RUDOLF NĚMEC Vše může souviset se vším (k umělcovým nedožitým osmdesátinám)

Email Tisk

klub200Výstava Rudolfa Němce v klubu Topičova salonu se uskutečňuje k osmdesátému výročí autorova narození. Bohužel již nedožitému. Představí výběr z Němcovy tvorby zejména z období šedesátých až devadesátých let.  

 

Malíř, grafik a básník Rudolf Němec patří k nepřehlédnutelným představitelům Nové figurace, v jejímž rámci zastupuje originální pendant k dílu Jiřího Načeradského, Otakara Slavíka či Jiřího Sopka. Němcovy antropometrické malby měly od počátku charakter psychofyzické akce. Vznikaly přímým otiskem lidského těla – vlastního i umělcových přátel - do emailové vrstvy na plátně. Tyto rané obrazy umělec představil na první samostatné výstavě v Galerii Václava Špály (1968) a po okupaci ještě ve francouzském Caen (1969). S fenoménem tělesnosti úzce souvisí i Němcovy happeningy, často konané s Eugenem Brikciusem v souvislosti s činností Křížovnické školy čistého humoru bez vtipu, jíž byl členem. Z nich připomínám kresebné záznamy stínů kolemjdoucích lidí, akci Kuklení (1970), kdy umělec balil do igelitu sebe i své přátele, nebo Pronikání II (1971) spočívající v aktu vtlačení obličeje a rukou do napjaté pružné látky. V roce 1971 vznikaly také akce v přírodě, ve kterých umělec zapojoval své tělo do prostorových situací navozených materializovanými liniemi. Sem patří Pronikání I, kdy na chmelnici u Nelahozevsi napínal šňůry mezi dřevěné kůly a lanka, nebo Obydlí, v němž se umělec včlenil do křehké konstrukce zbudované z železných tyčí a šňůr. Vztah prostoru a těla, jeho budování, přetváření a narušování se paralelně promítaly i do Němcových figurálních maleb a grafik, v podobě konstrukcí, mříží a rastrů, nejdříve velmi jemných, neuchopitelných, vibrujících, později stále radikálnějších.  
Potemnělost a monochromie raných obrazů od 70. let paradoxně ustupovala výraznějším a zářivějším tónům, otisk těla byl zaměněn přístupem dekalku a prací s šablonami, vyrobenými i nalezenými, a technologií stříkání barvy nejdříve fixírkou, poté pistolí a spreji. Němcova snaha oprostit vizuální záznam od subjektivity autorského rukopisu a posílit objektivizaci interpretované reality jej dováděla k experimentálnímu využívání různých přístupů, ale i nástrojů, jako byl hřeben, kolečko na těsto či rydlo. Se zaujetím také pracoval s nalezenými předměty, které sestavoval do asambláží a reliéfů, transformoval do lapidárních objektů, fascinován jejich minulými příběhy. 

 klub2


Tvorbou Rudolfa Němce se jako červená nit táhne symbolika počátku – vejce a těla schouleného do prenatální pozice (Schoulená, 1974), od 80. let pak rozšířena o totemický znak, kdy se figura stává archetypem (stříkané kresby z 90. let). Zarputilé úsilí dotknout se nejzákladnějších hodnot a principů, které utvářejí naše životy, zakódovat je do řeči svých obrazů, grafik, kreseb, objektů, asambláží, reliéfů, fotografií a filmových záznamů, ale i literárních úvah, básní a sentencí, zkrátka formulovat jádro věci, bylo hybnou silou umělcovy tvůrčí cesty, která slučuje vizuální projev s uměním slova.
Tvorba Rudolfa Němce je do velké míry „multimediálního“ charakteru, založená na jasném konceptu, vyrůstající z umělcova duchovního základu, sečtělosti, přemýšlivosti a intelektu, spojeného s nadměrnou senzibilitou a smyslem pro experiment. Sám umělec si poznamenal: „Mohu malovat vším možným, ale převážně se maluje hlavou.“  Už proto Němcova figura může být otiskem, siluetou, znakem, může mít pevné obrysy nebo se chvět jako neurčitý shluk energie, může stát vzpřímeně a křičet, či dřímat schoulená do svého ticha. Usazená do systému sítí a rastrů v nás vyvolává pocity osamělého člověka uprostřed moderní společnosti, v zajetí vlastního světa, v osidlech sebe samého, zároveň však asociuje pozitivní ukotvení v pevném řádu univerza, který dává naší existenci smysl.   
(Ilona Víchová, leden 2016)

Topičův klub Topičova salonu, Národní 9, Praha 1, www.topicuvsalon.cz 

Vernisáž:  pondělí 2. 5. 2016 v 18 hodin

Kurátor: Ilona Víchová
Topičův klub Topičova salonu 2. 5. 2016 – 10. 6. 2016

 „V tonalitě uspíšíš růst chapadel vesmíru. Až uslyšíš svist povětroňů, setrvávej a pocítíš, jak se soudržnosti pohybují ve věčné rotaci nekonečna.“ R. N.


Rudolf Němec
19. 5. 1936 – narozen v Praze, 12. 3. 2015 – zemřel v Praze
1955 – 1961 – studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze
1965 – první samostatná výstava na zámku v Roztokách u Prahy
1968 – samostatná výstava v Galerii Václava Špály v Praze
1968 – stipendijní cesta do Francie (Paříž, Cean, Le Havre)

Zastoupení ve sbírkách:
Národní galerie v Praze, Slovenská národná galéria, Bratislava; Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou; GASK - Galerie Středočeského kraje, Kutná Hora; Galerie výtvarného umění v Ostravě; Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích; Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně; Galerie Benedikta Rejta, Louny; Galerie moderního umění v Hradci Králové; Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě; Oblastní galerie v Liberci; Památník Terezín; soukromé sbírky doma a v zahraničí



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Z archivu...

Čtěte také...

Galerii Jaroslava Fragnera zaplnila malá velká česká architektura

postovna snezka perexMohlo by se zdát, že mimo práce velkých mezinárodních hvězd architektury, hýčkaných mediálním světem, se nic jiného významného a zajímavého v architektuře neděje. Opak je však pravdou - v reálném...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Knižní novinka: Dlouho očekávaný poslední díl kultovní apokalyptické trilogie Metro 2035 vychází v češtině!

gluho200Metro 2033, Metro 2034 a nyní konečně Metro 2035! Knižní klub v edici Světový bestseller vydává třetí, závěrečný díl sci-fi trilogie Dmitrye Glukhovskeho, ve kterém se završuje příběh Arťoma, „zachránce metra“. Málokterý knižní titul vzbuzuje taková oče...

Divadlo

"Našel jsem žvýkačku ve vlasech, skončil jsem s hlavou v koši, dostal jsem pětku a svačiny mi nikdo nemaže." Komu se všichni tak smějou? Tobě.

locker200Divadlo DISK uvede ve středu 24. února 2016 poslední absolventskou inscenaci 4. ročníku oboru herectví katedry alternativního a loutkového divadla DAMU v režii Halky Je Třešňákové.

...

Film

Hvězda filmu THE ARTIST Jean Dujardin je ve Francii pod palbou kvůli provokativní filmové kampani
ImageBillboardová kampaň na jeho poslední film NEVĚRNÍCI byla cenzurována. Nejnovější lamač hollywoodských srdcí Jean Dujardin nemá v současné době svou domovinu zrovna v lásce. Ve Francii má velké problémy s provokat...