Výstava Zdeňka Pokorného Podoby a hlavy s uvedením autorovy knihy Sny

Výstava Zdeňka Pokorného Podoby a hlavy s uvedením autorovy knihy Sny

Email Tisk

HLAVY perexV českolipském Centru textilního tisku u Vodního hradu bude ve čtvrtek 2.10.2014 v 17 hodin zahájena výstava Zdeňka Pokorného s názvem Podoby a hlavy. Vernisáž je rovněž vzácnou příležitostí k uvedení autorovy knihy Sny. Eseje v knize Sny se noří hluboko do času. První z nich vznikly už v padesátých letech a odrážejí pocity autora dusícího se v atmosféře tehdejší doby. Několik textů ze Snů bylo v šedesátých letech uvedeno v pražské Viole a pak v devadesátých letech na rozhlasové stanici Vltava.


Sám autor představuje svou tvrobu a sebe takto: 

HLAVY. 
Jak je to zvláštní dívat se na ty, kteří byli a dávno nejsou. Někteří jsou tak přítomní, že se nám zdá, jako by patřili mezi nás.Stejné to bude i s námi, jen málokdo v dnešních dobách zanechá po sobě mramorovou hlavu. Jak jsou rozmanité a různé! Poznamenané čímsi nepoznaným. Dívají se na nás prostřednictvím svých životů. Muži sveřepí a pyšní. Hlavy válečníků, zabíjeli nepřátele, aby byli mocnější a vznešenější a bohatší. Zkormoucení lidé ve vážnosti a bez úsměvu. Někteří s výraznými rysy, či přeplnění stářím.

PodobyHlavy4

Ti s odevzdaností, někdy moudrostí. Plni poznání. Poznamenaní žalem i utrpením. Občas spíše škrabošky, aby co nejvíce bylo o nich zamlčeno. Hlavy nesoucí své těžké svědomí či chmurné myšlenky. Lidé odevzdaní a bez očekávání. Smutní ze zmařených nadějí a plní vzpomínek, které se nemůžeme dovědět. Mrtvé hlavy. Nelze je pozdravit a jen se vše domýšlet. Kolik let jim bylo a bude dopřáno. Nalezli štěstí? Bezejmenní jako budeme všichni. Po dnech i staletích.

Někteří mají výsadu jména. Zůstalo jim a zachovalo se. Básník velkého slunce a pak Michellangelo. Císaři, ti zpupní a domýšliví. Samolibí samozvanci. Tvůrci se slávou zaslouženou. Svatí lidé, kteří se obětovali. Další s hanbou a nicotností. Rváči, žili se sprostotou vůči ostatním. Mocní, kteří nedokázali lidi spočítat, ani milovat. Hlavy z lidských i dějinných představení i z příbytků naplněných důvěrou a láskou. Ti, kteří mluvili o věcech bez smyslu a významu. Zapomenutí myslitelé. Ženy. S hebkou tváří a spanilostí, kterou i kámen zachoval. Hlavy plné vrkočů a rozmařilosti i pomíjivé vyměněné módy. Něžnost střídá přezíravost a pohled, který mrazí. Hlavy plné šklebů a výsměchu. Sobě i světu, tak málo přejícímu a milému. Kolik zatajených myšlenek je tu ukryto? Hlavičky dětí. Plné slibů, líbeznosti a předznamenání neznámého života. Netuší, co přijde. Záleží na tom, co jim jiní vypráví. Těší se na slunce a doby hojnosti. Ještě neslyšeli o mordýřích a moru, kdy země vymírá a téměř mizí. Můžete tu před nimi stát a domýšlet se. To co se dozvíte, bude i o nás a o každém z nás. Co všechno tyto hlavy o člověku dokáží naznačit a sdělit...

PodobyHlavy6

NĚKTERÉ PODOBY VYMAZAL ČAS.
Čas nás často klame. Je jiný, když spěcháme a pokud roky píšeme knihu, či ve vymezenou dobu čekáme dítě. Pak je čas věčný. Vzdaluje se a odtahuje se od nás. Mizí nám v těžko pochopitelném dávnověku.

Již ani příliš nerozlišujeme, kdy na Rus táhl namyšlený Napoleon a vpád bojechtivých Tatarů, o mnoho století před tím. Kdysi, (zůstalo po tom hodně památek), jakýsi Augustus vytvořil císařství v říši, kterou nikdo nepřešel, tak byla rozsáhlá. A jak od těch dob jsou daleko faraoni a co jich bylo. Myslí na své mumie, byly nejdůležitější. Kam je měli ukrýt, když ani majestátní umělé hory, pyramidy, je nechránily před zloději. Některé sochy můžeme jen předpokládat, či složit je z pozůstalých fragmentů. Mnohé ukrývala a opatruje země. 

Radujeme se, když je nalézáme či vylovíme utonulé z moře. Ojediněle přežily podoby lidí, jako třeba ty na oněch báječných svatých křížích. Spasitel tehdy byl nejdůležitější. Nepřízeň povětří jen poznenáhla stírala podoby a tak všichni viditelní i nikdy nezaznamenaní zanikají v nejasných konturách dávnověku. I oni byli lidé a hledali potravu i smysl své existence. Věřili, že cosi je důležité, i když dnes víme, jak opravdu důležitých věcí je nesmírně málo. Rozmazané, ztrácející se podoby to dokazují. Kdosi kdysi tvrdil:“člověk – to zní hrdě“. Mýlil se a notně. Zapomněl se dívat, kolik lotrů se za lidi vydávalo. Zapomněl, jak čas někdy zanechá kamenné kříže a matné podoby, ale ty, které měly připomínat, roznesl prach a povětří neznámo kam...

PodobyHlavy8

TAKY JÁ JSEM PANÁK A FIGURA, která má zatím svou hlavu a není z kamene. Zajímá mě svět a k čemu vlastně je. Asi to souvisí s dobou, kterou mně jiní podstrčili. Vše začalo ve starém domě v Kolíně na náměstí. Stál tam od dob po třicetileté válce. Sklep pamatoval založení města a my se tam tísnili, když Hitler začal válku a na Kolín padaly bomby. Školu jsem začal s plynovou maskou, když potentáti rozhodovali v Mnichově o nás. V roce 1942 jsem viděl z našeho domu odcházet tři židovské rodiny. Vyučování jsme zahajovali zdviženou pravicí. 7.května 1945, ve chvíli, když hlásili, že Německo bezpodmínečně kapitulovalo, Ssmani před námi na náměstí zastřelili 16 lidí. V únoru 1948 se začaly dít podivné věci. Hulákající měli ve všem pravdu a pohled na některé lidi byl dosti odporný. Po maturitě na gymnáziu se mi otevírala ona proklamovaná šťastná budoucnost a svazáci a kádrováci a soudruzi mě poslali dva roky poznávat dělnickou třídu. Vyráběl jsem podivné součástky do chladicích pultů. Tatínek, kterému se zhroutilo celoživotní pachtění, prodělával infarkt za infarktem. Tetu a strýčka s dvěma malými bratranci vyvezli pravověrní revolucionáři na jakousi opuštěnou samotu, na štěstí ne na Sibiř. Když si mě, přes ústrky a nemilosti, přece jen v Praze všimli, okouzlen zpustlou, ale nádhernou Prahou jsem vystudoval historii a geografii. Pak mě poslali do tehdy všelijaké České Lípy. Kouzlo tak rozmanitého potěšení krajiny tu mě i mou dívku drželo a my se těšili z naší rodinky a pracovali. Učil jsem studenty snad trochu i pravdě a o kráse a o všem, na co bychom neměli zapomenout. Doba byla poplivaná a plná falše. Svíralo mi to srdce. Snažil jsem se tvořit ledacos, ale vždy to bylo trochu jinak.

PodobyAhlavy Pokorny

Prolézat svět nebylo jednoduché. Překážely ploty a vysoké zdi. Objevovat byla má největší vášeň. V srpnu 1968 jsem v Bělehradě demonstroval a byl s delegací na sovětském velvyslanectví. Tuposti příštích let jsem prožíval zmrzačený a omráčený a na okraji naděje udržet si život. Trochu jako zázrak přišel listopad 1989. Dohánět vše bylo čiré bláznovství. Mnozí našli naději. Mnozí se dívali vyjeveně, co se bude dít. Mnozí se mračili. Mnozí nic pro lepší a spravedlivější dni nedělali. Prý bych měl jít na radnici, moc jsem se rozmýšlel. Byla to hektická doba a já jako starosta České Lípy, v zdevastovaném městě šedých baráků a houfu paneláků, se snažil objevit skutečné město. Většina přihlížela, ne málo se škodolibostí. Za necelých sedm let se podařilo ledacos. Domy měnily fasády a využití, zachrańovalo se, co nebylo v minulé mánii zbouráno. Založili jsme nové parky a popelnice již nedefilovaly na ulicích. Pak se přihlásili o svá sousta ti, kteří vyčkávali. Psal jsem články, které si sem tam někdo přečetl. Přednášel a organizoval setkání s osobnostmi a věděním. Občas to někdo zaznamenal a přišel. Napsal dvě knihy o České Lípě. Ta O České Lípě důvěrné je pečlivě střežena v Městském informačním středisku a málokdo o ní ví.

Přicházím k vám nyní se svou 21.výstavou.

HLAVY plakat

 

Hledám myšlenky, podstatu, krásu, smysl věcí a všeho. Pokouším se o to obrazem, většinou detaily ve fotografii, a slovem. Jen někdo a někde projeví zájem. Prý je jiná doba. Lidí více fandí příběhům – i nekonečným – o ničemnosti a každý den si servírují nějakou zamotaninu, či vraždu, či milkování jako představení.

STARÁ KRÁSA JAKO BY UŽ NEMĚLA TU CENU... ŠKODA !

Sny obal

PROČ SE VŠICHNI NARODILI ?
NARODILI SE VŠAK OPRAVDU,
KDYŽ PO NICH NENÍ ANI
PAMÁTKY ?


 
Banner

Rozhovor

Jan Kaláb: „Na trojrozměrném graffiti i na sochách vůbec je nejdůležitější, aby byly pohledové ze všech stran. Jinými slovy, aby nevypadaly dobře jen z jednoho úhlu.“

jan kalab 200Přinášíme vám rozhovor s magistrem umění Janem Kalábem, kterého můžete znát také pod přezdívkami Splesh, Point či Cakes. Věnuje se graffiti, street artu a také velkoplošným obrazům ve městech. Taková díla můžete vidět napříkl...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Malování jako zpovídání

Kral perexV libereckém Babylon centru bude vernisáží 12. září 2014 zahájena výstava obrazů Josefa Krále Malování jako zpovídání. Loňská v


Literatura

Červenákova nová knižní série Barbarič a Stein aneb Mrtvý na Pekelném vrchu

Mrtvy na pekelnem vrchu perexDetektivka má mít spád, určitý nádech tajemna, elementy překvapení a také nečekané zvraty. To vše úvodní román nové Červenákovi série o notáři Barbariči, kapitánu Steinovi a kaprálovi Jarošovi splňuje. A př...

Divadlo

Tak trochu jiné Dušičky: nechte se zlákat mystickým představením Bardo Thödol v rockově-symfonickém hávu
 
rock opera úvodní

PRAHA, 30. října 2017 – Ve čtvrtek 2. listopadu, tedy v den, kdy si připomínáme památku všech zemřelých, se RockOpera Praha rozhodla uvést své speciální představení Bardo Thödol. Mystické dílo ...

Film

Kameramanské dny v Praze

kameramani perexNa konci května se v Praze poprvé uskuteční Kameramanské dny. Akce, kterou připravuje tým mezinárodního filmového festivalu Ostrava Kamera Oko, chce oslovit nejen profesi...