Ateliér Zdeny Braunerové

Ateliér Zdeny Braunerové

Email Tisk

atelier braunerova 200Vlastní atelier si nechala postavit v roce 1904 v anglickém stylu. Stojí v sousedství mlýna, který její otec zakoupil v roce 1861 a nechal předělat na letní bydlení. Zdena se narodila v roce 1858 do rodiny zámožného právníka a politika. Její maminka pocházela ze šlechtického rodu a právě po ní zdědila výtvarný talent, jemnost i smysl pro krásu. Po otci, který pocházel z mlynářské rodiny, pak vytrvalost, temperament a živelnost. V rodinném salonu se již v mládí setkávala s významnými osobami z řad umělců. Byla hudebně i jazykově nadána, ale i vedena k domácím pracím. Nejvíce volného času věnovala malování, učila se i u Amálie Mánesové, později u Soběslava Pinkase.

 

O její budoucnosti definitivně rozhodla cesta s maminkou a sestrou do Paříže v roce 1878. Začíná studovat v Paříži u prestižních učitelů a město si zamilovala. Vrací se tam často, protože Paříž byla k ženám, které se profesionálně věnovaly umění, tolerantní. Cestovala do Anglie i Německa, často také do Itálie. Jako kultivovaná a originální osobnost měla řadu přátel mezi umělci všech generací.
Významným mužem v jejím životě zaujímal krajinář Antonín Chittusi, se kterým prožívala i svou první velkou lásku. Zatím co ona snila o inspirativním a rovnocenném uměleckém svazku, on potřeboval ženu jen k vytváření rodinného zázemí. Osudovým mužem se později stává o 17 let starší básník Julius Zeyer. Jemu i po letech i mladšímu Vilému Mrštíkovi vadila její samostatnost a nezávislost. Neuspěla ani s literárním kritikem F. X. Šaldou. Všechny její lásky měly většinou komplikované povahy a pro praktický život byly málo použitelní. Vybočením byla jen několika denní láska prožitá s francouzským sochařem Augustem Rodinem při jeho návštěvě v Čechách. Pro poslední románek, se spisovatelem a překladatelem Milošem Martenem, který byl o 25 let mladší, jí odsuzovala i rodina. Ona ale byla zvyklá nastupujícím umělcům v začátcích pomáhat, i když mnozí toho zneužívali.

 atelier braunerova (1) 

V životě se nedařilo ani její sestře Anně, provdané do Francie za literáta Elémira Bourgase. Se Zdenou je pojilo silné pouto, a když nemohly být spolu, dopisovaly si. To pro obě mělo navzájem posilující význam. Anna těžce nesla, že je jen manželkou literáta a vadilo jí i složité postavení žen ve Francii. Dopisy psané hovorovým stylem ukazují postřehy z jejich běžného života, informace ze společnosti, rodinné a intimní problémy. Dlouhé pasáže obě věnovaly módě, psaly o zajímavých lokalitách, které navštívily, o uměleckých dílech a literatuře. Zdena také vedla rozsáhlou korespondenci s dalšími významnými osobnostmi, které poznala při svých studiích, častých návštěvách Francie i v dalších zemích, které navštívila. Dochovaná, neuvěřitelně rozsáhlá korespondence, která nebyla zatím systematicky zpracována, se stala významným pramenem pro pochopení souvislostí doby, důležitých osobních vztahů, názorů a životních předělů této umělkyně. Stala se symbolem vzepření se proti dobovým konvencím a maloměšťáctví.

 atelier braunerova (2) 

V osobním životě se sice Zdeně nedařilo, ale v uměleckém to bylo opačně. Považovala se sice za malířku krajinářku, ale maluje sklo, vytváří lepty a je úspěšná s knižní grafikou. Stala se zprostředkovatelkou české kultury ve Francii, kde organizovala několik výstav se zaměřením na lidové umění. Dosáhla řady mezinárodních ocenění na poli dekorativního umění, zejména svými návrhy a malbou skla (Londýn, Paříž, Saint Louis, Praha, Berlín). Velmi významným mezníkem bylo její přátelství s francouzským generálem Mauricem Pellé, se kterým umělkyně úzce spolupracovala na přípravě výstavy československého lidového umění v Musée des Arts Decoratifs v Paříži v roce 1920 a který později vstoupil i do rodiny sňatkem s její sestřenicí Jarkou.

 atelier braunerova (3) 

Ateliér si navrhla sama a inspirací jí byly návrhy anglických venkovských domů. Zděná budova se sedlovou střechou má prostornou malířskou dílnu s velkým oknem, pro návštěvy, které byly velmi časté, pak sloužil malý salonek. Dům doplnila dřevěnou verandou a vzhledem k častým záplavám dřevěné schodiště umožňoval přístup do místnosti ve výšce zvýšeného přízemí. Po její smrti v roce 1934 stavba začala chátrat, často měnila majitele a zažila i necitlivou přestavbu.

  atelier braunerova (1) 

Středočeské muzeum získává v roce 1974 Braunerův mlýn i s atelierem. Využívá je pro své potřeby až do roku 2002. Tragické záplavy v srpnu 2002, kdy voda dosahovala do výše 6 metrů, poznamenaly oba objekty. V následujících letech se provádí i restaurování atelieru, při kterém byly odstraněny dodatečné úpravy. Jak původně stoletý objekt vypadal, zjišťovali muzejníci z dochovaných dokumentů a obrazů autorky. Interiér byl upraven do dobové podoby, opět rekonstruován krb, původní nábytek nahrazen replikami s barevným laděním, tak jak si to umělkyně sama namalovala. Vlastní atelier je vytvořen z autentických předmětů časově a dobově odpovídajících. Stěny zdobí její obrazy, představuje se jako knižní výtvarnice. Obrázky ukazují na její vývoj od počátku v Roztokách, pobyty v cizině i tvorbu po návratu domů. V sedmdesátce obrazů jsou vystaveny i studijní práce a kopie což působí věrohodně jako malířská dílna. Interiér nebyl jen malířskou dílnou, Zdena se ráda obklopovala starožitnostmi i výrobky lidového umění. Pokud tato místa navštívíte, budete mít pocit, že si malířka jen na chvilku někam odskočila a brzy vás ve svém salonku přivítá.

 atelier Braunerove dopis sestre 

Zdroj fotografií: Středočeské muzeum



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 




Přihlášení



Anketa


Partneři

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (8)

Čtěte také...

Loutkohrátky na Potštejně potěší malé i velké

Potstejn 200První srpnový den bude na zámku Potštejn, který se nachází ve východních Čechách nedaleko Vamberka, patřit především dětem a všem milovníkům pohádek. Proběhne tady totiž tradiční festival zvaný Loutkohrátky.


Literatura

Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! aneb básničky pro dětičky s tradičními Ladovými obrázky

cary mary zacek ladaV nové knížce Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! s příhodnou titulní kresbou Josefa Lady, kde si děti užívají zimní radovánky, představujeme soubor básniček Jiřího Žáčka in...

Divadlo

Ľadové zrkadlo

ladove zrkadlo zpV rámci Bratislavského majálesu sa 1. mája predstavili deti z ochotníckeho divadla z Devínskej Novej Vsi pod vedením Marty Potančkovej v detskom muzikálovom predstavení Ľadové zrkadlo. ...

Film

První pořad pro slyšící i neslyšící děti a dalších 10 nových formátů na Déčku

ceska televize 200Během tří let odvysílala Česká televize na svém dětském programu takřka 16 tisíc premiérových pořadů a výrazně rozšířila nabídku zábavně vzdělávacích pořadů. Právě v tomto trendu bude Déčko pokračovat i v následující sezoně, kdy před...