Amarouny z Návštěvníků chutnají jako puding. Můžete je ochutnat v Albánii!
Banner

Amarouny z Návštěvníků chutnají jako puding. Můžete je ochutnat v Albánii!

Email Tisk

Nikola Curik v Albanii u bunkruPátého listopadu uplyne 35 let od premiéry sci-fi seriálu Návštěvníci, jehož děj se odehrává v roce 2484, kdy Centrální mozek lidstva zaregistruje neznámé těleso, jehož srážka se Zemí by mohla být katastrofou. Svět má zachránit čtyřčlenná delegace. Po celé zemi se vžilo, co tehdy pojídala, byla to želatinová kostka amarouny, která vždy vznikla „smícháním“ všemožných dobrot. Amarouny sice, podle dostupných zdrojů, vymyslel animátor a výtvarník Jan Švankmajer, pochutnat si na nich můžete ale i v albánských restauracích, jsou meruňkové.

 „Byli jsme na dovolené na jihu Albánie, ve městě Vlora. V hotelu jsme snídani a večeři dostávali bufetovou formou, zkrátka klasická polopenze. Hned první den jsme se dozvěděli, že tam servírují něco, co je podobné amarounům z Návštěvníků. Mělo to podobnou oranžovo-růžovo-červenou barvu a konzistenci. Dělali jsme si legraci, že to jsou klasické amarouny. Jaký byl náš údiv, když jsme zjistili, že se to amarouny skutečně jmenuje,“ vypráví pro náš portál Nikola Čuřík z Prahy. Název pokrmu zjistili v dalších dnech z jídelního lístku. Buď je to obrovská náhoda, nebo tvůrci Návštěvníků museli být, byť třeba podvědomě, albánskou kuchyní inspirováni. „Návštěvníci to museli převzít,“ je přesvědčen Čuřík. 

Nedůvěra českých turistů

A jak albánské amarouny chutnají? „Jako takový nákypový puding. Myslel jsem, že budou chutnat jako kandované ovoce, ale oproti amarounům z Návštěvníků to nebylo úplné želé, které se třese. Byly to menší kousky, které měly něco z pudingu a něco z meruněk. Mně to chutnalo, bylo to dobré, v zájezdu ale panovala nedůvěra, po jiných pochutinách lidé sahali víc, takže ke konci dovolené už nám amarouny neservírovali, dávali nám třeba melouny a podobně,“ dodává Čuřík. Amarouny tak ani nestihl vyfotit… A co jiného se v Albánii jí? „Pestrá a zdravá strava. Třeba plněné papriky nebo lilky, různě upravená zelenina, hodně ryb, bosenské čevapčiči či masové koule, skopové nebo jehněčí. Nestihli jsme bohužel ochutnat žabí stehýnka,“ říká. 

Nostalgická vzpomínka

Setkání s amarouny pro něj byla svým způsobem milá nostalgická záležitost. Vzpomněl si na kultovní seriál svého dětství, který měl moc rád a mrzí ho, že ho dlouho neviděl. „Možná ho někde dávali nebo dávají, ale nedostal jsem se k tomu,“ říká. „V seriálu je plno triků, vtipné situace, rozvzpomínal jsem se na něj, docela rád bych si některé věci připomněl, vzpomínám, že vedoucí expedice byl ňouma, nešika, pořád se řešily nějaké problémy, třeba, že si zlikvidovali peníze. Díky Albánii se mi to všechno vybavilo,“ říká. Expedice, která měla zachránit svět, byla ztvárněna Dádou Patrasovou, Josefem Bláhou, Josefem Dvořákem a Jiřím Datlem Novotným. Autorem námětu byl Ota Hofman, režisérem Jindřich Polák, hudbu složil Karel Svoboda, výtvarní složku měl na starosti Theodor Pištěk.

Cit, tolerance, zvídavost a zdravý selský rozum

A kdo v seriálu načrtne, jak zabránit hrozícímu zániku civilizace? Jisté řešení nabídne akademik Richard, který je specialistou na historii lidstva. Připomíná postavu velkého učence 20. století Adama Bernaua, který už jako malý chlapec objevil princip umožňující přesun kontinentů a zaznamenal jej do svých školních sešitů. Jejich nález by bezpochyby zachránil život na ohrožené planetě Zemi. A tak se vědecká expedice v čele s akademikem Richardem vydává na cestu zpátky časem... Taková je výchozí situace seriálu Návštěvníci, který s humornou nadsázkou konfrontuje náš nedokonalý svět s dokonalostí světa budoucnosti. Popravdě ale tohle srovnání pro nás nedopadá zase tak špatně. Autoři Ota Hofman a Jindřich Polák totiž vidí pokračování lidské existence nikoli v odosobněné a přetechnizované budoucnosti, ale v obyčejném lidském citu, toleranci, zvídavosti a zdravém selském rozumu, který odjakživa posunoval dějiny lidstva tím správným směrem,” uvádí se v anotaci České televize. Především závěrečná slova jsou aktuální i dnes! 

 Nikola Curik v Albanii u bunkru

Foto: archiv Nikoly Čuříka

 


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

Anketa


Partneři

Hledat

Z archivu...

Čtěte také...

Běh pro Paraple aneb každá noha Dobrá - 31. 5. od 14 hod v Letenských sadech v Praze

para200Běh pro Paraple je benefiční sportovně společenská akce na podporu všech, kteří běhat nemůžou. Čekají vás tradiční solidární běhy na 100 m, běh na 4 km, závody handbiků a skutečně nabitý odpolední program pro děti i dospělé. Benefici večer zakončí od 19 ...

Nové komentáře


Literatura

Soudní drama Nevědomý svědek: vtip a spravedlnost pro černého muže

nevedomy svedek Gianrico CarofiglioChutnou lehkou jednohubkou na jedno (nejen) prázdninové odpoledne je novinka nakladatelství Host Brno, Nevědomý svědek, z pera Itala Gianrica Carofiglia. Kniha v...

Divadlo

Jaroslava Kretschmerová: Nemůžeme pořád jenom pracovat

Jkretschmerova 200aroslava Kretschmerová nepotřebuje ke zvyšování své popularity vymetat večírky nebo vyprodávat soukromí na titulních stranách. Dlouhá léta i bez toho patří mezi naše nejoblíbenější herečky. Všichni si samozřejmě pama...

Film

Příběh filmu: Odysea v kinech od 1. září 2013

200 filmOd 1. září se představí širšímu publiku v České a Slovenské republice unikátní 15hodinový dokument režiséra, scénáristy a kameramana Marka Cousinse. Po uvedení na Mezinárodních filmových festivalech budou moci diváci vidět PŘÍBĚH FILMU: ODYSEU ve vybra...