Brexit rozděluje lidi na dva tábory. Jeden je pro, a ten druhý proti. Nerozděluje jen striktně britskou společnost. Vyvolává silné emoce a dotýká se národního cítění. Knihu o tom, co se vlastně v Británii děje a jaký vliv to má na obyvatele Sjednoceného království, napsal zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek.
“Být členem Evropské unie není snadné. Odejít je ještě složitější. Naštěstí na hlasovacích lístcích v referendu to tak komplikovaně nevypadalo. Bylo tam něco o svobodě banánů.”
(J. A. Hazeley, J. P. Morris, Příběh brexitu)
“Ten den nenávratně změnil britskou společnost. Rozvrátil rodiny, jejichž členové už nejsou schopni zasednout k jednomu stolu. Nebaví se rodiče s dětmi, nemluví spolu sourozenci. Brexit rozdělil dlouholetá přátelství i kolegy v zaměstnání. Rozdělil životní partnery. Podle časopisu Economist se britská společnost rozpadla na dva znepřátelené kmeny, které spolu vzájemně nekomunikují. Tím dnem, který všechno změnil, byl 23. 6. 2016, kdy Britové v referendu rozhodli, že jejich země odejde z Evropské unie.”
Takhle nějak začíná působivá barevná publikace pojednávající o politice. Vůbec však není nudná, právě naopak. Téma brexitu zvedá ze židle nejen obyvatele Spojeného království, ale takřka celou Evropu. Autorem velmi vydařené publikace je zpravodaj Českého Rozhlasu ve Spojeném království Jaromír Marek, který sleduje dění přímo na místě.
Odchod Británie z Evropské unie
Autor se hluboce zamýšlí nad kořeny samotného odchodu Británie z Evropské unie, popisuje dramatické boje v parlamentu, seznamuje čtenáře s hlavními politickými postavami brexitového dramatu, vysvětluje postoje známých politiků a neopomíjí ani pohledy běžných lidí. Nezapomíná na vliv historie a na to, jak se vracejí staré historické křivdy. Pokládá si spoustu otázek, například tu, proč se brexit zastavil na irské hranici, jakou roli hraje národní cítění nebo jak se na rozhodnutí odejít z EU podepsala migrace ze střední a východní Evropy. Používá spoustu citací a zamýšlí se nad situací komplexně a ze širokého hlediska historických i současných okolností, včetně různorodých názorů politiků.
Kniha je čtivá, přehledná, s perfektně vyvedenou grafikou a dostatkem barevných fotografií. Srozumitelnou, místy vážnou a jindy vkusně vtipnou, formou předkládá informace, které jsou tak pochopitelné i pro širší čtenářské vrstvy, ne pouze vyhraněné intelektuály s výrazným zájmem o politiku. Populárně naučnou formou přibližuje téma brexitu a celkovou situaci v Británii. Určitě bych knihu doporučila přečíst každému, kdo se alespoň trochu zajímá o politiku.
Co je to brexit?
“Co tedy je brexit? Technicky vzato jde o proces odchodu Spojeného Království z EU. Ke kmeni příznivců setrvání v Unii se řadí obyvatelé měst, lidé vzdělanější a mladší. Ke kmeni zastánců odchodu náležejí lidé z venkova, starší a méně vzdělaní. Z analýzy výsledků referenda vyplývá, že nejméně pro odchod z Unie hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, nejvíce naopak Britové se vzděláním základním.
Tři roky od referenda a po dvou odkladech brexitu je britská společnost nejen rozdělená, ale i silně unavená. O brexitu se řada lidí už odmítá bavit. Čtyři lidé z deseti pociťují pocit bezmoci, vzteku a obav. Vyplývá to z výzkumu Institutu duševního zdraví, “ píše Marek.
“Britové většinou nepochybují o tom, že brexit dříve či později nastane. Smířili se s ním a berou ho jako přírodní katastrofu nebo válku. Jednou se rozhodli, a i kdyby to mělo stokrát bolet, zatnou zuby, a půjdou dál,” soudí Václav Štětka, sociolog médií na univerzite v Loughborough.
Marek ve své knize zmiňuje další názory politiků na brexit, například politička Ann Widdecombe jej přirovnává k boji proti otroctví. Existuje též společná studie univerzit v Londýně, Lisabonu a Poznani, která zmiňuje pojem kolektivní narcismus, který vysvětluje jako skupinový postoj vedoucí k odmítání ostatních národů z pozice pocitu jisté nadřazenosti. Další obava politiků v souvislosti s brexitem pramení z možného kolonizování země. Za brexitem prý také stojí okolnost, kdy kolonista má pocit, že je sám kolonizován.
Migrace z východní Evropy do Anglie
Zajímavá je i kapitolka o migraci z východní Evropy za prací do Anglie. Nás Čechů do Británie odešlo pracovat hodně. Marek píše, že největší boom nastal v rozmezí let 2004 - 2007. Za prací a výhodným výdělkem do Anglie jezdily nejprve ženy a dívky jako au-pair, později se to začalo měnit a práci hledali i muži, převážně v pohostinství nebo šlo o různé sezónní práce, které nabízely různé agentury. Průměrný věk pracujících v Británii byl 18-34 let. Kromě Čechů jezdilo do UK také hodně Poláků, imigranti však bohužel pracovali často načerno a za mnohem menší peníze, než se na této pozici běžně nabízely. Ale i tak to pro ně bylo více, než by měli v Čechách. Určitě si tuto kapitolku přečtěte, nabízí spoustu informací, které se týkají i České republiky a pracovně-právní problematiky.
“Čistý brexit požaduje i definitivní řešení imigrace. Do budoucna musí Spojené království uzavřít své hranice, a mezi přistěhovalci si chce vybírat jen ty, které ekonomika opravdu potřebuje. Občané EU, kterých už jsou v Británii 3 miliony, mohou zůstat, pokud ovšem mají čistý trestní rejstřík, a pokud nezneužívají sociální dávky,” řeší se v knize.
Emoce, sebelítost a nacionalismus
“Emoce jsou mezi našimi rozhodovacími nástroji nejsilnější. Mnohé z našich úsudků a chování jsou více ovlivněny pocity sympatie nebo nelibosti, než racionálním uvažováním. Přesto se stále soustřeďujeme na racionální argumenty a popis negativních důsledků odchodu z EU,” soudí analytik Neil Cole z University of the West of England.
(...)
“Sebelítost je jedna z nejpříjemnější emocí. Když se jí zcela poddáte, můžete se ponořit do kouřící lázně křivd. Pro národ, který lituje sám sebe, je brexit logickým řešením. Zůstává však tajemstvím, jak Anglie, a především Británie, k tomuto pocitu došla, a sžila se s ním, “ píše Fintan O'Toole v knize Heroické selhání. Podle něj nemusí být vždy pocit sebelítosti projevem nízkého sebevědomí. Naopak. Sebelítost často kombinuje dvě věci, které se nám mohou zdá neslučitelné. Pocit hlubokého smutku a pocit nadřazenosti. Tato dvojakost je důležitá právě pro vysvětlení brexitu - politického fenoménu, který je hnán až ven těmito dvěma pocity. Fenoménu, ve kterém se slučují dva protiklady - imperiální nacionalismus a nacionalismus antiimperiální. Ten první velí ovládat svět a ten druhý přikazuje osvobodit se z nadvlády. V nacionalismu, který stojí za brexitem, se oba tyto principy snoubí...
Název: Drama zvané brexit
Autor: Jaromír Marek
Žánr: populárně naučná
Vydáno: 2019
Stran: 174
Vydalo nakladatelství: Radioservis
Hodnocení: 100 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Již v dětství ji bavily knížky a hodně četla, a protože ji vždycky zajímaly lidské příběhy, a taky chtěla pomáhat lidem, vystudovala psychologii, která je, jak sama říká, krásná a zajímavá věda. Je autorkou řady populárně naučných článků a od roku 2015 také autorkou kní...
Druhý ročník festivalu elektroakustické hudby a audiovizuálních performancí – SONDA 2023 se letos uskuteční ve dvou termínech a dvou akusticky výjimečných lokacích. První událost – představující unikátní projekt The Virtual Vienna Acousmonium – je sitouván...
Nakladatelství Jota přináší zejména náctiletým čtenářkám první díl nové YoungAdult fantasy trilogie Avena oblíbené australské spisovatelky Marianne Curleyové nazvaný Skrytá, je...
Román Fjodora Michajloviče Dostojevského Bratři Karamazovi patří k vrcholným dílům světové literatury. Nesmrtelný příběh o otcovraždě měl v dramatizaci a režii Jana Holce premiéru v Divadle Petra Bezruče v Ostravě 10. pros...
Stejně jako podzimní listí, tak i letošní nabídka dokumentární tvorby bude na stanicích České televize hýřit barvami. Tvůrci přichystali téměř dvě desítky dokumentárních a publicistických projektů tykajících se přírody, historie či životního stylu, ...