Reklama

Odkaz malíře Miloše Reindla ožívá velkou výstavou v Praze, odkud poputuje do dalších světových měst

Email Tisk

cukier 200Michael Cukier výstavou děl Miloše Reindla proti xenofobii. Unikátní sbírka plakátů Miloše Reindla k vidění na třech místech v Praze. Zahájení výstavy plakátů Česko kanadského autora Miloše Reindla se uskutečnilo v neděli 14. 8. 2016 v 18 hodin na piazzettě Národního divadla. Doba trvání výstavy s názvem DO NOT PASS BY je 14. 8. – 28. 8. 2016. Plakáty je možno vidět na třech místech v Praze, na piazzettě Národního divadla, v ulici Na Příkopech a parku Kampa.

 

Nadace Palbric Art Foundation ve spolupráci s městskou částí Praha 1 pořádá venkovní výstavu filmových plakátů česko-kanadského výtvarníka Miloše Reindla (1923-2002), které vytvořil v Československu před svým odchodem do Kanady. Výstava je ukázkou Reindlovy grafické práce a také pozitivního dopadu celosvětové kulturní provázanosti. Na 30 výstavních panelů kromě Reindlova plakátu obsahuje druhou dvojjazyčnou (EN-CZ) stranu, která je zaměřená na podporu diverzity, zmírnění všeobecně se rozpínající xenofobie a mimo jiné obsahuje pozitivní vzkaz jak pro všechny „nově příchozí“, tak pro jejich „nové hostitele“, významné úspěchy uprchlíků nejen v jejich nových domovech. Nadace touto cestou poukazuje na možnosti profitu, který tkví v otevřené mysli a náš každodenní život třeba i nevědomky obohacuje.

Návštěvníci výstavy si mohou ve spřátelených institucích (pozn. redakce: Museum komunismu, Pokladna ND) zakoupit také trika či reprodukce plakátů speciálně  vytvořených k této příležitosti této výstavy. Výstava má mezinárodní přesah a na podzim putuje do Montrealu v Kanadě, další rok bude k vidění např. v Mexiku, Itálii či Brazílii. Projekt je realizován pod záštitou starosty MČ Praha 1 Ing. Oldřicha Lomeckého.

Zakladatel nadace Palbric Art Foundation je Michael Cukier (*9.1.1948), rodák z Tel Avivu, jehož matka pochází z Rakouska a otec z Polska, prožil s rodinou značnou část života v Kanadě. Do České republiky zavítal poprvé v roce 2000 se svojí tehdejší partnerkou Renatou, imigrantkou z bývalého komunistického Československa.  Českou republiku si zamiloval natolik, že v ní od roku 2011 trvale žije. Proměnil zde nejednu profesní příležitost. „Společně se svým italským partnerem Dr. Nino Altomontem a slovenským architektem Richardem Zachardem jsme získali ocenění „BEST OF REALTY 2013“ za náš luxusní projekt na Janáčkově nábřeží. Zrekonstruovali jsme také budovu na Václavském náměstí 48 a zmodernizovali hotel Le Palais na Vinohradech,“ upřesňuje Michael Cukier a současně dodává: “Rozhodl jsem se, že je načase, abych část svého času a energie věnoval vzdělávací nadaci založené v roce 1972 mým dědečkem Maxem Cukierem. Mým zájmem je vrátit společnosti některé z mých získaných zkušeností.“

Michael Cukier vlastní většinu děl Miloše Reindla, se kterým se stali blízkými přáteli. Právě jeho tehdejší partnerka Renata (pozn. redakce: tehdejší umělecká kurátorka, historička a odpovědná zakladatelka Landau Fine Arts, významná galerie v Montrealu) jej přivedla k autorovi a jeho tématům. Již v roce 2002 stál Michael Cukier u realizace výstavy Reindlových děl na Pražském hradě. Miloš Reindl v témže roce zemřel.

Více informací o výstavě: http://www.palbric.org/exhibits/, https://www.facebook.com/events/519798068221365/

Rozhovor s pořadatelem výstavy Michaelem Cukierem:

Jak vy osobně vnímáte otázky multikulturalismu, náboženství a mezinárodních vztahů jako člověk židovského vyznání žijící v cizí zemi?

Já i má rodina máme bohaté zkušenosti s životem v cizích zemích ať už po válce jako uprchlíci tak poté jako imigranti. Avšak necítím se kvalifikovaný, abych hodnotil současné světové dění. Jediné zkušenosti a znalosti, ze kterých mohu čerpat, jsou ty mé osobní a které mě naučili moji rodiče. Oba moji rodiče ovládali 7 jazyků. Naše vzdělání bylo pro mého otce tou hlavní prioritou, která šla ruku v ruce s uměním integrace do ostatních kultur, zatímco ponechání si tu vlastní a neztrácet svou identitu. Charles Darwin to popsal v podobě výzkumu vývoje pěnkavy, která se z důvodu přežití, fyzicky adaptuje svému okolí, zatímco stále zůstává pěnkavou. Pokud chci žít a prospívat, věřím, že se musím adaptovat kultuře a zvykům svého okolí, nicméně by to pro mě nemělo znamenat břemeno, ba naopak, je to nenahraditelná příležitost k obohacení sebe sama. Itálie mě obohatila představou o skvělém jídle, Kanada mě naučila si užívat tvrdých zim a bavit se hokejem a lyžováním. Příkladem je také můj bratr, který i když je majitelem sezonní vstupenky na kanadský hokej, kam bere i své děti, při pobytu v Itálii chodí se stejnou láskou na fotbal. Stejně tak odpovím i na Vaši otázku týkající se různých vyznání: Když jdu do synagogy, beru si pokrývku hlavy, když jdu do kostela tak si ji sundám a když jdu do mešity, zuji si boty.    

Co byste v tomhle směru v budoucnu uvítal?

Pokud naše snaha sníží riziko xenofobie jen o jedno nebo dvě procenta, tak stojí za námahu. Talmud i Korán mají pasáž, která hovoří o tom samém „Pokud zachráníte jediný život, je to stejné, jako byste zachránily celý svět.“ Reindlovo dílo je základem komunikace mých myšlenek, mého odkazu, a zároveň je to způsob jakým seznámit svět s tímto skvělým českým umělcem.    

V čem a jak podle vás lze současnou situaci ohledně xenofobie zlepšit?

Jsme svědky lidské tragédie, je to těžká situace, na kterou bohužel nemám odpovědi. Strašný dopad terorismu mající za důsledek migraci lidí z epicentra tohoto neštěstí. Je to tragédie, nesoucí podružný důsledek nazývající se STRACH! Ve stresu ze strachu nejste pak schopni vnímat realitu a mít objektivní pohled na věc. Strach ničí objektivní vize. Strach přiživuje předsudky a xenofobii, a xenofobie je nákaza oslabující všechny kultury světa. Vzdělání může být vakcínou na strach. Věřím, že média hrají významnou roli ve vzdělávání veřejnosti. Výzvou je způsob jakým musejí média prezentovat to, jak se lidé mohou obohatit vzájemnými kulturními rozdíly a žít v symbióze. Slýcháme stále dokola o svobodě slova v médiích. Nicméně tato svoboda slova v médiích musí zároveň zahrnovat odpovědnost za poskytnuté informace a jejich důsledky. Představte si situaci, kdy každý den havaruje jedno letadlo, ve kterém zemřou všichni pasažéři. To je stejný počet lidí, kteří dle dat asociace  sdružení pojišťoven v USA, zahynou každý den na amerických silnicích. Každý jeden život je vzácný, ale nikde se na denní bázi ve zprávách se neukazuje informace o tom, kolik lidí na silnicích zemřelo. Tato každodenní číslo a informace by pak mělo přispět k tomu, aby se ze zničeného života stávala senzace, která živý motor popularity terorismu.

Nobelovu cenu již získalo přibližně 100 zemí, 900 lidí a organizací. Co se stane, pokud po vzoru denního horoskopu budou média věnovat pozornost původ, datum narození jednotlivých výherců Nobelových cen. Například dne 20. prosince se v Praze v roce 1890 narodil Jaroslav Heyrovský. Děkujeme, Česká republiko, za skvělého chemika a vědce oceněného Nobelovou cenou v roce 1959 za chemii a vývoj nového směru elektrochemie. Tímto bychom mohli v lidech vybudovat zvyk a touhu po tom vyhledávat podobný druh informací a tím je zároveň vzdělávat  v tom, jaký přínos a bohatství mohou mít pro lidstvo rozdílné kultury a etnika. Věřím ve vytvoření „uličky světla“ na všech světových letištích, které tyto prostory rozsvítí a budou tak propagovat a poukazovat na bohatost a benefity kulturních rozdílů. Doufám, že všech sedm miliard lidí na této planetě si uvědomí, jaké bohatství a krásu zde sdílíme. Také věřím, že Český národ bude pyšný na svůj díl přispěvovatelů do světové vědy, umění, hudby a kultury a že skrze šest milionů turistů, kteří každoročně do české republiky zavítají, se dostane Česká republika více do podvědomí světové populace. Toto není multi milionová iniciativa ani investice. Jedná se o zájem vládních organizací, asociací působících v cestovním ruchu, stejně tak jako mezinárodních korporací, vytvořit tuto kulturně vzdělávací vakcínu a oslabit tak sílu xenofobie.

Foto: Palbric Art Foundation



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JANA LANGEROVÁ


redaktorka, tvůrce soutěží, 26 let (Štír a občas Střelec)

  • pochází z malé vesničky Zádveřice a nyní žije s manželem v ještě menší Lhotě, která leží 13 km od Zlína
  • Jana je čerstvou absolventkou fakulty multimediálních komunikací v oboru vztahy s veřejností a pracuje jako tisková mluvčí festivalu Chillibraní
  • s K21 je spojená už sedm let, začínala jako editorka a vypracovala se až k zástupkyni šéfredaktorky, nyní domlouvá soutěže a píše pro radost hlavně do literatury a mluveného slova. Udržuje se tak v tempu, má přehled a plní si knihovničku skvělými tituly
  • ve volném čase kromě kulturních věcí také moc ráda zahradničí (zajímají ji bylinky i pokojovky) a vaří různé dobroty. S manželem se věnují geocachingu - hledají poklady po okolí, často navštěvují různé metalové koncerty a jsou s partou přátel. Aktuálně propadli speedmintonu!
  • a Janino motto:To od Johna Lennona: „Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“
Banner

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 23

Z archivu...

Čtěte také...

Najdou opuštěné kočky svého majitele na 1. Valentýnské umisťovací výstavě Kočičího domova Sluníčko?

kociciutuleklogoV sobotu 8.2.2014 na pražském Chodově v KC Zahrada od 10,00 do 17,00 hod. bude OS Kočičí domov Sluníčko organizovat svou 1.Valentýnskou umisťovací výstavu opuštěných koček

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Knižní novinka: Sdílej... Dopřejte si svobodu být takovými, jací opravdu jste

sdilej 200Knižní debut mladé české autorky Hany Marksové připomíná, že sdílení patří především do osobní komunikace, až v druhé řadě na sociální sítě.

...

Divadlo

19. DIVADELNÍ FLORA se hlásí o slovo

divadelni flora 200Od 8. do 17. 5. bude v Olomouci na jedenácti městských scénách – za účasti divadelníků ze sedmi evropských zemí – probíhat již 19. ročník mezinárodního festivalu Divadelní Flora.

...

Film

Vsetínský filmový maraton 2016: Čtvrtstoletí bosenské kinematografie


vfm200Bosenskou kinematografii bude mapovat již 18. ročník festivalu Vsetínský filmový maraton. Přehlídka se uskuteční od 22. do 24. dubna ve vsetínském kině Vatra. Pořadatelem je Filmový klub ve Vsetíně za podpory Ministerstva kultury ČR, Zlínského kraje, ...