou (fantaskní freska).  

Hlavní hrdina Dravec je něco jako váš příbuzný?
Hrdina knihy je jakési moje evoluční JÁ. Ale značně, opravdu značně stylizované.  

Prozraďte, čím jste si podobní?
Podobnost hledejme, ale spíše nehledejme. Ať hovoří kniha. Pojďme dál!  

hypochondr

Kniha je plná nejrůznějších „crazy“ situací.  Mají původ v normálním životě nebo jsou jen výplodem fantazie a autorské hravosti?
Crazy situace mám rád – především na papíře. Pohrávám si s nimi. Občas se i pobavím. Nějak mi to jde.  

Dravec stále touží po uměleckém úspěchu, po společenském uznání, po obdivu… Možná se i cítí někým jiným. Myslíte si, že právě toto je nosné téma naší doby?
Každý umělec chce být přece slavný, nebo ne? A dnes? Dnes to jde i bez díla! Stačí něco vyšpulit – a je to hned! Voyerský internet to přiživil – a také dementní televize…  

Ve své knize jste vytvořil postavu muže - čtyřicátníka, egocentrického outsidera, který jaksi „těká“ životem. Po něčem touží a zároveň dělá vše pro to, aby se „to něco“ nepodařilo. Je v tom cosi příznačného pro českou současnost?
Naše současnost je plná divných mužů a také podivných žen. Jsou jak pod vlivem. Vlastně je jedno, kolik je jim let. Schytávají to za generace, které se plazily, které ztratily identitu a integritu.  

Mimochodem mě zaujalo, že hlavní hrdina nahlíží na ženy většinou jako na „múzy“, jakoby je chtěl jen upírsky vysát a jít dál. Není ochoten se obětovat. Co o tom vy osobně víte?
A co dělají jako ženy? To jsou extratřída upírky. Ty teda sají… Hrdina Dravec si jen bere, co nedostal v mládí. Je to hodně pokroucené. Ale on má alibi – chce napsat skvělou divadelní hru a také namalovat parádní obrazy.  

syrovatka

Příběh se většinou odvíjí v Praze a na její (zřejmě východní) periferii, což je specifické prostředí. Co myslíte, budou této knize rozumět čtenáři na českém a moravském venkově?
Já si to místo nevybral (smích). Byl jsem tady zakořeněn i vykořeněn současně. Pražská periferie, moderně satelit, je jakýsi hybrid. Místo bez vůně – za to s pronikavým zápachem. Ale nebylo tomu tak vždy. Když jsem byl kluk, byla to obec s určitým půvabem. Dnes tady jezdí jenom auta sem a tam. Lidé nervně těkají – někam se přesouvají. Za nákupy nebo tak. To je česká kultura. Jinde je to podobné – byli jsme přece globalizováni. Trh se stal naším náboženstvím.  

Vydáte se za nimi na autorské turné, jako to dělají například rockové kapely? Na mysli mám případné besedy se čtenáři v místních knihovnách a další podobná setkání.
To opravdu nevím. Nejsem rocková star. A nemám manažera. Víte, dnes všichni dělají všechno – a podle toho to taky vypadá. Žádné kvalitní výkony. Jak říká jeden můj kamarád: 80 % energie na reklamu – a 20 % na tvorbu. Jen výjimky potvrzují toto pravidlo.  

Hypochondr z periferie si přímo říká i o další podoby – například si ho umím představit jako audioknihu nebo komiks. Spojíte síly i s jinými tvůrci?
To s vámi souhlasím. Já rád podnikám dobrodružství i v jiných oborech. Natočil jsem několik hudebních dokumentů, fotím a maluju. Hypochondr by byla fajn audiokniha. A také dobrý film. Už jsem dokonce udělal přípravné práce – pro čtení i pro zfilmování. Když se někdo ozve, budu rád!  

DOTAZNÍK K21

Jiří Syrovátka, spisovatel

Narozen: 1959
Vzdělání: filmová a televizní žurnalistika na UK
Kořeny/současné bydliště: Praha, východním směrem
Vydané knihy: Prasklá struna (Mladá fronta, 1990), O pankáčkovi (Pražská imaginace, 1991), Nezapadá slunce nad Zapadákovem (Mladá fronta, 1992), Výkřiky v Moři ticha (Hynek, 1997), Průjezd (Rodiče, 2004), Hypochondr z periferie (Brána, 2014)
Oblíbení spisovatelé: magičtí
Oblíbená hudba: psychedelická
Oblíbené filmy: duchovní
Oblíbené obrazy: nepředmětné a abstraktní  

Foto autora - autoportrét: Jiří Syrovátka
Obálka knihy: archiv nakladatelství Brána  

( 5 hlasů )


Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 28

Čtěte také...

Píše Zdeněk Hanka do ticha?

hanka z 200Sympatický usměvavý muž, lékař, spisovatel, specialista pohotovostní a záchranné služby a instruktor v tomto oboru, člověk, který miluje hudbu a výtvarné umění - to vše v jedné osobě je Zdeněk Hanka, česky píšící autor žijící od roku 1999 v Kanadě...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Bratři Lví srdce, dobrodružství pro děti nebo horor?

bratrilvisrdce perexBratři Lví srdce vás zvou na dobrodružnou cestu, přinášející příběh dvou dětí v nostalgickém pojetí pohádkového světa. Tento příběh ve mně vyvolává rozporuplné pocity. Zanechal na mé duši výrazné stopy. Jak asi ...

Divadlo

Pan Polštář sice nezahřeje, ale rozhodně nenudí

polstar200Na policejní vyšetřovnu je dovlečen spisovatel, který si myslí, že důvodem je obsah jeho povídek, ve kterých se pravděpodobně provinil proti hlubokému totalitnímu režimu, a je připraven přiznat cokoliv, jen aby jeho povídky zůstaly nedotčené. Pravda...

Film

Hvězdná pěchota

Pechota 200Sci-fi akční thriller Hvězdná pěchota (1997) je film o nepříliš vzdálené budoucnosti. Na planetě Zemi panuje jakýsi Federální režim a má problém s mimozemskými brouky. Co vypadá jako tradiční americká slátanina, je ve skutečnosti ...