Poslední hodiny lidstva

Poslední hodiny lidstva

Email Tisk

pos 200Pro titul výstavy tří generačních a názorových souputníků – Markéty Korečkové, Jána Macka a Jaroslava Valečky – jsme si dovolili použít odkaz na apokalyptickou grotesku Karla Krause (1874-1936), která reflektovala zběsilost doby 1. světové války. Od jejího začátku uplynulo letos sto let. Časy se změnily, temné podhoubí společnosti, které se zrcadlí v mýtech a legendách, ono kolektivní nevědomí, které se stále vyjevuje v podezřele obdobných praobrazech, ale zůstává stejné.

 

Každý ze tří autorů se s ním vyrovnává po svém. Všichni tři jsou členy stuckistického hnutí, které spojuje umělce tvořící v tradičním médiu malby a sochy vycházejícím z figurace. Absolvent ateliéru malby prof. Sopka Jaroslav Valečka (1972) je klasickým malířem – krajinářem expresivního ražení s poetickými, jemně naivizujícími podtóny. Ján Macko a Markéta Korečková oproti tomu nezapřou neprašovskou školu. Suverénně se pohybují na širokém materiálovém poli, technologické schopnosti jim dávají svobodu výrazu. Tam, kde Valečka variuje na temnou strunu, oni si ulevují humorem od jemného úsměšku až po sarkastický škleb.

pos 2

 

Jaroslav Valečka (1972) je malířem usínajících krajin, zasněžených údolí s modravým věncem lesů na obzoru, líně se vlnících říčních meandrů, ve kterých se odrážejí světla lamp. Právě lampy zářící do zlatavě šeřícího se nebe jsou často jedinou známkou přítomnosti života. V momentě, kdy Valečka své obrazy začne zabydlovat, líbeznou ladovskou idylu náhle protne panuškovský běs. Krysy ožírající zdechlinu krávy, obnažené trámy opuštěných statků, váchalovští sukubové rojící se na obětištích, či makabrózní maškary jsou neodbytným mementem toho, co se kdysi skutečně událo v Sudetech a co se tím pádem může stát kdykoliv. Kometa tentokrát nezvěstuje zrození spasitele, ledaže by s ním přicházel už Armagedon. V tom nekonečném, bolestném tichu Valečkových obrazů je předzvěst katastrofy, která nepřijde z vesmíru, ale vyvstane z té úrodné, pod sněhem odpočívající půdy a z jejího lidu. Jako to už bylo tolikrát - před sto i před sedmdesáti lety... a kdo dneska ví, co bude za měsíc?

pos 1

 

Ján Macko (1969) Valečkovy vize dovádí do reálu a dotahuje je ad absurdum, když jako dekoraci do ložnice nabízí kůži staženou z člověka. Zatímco Karel Nepraš ho za tuto výmluvnou reakci na holocaust navrhl na ročníkovou cenu, v profesorském plénu tehdy zazněly návrhy na Mackovo vyloučení z AVU kvůli neakceptovatelnému cynismu. Balancování na ostří nože je evidentně jeho oblíbenou disciplínou. V jeho Misskách se připravené ke konzumaci natřásají části ženského těla jako puding namíchaný ze společenské kritiky, špetky morbidity, ale i nepopiratelné něhy. Zmenšený odlitek vlastní postavy ve formě velikonočního Beránka upomíná, že pesachový beránek byl ve starozákonních dobách obětinou, která jen nahradila oběť za prvorozené - včetně dětí. Jeho piškotová podstata je sarkastickou ilustrací přerodu tradic. Macko ve svých plastikách spíše než lid a jeho zběsilosti pranýřuje systém. Vysvalené, oboupohlavní, sebevražedně bezhlavé Vítězství kapitalismu a Neviditelná ruka trhu, která chňapla za křídla anděla v letu, jsou sochařskou alegorií této doby.

pos 3

 

Markéta Korečková (1975) stejně jako Ján Macko pracuje s odlitky vlastního těla, nepoužívá je ale jako zobecnitelné symboly. Skrze velká kulturní témata řeší malá, soukromá, až domácí dramata a tabu. V jejích plastikách je mnohem více pohádky než hororu, i když je to pohádka navýsost podvratná. Korečková dokáže rozverně znectít globální legendy, když po vzoru svaté Veroniky namísto Kristovy tváře obtiskuje do roušky svůj vlastní nalíčený obličej, a jako roušku samu neváhá použít hadr na podlahu. Její menstruující Princezna z rodinného loutkového masakru Blody story je ranou do vazu holčičím ideálům, střetem s realitou, ve které pohádky prostě nefungují. Dětství je podvod. Genderová klišé zakořeněná ve společnosti jsou scénářem, který diriguje mezilidské vztahy. Tento motiv se v Korečkové plastikách objevuje průběžně (Genderový stereotyp, Láska jako vášeň, Pohádka), a nutno podotknout, že ho nenahlíží zrovna romanticky. Zjemňující ingrediencí jejích krváků je všudypřítomný humor, který nicméně nijak neumenšuje sochařčino nemilosrdné sdělení: Happyend je nesmysl. Zacyklení v nefunkčních šablonách a věčný rozpor mezi očekáváním a realitou jsou leitmotivy apokalyptické grotesky dneška.

Řečeno společně s Karlem Krausem:

Každá epocha má takovou epidemii jakou si zaslouží. Každé době její mor!

 

www.galerie1.cz
www.valecka.eu

 

Markéta Korečková, Ján Macko, Jaroslav Valečka
kurátorka Terezie Zemánková
vernisáž 21.10 v 18 h
otevřeno do 22.11.

Galerie 1, Štěpánská 47, Praha 1, 110 00
Otevřeno: úterý – pátek 10 -12 a 13 – 18 hodin, sobota 10 – 14 hodin.

 

Zdroj foto: http://www.valecka.eu

Malba č.1 - Pavouci; č.2- Krysy; č.3 - Exploze


 
Banner

Rozhovor

Naše písničky vznikají jako bouřka – rychle!

Maxim Turbulenc 200Psal se rok 1994, když v Praze vzniklo nové hudební seskupení, které si dalo název Maxim Turbulenc. V tom roce mi bylo třiadvacet a tahle trojice mi připadala pěkně praštěná. Dokázali ale rozesmát a získat si náklonnost napříč ge...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (21)

Z archivu...

Čtěte také...

GHMP: V Colloredo-Mansfeldském paláci křičí do betonu paviáni Jiřího Davida

jiri david200V prostorách Colloredo-Mansfeldského paláce aktuálně vystavuje své betonové obrazy výtvarník Jiří David. Expozice představuje průřez jeho práce za léta 2011 – 2013 a zahrnuje obrazy a plastiky, jejichž společným rysem je práv...


Literatura

Li Č´-Čchang: Sedni si a nedělej nic

sedni perAneb „pij čaj a vyčkávej“ – v mysli mi uvízla tato slova z citace v knize. Pít čaj a vyčkávat. Umíte si představit tento stav? Aktivní odpočinek mysli i ducha, o těle nemluvě? Jestli ano, byť jen letmo, jistě už jen při té představě cítíte na těle i n...

Divadlo

Ľadové zrkadlo

ladove zrkadlo zpV rámci Bratislavského majálesu sa 1. mája predstavili deti z ochotníckeho divadla z Devínskej Novej Vsi pod vedením Marty Potančkovej v detskom muzikálovom predstavení Ľadové zrkadlo. ...

Film

Jak pokračuje legenda Zprávaře

zpravar 200Film Zprávař 2 – Legenda pokračuje, je pokračování kariéry hlasatele zpráv a je konečně tady. Stylová, a přitom nechutná komedie s pevnými prsy a zadky, je přitom dojemná až k pláči.