Reklama

Nejznámější český tanečník Jiří Bartovanec na Pragovce

Email Tisk

artsummer pesatPragovka Art summer grand opening II je druhou ze série synchronizovaných vernisáží, které jsou součástí kontinuálního letního programu Pragovky.

 

 

 

Prvního srpna Pragovka nabídne společnou výstavu Pavla Trnky a Karolíny Rossí ve White room a Davida Pešata v Depo gallery v přízemí. Highlitem večera  bude veřejná generálka nového projektu světově nejúspěšnějšího českého tanečníka Jiřího Bartovance  s názvem Camouflage. Součástí doprovodného programu  Pragovka art summer budou autorské a kurátorské prohlídky a  v neposlední řadě letní kino z 16 mm promítačky každý čtvrtek.

 artsummer rosi 

Ateliéry v tzv. Hale E vysočanské Pragovky se začaly pronajímat umělcům od roku 2010. Bývalá industriální budova tak nyní hostí kolem osmdesátky umělců v cca 50 ateliérech. Záběr je široký: od profesionálně uznávaných sochařů a malířů (Adam Štech, Robo Palúch, Anna Hulačová, Tomáš Džadoň…), přes konceptuální umělce (např. David Helán, Vladimír Merta) až k popartovému ateliéru Pasty Onera. Někteří umělci jsou na scéně etablovaní, jiní na ni právě vstupují a další teprve vstupovat začínají. Vzniká tak nezvyklý mix, a zároveň tavící kotel pro tvorbu. Umělci dosud společně uspořádali několik akcí: 2014- Pragovka´45, dále umělecký salon- Salon Kolben Daněk, výstavu Sexy a několik ročníků Kolben Open, z nichž zatím poslední přilákal přes tisíc lidí. Poslední ročník- Kolben Open 4 -byl také poprvé spojen s dosud největší kurátorovanou výstavou na Pragovce- With wings, nad níž převzal kurátorský dohled Karel Srp. (Ta končí 24.5. 2017). Někdy v roce 2015 se změnil majitel Pragovky a rozhodlo se o novém budoucím záměruvybudování Pragovky jako umělecké čtvrti. Byli přizváni noví umělci (právě již zmiňovaný Pasta Oner ) a otevřely dvě galerie: The White Room, určená pro výstavy rezidentů v prvním patře a nezavisle k ní také Depo gallery v přízemí. Právě tyto dva prostory spoluvytváří letní Program Pragovka Art Summer.

 artsummer trnka 

Program Pragovka Art summer Opening  II : 1.8. 2017

19: 00 vernisáž Depo gallery: David Pešat

19:30 vernisáž White room: Pavel Trnka a Karolína Rossí

20:00 -22:00 open studios Tomáš Beňadik

22:00 Camouflage

23:00 afterparty  v Common space

 artsummer pesat 

Galerijní program PRAGOVKA ART SUMMER:

1.6-30.6.- Jana Babincová, Pavla Nešverová: Gammatone ( White room)

1.6.-30.6. Malý formát

1.6- 30.7. Vojta Pavlíček: Newborn ( Depo gallery)

 

11.7.-27.7. Ladislav Vlna (White room)

 

1.8.-27.8. David Pešat (Depo gallery)

1.8.-24.8. Pavel Trnka a Karolína Rossí ( White room)

28.8.- 10.9. Tomáš Beňadik: Back to school ( White room)

 

Divadlo: 1.8.- veřejná generálka projektu Kamufláž s tanečníkem Ivo Bartovancem

 

Každý čtvrtek- letní kino:

Studijní projekce pod širým nebem na Pragovce / přednáška o filmu/ improbar

11.7.  Panna a netvor (úterý)

20.7. Film na přání: Limonádový Joe/ Deník komorné ( 1963)

27.7. Extáze (1932)

3.8.  Film na přání: Viděno osmi/ Fantom Morrisvillu

10.8. Ginger a Fred

17.8. Woodstock

24.8. Ať žijí duchové

31.8. Muž z prvního století


Změna programu vyhrazena. Pro filmy na přání hlasujte na fb událostech. Hlasování je otevřeno až do 21:00 před projekcí. Projekce začínají 21:00 předfilmem či týdeníkem. Konají se ve druhém zálivu Pragovky za pěkného počasí a v případě deště v Common spacu v prvním patře.

 artsummer2 

Pragovka Art summer opening II- 1.8. 2017

vernisáže výstav 1.8.2017:

Depo gallery:

 

DAVID PEŠAT

1. 8. 2017 – 24.8. 2017

Vernisáž: 1. 8. 2017, 19:00

Dílo Davida Pešata je typické svým modernistickým pojetím obrazu, svobodným dynamickým přístupem a otevřeným expresivním výrazem. Autor vnímá moderní umění jako předpoklad pro tvůrčí zacházení se samostatnou vizualitou, která je pro něj „surovinou“ – materiál určený k transformaci a zpracování.

Jeho hlavním tvůrčím motivem je metamorfóza, nejednoznačné pole mezi figurací a abstraktním výrazem a dynamický vztah ke statické situaci. Autor své stanovisko aranžuje do „divadelní“ tmy či retušuje bílými plochami až do úplného vymizené.

Námět je pro něj „polem vztahů“ a on formuluje nové, jiné pohledy na předmětný svět v jeho procesuálním vznikání a zanikání. Prostřednictvím malby znovuprožívá „akt stvoření“, vysvětluje historik umění a kritik Petr Vaňous. Figurace zůstává ponechána v různých evolučních fázích. Předměty (figury) jsou otevřené, odhalené či skrytém jako součást vyšších celků nebo zcela vyjmuté ze svého kontextu.

Malba Davida Pešata vystihuje jeho energetický potenciál a komplexní stavy jedince – apatii, melancholii, euforii, vzdor a extázi. „Obrazy jsou tu jakousi anatomií proměn a referencemi o neustálých vnitřních metamorfózách člověka, které paralelně ovlivňují a modelují jeho pohled na svět. Pohled, který nikdy nezůstává stejný.“ Říká Petr Vaňous.

O AUTOROVI

David Pešat se narodil v Praze v roce 1980. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér Malby profesora Sopka). Studoval také na španělské School of Bella Artes v Granadě a finské School of Art in Kankaanpaa.

V roce 2006 se zúčastnil VI. Sympozia současného výtvarného umění Jenewein v GFJ v Kutné Hoře. V roce 2009 byl finalistou Ceny kritiky za malbu s přesahy (Galerie Kritiků, Praha).

Jeho díla byla dosud představena během sedmi samostatných výstav (v Praze a v Českých Budějovicích) a také několika skupinových výstav, např. v Galerii Topičův salón (2012), GHMP – Městská knihovna (2011), A Museum of Young Art (2011) či Národní galerii (2007).

David Pešat má svůj ateliér v pražské Pragovce, kde Depo Gallery sídlí.

 

The White Room:

 

Karolína Rossí/ Pavel Trnka: Theory of Vision

1. 8. 2017 – 24.8. 2017

Vernisáž: 1. 8. 2017, 19:30

 

Theory of Vision\anotace

Motto: „Ve svém vnímání jsme zcela zaměření na sebe, a to z dobrého důvodu: stále hledáme ve světě věci, které se nás mohou přímo týkat. Vnímání lze rovněž považovat za modifikací očekávaného. Všímáme si teprve tehdy, když něco hledáme, když naší pozornost vzbudila nějaká nesrovnalost, rozdíl mezi tím, co očekáváme.“

Výstava obrazů Karolíny Rossi a Pavla Trnky představuje několik způsobu či  teorií nahlížení na společné téma, kterým je krajina. Podkladem inspiračních  zdrojů obou autorů je v tomto případě pohyb, světlo, rytmus, voda. Dívání se bez jakýchkoliv civilizačních vymožeností, pouhým okem.

Pavel Trnka se krajinu snaží vnímat jako živou bytost. Jistý je vliv taoismu, ale i názorů některých současných filozofů, či biologů, např Ruperta Sheldrakea. Vyjadřuje se plochou, linii, bodem. V některých kresbách se v podobě siluet vynořují prvky architektonické či industriální krajiny, která

odkazuje na lidský element. Jde mu především o rytmizaci plochy a práci s odstíny, které přírodní úhel nabízí. Nevyužívá vždy celou škálu odstínů, naopak ho zajímá bohatost v omezené škále odstínů.

Karolína Rossi zkoumá jak funguje lidská představivost ve chvíli, kdy něco známe pouze z jiných zdrojů a nemáme možnost se k věci sami fyzicky přiblížit. Jako dobrý příklad může posloužit třeba Mariánský příkop v Tichém oceánu, jehož největší hloubka přesahuje 10 000 metrů. Zatím je známo, že tu žije 13 druhů živočichů nejpodivnějších tvarů, uzpůsobených k životu v tak ohromné hloubce.

Jen málokdo ale má možnost do Mariánského příkopu skutečně nahlédnout, a tak nám musí stačit to, co se o něm dozvíme zprostředkovaně a to, co nám dovolí vidět naše vědomí. Zajímají ji limity představivosti ve chvíli, kdy je stanoven konkrétní impuls bez jeho faktické znalosti.

O AUTORECH

Pavel Trnka Narozen 6. 2. 1981 v Plzni. Žije a pracuje v Plzni a Praze. V roce 2009 absolvoval Ústav umění a designu na Západočeské Univerzitě v Plzni. Je také absolventem Pedagogické fakulty na téže univerzitě. Středem jeho zájmu je kresba, malba, grafika a ilustrace. Od roku 2008 působí jako odborný asistent pro kresbu a malbu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, kde vyučuje figurální kresbu, malbu a ilustraci.

Karolína Rossí, narozena 1983 v Novém městě na Moravě, absolvovala pražskou AVU u prof. Kokolji a stáž stáž na Ecole superieure des beaux arts, Aix en Provence. Vystavuje prevážně v galeriích určených prezentaci současné nejaktuálnější sorty českých umělců, jako je například galerie Kostka nebo Berlínskej model. Její obrazy se vyznačují niterností a cestou k nim je introspekce.

  artsummer razzle dazzle 

Divadlo- Work in Progress

Camouflage

Námět, režie, scénografie, light design: Michal HóR Horáček

Choreografie, tanec: Jiří Bartovanec

Produkce: Dita Pytlíková Dvořáková

Hudba: Jiří Lukeš

 

Camouflage se zabývá identitou jednotlivce, mechanismy fungování skupin a jejich zájmy a etickou stránkou těchto procesů. Bagatelizace hodnot, glorifikace triviality. 

Ukazuje hodnotu veřejně šířené informace i její možné podoby zkreslení až po záměrnou lež. Tématem je také vytváření různých identit, utvářených vědomě i nevědomě. 

Námět s úhly pohledu, které se různí díky osobním preferencím, souhře náhod i momentálnímu rozpoložení vnímatelů. Jedna věc, situace, čin či gesto viděno z různých úhlů a v rozdílném kontextu mohou vyznít zcela rozdílně. 

Zkoumá pravidla chování, tolerance ke zlu i akceptaci viny - osobní i kolektivní. 

Soudobými prostředky ukazuje aktuální mnohovrstevnatost reality. Obtíže rozpoznání zdrojů informací a jejich validitu. Kdo a z jakého důvodu nám co říká.

Autorem námětu a koncepce scénografie je Michal HóR Horáček. Je autorem a spolutvůrcem řady divadelních i multimediálních projektů. Spolupracuje a je členem řady tvůrčích týmů napříč uměleckým spektrem. Mimo jiné Spielraum kollektiv, OEM arts, Topos, Teatr nowogo fronta (CZ), Treatr Clipa (Izrael). 

Choreografii vytvořil choreograf a tanečník Jiří Bartovanec,  který spolupracoval na mnoha tanečních představeních (spolupráce s Williamem Forsythem (Human Rights), Sashou Waltz - od roku 2007 je stálým členem jejího tanečního souboru, jeho choreografie Globe byla nominována na Českou taneční platformu, tento rok získal na České taneční platformě „Special mention“, tedy zvláštní zmínku mezinárodní poroty za choreografii Svěcení jara se studenty Konzervatoře Duncan Centre, v současné době pracuje se Sashou Waltz a Robertem Wilsonem.

 

Jiří Bartovanec

V letech 1994-1997 studoval na baletní škole J. Dolečka v Karlových Varech a od roku 1998 na taneční konzervatoři Duncan Centre v Praze. Od roku 2003 pobývá v Berlíně a pracoval např. s Farhadem Payerem a Yasmine Kalifa, ale také se Sashou Waltz, v jejíchž choreografiích NoBody, Insideout, Dido&Aeneas, Medea, Jagden und Formen, Continu,Matsukaze, Sacre, L’Après-midi d’un faune tančí. Spolupracoval na přípravě a realizacích mnoha dalších tanečních projektů (např.: Dialoge Neues Museum, Romeo a Julie, Dailoge Maxxi, Carmen, Dialoge Kalkota...). Je stálým členem skupiny Sasha Waltz&Guests. S Českou televizí a Nenadem Djapicem natočil dokumenty Africké kořeny – české tančení (2010) a Kodjo (2012) a v roce 2016 Jít za svým snem.

V roce 2014 vytvořil skupinovou choreografii GLOBE a mezi jeho poslední sólové představení patří Entropy, které uvedl v New Yorku v rámci programu Českého Centra a Moving sound Festivalu. Spolupracuje na řadě projektů, připravuje workshopy a choreografie.

Kromě přípravy projektu Camouflage, jehož work in progress budeme moci vidět 1.8. na Pragovce a premiéru pak v září v New Yorku nyní spolupracuje na novém projektu Sashy Waltz Kreatur a na představení Luther, dancing with the Gods v režii Roberta Wilsona.

 artsummer

 


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JUDr. JITKA LENKOVÁ


nar. 20. ledna 1963, obchodní manažerka, Kozoroh (a skoro Vodnář), ascendent ve Štíru,v čínském horoskopu Tygr (ten vodní, ze všech Tygrů nejhodnější), v indiánském Vydra

  • pochází z Tábora, žije ve středočeské obci Statenice, OSVČ, je hlavně publicistka, inzertní manažerka (a poradenství všeho druhu - nevíte si rady, zeptejte se tady :-) )
  • s K21 spolupracuje od 7. 7. 2017, protože tady prý může zúročit své pracovní zkušenosti ve prospěch dobré věci a ve společnosti skvělých lidí, to znamená v pohodě
  • zrovna teď se chystá druhý dotisk její knihy Tajemná místa Česka, takže to bude celkem náklad 11 tisíc výtisků, což je na naše poměry víc než slušné
  • Jitka je milovnicí koček, odchovala 4 koťata, která kočka prvorodička vrhla venku na zahradě a která tam také strávila první měsíc svého života (zastřešila je jako vykopávky). Jitka říká, že je zřejmě jediná, kdo pěstuje kočky na záhoně,což asi hovoří za vše
  • Jitky motto je jednoznačné: Karma je zdarma
  • navíc mé podnikatelské zásady: 1. jít cestou nejmenšího odporu, 2. priority - stanovovat, držet se jich a přehodnocovat, 3. zaměnitelnost
  • když v projektu jeden segment nefunguje nebo nevyjde, hledat náhradu, 4. udělej to hned!, 5. kdo se ani nepokusí, vzdává to rovnou
Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 23

Z archivu...

Čtěte také...

Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2014 získali Petr Třešňák a Martin Veselovský

peroutka-2015 perexSdružení Ferdinanda Peroutky udělilo ve čtvrtek 5. února 2015 prestižní novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2014. V Travertinovém sále Národního muzea převzali ceny zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt Petr Třešňák a noviná...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Recenze: Případ Pavlína

Pripad Pavlina 200Nová kniha Případ Pavlína od české spisovatelky Martiny Formanové byla slavnostně pokřtěna 30. října v Pražském paláci Luxor  za přítomnosti spisovatelky a také  dvou hlavních aktérek Pavlíny Pořízkové a její maminky Anny. Kniha v...

Divadlo

Vězeňský kvintet

vezensky kvintet200Máj - lásky čas. Jaro je v plném květu a omamná vůně vítězství se line osvobozenými pražskými ulicemi, jež se stávají němými svědky příběhů se šťastnými konci i přívalů radosti vyvěrajících z návratů, setkávání a toliko kýžené t...

Film

RECENZE: Osamělý jezdec

200 jezdecOd tvůrců, kteří nám přinesli Piráty z Karibiku, jsme se letos dočkali nového díla. Opět se zmalovaným Johnym Deppem, ale tentokrát na divokém západě. Osamělý jezdec sice pozbyl milostného příběhu a akce, ale na groteskní scénky režisér Gore V...