Březen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům písmenek, okupoval internet, dnes je zván měsícem čtenářů. Máme z toho radost a tak nás napadlo, zeptat se několika zajímavých lidí, kteří mají co do činění s knihami, jací jsou čtenáři a co budou v březnu sami dělat.
Odpověděli nám na těchto pět otázek:
Březen – měsíc čtenářů – co vás napadne jako první, při vyslovení tohoto sloganu?
Jaký jste čtenář/čtenářka, knihomil nebo knihomol - vybíráte si pečlivě nebo zhltnete naprosto všechno?
Která knížka bude pro vás v březnu tou hlavní?
Doporučíte nám nějaké pěkné čtení, které by nám nemělo uniknout?
Chystáte se navštívit nějakou čtenářskou akci – besedu, autorské čtení, křest nebo sám/sama něco takového organizujete?
Dnešní díl seriálu, zasvěceného Březnu, měsíci čtenářů, patří této pětici osobností, které mají něco společného s knihami, čtením, literaturou a kulturou vůbec: Ivetě Svobodové, Ivetě Novotné, Tereze Cimburkové, Janě Frühaufové a Janě Semelkové, která vlastně celou anketu "rozpoutala".
Jejich odpovědi jsou řazeny dle pořadí otázek uvedených výše.
Jana Semelková, literární redaktorka, korektorka, propagátorka čtenářství a knih, duše JaS nakladatelství, Praha
Březen měsíc knihy/čtenářství = to mám narozeniny (opravdové i přidělené oslavou čtení J), protože kdosi kdysi usoudil, že my „březňáci“ čteme rádi!, tak jim přidělil knížky do vínku. Dobře si pamatuju, jak jsem byla pyšná, že v měsíci knihy mám narozeniny. A jsem dodnes.
Z hlediska profese jasný knihomol. A to se přelívá i do chvilek volna! Jsem totiž závislá na písmenkách!
V březnu? Určitě budu číst pracovně: Povídky toaletní Olivera Buriana, ktré vyjdou a budu se věnovat jejich mediální podpoře, Mrkev pro vězně Moniky Petrlové, tam půjde o korektury a také bych měla doladit „vlastní miminko“ – Pohádkový klásek.
Kolem nás je spousta krásných knížek. Kdo má rád vzpomínky, ať zkusí Rozmarná léta Jiřího Menzela, kdo je na detektivky, neměl by minout islandskou autorku Yrsu Sigurđardóttir a jejího Ohnivého anděla, moc příjemně se čte román Skála Petera Maye či O spánku a mizení Kathariny Hageny. A z JaSných knížek doporučuji Jak se zbavit Mstivý Soni, což je kniha rodinná, chechtají se nad ní doslova všichni, milovníkům zimy vřele doporučuji Fimbul Kateřiny Hejlové, milovníkům rozhovorů s příjemnými lidmi se určitě osvědčí Cibulka v pyžamu Aleše Cibulky a Yvony Žertové… Více se o uvedených (a dalších) JaSných knížkách dočtete na www.jasknihy.cz.
Určitě se zúčastním křtu Povídek toaletních a čekají mne besedy v knihovnách v Písku a Havlíčkově Brodě a pozvali mne žáci šestých tříd Základní a mateřské školy Chaplinovo náměstí na Barrandově…
Iveta Svobodová, autorka detektivních příběhů a úžasná máma
Jak jsem vždycky na základní škole dostala za úkol udělat nástěnku a tehdy mi to přišlo hrozně divné, protože jsem četla neustále. Přišlo mi zbytečné o tom mluvit. Až později jsem si uvědomila, že ten kdo čte, mnohem lépe se vyjadřuje k danému problému. Má mnohem větší rozhled.
Obojí. Miluji knihy, to jak voní. Nové voní tiskem, mají specifickou vůni a staré zase časem. To si říkám, kdopak jí asi držel v ruce. Hodně navštěvuji antikvariáty, a čím starší knihy, tím lepší. Poslední úlovek je životopis Jaroslava Kvapila z roku 1918 a také jeho Knížku o Pampelišce z roku 1941, kde jsou samé pohádky. Jinak zhltnu všechno, k některým knihám se vracím i několikrát. Miluju Jane Austenovou, sestry Bronteovy a nade všechno Agathu Christie. Mám i životopis slečny Jane Marplové J. Ráda se vracím ke knihám Petra Šabacha, skvěle píše a je to fajn chlap. Ještě musím zmínit knihy Pavla Vernera, který byl velký frankofil, nosil černý klobouk a dobře se s ním povídalo. Škoda, že už není mezi námi. V hlavě mi straší jedna jeho kniha, hrozně jsem se u ní nasmála a neustále se mi před očima odvíjí jako film. Tak ji třeba použiju jako námět k psaní scénáře :).
Bude to především asi ta moje vlastní. Poprvé jsem se pustila do úsměvného žánru. Nebudu řešit žádný případ z minulosti ani přítomnosti, i když napětí tam bude až dost. Mám na stole Ludvíka XIII. a Škodu lásky od Petra Šabacha.
Pěkné čtení? Je toho hrozně moc. Už si ani v knihkupectví nedokážu vybrat, když vidím tu spoustu knih, které vychází. Proto si vždycky udělám doma tahák, abych věděla co a jak. Ale moc pěkné jsou Matyldy od Ivy Hutařové a pro děti jednoznačně Pohádkový zvoneček a Alšovy pohádky od Jany Semelkové. Všechny knihy jsou z nakladatelství JaS a jasné knihy jsou prostě nejlepší :).
Moc se těším na jarní Knižní veletrh, kam chodím pravidelně každý rok a vybere si tam opravdu každý.
Iveta Novotná, vedoucí dětského oddělení v MK Chrudim; role – žena, matka, kamarádka, knihovnice, studentka…
Okamžitě mě napadne tradiční název – Březen měsíc knihy. A myslím si, že většinu z nás. Mám to prostě zažité a pod kůží. Ale ono je asi jedno, zda je to měsíc knihy nebo čtenářů. Bez knih by nebyli čtenáři. A bez knih a zároveň čtenářů by nebyly knihovny. Březen mi voní knížkami a fréziemi. Mám narozeniny a frézie a dobrá kniha k mému březnu patří.
Jsem jasný knihomil. Užívám si a vychutnávám si příběhy. Někdy hledám a snažím se najít knihu, která mne pohltí a vcucne. A mezitím odkládám ty ostatní a postupně se k nim vracím. Na nočním stolku mám několik rozečtených knih. Mám i knihy, které se nedají dočíst. Listuji v nich, pročítám je dokola, mám je po ruce. Je to taková moje soukromá biblioterapie. Jako knihovnice mám tu výhodu, že je mám stále kolem sebe a mohu si vybírat podle momentální nálady a chuti. Samozřejmě jsou pak knihy, které z pracovních či studijních důvodů odkládat nemohu.
Asi by jich bylo hodně, ale momentálně mám rozečtené dvě knihy. První knihou jsou „Šíleně smutné povídky“ od Terezy Boučkové. Tato autorka mně vždy sedne jako šaty ušité na míru. Druhou knihu od Laurenta Gounelleho s názvem „Filozof, který nebyl moudrý“ všem doporučuji. Už se těším na další jeho titul, který už mám připravený. A kdykoliv a kdekoliv mě dokonale rozesměje „Mstivá Soňa“ Jirky Holuba.
Březen je v naší knihovně plný zajímavých akcí, čtení, besed. Kdy jindy se může knihovna nejlépe prezentovat než právě tento měsíc věnovaný čtenářům a knihám. Připravujeme akce pro děti, celé rodiny a seniory. Snažíme se naše akce mezigeneračně propojovat a oslovit každého. Samozřejmě nezapomínáme, tak jako celý rok, navštívit ty, kteří nemohou ze zdravotních důvodů přijít do knihovny – klienty stacionářů, pečovatelských domů a pacienty v nemocnici. Veškeré informace o našich akcích naleznete na www.knihovna-cr.cz
Ráda bych vám doporučila návštěvu chrudimské výstavní síně v divadle Karla Pippicha, kde připravuje výstavy a literární večery spisovatelka, historička umění a kurátorka výstav Kateřina Tučková. Její kvalitní výstavní projekty v Chrudimi jsou zaměřené především na současné výtvarné umění mladší a střední generace. A já si určitě nenechám ujít vernisáž výstavy Lukáše Miffka s názvem „S klapkami na uších“.
Tereza Cimburková, redaktorka webového portálu www.rodina21.cz
Březen, za kamna s knížkou vlezem. Já v zimních měsících tedy sedávám před kamny, nechávám si hřát záda zezadu a zepředu mi duši hřeje knížka. Proto jsem ráda, že jsem na volné noze a můžu si najít volnou klidnou chvilku během dne, kdy mám čtecí relax. Nabíjí mě to jako poobědní spánek.
Čtu odmala a ve velkém. Pamatuji si, jak jsem četla u mytí nádobí i při chůzi a četla jsem prý všechno, včetně návodů na šamponu. Můj syn mě ještě předběhl a naučil se číst sám ve 3,5 letech a za ty tři roky přečetl už desítky knih. Já už si dnes knihy přeci jen více vybírám (nicméně čtu hodně rychle, takže nemusím moc trpět) nebo jsou mi celkem vkusně a vhodně vybírány darem. Pokud někdy mi nějaká nesedne, tak jí dám pár brzkých příležitostí, a když stále nic, odložím ji na delší dobu. Někdy knížka potřebuje svůj čas a náladu.
V březnu bych už ráda dočetla vánoční knižní dary. Byla jich slušná kupička, tak si je postupně užívám. Myslím, že v březnu bude dočteno a budu se moct vrhnout na nové kousky. Anebo opět na některé starší.
Už pár měsíců mi v hlavě doznívá pátá knížka Josefa Formánka Syn větru a Prsatý muž. A tak se postupně vracím i k těm předešlým čtyřem, protože se tak nějak vzájemně prolínají, že mám potřebu se k nim postupně vracet a tvořit si z nich jistý formánkovský celek.
Neorganizuji, ale s radostí navštěvuji. Každoročně Svět knihy Praha, to je pro mě velký adrenalin, ale baví mě i menší akce mých oblíbených autorů nebo naopak mně méně známých autorů, kteří tak dostanou šanci dostat se do škatulky mých oblíbenců.
Jana Frühaufová, Městská knihovna Rokycany, knihovnice
Že je dobře, že se opět z měsíce internetu stal březen svátkem a připomenutím knih a čtení.
Zhltnu již odmala téměř vše. Tematicky. Jinak si přece jen trochu vybírám.
Všechny. ;-) Na nočním stolku mám komisaře Vrťapku – jelikož Noc s Andersenem je tu cobydup, Jindřišku Smetanovou: TGM „Proč se neřekne pravda“, chystám se na knihy Frances Mayesové, z kterých láká pohodové Toskánsko a další hory čtiva, které se mi do března již určitě nevejdou.
Hervé Tullet: Knížka. Děti, které přijdou se třídou do naší knihovny, jí říkají „kouzelná“. Až ji otevřete, budete to tvrdit také. Myslím si, že stojí za přečtení povídkové knihy od čerstvé držitelky Nobelovy ceny za literaturu Alice Munroové.
Do naší rokycanské knihovny a čtenářských klubů přijaly pozvání dámy z nakladatelství THOVT, které mají pro děti připravené ukázky motivačních her s názvem Plavba za pokladem kapitána Černohouse. Se čtvrtými třídami se procházím po Rokycanech. Hledáme podle pověstí místa, kde sídlil Klekáníček, strašily jeptišky, pobýval Bedřich Smetana, koncertoval Antonín Dvořák, vypukl nejničivější požár, je hrob vojínů decimovaného pluku Madlonova atp. S dětmi ze všech prvních tříd si připomínáme hrdiny z pohádek Václava Čtvrtka. Se „svým“ Sluníčkem /Lidová muzika Sluníčko/, které tam bude účinkovat, se chystám 26. března do Prahy. V 16.00 proběhne v Etnologickém ústavu Akademie věd ČR křest dvou publikací. Lidové písněz Prahy 2. díl a v Prachaticích za bránou.
Sledujte další díly našeho seriálu, věnovaného Březnu - měsíci čtenářů. Další odpovědi od mnoha inspirativních osobností máme ještě v zásobě a budou vycházet po zbytek února a dále pak v březnu!
Zdroj foto: archiv nebo webové stránky respondentů
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|