Reklama
Banner

Architektonický odraz na tváři Hradce Králové

Email Tisk


hradec kralove 200Hradec Králové. Věnné město na soutoku dvou řek, metropole východních Čech a Salon republiky plný secesní, urbanistické, ale i moderní architektury. V současnosti se již všechny architektonické slohy, všechny „tváře,“ vzájemně prolínají a doplňují a dotváří tak atmosféru tohoto krásného města.


Mezi první významné architekty „zlaté éry“ královéhradecké architektury patří Jan Kotěra. Jeho tvorba byla ovlivňována na jedné straně wagnerovským modernismem a na straně druhé italsky orientovaným klasicismem. Po ukončení studií na pražské Akademii výtvarných umění a jeho studijním pobytu v Itálii se vrací, již jako profesor, na pražskou UM-PRUM, kde byl jeho žákem i Josef Gočár. Jeho první samostatnou prací po návratu do Prahy bylo průčelí Peterkova domu na Václavském náměstí. Kotěra hledal způsob jak se osvobodit od naučených schémat a dospěl k vlastnímu výrazu. Nejpřirozenější reakcí byl obrat k belgicko-francouzské variantě Art Nouveau, která byla opakem geometrické vídeňské secese. První skutečně velká zakázka přichází až začátkem 20. století (konkrétně roku 1902), kdy byl vybrán pro stavbu Okresního domu pro Hradec Králové. Kolem roku 1904, kdy měl Kotěra již pevné místo na české architektonické scéně a kdy konzervativci začínají rezignovat, nastal příhodný čas k prosazení základních principů architektonické moderny. Další velice významné stavby, kterými význačně přispěl k formování města jsou Městské muzeum, které vznikalo v letech 1906 – 1913, úprava Pražského mostu a předmostí (kiosky) v roce 1910, přestavba hotelu Grand 1910 – 1911, návrh budovy Úvěrního ústavu (dnes knihovna na Velkém náměstí) nebo také stavba Obecního domu (současného hradeckého informačního centra) v roce 1922.

hradec kralove muzeum


Další velice významný mezník tvoří po 1. světové válce architektura Josefa Gočára, jež se také velice významně zapsala nejen do historické, ale i do současné „tváře“ města. Rozvíjející se poválečná výstavba si vyžádala nové tvůrčí impulsy vzhledem k rychlému vývoji urbanismu. Již roku 1905 začal s prvními projekty (sgrafitové domy v Hradci Králové). Po ukončení studia pracoval v Kotěrově ateliéru. V roce 1908 z něj však vystoupil a osamostatnil se. V duchu kubismu tvořil především v Praze a Lázních Bohdaneč . Ve 20. letech se opět vrací do Hradce Králové, kde začal intenzivně pracovat na územním plánu města, vytvořil regulační plán nábřeží, výstavbu v Labské kotlině, školní bloky (Gymnázium J. K. Tyla) a střed města (dnešní Ulrichovo náměstí). Dále pak také upravil Masarykovo náměstí, či zrealizoval stavbu Sboru kněze Ambrože. Plány výstavby zahrnovaly rovněž systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra města, mezi nimiž se střídají obytné čtvrti s plochami zeleně. Na konci dvacátých let přišlo období konstruktivismu a v jeho duchu Gočár i nadále pokračoval ve výstavbě v Hradci Králové. V letech 1927 – 1932 to byla například budova Ředitelství státních drah – železobetonová konstruktivistická budova s výplňovým zdivem (dnes Sídlo policie ČR). Gočárova práce v Hradci Králové vrcholila v letech 1931 – 1936 návrhem a realizací budovy Okresního a finančního úřadu (dnešní Magistrát města Hradce Králové).

hradec kralove sbor ambroze


Na úspěších meziválečné výstavby Hradce Králové se podíleli také další významní architekti – Oldřich Liska (např. Městské lázně), Josef Fňouk (např. Novákovy garáže, dnes Palace Hradec Králové), Václav Rejchl (např. výpravní budova hlavního nádraží nebo krajský soud), Bohumil Sláma (monumentální kostel Božského srdce Páně). Rozvoj města byl násilně přerušen druhou světovou válkou. Poválečné období socialismu ušlechtilé městské prostředí Hradce Králové nepoznamenalo tak negativně jako v jiných městech, přesto začala výstavba v těchto podmínkách upadat do průměru. Až 90. léta přinesla možnost obnovy tradičních hodnot demokratické společnosti, individualismu v projektování a inspiraci světovou architekturou.
Za zmínku stojí ale také rozhodně i současná městská architektura. Na její podobě se podílel například Patrik Kotas, architekt nových budov Terminálu hromadné dopravy či nového vzhledu křižovatky U Koruny.

hradec kralove krizovatka

Hradecký Terminál byl budován od září 2006 do září 2008 a v roce 2009 získal titul Stavba roku Královéhradeckého kraje v kategorii dopravních staveb. V roce 2015 se začala realizovat také přestavba křižovatky U Koruny a přilehlých prostranství. Koncepční přístup architekta k návrhu této křižovatky a její chápání jako významného urbanistického a vizuálního bodu v obrazu města Hradce Králové do značné míry reaguje na podobné chápání návrhů okružních křižovatek v západní Evropě. Kompoziční centrálnost okružních křižovatek bývá cíleně využívána k tomu, aby vnitřní kruhový prostor sloužil jako symbolická a vizuální dominanta, která zvýrazňuje identitu daného místa a města. V případě Hradce králové reaguje na již původní název tohoto místa a fakt, že Hradec Králové byl královským věnným městem.


Architektonická rozmanitost tohoto města je opravdu veliká, ale přesto harmonická. Pro moderní architekturu to rozhodně není snadný úděl, vypořádat se se souzněním nového a historického. Myslím si ale, že si vede výborně. Architektonické skvosty doplňují Gočárovy „plochy zeleně,“ které dodávají městu svěží nádech přírody mezi tou spoustou betonu a zdiva. Pastva pro oči i prostor pro únik z ruchu města.

 



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 19

Partneři

Čtěte také...

To nejlepší z českých filmových pohádek! Úspěšná výstava Jak se oblékají pohádky má Jubileum

strah 200Když koncem roku 2008/09 otevřela autorka a kurátorka Jana Sommerová díky společnosti Barrandov Studio šatník urozených králů, princezen, princů, dvorních dam, ale i prostých lidí z chalup, a filmové kostýmy vystavil...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Pohádky po telefonu

pohadky po telefonuDílko, které je s to přetnout věčnou mantru velice zaměstnaných rodičů o trvalém nedostatku času, například k tomu, aby si ho našli pro své ratolesti a sešli se s nimi nad večerní pohádkou. Rodiče, kterým na dětech a jejich vzt...

Divadlo

Cena Thálie za pařížského "vrabčáka" pro Hanu Fialovou

FIALOVA PEREXCenu Thálie za ztvárnění Edith Piaf v komorním muzikálu Edith a Marlene, který v režii Janusze Klimszy uvádí Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, získala v sobotu 28. března na slavnostním ceremoniálu v hi...

Film

Film s oblíbenou hereckou dvojicí Šafránková – Abrhám vstupuje do střižny

prijde letos jezisek 200Autorka a režisérka Lenka Kny dotočila v prvním dubnovém týdnu novou romantickou komedii Přijde letos Ježíšek? V hlavních úlohách se po dlouhých letech jako partneři sešli dva z nejoblíbe...