Reklama

Architektonický odraz na tváři Hradce Králové

Email Tisk


hradec kralove 200Hradec Králové. Věnné město na soutoku dvou řek, metropole východních Čech a Salon republiky plný secesní, urbanistické, ale i moderní architektury. V současnosti se již všechny architektonické slohy, všechny „tváře,“ vzájemně prolínají a doplňují a dotváří tak atmosféru tohoto krásného města.


Mezi první významné architekty „zlaté éry“ královéhradecké architektury patří Jan Kotěra. Jeho tvorba byla ovlivňována na jedné straně wagnerovským modernismem a na straně druhé italsky orientovaným klasicismem. Po ukončení studií na pražské Akademii výtvarných umění a jeho studijním pobytu v Itálii se vrací, již jako profesor, na pražskou UM-PRUM, kde byl jeho žákem i Josef Gočár. Jeho první samostatnou prací po návratu do Prahy bylo průčelí Peterkova domu na Václavském náměstí. Kotěra hledal způsob jak se osvobodit od naučených schémat a dospěl k vlastnímu výrazu. Nejpřirozenější reakcí byl obrat k belgicko-francouzské variantě Art Nouveau, která byla opakem geometrické vídeňské secese. První skutečně velká zakázka přichází až začátkem 20. století (konkrétně roku 1902), kdy byl vybrán pro stavbu Okresního domu pro Hradec Králové. Kolem roku 1904, kdy měl Kotěra již pevné místo na české architektonické scéně a kdy konzervativci začínají rezignovat, nastal příhodný čas k prosazení základních principů architektonické moderny. Další velice významné stavby, kterými význačně přispěl k formování města jsou Městské muzeum, které vznikalo v letech 1906 – 1913, úprava Pražského mostu a předmostí (kiosky) v roce 1910, přestavba hotelu Grand 1910 – 1911, návrh budovy Úvěrního ústavu (dnes knihovna na Velkém náměstí) nebo také stavba Obecního domu (současného hradeckého informačního centra) v roce 1922.

hradec kralove muzeum


Další velice významný mezník tvoří po 1. světové válce architektura Josefa Gočára, jež se také velice významně zapsala nejen do historické, ale i do současné „tváře“ města. Rozvíjející se poválečná výstavba si vyžádala nové tvůrčí impulsy vzhledem k rychlému vývoji urbanismu. Již roku 1905 začal s prvními projekty (sgrafitové domy v Hradci Králové). Po ukončení studia pracoval v Kotěrově ateliéru. V roce 1908 z něj však vystoupil a osamostatnil se. V duchu kubismu tvořil především v Praze a Lázních Bohdaneč . Ve 20. letech se opět vrací do Hradce Králové, kde začal intenzivně pracovat na územním plánu města, vytvořil regulační plán nábřeží, výstavbu v Labské kotlině, školní bloky (Gymnázium J. K. Tyla) a střed města (dnešní Ulrichovo náměstí). Dále pak také upravil Masarykovo náměstí, či zrealizoval stavbu Sboru kněze Ambrože. Plány výstavby zahrnovaly rovněž systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra města, mezi nimiž se střídají obytné čtvrti s plochami zeleně. Na konci dvacátých let přišlo období konstruktivismu a v jeho duchu Gočár i nadále pokračoval ve výstavbě v Hradci Králové. V letech 1927 – 1932 to byla například budova Ředitelství státních drah – železobetonová konstruktivistická budova s výplňovým zdivem (dnes Sídlo policie ČR). Gočárova práce v Hradci Králové vrcholila v letech 1931 – 1936 návrhem a realizací budovy Okresního a finančního úřadu (dnešní Magistrát města Hradce Králové).

hradec kralove sbor ambroze


Na úspěších meziválečné výstavby Hradce Králové se podíleli také další významní architekti – Oldřich Liska (např. Městské lázně), Josef Fňouk (např. Novákovy garáže, dnes Palace Hradec Králové), Václav Rejchl (např. výpravní budova hlavního nádraží nebo krajský soud), Bohumil Sláma (monumentální kostel Božského srdce Páně). Rozvoj města byl násilně přerušen druhou světovou válkou. Poválečné období socialismu ušlechtilé městské prostředí Hradce Králové nepoznamenalo tak negativně jako v jiných městech, přesto začala výstavba v těchto podmínkách upadat do průměru. Až 90. léta přinesla možnost obnovy tradičních hodnot demokratické společnosti, individualismu v projektování a inspiraci světovou architekturou.
Za zmínku stojí ale také rozhodně i současná městská architektura. Na její podobě se podílel například Patrik Kotas, architekt nových budov Terminálu hromadné dopravy či nového vzhledu křižovatky U Koruny.

hradec kralove krizovatka

Hradecký Terminál byl budován od září 2006 do září 2008 a v roce 2009 získal titul Stavba roku Královéhradeckého kraje v kategorii dopravních staveb. V roce 2015 se začala realizovat také přestavba křižovatky U Koruny a přilehlých prostranství. Koncepční přístup architekta k návrhu této křižovatky a její chápání jako významného urbanistického a vizuálního bodu v obrazu města Hradce Králové do značné míry reaguje na podobné chápání návrhů okružních křižovatek v západní Evropě. Kompoziční centrálnost okružních křižovatek bývá cíleně využívána k tomu, aby vnitřní kruhový prostor sloužil jako symbolická a vizuální dominanta, která zvýrazňuje identitu daného místa a města. V případě Hradce králové reaguje na již původní název tohoto místa a fakt, že Hradec Králové byl královským věnným městem.


Architektonická rozmanitost tohoto města je opravdu veliká, ale přesto harmonická. Pro moderní architekturu to rozhodně není snadný úděl, vypořádat se se souzněním nového a historického. Myslím si ale, že si vede výborně. Architektonické skvosty doplňují Gočárovy „plochy zeleně,“ které dodávají městu svěží nádech přírody mezi tou spoustou betonu a zdiva. Pastva pro oči i prostor pro únik z ruchu města.

 



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JANA LANGEROVÁ


redaktorka, tvůrce soutěží, 26 let (Štír a občas Střelec)

  • pochází z malé vesničky Zádveřice a nyní žije s manželem v ještě menší Lhotě, která leží 13 km od Zlína
  • Jana je čerstvou absolventkou fakulty multimediálních komunikací v oboru vztahy s veřejností a pracuje jako tisková mluvčí festivalu Chillibraní
  • s K21 je spojená už sedm let, začínala jako editorka a vypracovala se až k zástupkyni šéfredaktorky, nyní domlouvá soutěže a píše pro radost hlavně do literatury a mluveného slova. Udržuje se tak v tempu, má přehled a plní si knihovničku skvělými tituly
  • ve volném čase kromě kulturních věcí také moc ráda zahradničí (zajímají ji bylinky i pokojovky) a vaří různé dobroty. S manželem se věnují geocachingu - hledají poklady po okolí, často navštěvují různé metalové koncerty a jsou s partou přátel. Aktuálně propadli speedmintonu!
  • a Janino motto:To od Johna Lennona: „Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“
Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 23

Čtěte také...

Klasické české hry pro malé děti

Hry 200Víte, jak se hraje „Krvavý koleno“ nebo „Jednoruká baba“? Zní to drsně, že? Ale starší ročníky si jistě vzpomenou, která bije. No jistě, to jsou přece hry našich malin nezralých…Tenká sešitová kniha Klasické české hry pro kluky a holky nabízí výběr nejzn...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Pšenica – áno či nie?

pseniAj vy máte radi vôňu čerstvého chleba? A možno vám je po chlebe ťažko aj bez toho, aby ste trpeli celiakiou. Odpoveď je alergia alebo intolerancia na pšenicu. Ale ako sa mám vzdať pšenice, veď je predsa vo všetkom!

Divadlo

Rudolf Hrušínský v obrazech všedních i nevšedních

hrus200Divadlo Na Jezerce otevřelo unikátní výstavu z cyklu „Paměť divadla a filmu“, která připomíná nedožité 95. narozeniny velkého českého herce Rudolfa Hrušínského. „ Na Jezerce“ jsou k vidění jak jeho fotografie z divadla a natáčení, tak i dosud nepublikovan...

Film

Ledové Království je o dvou princeznách

Frozen perexLedové Království (2013) je zvláštní směs nejoblíbenějších a nejpozitivnějších žánrů. Animovaná pohádka je zároveň muzikál, komedie i dobrodružná akce, plná nebezpečí a nečekaných zvratů. Předlohu pro pohádku napsal Hans Christ...