Vladimír 518 provázel po Nové scéně Národního divadla
Banner

Vladimír 518 provázel po Nové scéně Národního divadla

architektura uvodkaNejošklivější architektura – to je cyklus komentovaných prohlídek, který pořádá vzdělávací spolek Scholastika. Jako první „ošklivou“ budovou mělo prvních dvě stě zájemců projít Novou scénu Národního divadla, kterou představil hudebník a výtvarník Vladimír 518 a sochař Pavel Karous.

 

Iniciativa chce nejen přiblížit obecně negativně vnímané stavby, ale upozornit na to, že nastává „doba temna“, kdy jsou důležité a jedinečné budovy bourány, místo toho, aby byly chráněné a udržované.
Ve skupině číslo 1, která začíná prohlídku uvnitř divadla, se slova ujímá Vladimír 518. Hovoří o svém vztahu k předrevoluční architektuře a vývoji jeho vztahu k ní a obecně k práci Karla Pragera. Nová scéna Národního divadla měla být dle plánu dokončena k stoletému výročí otevření historické budovy ND, tedy v roce 1983.

architektura2



Původním architektem budovy měl být Bohuslav Fuchs, ale projekt přerušila jeho smrt. Po dalších peripetiích a zjištění, že projekt nemůže být dokončen včas, ho v roce 1980 přebírá „hasič“ Karel Prager. V tomto období se budovy stavěly ve smyslu komplexního díla, tzn. jeho výstavbu neřeší pouze architekt, ale další odborníci z řad sociologů, kunsthistoriků a dalších. Takové řešení je pro svou dobu naprosto typické, skrývá v sobě kromě návrhu budovy a jejího interiéru, i zdánlivě běžné předměty, jako jsou stoly, židle, dokonce i skleničky atd.
Všudypřítomný zelený mramor kontrastuje se skleněnou plastikou Pavla Hlavy, která se táhne celým objektem a končí ve stropních podhledech, dalším z typických znaků tehdejší architektury.  Obrovské skleněné kvádry, které jsou součástí přední masky budovy, byl pro tvůrce dalším z tvrdých oříšků k rozlousknutí. V osmdesátých letech nefungovaly podniky, které by architektům dodávaly technologická řešení jejich návrhů a tak Prager musel vyřešit i tento úkol k dosažení plánovaného finálního vzhledu.

architektura


Slovo přebírá Pavel Karous, který nás seznamuje s výtvarnými řešeními v rámci objektu Nové scény. Připomíná, že zákon z roku 1965 ukládal povinnost vyčlenit 1-4 % z celkového rozpočtu stavby na výtvarné realizace, aby byli podpořeni noví umělci. V té době jsou tedy výtvarné realizace integrální součástí architektury, v dnešní době nic takového žádný zákon neukládá a výtvarné realizace jsou téměř vyhubeným druhem.
Celkový počet výtvarných realizací v rámci objektu Nové scény je čtrnáct. Jako první obdivujeme skleněný plášť nové budovy, který je složen ze 4306 kusů foukaných tvarovek. Řešení přinesl Stanislav Libenský spolu s Jaroslavou Brychtovou, kdy museli vymyslet, jak izolovat okolní zvuky a náročný dopravní provoz vně budovy. Vakuum ve foukaných tvarovkách bylo ideální provedení.
Zastavujeme se také v průchodu mezi Novou scénou a administrativní budovou, kde jsou kopule vedoucí nad tunely do hereckých šaten. Autorem je Benjamín Hejlek, který při své práci rád posouval technologie dál a dál a v tomto případě zapekl do skla drátěné dekorativní spirály.


architektura1


Jako poslední bych zmínila sochu Znovuzrození Josefa Malejovského, která se nachází na piazzetě Národního divadla a kterou místní skejťáci překřtili na „Dívku ve spacáku“ a později na „Žvýkačku“.
Pro zájemce, kteří nebyli prokřehlí zimou jako já, byla přichystaná ještě druhá přednáška Vladimíra 518 spojená s projekcí o normalizační architektuře a především dílech Karla Pragera, netradičně ve skladu kulis ND. I bez ní se však mohl návštěvník dozvědět mnohé a začít o „ošklivé architektuře“ uvažovat jinak. Atmosféra byla přátelská a uvolněná a třeba se do budoucna dočkáme i prezentace Adama Gebriana přítomného mezi dalšími posluchači, který nedávno získal cenu Architekt roku v rámci stavebního veletrhu For Arch, za svou jedinečnou roli na poli popularizace architektury.

Prohlídkla proběhla 23. 9. 2015.


http://video.aktualne.cz/dvtv/vladimir-518-za-komunismu-se-stavelo-mnohem-lepe-nez-ted-nej/r~6370249c636211e5b6b20025900fea04/

Foto: autorka


 

Rozhovor

„Miluju jaro a podzim,“ prozradila nám spisovatelka Alena Jakoubková

alena jakoubkova 200Léto je v plném proudu, slunce pálí o sto šest, na mnohé se přilepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“). Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod slunečními paprsky? Nebo jen dobí...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

VÝSTAVA: TICHÉ OSUDY Příběhy neslyšících na fotografiích Elišky Podzimkové

Tiche osudy perexUž třetí zastávka putovní výstavy projektu Tiché osudy se konala v Café Therapy v Praze, kde bylo vystaveno dvanáct fotografií neslyšících hrdinů od 29. března do 29. dubna 2019. Autorkou fotografií je známá česká výtvarnice Eliška...


Literatura

Když nevíte kudy kam, vydejte se na cestu

Stopem na konec perexNež jsem se pustila do čtení útlé knížečky s názvem Stopem na konec světa, domnívala jsem se, že bude obsahovat povídky s různými zážitky ze stopování. A docela jsem se těšila, protože znám pár lidí, kteří tento způsob cestová...

Divadlo

Česká verze světoznámého muzikálu „RENT - Miluj, žij a plať“ se úspěšně představila v Trutnově

rent 200Česká verze kultovního muzikálu „RENT - Miluj, žij a plať“ Jonathana Larsona vyjela ze svého domova v Divadle Na Prádle na pražské Kampě na svůj první zájezd.  31. března 2015 ožil v krásném prostoru a bezvadném zázemí Společenského centra UFFO v Trutn...

Film

VŠIVÁCI

vsivaci 200Všiváci jsou rozvětveným příběhem dvou bratrů. Miki (Jiří Langmajer) je špičkový neurochirurg, který se ale utápí se v bludném kruhu operací, alkoholu, milostných avantýr a nevěr. Jeho horkokrevný bratr Ricky (...