Amarouny z Návštěvníků chutnají jako puding. Můžete je ochutnat v Albánii!
Banner

Amarouny z Návštěvníků chutnají jako puding. Můžete je ochutnat v Albánii!

Email Tisk

Nikola Curik v Albanii u bunkruPátého listopadu uplyne 35 let od premiéry sci-fi seriálu Návštěvníci, jehož děj se odehrává v roce 2484, kdy Centrální mozek lidstva zaregistruje neznámé těleso, jehož srážka se Zemí by mohla být katastrofou. Svět má zachránit čtyřčlenná delegace. Po celé zemi se vžilo, co tehdy pojídala, byla to želatinová kostka amarouny, která vždy vznikla „smícháním“ všemožných dobrot. Amarouny sice, podle dostupných zdrojů, vymyslel animátor a výtvarník Jan Švankmajer, pochutnat si na nich můžete ale i v albánských restauracích, jsou meruňkové.

 „Byli jsme na dovolené na jihu Albánie, ve městě Vlora. V hotelu jsme snídani a večeři dostávali bufetovou formou, zkrátka klasická polopenze. Hned první den jsme se dozvěděli, že tam servírují něco, co je podobné amarounům z Návštěvníků. Mělo to podobnou oranžovo-růžovo-červenou barvu a konzistenci. Dělali jsme si legraci, že to jsou klasické amarouny. Jaký byl náš údiv, když jsme zjistili, že se to amarouny skutečně jmenuje,“ vypráví pro náš portál Nikola Čuřík z Prahy. Název pokrmu zjistili v dalších dnech z jídelního lístku. Buď je to obrovská náhoda, nebo tvůrci Návštěvníků museli být, byť třeba podvědomě, albánskou kuchyní inspirováni. „Návštěvníci to museli převzít,“ je přesvědčen Čuřík. 

Nedůvěra českých turistů

A jak albánské amarouny chutnají? „Jako takový nákypový puding. Myslel jsem, že budou chutnat jako kandované ovoce, ale oproti amarounům z Návštěvníků to nebylo úplné želé, které se třese. Byly to menší kousky, které měly něco z pudingu a něco z meruněk. Mně to chutnalo, bylo to dobré, v zájezdu ale panovala nedůvěra, po jiných pochutinách lidé sahali víc, takže ke konci dovolené už nám amarouny neservírovali, dávali nám třeba melouny a podobně,“ dodává Čuřík. Amarouny tak ani nestihl vyfotit… A co jiného se v Albánii jí? „Pestrá a zdravá strava. Třeba plněné papriky nebo lilky, různě upravená zelenina, hodně ryb, bosenské čevapčiči či masové koule, skopové nebo jehněčí. Nestihli jsme bohužel ochutnat žabí stehýnka,“ říká. 

Nostalgická vzpomínka

Setkání s amarouny pro něj byla svým způsobem milá nostalgická záležitost. Vzpomněl si na kultovní seriál svého dětství, který měl moc rád a mrzí ho, že ho dlouho neviděl. „Možná ho někde dávali nebo dávají, ale nedostal jsem se k tomu,“ říká. „V seriálu je plno triků, vtipné situace, rozvzpomínal jsem se na něj, docela rád bych si některé věci připomněl, vzpomínám, že vedoucí expedice byl ňouma, nešika, pořád se řešily nějaké problémy, třeba, že si zlikvidovali peníze. Díky Albánii se mi to všechno vybavilo,“ říká. Expedice, která měla zachránit svět, byla ztvárněna Dádou Patrasovou, Josefem Bláhou, Josefem Dvořákem a Jiřím Datlem Novotným. Autorem námětu byl Ota Hofman, režisérem Jindřich Polák, hudbu složil Karel Svoboda, výtvarní složku měl na starosti Theodor Pištěk.

Cit, tolerance, zvídavost a zdravý selský rozum

A kdo v seriálu načrtne, jak zabránit hrozícímu zániku civilizace? Jisté řešení nabídne akademik Richard, který je specialistou na historii lidstva. Připomíná postavu velkého učence 20. století Adama Bernaua, který už jako malý chlapec objevil princip umožňující přesun kontinentů a zaznamenal jej do svých školních sešitů. Jejich nález by bezpochyby zachránil život na ohrožené planetě Zemi. A tak se vědecká expedice v čele s akademikem Richardem vydává na cestu zpátky časem... Taková je výchozí situace seriálu Návštěvníci, který s humornou nadsázkou konfrontuje náš nedokonalý svět s dokonalostí světa budoucnosti. Popravdě ale tohle srovnání pro nás nedopadá zase tak špatně. Autoři Ota Hofman a Jindřich Polák totiž vidí pokračování lidské existence nikoli v odosobněné a přetechnizované budoucnosti, ale v obyčejném lidském citu, toleranci, zvídavosti a zdravém selském rozumu, který odjakživa posunoval dějiny lidstva tím správným směrem,” uvádí se v anotaci České televize. Především závěrečná slova jsou aktuální i dnes! 

 Nikola Curik v Albanii u bunkru

Foto: archiv Nikoly Čuříka

 


 




Přihlášení



Anketa


Partneři

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (3)

Z archivu...

Čtěte také...

Když je knihovnice ŠNEK

snek perexJana Frühaufová z knihovny v Rokycanech nám poslala velmi pěkné snímky dětí a jejich výtvorů, co vyrobily s paní družinářkou v rámci projektu Kamarádka knihovna.

 

...

Literatura

„Kreativitu vyčerpat nemůžete. Čím více jí vyčerpáte, tím více jí máte.“

inspir200Tak znie citát americkej spisovateľky Mayi Angelou, ktorý nájdeme v tejto knižnej novinke, ďalšej zo série omaľovánky pre dospelých. Protistresové omaľovánky pre dospelých sú dnes veľmi populárne. Každé väčšie kníhkupectvo má špeciálne miesto vyhraden...

Divadlo

1000 věcí, co mě serou aneb zůstaneme kamarádi?

1000veci uvodkaUž je to 865 hejtů, co se na síti objevil blog 1000 věcí, co mě serou. Moderně pojaté fejetony, kterými nás povedená trojice oblažuje a nebojí se pojmenovat věci, které štvou obvykle i nás ostatní, ale nikdy jsme je nedotvořili do „věč...

Film

Méďa aneb když plyšáček ožije

Film Meda plakatKdo má rád americké filmy, může se jít podívat na nový americký film Méďa, a jakmile ho zhlédne, nemusí ani přemýšlet, o čem vlastně ten film je. Hlavně, že se zasmál, až padal na opěradlo sedadla před sebou. Naví...